nacisté

Milanović přirovnal provolání slávy Ukrajině k hajlování. Zapomněl na chorvatskou historii

Dva lidé pouštěli Hitlerovy proslovy ve vlaku, čelí obvinění

V Rakousku byli dva lidé obviněni kvůli tomu, že v neděli opakovaně pouštěli proslovy vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera prostřednictvím rozhlasu ve vlaku mezi Bregenzem a Vídní. Informovala o tom místní média. 

Rozhovor

90 let od vzniku gestapa. Jeho velitelé jsou příkladem, že vzdělání nebrání v páchání obludných zločinů, říká historik Zumr

Před 90 lety, 26. dubna 1933, zřídil Hermann Göring v tehdejším Prusku úřad tajné státní police. Jak potvrzuje historik Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů, nechvalně proslulé gestapo se následně stalo jedním nejdůležitějších nástrojů nacistického teroru, už jen z toho důvodu, že mohlo provádět mimosoudní popravy. Odborník na represivní aparát Třetí říše v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil i to, že velitelé gestapa v protektorátu šli mnohdy nad rámec příkazů z Berlína, který je v jejich horlivosti musel nezřídka brzdit. Mimořádně brutální činy přitom páchali poměrně mladí lidé s vysokým stupněm vzdělání. Za mýtus naopak Zumr označuje zažitou představu, že po skončení války uprchl velký počet nacistických zločinců do latinské Ameriky či na Blízký východ. 

Katyň. K hrůznému nálezu obětí masakru došlo před 80 lety

V dubnu roku 1943, tedy před 80 lety, se dostaly na veřejnost zprávy o objevení masových hrobů polských důstojníků v katyňském lese na území tehdejšího Sovětského svazu. Počet nevinných obětí se vyšplhal na bezmála tři desítky tisíc. Hrůzný nález tehdy spatřilo i několik Čechů, jejichž svědectví se dochovala dodnes. Že se jedná o zločin stalinismu, to odmítali Rusové dlouho přiznat. Pravda vyšla definitivně najevo až v roce 1990.

Mosad působí rychle, efektivně a všude po světě. Lovil nacisty a zachraňoval Židy v ohrožení

Izraelská zpravodajská služba Mosad má za úkol sbírat informace, plánovat a provádět operace mimo území státu – tedy klasickou rozvědnou činnost. Je podobná jako u americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) nebo britské MI6. Spolupracuje také s Bezpečnostní informační službou ČR. Již dříve to pro EuroZprávy.cz potvrdil mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Anšlus Rakouska: Před 85 lety se Německo bez větších problémů zmocnilo Rakouska

Obsazení Rakouska nacistickým Německem před 85 lety, 12. března 1938, patří ke klíčovým událostem období před vypuknutím druhé světové války. Nacistický vůdce již v roce 1937 hovořil o potřebě získat pro Němce další "životní prostor" a mezi první oběti zařadil Československo a Rakousko, což zdůvodnil jejich strategickou polohou. 

Rozhovor

Banderu nemá na nočním stolku každý Ukrajinec. Historik pro EZ popisuje historii banderovců i vztahy Ukrajiny s Polskem

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně pro EuroZprávy.cz popsal kontroverzní postavu Stepana Bandery v souvislostech s dnešní ukrajinskou společností. Podle něj je tamní společnost sice rozdělená, ale rozhodně banderovce neadoruje. „Někteří si jej idealizují a vnímají ho jako symbol odporu proti všem, naopak jiní jej podobným způsobem démonizují jako se to děje i jinde. Tato postava polarizuje i ukrajinskou společnost,“ popisuje historik v rozhovoru.

Duda přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k nacistickým zvěrstvům v Polsku

Polský prezident Andrzej Duda přirovnal nynější ruskou invazi na Ukrajinu ke zvěrstvům, která spáchali nacisté za varšavského povstání. Učinil tak na výstavě, která porovnává osudy polského hlavního města s ukrajinským Mariupolem. Informovala o tom dnes prezidentská kancelář.

Čechy nepřecházel humor ani za války, někteří za to zaplatili životem

Překonat strasti války pomáhaly lidem různé věci – jednou z nich byl humor. V dobách nacistické nesvobody vznikalo tolik anekdot, že prý samotný Reinhard Heydrich nazval Čechy jako „smějící se bestie“.

80 let od poprav na Kobyliské střelnici. Kdo padl za oběť nacistickému režimu?

Před 80 lety byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ihned po tomto činu nacisté vyhlásili druhé stanné právo, propukla tzv. druhá heydrichiáda, kdy byly denně popravovány desítky nevinných lidí. Nejvíce poprav se vykonalo v červnu a červenci 1942 na pražské Kobyliské střelnici. Mezi oběťmi tehdy byli hrdinové odboje, osoby z politických kruhů, spisovatelé, vědci, sportovci nebo církevní představitelé.

Po atentátu na Heydricha Ležáky zmizely ze světa. Nacisté je před 80 lety vypálili

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeném československými výsadkáři na konci května 1942, se v Protektorátu Čechy a Morava rozjel nevídaný teror, kterému padli za oběť nejen jednotlivci, ale i celé vesnice. Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později, 24. června 1942, potkal podobný osud i malou vesničku Ležáky na Chrudimsku. Gestapo odhalilo, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

Rozhovor

15. březen 1939: S nacistickou okupací i protektorátní minulostí jsme se nevyrovnali, říká historik

ROZHOVOR – Na duši národa zanechala velkou jizvu, která je stále živá. Datum 15. března 1939, kdy nacistické Německo zahájilo okupaci země a o den později Adolf Hitler vyhlásil Protektorát Čechy a Morava, představuje pro tuzemské dějiny trvalé trauma. Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Jaromír Mrňka se domnívá, že s okupací a protektorátní minulostí jsme se dodnes nevyrovnali. „Okupace nepochybně zásadně ovlivnila vývoj v českých zemích na dlouhá léta. V našem národním příběhu potom slouží jako jedno z traumat, do kterého byla tentokrát vytěsněna řada politováníhodných selhání české společnosti a jejích elit v tomto náročném období,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jaromír Mrňka.

Před 85 lety vpochodovaly Hitlerovy jednotky do Porýní

Za bezmocného přihlížení celé Evropy nechal před 85 lety, 7. března 1936, nacistický vůdce Adolf Hitler napochodovat jednotky wehrmachtu o síle 30.000 mužů do demilitarizovaného Porýní. Zcela jasně tím dal najevo, co si myslí o dodržování mezinárodních dohod.

Komerční šíření nacistických symbolů bude zřejmě trestné

Komerční šíření materiálu k propagaci národního socialismu a dalších podobných hnutí bude zřejmě trestné. Poslaneckou úpravu dnes schválila Sněmovna ve vládní novele trestního řádu a zákoníku, která se týká alternativních trestů. Zavedena by měla být také stálá zbraňová amnestie nebo terapeutické programy pro rizikové řidiče.

Do Polska se vrátí dva obrazy ukradené za války nacisty

Muzeum Pontevedra ve španělské Galicii vrátí do Polska dva obrazy z 15. století, které za druhé světové války ukradli nacisté a později se objevily ve Španělsku. Agenturu EFE o tom informoval ředitel muzea Juan Manuel Rey.

Žádné pomníky fašistům ani komunistům. Slovensko zakázalo propagaci období nesvobody

Na Slovensku bude až na výjimky zakázáno pojmenovávat ulice a veřejná prostranství po představitelích komunistického, fašistického a nacistického režimu, stejně jako umisťovat na památníky, pomníky či pamětné desky symboly propagující zmíněných ideologií. Změnou příslušných zákonů, kterou navrhli poslanci vládní koalice, o tom dnes rozhodl slovenský parlament.

Archivy vydaly tajemství. Zakladatel festivalu Berlinale se zapletl s nacisty víc, než se vědělo

Zakladatel mezinárodního filmového festivalu Berlinale se zapletl s nacistickým režimem více, než se dosud vědělo. Vyplývá to z nové studie mnichovského Ústavu pro soudobé dějiny (IfZ), o které informovala agentura DPA. Alfred Bauer podle historiků po válce systematicky zakrýval stopy své činnosti v dobách Třetí říše.

Nacisté ji nikdy nenašli. Zraněné vojáky vozili do nemocnice s páskou přes oči

Největšího globálního vojenského konfliktu v dějinách lidstva v letech 1939-1945 se zúčastnila většina zemí světa. Druhá světová válka si vyžádala více než 62 miliónů obětí. Partyzánka a lékařka Franja Bidovecová byla velitelkou tajné nemocnice na Slovinsku, kterou nacisté nikdy nenašli. Byli zde léčeni zranění partyzáni, spojenečtí vojáci, ale i vojáci mocností fašistické Osy.

Senát podpořil návrh zřídit den památky obcí vyhlazených nacisty

Senát dnes v úvodním kole podpořil návrh svojí místopředsedkyně Miluše Horské (KDU-ČSL) na zařazení nového významného dne do kalendáře. Má to být Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace a připomínal by se 24. června. Na toto datum připadá výročí vypálení obce Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrh nyní projedná školský výbor.

Čelili nacistům, pak komunistům. Česko si připomnělo 75 let od návratu letců RAF do vlasti

Památku československých letců sloužících v britském Královském letectvu RAF (Roayal Air Force), kteří se před 75 lety vrátili z Velké Británie do vlasti, si dnes připomněli lidé u památníku okřídleného lva na pražském Klárově.