80 let od poprav na Kobyliské střelnici. Kdo padl za oběť nacistickému režimu?

Před 80 lety byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ihned po tomto činu nacisté vyhlásili druhé stanné právo, propukla tzv. druhá heydrichiáda, kdy byly denně popravovány desítky nevinných lidí. Nejvíce poprav se vykonalo v červnu a červenci 1942 na pražské Kobyliské střelnici. Mezi oběťmi tehdy byli hrdinové odboje, osoby z politických kruhů, spisovatelé, vědci, sportovci nebo církevní představitelé.

Střelnice v pražských Kobylisích vznikla pro potřeby armády již v roce 1890, tehdy se sem chodili vojáci zdokonalovat ve střelbě. Postupem času se zde nejenom střílelo, ale začaly se tu pořádat také nejrůznější kulturní akce, například koncerty nebo přehlídky Sokola. Střelnice se také stala místem spolkových setkávání. V době nacistické okupace byla však přetvořena na popraviště, v někdejších konírnách coby ve vězení čekali odsouzení na smrt. Od konce května do začátku července roku 1942 zde zahynulo více než 500 osob.

Dne 1. června 1942 byl popraven Viktor Felber, významná osobnost tehdejších oborů techniky a mechaniky. Když roku 1903 dokončil a představil svou disertační práci, obdržel tak vůbec první doktorát z technických věd v Čechách. Později se stal profesorem mechaniky a termomechaniky, děkanem i rektorem Českého vysokého učení technického v Praze. Byl prý velmi přísný a kladl někdy až přehnané nároky na své studenty i kolegy, a proto s nimi mnohdy vedl ostré spory, což ho natolik vyčerpávalo, že dobrovolně odešel do předčasného důchodu. V době druhé světové války se přidal ke skupině odbojové inteligence, což ho přivedlo na popraviště. Zemřel spolu se svým synem Juliem Felberem.

Ve stejný den byl popraven také známý spisovatel a dramatik Vladislav Vančura. Do světa literatury „zběhl“ od lékařské praxe. Vystudoval medicínu, ačkoliv se od dětství špatně učil a maturitní zkoušku skládal až ve 24 letech. Studium na gymnáziu totiž na nějaký čas přerušil a snažil se prosadit jako výtvarný umělec, což se mu však nepodařilo, a proto se nakonec rozhodl dokončit si vzdělání. Přestože jako lékař nepůsobil, studium medicíny se ukázalo jako osudové, protože na lékařské fakultě poznal svou budoucí manželku Ludmilu. Vančura se brzy uplatnil v literárních kruzích, psal povídky, romány i příběhy pro děti. Od roku 1939 se zapojil do odbojové činnosti, za což byl roku 1942 zatčen gestapem a později také zastřelen. Jeho tragický konec života popisoval básník Jaroslav Seifert takto:

„Až příliš dobře vzpomínám si na ten večer. Vladislav Vančura byl již několik týdnů zatčen a týrán gestapem. Seděli jsme rozechvěni u rozhlasového přijímače, abychom vyslechli zprávy o nových opatřeních nacistů a o vraždách, které slibovalo. Když mezi prvními jmény popravených ozvalo se jméno Vančurovo, vstali jsme jako vymrštěni hrůzou ze svých židlí a bez dechu jsme strnuli. Vladislav Vančura! V tom jméně byla zasažena celá naše generace, byl v něm osud nás všech. V tom jméně byla krvavě zraněna celá naše země.“

Mezi popravenými na Kobyliské střelnici v létě 1942 byli také významní čeští sportovci. Večer 9. června zde vyhasl život gymnasty Františka Erbena, někdejšího náčelníka Sokola. Zúčastnil se druhých letních olympijských her v roce 1900 v Paříži, kde české země reprezentoval jako vůbec první sportovec, a to v gymnastickém víceboji. Medaili tehdy nezískal, stanul až na 34. místě. Na mistrovství světa ve sportovní gymnastice pořádaném roku 1907 v Praze již vybojoval tři zlaté medaile a dvě bronzové. Úspěšný byl i na mistrovství světa v roce 1909 a 1911. Nacistickému režimu se příčilo jeho silné vlastenecké smýšlení, a proto ho nechal popravit.

Československého mistra v atletice Evžena Rošického nechalo gestapo popravit ve věku pouhých 27 let, a zabránilo mu tak v dalších sportovních úspěších. Sportovec se řadil mezi evropskou běžeckou elitu, běhal v rekordních časech, roku 1930 se účastnil letních olympijských her v Berlíně. Protože spolu se svým otcem Jaroslavem Rošickým pomáhali českým odbojářům, byli dne 25. června 1942 popraveni.

Posledního červnového dne roku 1942 zemřelo na Kobyliské střelnici více než 70 nevinných lidí! Mezi nimi bylo i několik důstojníků československé armády. Josef Jedlička získal bohaté vojenské zkušenosti již během první světové války na frontě v Rusku, zapojil se také do zpravodajské služby, po nástupu Hitlera k moci se začal angažovat v odboji. Měl doktorát z přírodních věd – vystudoval meteorologii, klimatologii a geografii. Tyto obory později uplatnil při výkonu své profese, když působil v meteorologické skupině Vojenského technického a leteckého ústavu.

Ve stejný den byl popraven Josef Mašín, další armádní důstojník a jeden z hlavních představitelů odbojové skupiny Tři králové. Za zásluhy v první světové válce získal několik vyznamenání. Svou odvahu prokázal i později, když v roce 1939 nedodržoval rozkazy, aby nekladl okupantům odpor. Údajně chtěl raději nechat vybouchnout sklad československých zbraní v Ruzyni, než aby připadl nacistům. Tím si vysloužil obžalování za vzpouru. Nevzdal se však a v odbojové činnosti neustával, byl zpravodajem exilové vlády v Londýně. Gestapo si pro něj přišlo již v květnu roku 1941, tehdy byl zraněn při přestřelce. Po krátkém zotavení v nemocnici absolvoval kruté výslechy, několikrát se neúspěšně pokusil o sebevraždu. Když po atentátu na Heydricha gestapu odmítl odsoudit tento čin, ale naopak pronesl, že je mu líto, že zastupujícího říšského protektora neusmrtil osobně, podepsal si tím ortel smrti.

Dne 30. června 1942 byla popravena i Františka Plamínková, významná politička a jedna z předních osobností ženského hnutí. Právě ona dala ženám jistá práva (včetně volebního), za která celý život tvrdě bojovala, a to nejen v Československu, ale také v zahraničí. Ostře kritizovala počínání Adolfa Hitlera, již v roce 1939 ji zatklo gestapo. Tehdy strávila několik týdnů v cele a nakonec byla propuštěna. Po druhém zadržení v červnu 1942 si již vyslechla odsouzení k trestu smrti, protože souhlasila s atentátem na Heydricha.

Záhy po konci druhé světové války se Kobyliská střelnice proměnila v pietní místo, od roku 1978 je národní kulturní památkou. V sedmdesátých letech minulého století se začala rodit podoba tohoto dnešního pomníku protifašistického odboje.

Související

Přerov si připomene 265 obětí poválečného masakru z roku 1945 (Švédské šance).

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Po skončení druhé světové války se Češi mstili Němcům. Za válečné zločiny ovšem bohužel mnohdy trpěli ti občané německé národnosti, kteří se ničeho špatného nedopustili. V noci z 18. na 19. června 1945 došlo k největšímu z poválečných masakrů spáchaných na nevinných osobách. Na Švédských šancích nedaleko Přerova českoslovenští vojáci povraždili skupinu více než 250 Němců, Maďarů a Slováků. Z naprosté většiny byly mezi oběťmi ženy a děti. O tragické události se dlouho veřejně nesmělo mluvit, teprve po pádu komunistického režimu se jí začali zabývat historikové.

Více souvisejících

historie památník hrdinů heydrichiády nacisté Praha

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

před 4 hodinami

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

před 4 hodinami

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

před 7 hodinami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 8 hodinami

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 8 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 8 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 8 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 10 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 10 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 10 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 10 hodinami

Pentagon začne používat Muskovu umělou inteligenci, ještě před pár dny chválila Hitlera

Americké ministerstvo obrany oficiálně oznámilo, že začne využívat umělou inteligenci Grok, kterou vyvíjí společnost xAI patřící Elonu Muskovi. Jde o zásadní krok, který posiluje Muskovu pozici v oblasti vládních technologií – a to navzdory narůstajícímu napětí mezi ním a prezidentem Donaldem Trumpem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy