Mohou protesty proti Trumpovi změnit politiku v USA? Rýsuje se v nich prezidentský kandidát

Zatímco Bílý dům stupňuje krizi a tvrdí, že má situaci pod kontrolou, Trump ukazuje dvě hlavní priority svého prezidentského návratu: ukázat sílu a rozšířit svou moc, uvádí ve své analýze CNN.

Nasazení vojenských sil do ulic Los Angeles v rámci zásahů proti demonstrantům a imigračním raziím přináší riskantní sázku: veřejnost možná podpoří tvrdý postup proti „nelegálním imigrantům“, ale stejně tak může vzniknout tragická eskalace, která poškodí prezidentovu image i důvěru v úřad.

Trumpova administrativa vykresluje protesty jako nebezpečné výtržnosti a tvrdí, že demokraté „straní zločincům“, jak ve středu prohlásila tisková mluvčí Karoline Leavitt:
„Demokraté se staví na stranu násilníků a nelegálních cizinců místo policie, která jen dělá svou práci.“

Tato rétorika je typická pro autoritářský styl – démonizovat oponenty, vyvolat dojem chaosu a prezentovat prezidenta jako jediného zachránce. Trump navíc poprvé otevřeně nasadil jednotky Národní gardy a námořní pěchoty k zásahům proti civilnímu obyvatelstvu. Sám řekl: „Mohu proti Los Angeles zasáhnout ještě tvrději.“

Zatímco republikáni upevňují pozice, demokraté se zmítají v rozpolcenosti. Na jedné straně mají základnu, která požaduje odpor. Na straně druhé riskují, že příliš radikální rétorikou ztratí voliče z předměstí, kteří jim v roce 2024 dali sbohem.

Guvernér Kalifornie Gavin Newsom zatím vystupuje jako nejviditelnější kritik Trumpových kroků. Jeho tvrdé projevy rezonují mezi demokratickými voliči, ale zároveň ho staví do pozice možného kandidáta pro prezidentské volby v roce 2028. Jeho odvážný postoj může posílit jeho profil, ale zároveň se vystavuje přímé konfrontaci s prezidentem, který už předtím hrozil Kalifornii omezením federální pomoci.

Zatím se žádný demokrat neukázal jako skutečný protipól Trumpa – snad jen Nancy Pelosiová v minulosti čelila jeho agresivnímu stylu s úspěchem. Newsom i další guvernéři (např. Josh Shapiro, Gretchen Whitmer či Wes Moore) tak hledají rovnováhu mezi podporou práv migrantů a snahou zaujmout středové voliče.

Trump sází na to, že tvrdý postoj k migraci mu politicky vyplatí – stejně jako tomu bylo v minulosti. Jeho poradce Stephen Miller tvrdí: „Amerika hlasovala pro masové deportace.“ Ovšem pokud se deportace začnou dotýkat běžných sousedů a spoluobčanů, může se veřejné mínění otočit.

V roce 2018 se obrázky dětí oddělených od rodičů ve vazebních střediscích staly symbolem nelidskosti Trumpovy imigrační politiky. Podobná mediální vlna by ho mohla poškodit i dnes.

Demokraté stále nemají silného lídra, který by dokázal artikulovat jasnou odpověď na Trumpovy kroky. Přitom historie ukazuje, že chybná reakce může mít dalekosáhlé důsledky. V roce 2020 sice mnoho Američanů podporovalo protesty Black Lives Matter, ale volání po „zrušení policie“ se obrátilo proti demokratům v následujících volbách.

Pokud se dnes levicové křídlo opět uchýlí k radikálním heslům, mohlo by to způsobit další odliv centristických voličů – a zajistit Trumpovi klidnou cestu ke znovuzvolení.

Současné nepokoje jsou testem nejen pro prezidenta, ale i pro celý politický systém USA. Odpovědi na ně budou mít dlouhodobé důsledky, ať už v otázkách migrace, demokracie, nebo budoucího vedení obou hlavních stran.