85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Na Nový rok 1915 se do chudé rodiny Štěpána a Anny Opletalových v malé vesničce Lhota nad Moravou narodil chlapec, který dostal jméno Jan. Byl již osmým potomkem manželů, kteří žili ve velmi skromných podmínkách. Otec, živitel rodiny, nemohl sehnat stálé zaměstnání, a tedy stabilní příjem pro obstarání početného potomstva. Živil se pouze příležitostnými pracemi. Obživu proto pomáhaly obstarávat i děti, když dospěly do určitého věku. Ránu pro rodinu ovšem představovala první světová válka a s ní spojené odvody mužů na bitevní pole.

Možná právě proto, že byl odmalička zvyklý na těžkou práci, měl Jan dobrou fyzickou kondici a jeho koníčkem se stal již od dětství sport. Ve volném čase rád a výborně plaval nebo hrál fotbal. V Sokolu vynikal při cvičení a později během studií na gymnáziu byl nejlepším studentem v atletice a gymnastice nebo v házené. Šly mu ovšem i ostatní předměty. Zalíbení našel zejména v matematice, fyzice nebo chemii, z jazyků v latině a francouzštině.

Už během gymnaziálních studií se projevil Opletalův cit pro spravedlnost. Dle dochovaných dobových dokumentů se několikrát neváhal zastat slabších jedinců v případě, že si na ně dovoloval někdo silnější a přitom neoprávněně. Zaznamenán byl dokonce incident, kdy student vystoupil proti jednomu z profesorů, který si zasedl na jeho chudou, ale chytrou spolužačku. Jana jeho troufalost sice stála sníženou známku z chování, ovšem bezpráví mu svědomí nedovolilo tolerovat.

Po maturitě na gymnáziu v Litovli se zapsal z důvodu špatných finančních poměrů na vojenskou školu, ačkoliv jeho snem byla medicína. Vojenskou službu vydržel dva roky a poté si začal své přání plnit, když roku 1936 nastoupil na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Zde opět mezi ostatními studenty vynikal. Úspěšná studia mu ovšem narušila nacistická okupace Československa.

Jako student medicíny se dne 28. října 1939, tedy na výročí vzniku československé republiky, zapojil do protinacistických demonstrací. Jak již bylo zmíněno, Jan se vždy stavěl proti jakýmkoliv projevům bezpráví. Tento aktivní odpor proti nacismu se mu ovšem stal osudným. Opletal byl během demonstrací postřelen. Ačkoliv byl prakticky ihned transportován do nemocnice a podrobil se chirurgickému zákroku, zranění bylo natolik vážné, že se nepodařilo ho zachránit. Nadějný student medicíny zemřel před 85 lety, dne 11. listopadu 1939.

Opletalův pohřeb dne 15. listopadu 1939 se proměnil v další masivní protestní akci. Kromě pozůstalých do Nákla, kde se poslední rozloučení odehrálo, putovali demonstranti, ale také gestapáci. Ti následně všechny protestující už nespustili z očí, následovali je i cestou zpět do Prahy a ihned je zde pozatýkali. Odpovědí nacistů na otevřené protesty bylo uzavření českých vysokých škol, zatýkání studentů i profesorů a jejich deportace do koncentračního tábora, kde byla řada z nich popravena.

Jan Opletal nacisté Protektorát Čechy a Morava historie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy