Dnešek patří levákům. Historie pamatuje několik úspěšných na vědeckém poli

Leváci vědecky

Proč mají někteří lidé dominantnější levou ruku, to zajímalo učence a vědce asi odjakživa. Zatímco dnes už se ví, že leváctví bývá nejčastěji geneticky podmíněno, v minulosti se objevovaly v odborných kruzích i ve společnosti jiné názory. Leváci patřili mezi značně znevýhodněnou menšinu. Pohlíželo se na ně jako na „ty hloupější a nešikovné“. Tvrdilo se třeba, že leváci jsou mnohem nešikovnější než praváci, čímž si značně zkracují život, protože kvůli svému „handicapu“ páchají různé nehody a stávají se jim častěji úrazy. Další vědecká teorie vysvětlovala, proč je leváctví špatné a v životě nepraktické tím, že aby dříve muži-bojovníci přežili, museli v pravé ruce držet zbraň a v levé (té nešikovnější) obranný štít, čímž si lépe chránili tělo na straně srdce, a tedy i život. Jiná, pozdější teorie, zase oproti tomu levákům připisovala výhodu v pěstním souboji, tedy beze zbraně, čímž se snažila bojovat proti sociálnímu znevýhodnění leváků. Dalších podobných teorií v souvislosti s leváctvím vznikla celá řada. Nutno zmínit, že všechny jsou značně diskutabilní.

Vědci leváci

Leváctví nebylo mnohým významným osobnostem v historii žádnou překážkou pro vědecké bádání. Do dějin vědy se nesmazatelně zapsal třeba levák Isaac Newton, anglický rodák působící na konci 17. a na počátku 18. století. Absolvent prestižní univerzity v Cambridge se uplatnil na poli matematiky, fyziky nebo astronomie. Mnozí badatelé Newtona považují za průkopníka exaktních věd. Na základě svých pozorování a pokusů sestavil první optický dalekohled a jako první definoval gravitační zákon. V souvislosti s tímto zákonem je notoricky známá legenda (která se říká i žákům ve školách), že princip gravitace Newton objevil tehdy, když odpočíval pod stromem a na hlavu mu spadlo jablko. Dnes jsou názory na tento objev opatrnější a spíše se soudí, že Newtonovi na hlavu žádné jablko ve skutečnosti nespadlo, ale že padající zralé ovoce ze stromů mu mohlo vnuknout myšlenku na to, že jsou všechny věci jakousi silou přitahovány k zemskému povrchu. Každopádně s gravitačním zákonem Newton přišel již v prvních letech studia, ještě před získáním bakalářského titulu, a to konkrétně během morové epidemie, když pobýval na anglickém venkově kvůli uzavření vysokých škol.

Dominantní levou ruku měl i slavný vynálezce a konstruktér chorvatského původu Nikola Tesla, který se proslavil především v Americe. Fyziku a matematiku studoval v Rakousku nebo Maďarsku, jeden semestr také na univerzitě v Praze. Po studiích žil a působil nejprve krátce v Paříži, poté až do konce života v Americe. Zde také založil svou vlastní firmu, která již na konci 19. století vyráběla elektrické přístroje a pracovala v tomto odvětví i na inovacích. Nikola Tesla má mnohé patenty: elektromotor, transformátor nebo bezdrátovou komunikaci. Ačkoliv jeho firma prosperovala, Tesla do svých vynálezů investoval tolik peněz, že se značně zadlužil. V chudobě a osamění nakonec významný vynálezce a vědec na začátku roku 1943 zemřel na infarkt. Bylo mu 86 let.

I jedna z nejznámějších a nejvýznamnějších vědkyň, Marie Curie-Sklodowská, byla levačka. Původem Polka žijící ve Francii, kam se provdala za kolegu vědce Pierra Curie, se zabývala hlavně výzkumem radioaktivity. Do dějin se zapsala objevem radia a polonia, dvou nových radioaktivních prvků. Své výzkumy s radioaktivními prvky zaměřovala na jejich praktické využití na poli medicíny, například na léčbu rakoviny. Na počátku 20. století si totiž během pozorování v laboratoři všimla, že nádorové buňky ničí radioaktivní záření vycházející z prvku radia. Krátce nato vědkyně za své objevy obdržela Nobelovu cenu, a to jako vůbec první žena v dějinách. Její objevy byly skutečně přelomové a přínosné, sama za ně však zaplatila životem. Dlouhodobé vystavování radioaktivnímu záření (v laboratoři Marie pracovala bez ochranných pomůcek) vedlo k rozvinutí leukémie, které v létě roku 1934 ve věku 66 let podlehla. V době, kdy žila a působila, se totiž ještě nevědělo, že radioaktivita může být také zdraví škodlivá.

Stephen Hawking se řadil mezi přední vědce moderní doby a byl také levák. Svůj život zasvětil vesmíru. Stejně jako prvně zmíněný Newton, i Hawking vystudoval na univerzitě v Cambridge, kde pak také profesně působil a vedl zde Centrum teoretické kosmologie. Ačkoliv mu již během studií práci znesnadňovalo vážné degenerativní onemocnění amyotrofickou laterální sklerózou, které mu prakticky znemožnilo pohyb i mluvení, nevzdal se a svět milované vědy neopustil. Tak mohl učinit celou řadu významných objevů a také se věnoval popularizaci vědy. Navzdory závažné chorobě se Hawking dožil vysokého věku 76 let, zemřel na jaře roku 2018. Místo posledního odpočinku má právě vedle kolegy vědce a leváka Newtona, jejich hroby se nachází v těsné blízkosti na hřbitově ve Westminsterském opatství.