Milanović přirovnal provolání slávy Ukrajině k hajlování. Zapomněl na chorvatskou historii

Milanović to řekl při slavnostním předávání cen v hlavním městě Záhřebu. Ukrajinský slogan se podle něj hojně používá od ruské anexe Krymu z roku 2014 a ještě více od loňské invaze. Sdělil, že je návratem k zabíjení Židů a Poláků během konfliktů ve východní Evropě na počátku 20. století. „Je to zpěv nejradikálnějších šovinistů ze západní Ukrajiny, kteří kolaborovali s nacisty, kteří pozabíjeli statisíce Poláků, Židů a všech, kteří se jim dostali do rukou. Taková jsou fakta,“ vylíčil chorvatský prezident. 

Pravdou je, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svá veřejná vystoupení běžně zakončuje slovy „Slava Ukraini“, což ve volném překladu znamená „Vítězství Ukrajině“. Běžně se na ni odpovídá „Gerojam Slava“ neboli „Sláva hrdinům“. Nicméně jde o oficiální bojový pokřik ukrajinských ozbrojených sil. 

Podle akademiků a historiků výraz „Slava Ukraini“ vznikl ještě dávno před vzrůstem nacionalismu na Ukrajině během 20. let minulého století. Jako první výraz použil slavný spisovatel Taras Ševčenko. Používali ho různí ukrajinští revolucionáři a aktivisté v době, kdy se Sověti na Ukrajině dopouštěli zločinů ještě před startem druhé světové války. 

Milanović tak podle serveru Euronews nesprávně tvrdil, že nacistický pozdrav a ukrajinský bojový pokřik jsou stejně staré. „Chorvatský pozdrav je stejně starý jako ‚Slava Ukraini‘ a skandování ‚Sieg Heil‘ používané v nacistickém Německu. Nechci, aby v Chorvatsku někdy zazněly,“ tvrdil. Chorvatské bojové heslo zní: „Za vlast, připravení!“

Historici poukazují na to, že to byli právě Chorvaté, kdo měl plnohodnotný nacistický stát. Kontroloval značná území – kromě Chorvatska také části Bosny a Hercegoviny a Srbska. Během rozpadu Jugoslávie v 90. letech 20. století zažil tento pozdrav obnovu, používali ho zejména pravicoví politici a polovojenské jednotky, když hořel balkánský konflikt. 

Na rozdíl od pozdravu „Slava Ukraini“ je „Za vlast, připraveni“ využíván výhradně mezi etnickými Chorvaty. Obvykle v kontextu, kdy je cílem etnická nadvláda nad jinými skupinami, jak přiblížil server Euronews. 

Není to poprvé, co si stávající chorvatský prezident vzal do úst totalitní režimy druhé světové války. Roku 2021 rozpoutal diplomatický skandál označením rakouských kontrolních opatření proti covidu-19 za návrat k fašismu. Kupodivu to napříč Chorvaty zvedlo jeho popularitu a začátkem května téhož roku byl vyhodnocen jako nejoblíbenější chorvatský politik.