Moderní olympijské hry vždy byly politickou záležitostí a ten, kdo tvrdí opak, si lže do kapsy. Dává to docela jasnou logiku – sledují je miliony diváků po celém světě a díky nim je možné vyslat nezapomenutelný odkaz.
Proč využít olympijské hry k politické agitaci? Je to jednoduché, zasáhnete miliony lidí u televizních obrazovek a stovky tisíc přímo na místě. Věděl to Adolf Hitler a vědí to Moskva, Peking i Washington. Proto si největší sportovní svátek berou tak trochu jako rukojmí.
Letošní olympiáda je prostředkem, jak Rusům a Bělorusům ukázat, že na sousední země se prostě neútočí. V 80. letech západní a východní blok prohlubovaly studenou válku. Roku 1988 Severní Korea a její tři „věrní“ (Nikaragua, Kuba, Etiopie) bojkotem řekli, že nesouhlasí s pořádáním her v jihokorejském Soulu.
Ale „Paříž 2024“ se také výrazně odlišuje – strach z teroristických útoků spojených mimo jiné s francouzskou zahraniční i domácí politikou snad ani nemůže být vyšší. Potvrdilo se to už ráno před pátečním zahajovacím ceremoniálem, když útočníci koordinovaně zasáhli proti kritickým železničním uzlům po celé zemi.
Sportovat, nebo politikařit?
Naposledy v roce 2018 se na úvodním ceremoniálu v jihokorejském Pchjongčchangu představil jednotný korejský tým. Tehdy si podali ruce jihokorejský prezident Mun Če-in a sestra severokorejského diktátora Kim Jo-čong. Bylo to poprvé od konce korejské války, kdy představitel vládnoucí rodiny Severní Koreje navštívil jižního souseda. Dnes vidíme, že ani toto na první pohled úžasné gesto nic neznamenalo.
Jen o čtyři roky později se při zimní olympiádě v Pekingu rozhodla pro diplomatický bojkot řada zemí. Roku 2021 pro bojkot hlasoval Evropský parlament, o něco později ho oznámili také Američané, Britové, Australané a Kanaďané. Čeští vládní politici do Číny necestovali vůbec, stejně se rozhodli i politici litevští, kosovští, japonští, belgičtí a dánští. Eventuálně diplomatický bojkot ohlásila také Indie.
Předmětem největších obav byl při hrách v Pekingu jejich dopad na životní prostředí a porušování lidských práv. Mezinárodní olympijský výbor tehdy schytával kritiku od Ujgurů a Tibeťanů za to, že kvůli genocidě Číňanům pořadatelství neodebral.
Takto se dá zaměřit na množství moderních olympijských her. Asi nejčernější skvrnou na historii tohoto sportovního svátku jsou berlínské LOH z roku 1936. Odehrávaly se za velice temné atmosféry; všude vlály vlajky s hákovými kříži a diktátor Adolf Hitler využíval každé příležitosti k propagaci své teorie o nadřazenosti árijské rasy. To nezabránilo americkému černošskému běžci Jessiemu Owensovi získat hned čtyři zlaté medaile a Berlínem se díky němu nesla píseň „The Star-Spangled Banner“.
Olympijské hry za svou historii zažily mnoho rozhodnutí založených na politické motivaci jednotlivých aktérů mezinárodního společenství. Asi nejznámějším přístupem jsou bojkoty – tedy situace, kdy jednotlivé země nebo celé bloky zemí odmítnou jakoukoli účast. První se odehrál v roce 1956 v souvislosti se sovětskou invazí do Maďarska – tehdy z her odstoupilo sedm zemí – a překvapivě také komunistická Čína.
V roce 1980 účast na LOH v Moskvě odmítlo 65 zemí poté, co sovětská armáda napadla Afghánistán. Spojené státy za porušení tohoto bojkotu svým sportovcům rovnou zabavovaly pasy. O čtyři roky později hry v Los Angeles bojkotovalo 14 zemí včetně Československa.
Skutečně nejhorší situaci ale olympijské hry zažily před 52 lety. Osm mužů vyzbrojených kalašnikovy a granáty dne 5. září 1972 přeskočilo plot mnichovské olympijské vesnice a vzali jako rukojmí členy izraelského týmu. Požadovali propuštění celkem 236 vězňů – 234 v Izraeli a dvou vůdců západoněmecké teroristické skupiny Frakce Rudé armády (RAF). Celkově zabili jedenáct členů izraelského týmu – sportovce i trenéry.
Nikdo tak nemůže tvrdit, že olympijské hry nejsou politickou záležitostí. V prvé řadě jsou velice výhodné pro propagaci hostitelské země. Minulost ale ukázala, že mohou sloužit k daleko temnějším a zákeřnějším účelům.
Související
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť
komentář , letní olympijské hry 2024 v Paříži , olympiáda , historie , Adolf Hitler , nacisté
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme s=riovou výrobu
před 1 hodinou
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 2 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 2 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 3 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 3 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 4 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 4 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 4 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 4 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 4 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 5 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 5 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 5 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 6 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 7 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 7 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 7 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 8 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 8 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.
Zdroj: Libor Novák