Vzpoura ve vyhlazovacím táboře Sobibor. Vězni povstali před 80 lety, většina z nich nepřežila

Dne 14. října 1943, tedy před 80 lety, se stovky zoufalých vězňů v nacistickém koncentračním táboře Sobibor zapojily do vzpoury. Vězni zabili několik esesmanů a pokusili se z hrůzného místa zajetí utéct. Většina z nich však byla zavražděna.

Nacistický vyhlazovací tábor v Sobiboru na jihovýchodě Polska vznikl na konci dubna roku 1942. Nefungoval dlouho, v říjnu roku 1943 byl po povstání vězňů uzavřen. Za relativně krátkou dobu tu však nacisté byli schopni zavraždit mnoho nevinných lidí – počet obětí je odhadován na 250 tisíc!

S nápadem vězeňského povstání přišel v táboře v Sobiboru jistý Alexandr Pečerskij, který byl do vyhlazovacího zařízení umístěn koncem září 1943. Již tehdy začal plánovat hromadnou vzpouru a útěk vězňů z tábora hrůzy.

Kdo byl vůdce povstání, zmíněný Alexandr Pečerskij? Ukrajinec židovského původu. Pocházel z dobře situované rodiny, jeho otec pracoval v advokátní kanceláři, i jemu samotnému se dostalo kvalitního vzdělání. Vystudoval literaturu a hudbu, v oboru se však neuplatnil. Za války působil jako důstojník v Rudé armádě, než byl na podzim roku 1941 zajat nacisty. Poté nuceně pobýval v zajateckých a vyhlazovacích táborech, až se roku 1943 dostal do Sobiboru. Na svůj příchod do vyhlazovacího tábora později vzpomínal takto:

„Večer jsem seděl na hromadě dřeva se Solomonem Leitmanem, který se stal mým hlavním pomocníkem při organizaci povstání. Zeptal jsem se ho na zvláštní obrovský oheň, který hořel asi 500 metrů od nás za stromy a na nepříjemný zápach prostupující táborem. Upozornil mě, že stráže zakazují se tam dívat a řekl mi, že tam právě pálí těla mých druhů, kteří se mnou dnes přijeli. Nevěřil jsem mu, ale on pokračoval. Řekl mi, že tábor existuje už více než rok a téměř každý den přijíždí vlak s tisícovkami lidí, kteří jsou během několika hodin zavražděni. Sdělil mi, že zde pracuje asi 500 židovských zajatců – Poláků, Francouzů, Němců, Nizozemců a Čechoslováků a že náš transport byl první, který přivezl ruské židy. Řekl mi, že na tomto malém kusu země ne větším než 10 hektarů byly zavražděny stovky tisíc židů. Přemýšlel jsem o budoucnosti. Měl bych se pokusit utéct sám nebo s malou skupinou? Měl bych opustit zbytek vězňů a zanechat je smrti a mučení? To jsem v duchu odmítl.“

Pečerskij spolu s dalšími vězni začal brzy po příchodu do Sobiboru organizovat povstání s cílem zajistit útěk co nejvíce vězňů, ale také zavraždit do nejvíc strážných. Po útěku z tábora se měli vězni připojit k partyzánským skupinám a bojovat s nimi proti nacistům. Protože coby bývalý důstojník armády dokázal Pečerskij výborně zacházet se zbraněmi, dostal se do čela povstání. Jeho plán byl následující – zajmout a zabít stráže, zmocnit se jejich zbraní i uniforem, do nichž se převléknou vězni. Pak už jen zbývalo otevřít bránu tábora a pustit na svobodu co nejvíce zajatců.

Vzpoura začala v odpoledních hodinách dne 14. října 1943. Vězni přelstili dozorce, vylákali je do dílen a zde je zavraždili. Vzali si dle plánu jejich zbraně. Ovšem pak se povstání zkomplikovalo. Nečekaně brzy se totiž vrátil z cesty jeden z esesmanů a akci vězňů odhalil. Ihned proti nim zahájil střelbu a několik povstalců zabil. V táboře nastal zmatek, všude ležela mrtvá těla – vězňů i dozorců. Mnoho vězňů se rozprchlo do okolních lesů, včetně Pečerského. Vězni, kteří v táboře zůstali, v něm i zemřeli. Stovky mužů na útěku bylo vypátráno a rovněž zabito nacisty. Jenom desítky vězňů ze Sobiboru se dožilo konce války, mezi nimi i Alexandr Pečerskij. Po povstání vězňů v říjnu 1943 byl vyhlazovací tábor v Sobiboru uzavřen a srovnán se zemí.

Alexandr Pečerskij se po útěku skutečně zapojil mezi partyzány a bojoval proti nacistům až do konce války. Po válce napsal vzpomínky na povstání v Sobiboru. Sovětský režim ho sice vyznamenal několika oceněními za zásluhy, ovšem také ho perzekvoval. V Sovětském svazu zemřel takřka v zapomnění dne 19. ledna 1990 ve věku 80 let.

Související

Vlaková stanice poblíž vyhlazovacího táboru Treblinka

Vězni ve vyhlazovacím táboře Treblinka zahájili před 80 lety povstání. Většina za to zaplatila životem

Před 80 lety, dne 2. srpna 1943, se zoufalí vězni v nacistickém vyhlazovacím táboře v polské Treblince pokusili o vzpouru a o útěk. Tábor zapálili a uprchli z něj, většinu však vězeňské komando dostihlo a pozabíjelo. Z mnoha set vězňů přežilo jen pár desítek, jedním z přeživších byl například Čech Richard Glazar, jehož dochované vzpomínky pomáhají průběh povstání v Treblince rekonstruovat.

Více souvisejících

Koncentrační tábory nacisté židé historie II. světová válka Polsko

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Požár v Kalifornii

Masivní požáry v LA se nedaří zastavit. Počet evakuovaných strmě stoupá

V oblasti Los Angeles nyní zuří pět velkých požárů, které devastují tisíce hektarů a vyvolávají obrovské obavy obyvatel. Největší z nich, Palisades, vypukl v úterý a již zničil více než 5300 staveb na ploše téměř 20 000 akrů. I přesto se hasičům podařilo tento požár zkrotit pouze ze 6 %. Počet evakuovaných podle CNN přesáhl 400 000.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Kanada

Mohou USA sebrat Britům Kanadu? Historie ukazuje, že teoreticky ano

Možnost, že by Spojené státy mohly usilovat o anexi Kanady, se může zdát jako vzdálený a přehnaný scénář. Nicméně historické precedenty a ústavní mechanismy Spojených států naznačují, že tato otázka by neměla být brána na lehkou váhu, varuje server The Conversation.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump se sejde s Putinem

Donald Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“

před 8 hodinami

Požár v Kalifornii

10 mrtvých, astronomické škody. Požár v Los Angeles je jednou z nejhorších katastrof v historii

Lesní požáry v Kalifornii, které se během posledních dnů rozhořely v oblasti Los Angeles, způsobily dosud nepředstavitelné škody. Společnost AccuWeather výrazně navýšila svůj předběžný odhad celkových ztrát, které nyní mohou dosáhnout až 150 miliard dolarů, což je výrazný nárůst oproti původnímu odhadu ve výši 57 miliard dolarů. Podle BBC jde o jednu z nejhorších katastrof na území USA.

před 9 hodinami

Aktualizováno před 9 hodinami

Petr David Josek s vítěznou fotografií roku 2024 v soutěži Czech Press Photo. Prohlédněte si galerii

Czech Press Photo 2024 vyhrál Petr David Josek z AP. Michal Zelinka z INCORP images získal ocenění druhý rok po sobě + VIDEO

Fotograf Petr David Josek z agentury AP si odnáší hlavní cenu Czech Press Photo 2024. Jeho vítězný snímek zachycuje dramatický okamžik překážkového běhu na olympiádě, který dokonale vystihuje napětí a odhodlání sportovců. Již druhý rok po sobě zvítězil v juniorské kategorii také fotograf fotografické agentury INCORP images.

včera

Grónsko

Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět

Myšlenka, že by Donald Trump mohl koupit Grónsko, může znít absurdně, ale technicky to není zcela nemožné. Pokud by Spojené státy skutečně usilovaly o získání kontroly nad největším ostrovem na světě, nabízí se několik možností, jak by tento proces mohl proběhnout. Nicméně každý z těchto scénářů čelí zásadním právním, politickým a etickým výzvám, uvedl server Politico.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ilustrační foto

Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?

Los Angeles čelí jednomu z nejničivějších požárů ve své historii. Počet evakuovaných obyvatel přesáhl 130 000, přičemž pět lidí přišlo o život. Kromě zničených domovů a spálené krajiny přináší požáry další příběh – příběh evakuace provázené chaosem, dopravními zácpami a zoufalými rozhodnutími.

včera

Ilustrační foto

Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení

Lidský metapneumovirus (HMPV) je virové onemocnění respiračního traktu, které se obvykle projevuje příznaky podobnými běžnému nachlazení. Objeven byl v roce 2001 v Nizozemí, ale retrospektivní analýzy naznačují jeho přítomnost v lidské populaci již od roku 1958. V posledních týdnech je aktivní především v Číně, ale i český Státní zdravotní ústav zveřejnil podstatné informace o této nemoci.

včera

včera

včera

Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit

V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy