KOMENTÁŘ | Olympijské hry jako rukojmí lídrů. O politice byly vždy, zneužil je i Hitler

Moderní olympijské hry vždy byly politickou záležitostí a ten, kdo tvrdí opak, si lže do kapsy. Dává to docela jasnou logiku – sledují je miliony diváků po celém světě a díky nim je možné vyslat nezapomenutelný odkaz.

Proč využít olympijské hry k politické agitaci? Je to jednoduché, zasáhnete miliony lidí u televizních obrazovek a stovky tisíc přímo na místě. Věděl to Adolf Hitler a vědí to Moskva, Peking i Washington. Proto si největší sportovní svátek berou tak trochu jako rukojmí. 

Letošní olympiáda je prostředkem, jak Rusům a Bělorusům ukázat, že na sousední země se prostě neútočí. V 80. letech západní a východní blok prohlubovaly studenou válku. Roku 1988 Severní Korea a její tři „věrní“ (Nikaragua, Kuba, Etiopie) bojkotem řekli, že nesouhlasí s pořádáním her v jihokorejském Soulu. 

Ale „Paříž 2024“ se také výrazně odlišuje – strach z teroristických útoků spojených mimo jiné s francouzskou zahraniční i domácí politikou snad ani nemůže být vyšší. Potvrdilo se to už ráno před pátečním zahajovacím ceremoniálem, když útočníci koordinovaně zasáhli proti kritickým železničním uzlům po celé zemi.

Sportovat, nebo politikařit? 

Naposledy v roce 2018 se na úvodním ceremoniálu v jihokorejském Pchjongčchangu představil jednotný korejský tým. Tehdy si podali ruce jihokorejský prezident Mun Če-in a sestra severokorejského diktátora Kim Jo-čong. Bylo to poprvé od konce korejské války, kdy představitel vládnoucí rodiny Severní Koreje navštívil jižního souseda. Dnes vidíme, že ani toto na první pohled úžasné gesto nic neznamenalo. 

Jen o čtyři roky později se při zimní olympiádě v Pekingu rozhodla pro diplomatický bojkot řada zemí. Roku 2021 pro bojkot hlasoval Evropský parlament, o něco později ho oznámili také Američané, Britové, Australané a Kanaďané. Čeští vládní politici do Číny necestovali vůbec, stejně se rozhodli i politici litevští, kosovští, japonští, belgičtí a dánští. Eventuálně diplomatický bojkot ohlásila také Indie. 

Předmětem největších obav byl při hrách v Pekingu jejich dopad na životní prostředí a porušování lidských práv. Mezinárodní olympijský výbor tehdy schytával kritiku od Ujgurů a Tibeťanů za to, že kvůli genocidě Číňanům pořadatelství neodebral. 

Takto se dá zaměřit na množství moderních olympijských her. Asi nejčernější skvrnou na historii tohoto sportovního svátku jsou berlínské LOH z roku 1936. Odehrávaly se za velice temné atmosféry; všude vlály vlajky s hákovými kříži a diktátor Adolf Hitler využíval každé příležitosti k propagaci své teorie o nadřazenosti árijské rasy. To nezabránilo americkému černošskému běžci Jessiemu Owensovi získat hned čtyři zlaté medaile a Berlínem se díky němu nesla píseň „The Star-Spangled Banner“. 

Právě se přehrává: Vítězství Jesseho Owense na stovce.

Vítězství Jesseho Owense na stovce. Video: YouTube

Olympijské hry za svou historii zažily mnoho rozhodnutí založených na politické motivaci jednotlivých aktérů mezinárodního společenství. Asi nejznámějším přístupem jsou bojkoty – tedy situace, kdy jednotlivé země nebo celé bloky zemí odmítnou jakoukoli účast. První se odehrál v roce 1956 v souvislosti se sovětskou invazí do Maďarska – tehdy z her odstoupilo sedm zemí – a překvapivě také komunistická Čína.

V roce 1980 účast na LOH v Moskvě odmítlo 65 zemí poté, co sovětská armáda napadla Afghánistán. Spojené státy za porušení tohoto bojkotu svým sportovcům rovnou zabavovaly pasy. O čtyři roky později hry v Los Angeles bojkotovalo 14 zemí včetně Československa. 

Skutečně nejhorší situaci ale olympijské hry zažily před 52 lety. Osm mužů vyzbrojených kalašnikovy a granáty dne 5. září 1972 přeskočilo plot mnichovské olympijské vesnice a vzali jako rukojmí členy izraelského týmu. Požadovali propuštění celkem 236 vězňů – 234 v Izraeli a dvou vůdců západoněmecké teroristické skupiny Frakce Rudé armády (RAF). Celkově zabili jedenáct členů izraelského týmu – sportovce i trenéry.

Nikdo tak nemůže tvrdit, že olympijské hry nejsou politickou záležitostí. V prvé řadě jsou velice výhodné pro propagaci hostitelské země. Minulost ale ukázala, že mohou sloužit k daleko temnějším a zákeřnějším účelům.

Související

Kamala Harrisová Komentář

Moc plytkých slibů? Jak Harrisová ztratila jedinečnou možnost být první prezidentkou USA

Republikán Donald Trump minulý týden v amerických prezidentských volbách suverénně porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ač kandidátce Demokratické strany průzkumy přisuzovaly daleko větší úspěch, nedokázala získat ani jeden z rozhodujících států. Spojené státy si tak na první ženskou prezidentku v historii počkají ještě minimálně další čtyři roky.

Více souvisejících

komentář letní olympijské hry 2024 v Paříži olympiáda historie Adolf Hitler nacisté

Aktuálně se děje

před 7 minutami

COP29

COP29: Na boj s extrémním počasím potřebujeme obrovské finanční prostředky, shodli se lídři

Koalice světových lídrů, zahrnující představitele průmyslových zemí i států ohrožených klimatickými změnami, na konferenci OSN o změně klimatu (COP29) v Baku vyzvala k významnému navýšení finanční podpory pro klimatická opatření. Jak informovala agentura DPA, v prohlášení koalice se zdůrazňuje naléhavá potřeba mobilizovat obrovské finanční prostředky pro boj s klimatickou krizí.

před 9 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Skandál na COP29: Prezident Ázerbájdžánu obhajoval produkci plynu, předseda konference byl ve vedení ropné firmy

Prezident hostitelské země COP29 Ázerbájdžánu sdělil na konferenci OSN o klimatu, že ropa a plyn jsou „Božím darem“. Ilham Alijev kritizoval „falešné zprávy“ Západu o emisích své země a prohlásil, že národy „by neměly být obviňovány“ za své zásoby fosilních paliv. Ázerbájdžán plánuje v příštím desetiletí zvýšit produkci plynu až o třetinu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Pete Hegseth

Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News

Budoucí americký prezident Donald Trump jmenoval ministrem obrany svého oblíbence Peta Hegsetha. Opozice má z jeho přístupu obavy, neboť existuje riziko, že se pokusí tradičně neutrální armádu politizovat a dostat na svou stranu tak, ať mu pomáhá s likvidací seznamu nepřátel. Lidé z Trumpova okolí jsou k jeho výběru údajně rovněž skeptičtí.  

před 5 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hašek do reprezentace na Ligu národů poprvé nominoval Šína. Schick opět chybí

Českou fotbalovou reprezentaci čekají v listopadu další dva zápasy v Lize národů, přičemž tentokrát se představí nejprve v Albánii a pak doma s Gruzií. Není proto divu, že se kouč národního týmu Ivan Hašek musel opět rozhodnout, které hráče nominuje na tato utkání. Z nominace, kterou zveřejnil v pátek, vyplývá, že její součástí je poprvé pouze záložník ostravského Baníku Matěj Šín a také to, že i tentokrát mezi pětadvaceti nominovanými chybí kanonýr Patrik Schick, který ještě není zdravotně stoprocentně fit. Kouč Hašek už musel učinit změny v nominaci po omluvenkách několika hráčů.

před 6 hodinami

Elon Musk

Trump má oficiální roli pro Muska. Svěřil mu nový projekt Manhattan

Zvolený americký prezident Donald Trump má oficiální roli pro miliardáře Elona Muska. Boháč bude stát v čele úřadu, který hodlá posuzovat vládní efektivitu, uvedla stanice NBC News. Pomáhat mu bude Vivek Ramaswamy, Trumpův soupeř z republikánských primárek. Trump tak naplní slib z kampaně, že Musk bude mít dohled nad vládním utrácením.

před 7 hodinami

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Británií otřásá skandál. Král přijal rezignaci arcibiskupa z Canterbury

Velkou Británií otřásá velký skandál uvnitř anglikánské církve, kde mělo docházet k týrání a sexuálnímu zneužívání. Canterburský arcibiskup Justin Welby dnes oznámil rezignaci, protože nezajistil řádné vyšetření zmíněných činů. Welby odstupuje se svolením britského krále Karla III.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy