nacisté

Banderu nemá na nočním stolku každý Ukrajinec. Historik pro EZ popisuje historii banderovců i vztahy Ukrajiny s Polskem

Rozhovor

Duda přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k nacistickým zvěrstvům v Polsku

Polský prezident Andrzej Duda přirovnal nynější ruskou invazi na Ukrajinu ke zvěrstvům, která spáchali nacisté za varšavského povstání. Učinil tak na výstavě, která porovnává osudy polského hlavního města s ukrajinským Mariupolem. Informovala o tom dnes prezidentská kancelář.

Čechy nepřecházel humor ani za války, někteří za to zaplatili životem

Překonat strasti války pomáhaly lidem různé věci – jednou z nich byl humor. V dobách nacistické nesvobody vznikalo tolik anekdot, že prý samotný Reinhard Heydrich nazval Čechy jako „smějící se bestie“.

80 let od poprav na Kobyliské střelnici. Kdo padl za oběť nacistickému režimu?

Před 80 lety byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ihned po tomto činu nacisté vyhlásili druhé stanné právo, propukla tzv. druhá heydrichiáda, kdy byly denně popravovány desítky nevinných lidí. Nejvíce poprav se vykonalo v červnu a červenci 1942 na pražské Kobyliské střelnici. Mezi oběťmi tehdy byli hrdinové odboje, osoby z politických kruhů, spisovatelé, vědci, sportovci nebo církevní představitelé.

Po atentátu na Heydricha Ležáky zmizely ze světa. Nacisté je před 80 lety vypálili

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeném československými výsadkáři na konci května 1942, se v Protektorátu Čechy a Morava rozjel nevídaný teror, kterému padli za oběť nejen jednotlivci, ale i celé vesnice. Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později, 24. června 1942, potkal podobný osud i malou vesničku Ležáky na Chrudimsku. Gestapo odhalilo, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

Rozhovor

15. březen 1939: S nacistickou okupací i protektorátní minulostí jsme se nevyrovnali, říká historik

ROZHOVOR – Na duši národa zanechala velkou jizvu, která je stále živá. Datum 15. března 1939, kdy nacistické Německo zahájilo okupaci země a o den později Adolf Hitler vyhlásil Protektorát Čechy a Morava, představuje pro tuzemské dějiny trvalé trauma. Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Jaromír Mrňka se domnívá, že s okupací a protektorátní minulostí jsme se dodnes nevyrovnali. „Okupace nepochybně zásadně ovlivnila vývoj v českých zemích na dlouhá léta. V našem národním příběhu potom slouží jako jedno z traumat, do kterého byla tentokrát vytěsněna řada politováníhodných selhání české společnosti a jejích elit v tomto náročném období,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jaromír Mrňka.

Před 85 lety vpochodovaly Hitlerovy jednotky do Porýní

Za bezmocného přihlížení celé Evropy nechal před 85 lety, 7. března 1936, nacistický vůdce Adolf Hitler napochodovat jednotky wehrmachtu o síle 30.000 mužů do demilitarizovaného Porýní. Zcela jasně tím dal najevo, co si myslí o dodržování mezinárodních dohod.

Komerční šíření nacistických symbolů bude zřejmě trestné

Komerční šíření materiálu k propagaci národního socialismu a dalších podobných hnutí bude zřejmě trestné. Poslaneckou úpravu dnes schválila Sněmovna ve vládní novele trestního řádu a zákoníku, která se týká alternativních trestů. Zavedena by měla být také stálá zbraňová amnestie nebo terapeutické programy pro rizikové řidiče.

Do Polska se vrátí dva obrazy ukradené za války nacisty

Muzeum Pontevedra ve španělské Galicii vrátí do Polska dva obrazy z 15. století, které za druhé světové války ukradli nacisté a později se objevily ve Španělsku. Agenturu EFE o tom informoval ředitel muzea Juan Manuel Rey.

Žádné pomníky fašistům ani komunistům. Slovensko zakázalo propagaci období nesvobody

Na Slovensku bude až na výjimky zakázáno pojmenovávat ulice a veřejná prostranství po představitelích komunistického, fašistického a nacistického režimu, stejně jako umisťovat na památníky, pomníky či pamětné desky symboly propagující zmíněných ideologií. Změnou příslušných zákonů, kterou navrhli poslanci vládní koalice, o tom dnes rozhodl slovenský parlament.

Archivy vydaly tajemství. Zakladatel festivalu Berlinale se zapletl s nacisty víc, než se vědělo

Zakladatel mezinárodního filmového festivalu Berlinale se zapletl s nacistickým režimem více, než se dosud vědělo. Vyplývá to z nové studie mnichovského Ústavu pro soudobé dějiny (IfZ), o které informovala agentura DPA. Alfred Bauer podle historiků po válce systematicky zakrýval stopy své činnosti v dobách Třetí říše.

Nacisté ji nikdy nenašli. Zraněné vojáky vozili do nemocnice s páskou přes oči

Největšího globálního vojenského konfliktu v dějinách lidstva v letech 1939-1945 se zúčastnila většina zemí světa. Druhá světová válka si vyžádala více než 62 miliónů obětí. Partyzánka a lékařka Franja Bidovecová byla velitelkou tajné nemocnice na Slovinsku, kterou nacisté nikdy nenašli. Byli zde léčeni zranění partyzáni, spojenečtí vojáci, ale i vojáci mocností fašistické Osy.

Senát podpořil návrh zřídit den památky obcí vyhlazených nacisty

Senát dnes v úvodním kole podpořil návrh svojí místopředsedkyně Miluše Horské (KDU-ČSL) na zařazení nového významného dne do kalendáře. Má to být Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace a připomínal by se 24. června. Na toto datum připadá výročí vypálení obce Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrh nyní projedná školský výbor.

Čelili nacistům, pak komunistům. Česko si připomnělo 75 let od návratu letců RAF do vlasti

Památku československých letců sloužících v britském Královském letectvu RAF (Roayal Air Force), kteří se před 75 lety vrátili z Velké Británie do vlasti, si dnes připomněli lidé u památníku okřídleného lva na pražském Klárově.

Čeští politici odsun Němců dodnes politizují, konstatuje historik

Před 75 lety se československý prezident Edvard Beneš rozhodl podepsat dekret, jímž připravil Němce o občanství, čímž umožnil jejich odsun ze země. Publicista Jiří Padevět v této souvislosti poukázal na to, že si lidé stále neuvědomují, že se nejednalo zrovna o legitimní postup, ač v té době nezbytný.

Vyhlazovací program "eutanazie". Nacisté zabili v Hadamaru přes 10 tisíc postižených

V plynových komorách nenápadného hesenského městečka Hadamar zemřelo za pár měsíců roku 1941 přes 10.000 duševně nemocných. Nacistický režim je nepovažoval za schopné produktivní práce, a tudíž za hodné života. Rozsudek smrti nad oběťmi podepisovali lékaři ve více než 500 kilometrů vzdáleném Berlíně, aniž by je kdy viděli.

Německý soud v procesu s nacistickým dozorcem snížil kvalifikaci

Německý soud v procesu s třiadevadesátiletým Brunem Deyem, který byl jako bývalý příslušník nacistické ozbrojené organizace SS obžalován z podílu na smrti 5230 lidí, zejména Židů, snížil kvalifikaci z napomáhání k vraždám na zabití. Požádala o to prokuratura, která se obávala, že by s přísnějším hodnocením Deyeho činů nebylo možné dovést případ do konce, napsala dnes agentura DPA.

Putin chce využít koronakrize. Mocnosti jsou připraveny jednat

Před 75 lety došlo k porážce Nacistického Německa a následné kapitulaci Japonska, díky čemuž skončila 2. světová válka, jeden z nejkrvelačnějších konfliktů v dějinách lidstva. Nyní při příležitosti výročí tohoto historického mezníku věří ruský prezident Vladimír Putin, že by současná globální zdravotní nouze mohla přispět znovusjednocení dřívějších spojeneckých mocností.

Hrdinně kladli odpor gestapu. Před 78 lety padli parašutisté, kteří provedli atentát na Heydricha

ANALÝZA - Dlouho je nacisté nemohli vypátrat. Jednotky gestapa a SS přivedl na stopu československých parašutistů rotmistrů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, kteří z výsadku Anthropid provedli smrtelný atentát či vojenský útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha až zrádce Karel Čurda ze skupiny Out Distance. Podraz přišel paradoxně z řad výsadkářů. Díky němu se Němci dostali k lidem, kteří o úkrytu hrdinů věděli. Krátce po čtvrté hodině ranní 18. června 1942, před 78 lety, začali nacisté o síle 800 mužů dobývat pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, v němž statečně přesile vzdorovali i velitel Adolf Opálka z Out Distance, Josef Valčík ze Silver A, Josef Bublík a Jan Hrubý z Operace Bioscop a Jaroslav Švarc zastupující výsadek Tin. Výsadkaři měli na území tehdejšího Protektrorátu Čechy a Morava své úkoly a poslání. V bezvýchodné situaci zvolali: „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“

Maginotova linie nezabránila pádu Francie, pevnosti ale vydržely

Francouzská armáda budovala od konce 20. let na hranicích země mohutný pevnostní systém, který měl odradit či zastavit útočníka. Soustava železobetonových objektů, která se táhla od belgických hranic až k Itálii, ale svůj cíl nesplnila.