Dne 14. října 1943, tedy před 80 lety, se stovky zoufalých vězňů v nacistickém koncentračním táboře Sobibor zapojily do vzpoury. Vězni zabili několik esesmanů a pokusili se z hrůzného místa zajetí utéct. Většina z nich však byla zavražděna.
Nacistický vyhlazovací tábor v Sobiboru na jihovýchodě Polska vznikl na konci dubna roku 1942. Nefungoval dlouho, v říjnu roku 1943 byl po povstání vězňů uzavřen. Za relativně krátkou dobu tu však nacisté byli schopni zavraždit mnoho nevinných lidí – počet obětí je odhadován na 250 tisíc!
S nápadem vězeňského povstání přišel v táboře v Sobiboru jistý Alexandr Pečerskij, který byl do vyhlazovacího zařízení umístěn koncem září 1943. Již tehdy začal plánovat hromadnou vzpouru a útěk vězňů z tábora hrůzy.
Kdo byl vůdce povstání, zmíněný Alexandr Pečerskij? Ukrajinec židovského původu. Pocházel z dobře situované rodiny, jeho otec pracoval v advokátní kanceláři, i jemu samotnému se dostalo kvalitního vzdělání. Vystudoval literaturu a hudbu, v oboru se však neuplatnil. Za války působil jako důstojník v Rudé armádě, než byl na podzim roku 1941 zajat nacisty. Poté nuceně pobýval v zajateckých a vyhlazovacích táborech, až se roku 1943 dostal do Sobiboru. Na svůj příchod do vyhlazovacího tábora později vzpomínal takto:
„Večer jsem seděl na hromadě dřeva se Solomonem Leitmanem, který se stal mým hlavním pomocníkem při organizaci povstání. Zeptal jsem se ho na zvláštní obrovský oheň, který hořel asi 500 metrů od nás za stromy a na nepříjemný zápach prostupující táborem. Upozornil mě, že stráže zakazují se tam dívat a řekl mi, že tam právě pálí těla mých druhů, kteří se mnou dnes přijeli. Nevěřil jsem mu, ale on pokračoval. Řekl mi, že tábor existuje už více než rok a téměř každý den přijíždí vlak s tisícovkami lidí, kteří jsou během několika hodin zavražděni. Sdělil mi, že zde pracuje asi 500 židovských zajatců – Poláků, Francouzů, Němců, Nizozemců a Čechoslováků a že náš transport byl první, který přivezl ruské židy. Řekl mi, že na tomto malém kusu země ne větším než 10 hektarů byly zavražděny stovky tisíc židů. Přemýšlel jsem o budoucnosti. Měl bych se pokusit utéct sám nebo s malou skupinou? Měl bych opustit zbytek vězňů a zanechat je smrti a mučení? To jsem v duchu odmítl.“
Pečerskij spolu s dalšími vězni začal brzy po příchodu do Sobiboru organizovat povstání s cílem zajistit útěk co nejvíce vězňů, ale také zavraždit do nejvíc strážných. Po útěku z tábora se měli vězni připojit k partyzánským skupinám a bojovat s nimi proti nacistům. Protože coby bývalý důstojník armády dokázal Pečerskij výborně zacházet se zbraněmi, dostal se do čela povstání. Jeho plán byl následující – zajmout a zabít stráže, zmocnit se jejich zbraní i uniforem, do nichž se převléknou vězni. Pak už jen zbývalo otevřít bránu tábora a pustit na svobodu co nejvíce zajatců.
Vzpoura začala v odpoledních hodinách dne 14. října 1943. Vězni přelstili dozorce, vylákali je do dílen a zde je zavraždili. Vzali si dle plánu jejich zbraně. Ovšem pak se povstání zkomplikovalo. Nečekaně brzy se totiž vrátil z cesty jeden z esesmanů a akci vězňů odhalil. Ihned proti nim zahájil střelbu a několik povstalců zabil. V táboře nastal zmatek, všude ležela mrtvá těla – vězňů i dozorců. Mnoho vězňů se rozprchlo do okolních lesů, včetně Pečerského. Vězni, kteří v táboře zůstali, v něm i zemřeli. Stovky mužů na útěku bylo vypátráno a rovněž zabito nacisty. Jenom desítky vězňů ze Sobiboru se dožilo konce války, mezi nimi i Alexandr Pečerskij. Po povstání vězňů v říjnu 1943 byl vyhlazovací tábor v Sobiboru uzavřen a srovnán se zemí.
Alexandr Pečerskij se po útěku skutečně zapojil mezi partyzány a bojoval proti nacistům až do konce války. Po válce napsal vzpomínky na povstání v Sobiboru. Sovětský režim ho sice vyznamenal několika oceněními za zásluhy, ovšem také ho perzekvoval. V Sovětském svazu zemřel takřka v zapomnění dne 19. ledna 1990 ve věku 80 let.
Související
Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům
Vězni ve vyhlazovacím táboře Treblinka zahájili před 80 lety povstání. Většina za to zaplatila životem
Koncentrační tábory , nacisté , židé , historie , II. světová válka , Polsko
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Ursula von der Leyen byla s těžým zápalem plic v nemocnici. Týden to tajila
před 1 hodinou
Masivní požáry v LA se nedaří zastavit. Počet evakuovaných strmě stoupá
před 2 hodinami
Politico: Američané Grónsku prakticky velí už teď. Invaze by byla nejkratší válkou v dějinách
před 3 hodinami
IS území neobnoví, hrozbou ale bude dál. Expert na terorismus Young pro EZ vysvětlil, jak lze předejít útokům
před 3 hodinami
Vážně chce Kanadu? Trudea popsal, o co jde skutečně Trumpovi
před 5 hodinami
Počasí: Česko zasype sníh. Napadnou ho desítky centimetrů
před 5 hodinami
Mohou USA sebrat Britům Kanadu? Historie ukazuje, že teoreticky ano
před 6 hodinami
Tesla Model Y Juniper byla dnes představena světu. Snad nejdůležitější auto nové doby
před 7 hodinami
Trump se sejde s Putinem
před 8 hodinami
10 mrtvých, astronomické škody. Požár v Los Angeles je jednou z nejhorších katastrof v historii
před 9 hodinami
Víkendové počasí slibuje husté sněžení. Místy hrozí sněhové jazyky
Aktualizováno před 9 hodinami
Czech Press Photo 2024 vyhrál Petr David Josek z AP. Michal Zelinka z INCORP images získal ocenění druhý rok po sobě + VIDEO
včera
Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět
Aktualizováno včera
Mimořádná zpráva Apokalypsa v Los Angeles: Požárů je už pět, hasičům dochází voda, lidé prchají
včera
Jak se žije pacientům v Evropě? Diagnostika nemoci může trvat i desítky let, problémem je i ego lékařů
včera
Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?
včera
Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení
včera
Princezně Kate se dožila chvíle, kdy jí gratuluje celý svět. Nebylo to vůbec jisté
včera
Trump chce Panamský průplav, USA na něj ale nemají nárok. Panamě definitivně patří od roku 1999
včera
Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit
V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.
Zdroj: Libor Novák