Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

Jedenáctého srpnového dne roku 1873 se do rodiny pražského krejčího Josefa Červenky a jeho manželky Marie narodila dvojčata – děvčátka Marie a Klára. Navzdory chudým rodinným poměrům se Kláře dostalo výborného vzdělání. Po měšťance se vyučila prodavačkou, protože však byla velice inteligentní a učenlivá, rozhodli se rodiče, že investují své úspory do jejího dalšího vzdělávání. Klára se tak mohla přihlásit na dívčí školu s názvem Minerva, což bylo první soukromé dívčí gymnázium na území střední Evropy.

Po složení maturitní zkoušky dokázala Klára Červenková výborně skloubit práci i studium na vysoké škole. Na svém mateřském gymnáziu, na Minervě, vyučovala dějepis a zeměpis. Jako učitelka působila i na jiných pražských dívčích středních školách. U toho všeho zvládla ještě dále studovat. Státnicovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy z oborů geografie a antropologie. Téma její závěrečné diplomové práce znělo „Hospodářské poměry ve východní Africe“. Roku 1913 získala na téže fakultě doktorát s disertační prací na téma „Oasy v Libyjské poušti jako sídlo obyvatelstva se zvláštním zřetelem k poměrům hospodářským“. Červenková se tak tehdy zařadila mezi hrstku českých doktorek. Pedagogika i věda se pro Kláru Červenkovou již navždy staly předměty zájmu.

Kromě výuky a vědecké činnosti se Klára Červenková věnovala také tzv. ženské otázce, tedy ženské emancipaci v našich zemích. Tato problematika ji spojovala s celou řadou stejně smýšlejících žen, z nichž stojí za zmínku především Alice Masaryková, dcera Tomáše Garrigua Masaryka. S tou Klára chodila do stejné třídy během studia na Minervě a velice brzy se s ní spřátelila, stejně jako s celou Masarykovou rodinou. V roce 1898 ji poprvé Alice Masaryková pozvala domů a představila rodině. Klára často hovořila s tehdy univerzitním profesorem Masarykem, a to o pedagogice, politice i ženských emancipačních spolcích. S Masarykem ji pojily stejné názory na nutnost reorganizace školství i sociální oblasti, oba také prosazovali rovnoprávnost mezi muži a ženami ve společnosti. Stejně smýšlela i Alice Masaryková. Ta ostatně později ve svých pamětech na Kláru Červenkovou vzpomněla takto: „Jednou z mých nejlepších kamarádek byla Klára Červenková. Scházely jsme se spolu ráno na Karlově mostě.“

Klára Červenková bojovala za ženská práva, ať už svými osvětovými přednáškami nebo články v tisku, nebo aktivním působením v politice. Místopředsedala Ženské národní radě, přední organizaci českého ženského emancipačního proudu, v rámci níž navázala spolupráci s dalšími feministkami, například Františkou Plamínkovou nebo Miladou Horákovou.

Během druhé světové války se Červenková zapojila do protinacistického odboje, nezištně pomáhala lidem bezprostředně zasaženým válečnými událostmi, kterým obstarávala potraviny i věci denní potřeby. Jako členka levicově smýšlející inteligence se stala nacistům trnem v oku. V roce 1943 tak byla deportována do koncentračního tábora Ravensbrück. Takřka sedmdesátiletá žena již tehdy trpěla mnohými zdravotními problémy, které se v nelidských podmínkách koncentračního tábora ještě zhoršovaly. I přesto zůstávala pevnou oporou svým spoluvězeňkyním a povídala jim inspirující příběhy z českých dějin, politiky i vědy. Ke konci života ztratila Klára Červenková veškeré síly i zrak. Zemřela dne 12. května 1945, přesně před 80 lety. 

Klára Červenková historie nacisté

Aktuálně se děje

včera

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

včera

Ilustrační foto

Konflikt mezi Izraelem a Íránem se vyostřuje. Přibývají mrtví, hrozí další eskalace

Smrtící střet mezi Izraelem a Íránem vstoupil do čtvrtého dne a situace se dál vyostřuje. Obě země si navzájem zasazují tvrdé údery a zároveň varují civilní obyvatelstvo před dalšími útoky. Noční íránský raketový úder poškodil izraelskou ropnou rafinerii a energetickou síť. Izrael v odvetě tvrdí, že zničil zhruba třetinu íránských odpalovacích zařízení, píše CNN.

včera

Izraelští armádní velitelé velí útoku na Írán.

Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Zatímco dřívější výměny raketové palby mezi Íránem a Izraelem trvaly většinou jen několik hodin, aktuální válka, která začala minulý pátek, podle všeho míří k mnohem delší a krvavější eskalaci. Odborníci varují, že tentokrát může jít o konflikt trvající týdny, ne-li déle. Obě strany už teď zaznamenaly desítky obětí a stovky vojenských úderů, a nic nenasvědčuje tomu, že by byly ochotny přistoupit na deeskalaci.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Drama opět narůstá. Izrael vyzývá k evakuaci velkou část Teheránu, Írán vyzývá k jednání

Izraelské letectvo v pondělí odpoledne podniklo další nálety na Írán, terčem se stal i komplex v Kermánšáhu na západě země, kde podle satelitních snímků došlo k vážnému poškození raketové infrastruktury. Místní úřady tvrdí, že útok zasáhl i nemocnici, IDF to popírá. Armáda zároveň vyzvala obyvatele části Teheránu k evakuaci kvůli plánovaným operacím. Napětí roste i na diplomatické frontě, Írán zvažuje návrat k jednáním výměnou za nezapojení USA do války.

včera

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.

včera

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal

Pravda o incidentu z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v minulém týdnu, kdy tam zasahovala policie, vychází najevo. Němku, která na místě natáčela video a oslavila předloňský tragický útok na studenty, ve zkráceném řízení potrestal soud. Žena dostala podmínečný trest a byla okamžitě vyhoštěna. Do Česka se pět let nesmí vrátit. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Překvapivý vzkaz z EU. Von der Leyenová jasně podpořila Izrael proti Íránu

Evropská unie vyzývá k diplomatickému řešení krize mezi Izraelem a Íránem, i když uznává právo Izraele na sebeobranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli telefonicky hovořila s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Rozhovor se týkal intenzivního konfliktu, který propukl v pátek a během několika dní si vyžádal stovky civilních obětí.

včera

včera

Donald Trump

Trumpovo dilema. Existuje šance fatálně zasáhnout Írán i s jaderným programem, ale cena je vysoká

Americký prezident Donald Trump zatím k válce mezi Izraelem a Íránem zaujímá vyčkávací postoj. Připomněl, že Teherán dostal šedesátidenní ultimátum ke zrušení jaderného programu, a že izraelská vojenská akce byla reakcí na jeho nedodržení. Bílý dům tak staví odpovědnost za eskalaci na stranu Íránu. Ve Washingtonu se ale rozhořel spor. Část republikánů tlačí na prezidenta, aby Izrael vojensky podpořil, zatímco Trump se zatím snaží předejít přímému zapojení USA do konfliktu. 

včera

Izraelská letadla.

Revoluce v moderním válčení. Analytici už rozebírají konflikt mezi Izraelem a Íránem

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která odstartovala v pátek brzy ráno, se už nyní stává předmětem analýz předních bezpečnostních expertů. Nejde přitom jen o její vojenský dopad, ale především o způsob, jakým byla naplánována a provedena. Rozsáhlé a dlouhodobé izraelské přípravy mohou posloužit západním vojenským plánovačům, aby dokázali účinně operovat proti podobně silným soupeřům. 

včera

včera

Policie USA, ilustrační foto.

Tragédie při protestech v USA. Smrt náhodného kolemjdoucího vyšetřuje policie

Jedna oběť a jedno obvinění z vraždy – taková je bilance incidentu, který se odehrál během víkendového protestu hnutí „No Kings“ v americkém Salt Lake City ve státě Utah. Policie v sobotu večer zadržela čtyřiadvacetiletého Artura Gamboa, který byl obviněn z vraždy v souvislosti se střelbou, při níž zemřel náhodný kolemjdoucí Arthur Folasa Ah Loo, módní návrhář ze Samoy.

včera

Metro

Metro na lince C nejezdí. Vlak usmrtil ženu v kolejišti

Metro na lince C nejezdí od dopoledních hodin v úseku mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Letňany. Došlo ke střetu vlaku s člověkem. Sražená žena přišla o život. Zavedena je náhradní doprava, kterou zajišťují autobusy a tramvaje. 

včera

Válka v Izraeli

Izraelci po prvním útoku podcenili možnosti Íránu. Jaderná zařízení jsou mimo dosah

Navzdory efektivní, pečlivě připravené a rozsáhlé izraelské ofenzivě, která v pátek zasáhla íránské vojenské velení, si Teherán udržel schopnost rychlé reakce. Během čtyř dnů vypálil až 370 balistických raket a stovky dronů. Izraelské ztráty přesáhly dvě desítky mrtvých, Írán hlásí 224 obětí. Analytici varují, že Izrael podcenil schopnost íránské armády přeskupit se. Varují i před limity vojenského zásahu proti íránskému jadernému programu.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Diplomacie ustoupila válce. Teherán i Washington mluví o dohodě, místo ní se ale bojuje

Navzdory eskalaci konfliktu mezi Íránem a Izraelem Teherán i Washington tvrdí, že jsou otevřeny jednání o jaderném programu. Rozhovory jsou však pozastaveny a místo diplomacie probíhá otevřená mezistátní válka. Zatímco Izrael cílí na jaderná zařízení, Teherán ho obviňuje z podkopávání dohody. USA se od ofenzivy distancují, přesto analytici nevylučují logistickou podporu. Šéf Bílého domu Donald Trump stále usiluje o dohodu bez přímé války.

včera

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Měl Chameneí zemřít? Trump údajně Izraelce zastavil, Netanjahu mlží

Americký prezident Donald Trump podle dostupných informací odmítl plán Izraele na atentát na nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Izraelci údajně zvažovali jeho likvidaci hned první den operace, ale nakonec mu dali možnost reagovat na sílu izraelských útoků a přehodnotit íránský jaderný program.

včera

Novinky ke střelbě v Kostelci nad Černými lesy. Policie má pracovat s jednou verzí

Středočeští kriminalisté od nedělního večera vyšetřují vraždu dvou lidí v Kostelci nad Černými lesy, které pachatel zastřelil. Zadržen byl podezřelý pětašedesátiletý muž. Mluví se o tom, že má jít o bývalého manžela jedné z obětí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy