Zakladatel mezinárodního filmového festivalu Berlinale se zapletl s nacistickým režimem více, než se dosud vědělo. Vyplývá to z nové studie mnichovského Ústavu pro soudobé dějiny (IfZ), o které informovala agentura DPA. Alfred Bauer podle historiků po válce systematicky zakrýval stopy své činnosti v dobách Třetí říše.
Berlínský mezinárodní filmový festival vznikl v roce 1951. Právník a filmový historik Alfred Bauer byl jeho ředitelem od samého počátku do roku 1976.
Studii o Bauerově minulosti si u mnichovských historiků objednalo současné vedení berlínského festivalu. Hlavní autor studie Tobias Hof přitom dospěl k závěru, že Bauer přispěl "nezanedbatelně" k fungování filmového průmyslu Třetí říše, "a tedy ke stabilizaci a legitimaci nacistické vlády".
Bauer byl referentem Správy říšského filmu (Reichsfilmintendanz), kterou v únoru 1942 založil ministr propagandy Joseph Goebbels. Podle Hofa měl pozdější první ředitel Berlinale díky své práci v letech 1942 až 1945 velmi dobré informace o německém filmovém průmyslu a v plánování produkce hrál dokonce "ústřední roli". Podle dokumentů, na které historik při bádání narazil, si byl Bauer plně vědom role filmu v nacistické propagandě.
Studie uvádí, že byl Bauer už od roku 1933 členem různých nacistických organizací a členem Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) se stal již v roce 1937. Po válce v procesu takzvané denacifikace vědomě lhal a snažil se svou roli v nacistické mašinerii bagatelizovat. V chaotické poválečné době se mu dokonce zčásti podařilo vytvořit o sobě obraz "přesvědčeného a aktivního" odpůrce nacistů. Dokumenty podle historika Hofa odhalují mimo jiné Bauerův "bezskrupulózní oportunismus".
Současná šéfka Berlinale Mariette Rissenbeeková označila informace o působení Bauera v nacistické propagandě za "děsivé". "Nové poznatky mění také náš pohled na první léta Berlinale," dodala Nizozemka, která stojí od loňského roku v čele festivalu s Italem Carlem Chatrianem.
Po Bauerově smrti v roce 1986 po něm Berlinale pojmenovalo jednu z filmových cen. Ta se od letošního ročníku neudílí. Už v lednu totiž list Die Zeit přinesl první informace o tom, jakou roli Bauer ve 30. a 40. letech minulého století v německé kinematografii hrál. V minulosti cenu Alfreda Bauera obdržela mimo jiné polská režisérka Agnieszka Hollandová či její krajan Andrzej Wajda.
Související

RECENZE: Technokratická hrozba a hledání humanismu. Hybridní sci-fi Mickey 17 pohltí

BERLINALE: Francouzské Pelíšky se jako mozaika kolektivní a rodinné paměti rozpadají
Berlinále , Alfred Bauer (Berlinale) , nacisté , historie , Německo
Aktuálně se děje
před 32 minutami

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře
před 1 hodinou

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump
před 3 hodinami

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné
před 4 hodinami

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová
před 4 hodinami

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
před 5 hodinami

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi
před 6 hodinami

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti
před 7 hodinami

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem
před 7 hodinami

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy
před 8 hodinami

Španělskem otřásá korupční skandál. Sánchezova vláda může skončit katastrofou, varují experti
před 9 hodinami

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo
před 9 hodinami

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války
před 10 hodinami

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
před 10 hodinami

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka
před 12 hodinami

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život
před 12 hodinami

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky
před 13 hodinami

Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vypálil další salvu raket. Trump nečekaně odešel ze summitu G7
před 13 hodinami

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností
před 15 hodinami

Počasí o nadcházejícím víkendu tropické teploty nepřinese
včera
Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák