Chorvatský prezident Zoran Milanović dnes kritizoval plánované dodávky tanků a dalších zbraní ze západních zemí na Ukrajinu. Uvedl také, že ukrajinský poloostrov Krym, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko, nebude už nikdy součástí Ukrajiny. O Milanovičově vystoupení před novináři informovaly agentura AP a Reuters.
V prosinci chorvatští zákonodárci odmítli návrh, aby se Chorvatsko po boku dalších členských zemí Evropské unie zapojilo do podpory ukrajinské armády. Sám Milanović západní pomoc dlouhodobě Kyjevu kritizuje a vyjadřuje obavy, že by Chorvatsko mohly zasáhnout potenciálně katastrofické důsledky války na Ukrajině.
"Jsem proti tomu, aby se tam posílaly smrtící zbraně. Prodlužuje to válku," sdělil dnes podle AP Milanović na tiskové konferenci v Záhřebu. Zmínil přitom konkrétně plánované dodávky německých tanků. Berlín minulý týdne rozhodl, že nebude bránit reexportu německých tanků Leopard 2 na Ukrajinu z jiných evropských zemí a zároveň několik Ukrajině sám dodá.
Chorvatský prezident také vyjádřil pochybnosti nad tím, že lze Rusko porazit v "konvenční válce" a že se Ukrajině podaří obnovit svoji územní celistvost.
"Je jasné, že Krym už nikdy nebude součástí Ukrajiny," citovala z jeho dnešního vystoupení agentura Reuters. Evropská unie, jíž je Chorvatsko součástí, anexi Krymu odmítla a uvalila kvůli ní na Rusko sankce. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlašuje, že Ukrajina obnoví kontrolu nad celým svým územím včetně Krymu, a mírová jednání s Moskvou podmiňuje stažením ruských vojsk z celého ukrajinského území.
Milanović vyhrál v roce 2019 volby jako liberální kandidát. Postupně se ale podle AP přiklonil k populistickému nacionalismu. Milanović si vedle toho vysloužil pověst proruského politika, což sám odmítá. V posledních měsících se přitom otevřeně stavěl proti přijetí Finska a Švédska do NATO i proti výcviku ukrajinských vojáků v Chorvatsku.
Související
Zoran Milanović zřejmě vyhrál prezidentské volby v Chorvatsku už v prvním kole
Chorvatsko se chystá si znovuzvolit svého vlastního Donalda Trumpa
Zoran Milanović , Krym , Ukrajina , Chorvatsko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák