Chorvatsko se chystá si znovuzvolit svého vlastního Donalda Trumpa

Milanović, často označovaný za chorvatského Donalda Trumpa kvůli svému nacionalistickému a populistickému stylu, má podle průzkumů podporu 39 % voličů. Na druhém místě je Dragan Primorac, kandidát vládnoucí strany Chorvatské demokratické unie (HDZ), který dosahuje 24 % podpory. Očekává se, že právě tito dva soupeři se utkají ve druhém kole.

Volby však nejsou pouze o výběru prezidenta, jehož pravomoci jsou spíše ceremoniální. Jsou také odrazem hlubokého politického rozdělení mezi Milanovićem a jeho úhlavním rivalem, premiérem Andrejem Plenkovićem.

Milanović, bývalý premiér a současný člen Sociálnědemokratické strany (SDP), si získal popularitu díky svým ostrým výrokům a kritice EU, NATO a Plenkoviće, kterého označuje za „diktátora“ a „poskoka Ursuly von der Leyenové“. Milanović se soustředí na problémy s korupcí v řadách HDZ, kde během Plenkovićovy vlády rezignovalo více než 30 ministrů kvůli korupčním skandálům.

Na rozdíl od Plenkoviće, který podporuje vojenskou pomoc Ukrajině a spolupráci s EU, Milanović se staví proti sankcím vůči Rusku a účasti chorvatských vojáků v misích NATO na podporu Ukrajiny. Podle něj je největší výzvou pro Chorvatsko migrace, kterou podle jeho slov vláda HDZ nezvládá.

Plenković však varuje, že volba Milanoviće by Chorvatsko odvrátila od Evropy. „Rozdíl mezi Primoracem a Milanovićem je jasný: jeden nás vede na Západ, druhý na Východ,“ prohlásil Plenković.

Primorac, považovaný za méně charismatického kandidáta, čelí komplikacím kvůli nedávnému zatčení ministra zdravotnictví Viliho Beroše, který byl obviněn z korupce. Přestože Primorac s případem nemá přímou souvislost, aféra vrhá stín na celou jeho kampaň.

Analytici se shodují, že Primorac bude mít ve druhém kole proti Milanovićovi těžkou pozici. Jeho sofistikovaný styl a nedostatek výrazné přitažlivosti pro širší voličstvo mohou být klíčovými faktory, které rozhodnou o výsledku.

Prezidentské volby tak pravděpodobně potvrdí pokračující politickou polarizaci v Chorvatsku, kde se národní a evropské zájmy stále více střetávají s otázkami populismu, korupce a identity.