Dnes je Den památky obětí vyhlazení obce Lidice. Tou nejznámější je katolický kněz Josef Štemberka

Nacistická odplata za atentát na Heydricha

Vypálení obce Lidice a povraždění jejích obyvatel mělo být nacistickou odplatou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na základě zadrženého milostného dopisu se nacisté domnívali, že v Lidicích vzniklo centrum odbojové činnosti úzce spojené s atentátem. Během krutých výslechů adresátka dopisu, jistá Anna Maruščáková, kromě jiného gestapu vypověděla, že měla od svého milence a pisatele lístku Václava Říhy vyřídit pozdravy od příbuzných působících v britském letectvu rodinám Horákových a Stříbrných v Lidicích. Gestapo na nic nečekalo a dne 4. června 1942 zatklo členy obou zmíněných rodin. Ačkoliv jejich výslechy nepřinesly žádné informace o spojitosti obyvatel obce Lidice s odbojovou činností a operací Anthropoid, Horákovi a Stříbrní byli odsouzeni k trestu smrti.

Večer 9. června 1942 obklopila ves Lidice nacistická vojska. Karl Hermann Frank totiž tehdy přišel s nápadem srovnání Lidic se zemí coby odplatou za smrt Heydricha. Po půlnoci byli všichni obyvatelé vesnice vyvlečeni násilím ze svých domovů. Muži byli shromažďováni v Horákově statku. Ženy odjely ráno 10. června autobusy do koncentračních táborů, děti mířily na převýchovu do německých rodin, některé z nich však také neunikly smrti.

Mučedník Josef Štemberka

Ráno 10. června 1942 se rovněž započalo s popravami mužů za Horákovým statkem. Asi nejznámější lidickou obětí je místní farář Josef Štemberka, který je katolickou církví považován za mučedníka. Ten pocházel z chudé tkalcovské rodiny z obce Pecka ve východních Čechách. V malé chalupě zde žili rodiče se sedmi dětmi. O rodinu se staral převážně otec, protože matka kvůli zákeřné nemoci několik let nevstala z postele. Zemřela, když byl Josef ještě malý chlapec. Ačkoliv měl Josef velice skromný původ, ve škole vynikal svou pílí a bystrostí, učení mu šlo snadno. Jeho učitel se proto zasloužil o to, aby se dostal na gymnázium v Jičíně a zařídil mu ubytování na jezuitské koleji. Jeho otec ho nemohl nadále živit, a tak byl student odkázán na dary. Pro své další studium zvolil teologii a v roce 1894 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1909 vykonával duchovní povolání v Lidicích. 

Také Josefův bratr Jindřich byl velice chytrý a nadaný. Absolvoval Karlovu univerzitu v Praze a stal se z něj uznávaný právník a politik, jeden čas byl dokonce poslancem Českého zemského sněmu. Byl také nadšeným turistou a zamiloval si zejména Orlické hory, kde trávil mnoho volného času a přispíval zde k rozvoji turistického ruchu.

V době masakru v Lidicích Josef Štemberka původně již neměl spravovat místní farnost, na jaře roku 1942 hodlal odejít do důchodu a do rodné Pecky. Jeho duchovní nástupce však mohl farnost převzít až o několik týdnů později, a proto byl Štemberka v Lidicích ještě v červnu 1942. Laskavý kněz, který v Lidicích působil více než 30 let, se v noci z 9. na 10. června 1942 vlídným slovem i rozhřešením a modlitbou snažil ve sklepení Horákova statku ulehčit trápení mužům, kteří již tušili, že je čeká jistá smrt. Sám Josef Štemberka zemřel mezi posledními během hrůzné hromadné popravy, bylo mu tehdy 73 let. Údajně ho gestapo coby duchovního nechtělo zastřelit a vyzvalo ho k útěku z obce, kterým by si zachránil život. Kněz však hodlal hrdinně zemřít spolu s ostatními obyvateli obce, svými věrnými farníky. V den smrti měl prý na sobě nový oblek, který si nechal ušít na důchod. Podle něj ho na fotografiích obětí později bezpečně poznala jeho někdejší hospodyně Antonie Škrdlová. Ta patřila k hrstce lidických žen, které přežily pobyt v koncentračním táboře.