Macron si předsevzal nadlidský úkol: Zakázat sociální sítě je těžší, než se může zdát

„Nemůžeme dál čekat,“ prohlásil Macron v úterý večer a vyzval k ráznému zásahu proti tomu, co označil za rostoucí ohrožení dětí v digitálním světě. Francie už dříve zakázala mobilní telefony ve školách a omezila používání obrazovek v mateřských školách. Nedávno také přinutila největší pornografické platformy k ověřování věku uživatelů – což vyústilo v jejich úplné stažení z francouzského internetu.

Macron by nejraději viděl celoevropský zákaz přístupu k sociálním sítím pro děti. „Dávám Evropě pár měsíců. Pokud nedojde k mobilizaci, budu jednat sám ve Francii,“ řekl. Jenže Evropská komise dává najevo, že o žádném plošném zákazu neuvažuje.

„O zákazu sociálních sítí pro děti neuvažujeme, to není směr, kterým se vydáváme,“ prohlásil mluvčí Komise Thomas Regnier. Ochrana dětí na internetu je sice zakotvena v aktu o digitálních službách (DSA), ale zákazy přístupu nejsou v plánu. Členské státy sice mohou stanovit digitální věk plnoletosti dle GDPR (minimálně 13 let), ale často stačí rodičovský souhlas.

Jakýkoli francouzský zákaz by tak mohl skončit u soudního dvora EU kvůli podezření z porušení evropského práva.

Francie prosadila metodu tzv. dvojité identity pro věkové ověření: nezávislý poskytovatel zkontroluje věk, ale neví, kterou stránku chce uživatel navštívit. CNIL, francouzský úřad pro ochranu osobních údajů, tuto metodu schválil – ale varoval před jejím rozšířením mimo specifické případy, jako je přístup na pornografické stránky.

„Otevíráme tím dveře k digitálnímu světu, kde bude každý muset neustále dokazovat svůj věk nebo identitu,“ varuje CNIL. Kritici poukazují na to, že ověřování věku na základě AI analýzy selfie nebo online chování je v rozporu se zásadou minimalizace dat dle GDPR.

Zatímco se politici přou, technologické řešení zatím nepřesvědčuje. Například aplikace Yoti, jedna z hlavních platforem pro věkové ověření, byla obviněna z nepovoleného sledování uživatelů. Firma obvinění odmítla, ale vyšetřování pokračuje.

Komise mezitím testuje vlastní věkovou aplikaci v několika zemích – včetně Francie – ale je zatím pouze v pilotní fázi. A technologické firmy se mezitím přou o to, kdo má být zodpovědný za ověřování věku: Meta a další platformy ukazují na Apple a Google, kteří kontrolují operační systémy. Ti však tvrdí, že odpovědnost leží na provozovatelích aplikací.

Jeden z nejjasnějších signálů, že Macronův plán bude těžko realizovatelný, přišel po zákazu pornostránek ve Francii: poptávka po VPN službách okamžitě vzrostla. ProtonVPN zaznamenal nárůst registrací o 1 000 procent do půl hodiny od zablokování přístupu. Celkově vzrostl zájem o VPN o 334 procent.

Tento jev ukazuje, že i když stát zavede zákaz, technicky zdatné děti ho obejdou – často během několika minut.

Macronova snaha ochránit děti před digitálními hrozbami může být vnímána jako odvážný krok. Ale naráží na právní limity EU, technologické nedostatky a reálné chování dětí. A především: i kdyby Francie zákaz zavedla, jeho účinnost je více než sporná. Zatím tak platí staré pravidlo internetu – kde je zákaz, tam je cesta, jak ho obejít.