Moderní olympijské hry vždy byly politickou záležitostí a ten, kdo tvrdí opak, si lže do kapsy. Dává to docela jasnou logiku – sledují je miliony diváků po celém světě a díky nim je možné vyslat nezapomenutelný odkaz.
Proč využít olympijské hry k politické agitaci? Je to jednoduché, zasáhnete miliony lidí u televizních obrazovek a stovky tisíc přímo na místě. Věděl to Adolf Hitler a vědí to Moskva, Peking i Washington. Proto si největší sportovní svátek berou tak trochu jako rukojmí.
Letošní olympiáda je prostředkem, jak Rusům a Bělorusům ukázat, že na sousední země se prostě neútočí. V 80. letech západní a východní blok prohlubovaly studenou válku. Roku 1988 Severní Korea a její tři „věrní“ (Nikaragua, Kuba, Etiopie) bojkotem řekli, že nesouhlasí s pořádáním her v jihokorejském Soulu.
Ale „Paříž 2024“ se také výrazně odlišuje – strach z teroristických útoků spojených mimo jiné s francouzskou zahraniční i domácí politikou snad ani nemůže být vyšší. Potvrdilo se to už ráno před pátečním zahajovacím ceremoniálem, když útočníci koordinovaně zasáhli proti kritickým železničním uzlům po celé zemi.
Sportovat, nebo politikařit?
Naposledy v roce 2018 se na úvodním ceremoniálu v jihokorejském Pchjongčchangu představil jednotný korejský tým. Tehdy si podali ruce jihokorejský prezident Mun Če-in a sestra severokorejského diktátora Kim Jo-čong. Bylo to poprvé od konce korejské války, kdy představitel vládnoucí rodiny Severní Koreje navštívil jižního souseda. Dnes vidíme, že ani toto na první pohled úžasné gesto nic neznamenalo.
Jen o čtyři roky později se při zimní olympiádě v Pekingu rozhodla pro diplomatický bojkot řada zemí. Roku 2021 pro bojkot hlasoval Evropský parlament, o něco později ho oznámili také Američané, Britové, Australané a Kanaďané. Čeští vládní politici do Číny necestovali vůbec, stejně se rozhodli i politici litevští, kosovští, japonští, belgičtí a dánští. Eventuálně diplomatický bojkot ohlásila také Indie.
Předmětem největších obav byl při hrách v Pekingu jejich dopad na životní prostředí a porušování lidských práv. Mezinárodní olympijský výbor tehdy schytával kritiku od Ujgurů a Tibeťanů za to, že kvůli genocidě Číňanům pořadatelství neodebral.
Takto se dá zaměřit na množství moderních olympijských her. Asi nejčernější skvrnou na historii tohoto sportovního svátku jsou berlínské LOH z roku 1936. Odehrávaly se za velice temné atmosféry; všude vlály vlajky s hákovými kříži a diktátor Adolf Hitler využíval každé příležitosti k propagaci své teorie o nadřazenosti árijské rasy. To nezabránilo americkému černošskému běžci Jessiemu Owensovi získat hned čtyři zlaté medaile a Berlínem se díky němu nesla píseň „The Star-Spangled Banner“.
Olympijské hry za svou historii zažily mnoho rozhodnutí založených na politické motivaci jednotlivých aktérů mezinárodního společenství. Asi nejznámějším přístupem jsou bojkoty – tedy situace, kdy jednotlivé země nebo celé bloky zemí odmítnou jakoukoli účast. První se odehrál v roce 1956 v souvislosti se sovětskou invazí do Maďarska – tehdy z her odstoupilo sedm zemí – a překvapivě také komunistická Čína.
V roce 1980 účast na LOH v Moskvě odmítlo 65 zemí poté, co sovětská armáda napadla Afghánistán. Spojené státy za porušení tohoto bojkotu svým sportovcům rovnou zabavovaly pasy. O čtyři roky později hry v Los Angeles bojkotovalo 14 zemí včetně Československa.
Skutečně nejhorší situaci ale olympijské hry zažily před 52 lety. Osm mužů vyzbrojených kalašnikovy a granáty dne 5. září 1972 přeskočilo plot mnichovské olympijské vesnice a vzali jako rukojmí členy izraelského týmu. Požadovali propuštění celkem 236 vězňů – 234 v Izraeli a dvou vůdců západoněmecké teroristické skupiny Frakce Rudé armády (RAF). Celkově zabili jedenáct členů izraelského týmu – sportovce i trenéry.
Nikdo tak nemůže tvrdit, že olympijské hry nejsou politickou záležitostí. V prvé řadě jsou velice výhodné pro propagaci hostitelské země. Minulost ale ukázala, že mohou sloužit k daleko temnějším a zákeřnějším účelům.
Související
Trump si vybírá zkušený a loajální tým. Nová administrativa bude rázná a nekompromisní
Moc plytkých slibů? Jak Harrisová ztratila jedinečnou možnost být první prezidentkou USA
komentář , letní olympijské hry 2024 v Paříži , olympiáda , historie , Adolf Hitler , nacisté
Aktuálně se děje
před 7 minutami
COP29: Na boj s extrémním počasím potřebujeme obrovské finanční prostředky, shodli se lídři
před 9 minutami
Mladík napsal spolužačce, že bude střílet. Policie zasahovala ve škole
před 38 minutami
Melania Trumpová nechce být první dámou. Roli bude zastávat jen okrajově
před 1 hodinou
Zimní počasí je tady. Meteorologové řekli, kde bude padat sníh. Podívejte se na radar
před 1 hodinou
Skandál na COP29: Prezident Ázerbájdžánu obhajoval produkci plynu, předseda konference byl ve vedení ropné firmy
před 2 hodinami
Zachrání někdo rozvojové země, než je zničí počasí? Plamenné projevy Guterrese a spol. jsou bez činů k ničemu
před 2 hodinami
Trump začne za dva měsíce úřadovat. Seznam věcí, které po nástupu do Bílého domu udělá jako první
před 3 hodinami
Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News
před 5 hodinami
Hašek do reprezentace na Ligu národů poprvé nominoval Šína. Schick opět chybí
před 6 hodinami
Trump má oficiální roli pro Muska. Svěřil mu nový projekt Manhattan
před 7 hodinami
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
před 7 hodinami
Tragédie v Číně. Muž v autě zabil desítky lidí, Si slibuje přísný trest
před 9 hodinami
Počasí: V Česku dnes napadne první sníh
včera
Mar-a-Lago na nohou: Trump s pomocí Muska vybírá budoucí vládu USA
včera
Lékařka v Rusku označila Rusko za strůjce války. Soud ji poslal na pět let do vězení
včera
Biden na poslední chvíli zavařil Trumpovi. Zákon o ochraně klimatu schoval
včera
Otevírací doba obchodů na výročí sametu. Víte, zda se dá 17. listopadu nakoupit?
včera
Zelenskyj uzpůsobuje mírový plán Trumpovi. Dva body jsou zcela klíčové
včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Několik lidí utrpělo zranění
včera
Británií otřásá skandál. Král přijal rezignaci arcibiskupa z Canterbury
Velkou Británií otřásá velký skandál uvnitř anglikánské církve, kde mělo docházet k týrání a sexuálnímu zneužívání. Canterburský arcibiskup Justin Welby dnes oznámil rezignaci, protože nezajistil řádné vyšetření zmíněných činů. Welby odstupuje se svolením britského krále Karla III.
Zdroj: Lucie Podzimková