Peking dostal od USA nechtěný dárek. Trump vyštval největší mozky naší doby, opouští USA a míří do Číny

Od začátku loňského roku se k čínským výzkumným institucím na plný úvazek připojilo nejméně 85 etablovaných i nastupujících vědců, kteří dříve působili v USA. Více než polovina z těchto přesunů proběhla v roce 2025. Podle odborníků tento trend pravděpodobně ještě zesílí, jelikož Bílý dům tlačí na seškrtání rozpočtů na výzkum a zároveň zvyšuje kontrolu nad zahraničními talenty. Peking naopak mohutně investuje do domácích inovací.

Tento přesun talentů by mohl mít významný dopad na globální soutěž mezi Washingtonem a Pekingem o dominanci v oblastech, které utvářejí budoucnost, jako je umělá inteligence, kvantové počítání, polovodiče, biotechnologie a inteligentní vojenské technologie. Právě schopnost USA přitahovat a udržovat si špičkové zahraniční vědce byla základem jejího postavení nesporného globálního lídra v technologiích a vědě po celé období po druhé světové válce.

Čínská vláda se léta snaží přilákat mezinárodní talenty, včetně tisíců čínských vědců, kteří odešli studovat pokročilé tituly do USA. Tato mise nabrala na naléhavosti s tím, jak Spojené státy zpřísňují kontrolu nad technologiemi a čínský vůdce Si Ťin-pching stále více vidí schopnost inovace jako jedinou cestu k ekonomické bezpečnosti země. Změny v USA, kde administrativa prezidenta Donalda Trumpa usiluje o masivní škrty ve federálních rozpočtech na výzkum, zvyšuje dohled nad výzkumem, dramaticky zdražuje H1-B víza pro specializované zahraniční pracovníky a používá federální financování jako páku proti univerzitám, celou situaci navíc posilují.

Podle Yu Xiea, profesora sociologie z Princetonu, který dříve letos navštívil čínské univerzity, považují čínské instituce změny v USA za „dárek od Trumpa“, který jim pomůže získat více a kvalitnějších talentů. Lze tak očekávat rozmach nových a zdokonalených výzkumných a vzdělávacích programů v Číně ve všech oblastech. Jedna náborová agentura z východní Číny, která se zaměřuje na nábor zámořských technologických expertů pro komerční sektor, uvedla, že změny v USA by mohly zvýšit počet žádostí do vládního dotačního programu.

Navzdory tomu, že Kongres USA je připraven odmítnout některé z nejdrastičtějších škrtů v rozpočtu na výzkum navrhovaných Trumpovou administrativou pro nadcházející fiskální rok, nedávné kroky k přenastavení a odstřihávání vědy zanechaly trvalou nejistotu. Obavy a úzkosti jsou obzvláště silné mezi výzkumníky s vazbami na Čínu, zemi, která dlouhodobě posílá do USA nejvíce studentů doktorských programů v oboru vědy a inženýrství.

Administrativa dříve použila víza pro čínské studenty jako vyjednávací žeton v obchodních jednáních. Nedávná výzva zákonodárců k obnovení vysoce kontroverzního národního bezpečnostního programu China Initiative, který byl zrušen kvůli obavám z podněcování podezírání a předsudků vůči akademikům čínského původu, navíc tuto nejistotu jen prohlubuje. Čína, která již v posledních letech vítá rostoucí počet akademiků z celého světa, tak v současných amerických posunech vidí významnou příležitost.

Mnoho reakcí uvnitř čínských univerzit probíhá diskrétně. Školy tajně oslovují výzkumníky z USA, aby je získaly. Proteinový chemik Lu Wuyuan, který se v roce 2020 přesunul na prestižní Šanghajskou univerzitu Fudan, potvrdil „jasný nárůst počtu uchazečů o zaměstnání ze zámoří“. Dodal, že čínské univerzity „dělají vše proto, aby aktivně využily tuto příležitost“, což považuje za nezvratný trend.

Některé náborové snahy jsou viditelné i online. Například Wu-chanská univerzita zve talenty z celého světa k podávání žádostí o profesorská místa a slibuje nejvyšší platy v oborech jako robotika, AI nebo síťová bezpečnost. Tyto nabídky často zahrnují štědré bonusy, příspěvky na bydlení, rodinnou podporu a prioritní přístup k výzkumnému financování, přičemž jsou vázány na centrální vládní fond pro „vynikající mladé talenty“ ze zámoří. Jedná se o součást zavedeného systému grantových a náborových programů.

Čína se nesoustředí pouze na akademickou sféru. Program Qiming se například snaží dostat špičkové výzkumníky do čínského komerčního technologického sektoru, často vyžadující doktoráty a zahraniční pracovní zkušenosti. Klíčovým zaměřením v provincii Ťiang-su jsou profesionálové se zkušenostmi v oblasti polovodičů, protože místní čipový průmysl je pod tlakem inovovat v důsledku amerických omezení.

V nadcházejícím roce se pravděpodobně pozornost přesune i na umělou inteligenci, kvantovou vědu a přesné měření. Čínská vláda navíc rozšiřuje cesty pro příchod výzkumníků do země. Program Qiming uspořádal dodatečné přijímací kolo výhradně pro talenty z USA a Evropy, což je krok označovaný jako „bezprecedentní“. Úřady také ohlásily zavedení nové kategorie „K víza“ pro mladé vědecké a technologické talenty, platné od 1. října.

Dlouhodobému úsilí Číny o udržení a nábor talentů pomáhá také ekonomický vzestup země a její rostoucí vědecká zdatnost. Zatímco v roce 1989 byla Čína „chudá, s nedostatkem zdrojů a vědecky i technologicky zaostalá“, situace se výrazně změnila. V roce 2023 Čína vynaložila na výzkum a vývoj více než $780 miliard USD, což je jen těsně pod americkými $823 miliardami USD (podle dat OECD).

Čínský vůdce Si Ťin-pching loni v létě prohlásil, že „národ vzkvétá, když vzkvétá jeho věda a technologie“, a slíbil, že země se do roku 2035 stane „silným“ a soběstačným státem v oblasti vědy a techniky. Toto úsilí již přináší výsledky, o čemž svědčí ambiciózní vesmírný program, prvenství v oblasti obnovitelné energie a kvantové komunikace a nárůst publikovaných výzkumů ve vysoce kvalitních vědeckých časopisech. Čínské univerzity se navíc vyšplhaly do žebříčku top 50 světových institucí.

I přes pokroky má Čína stále před sebou dlouhou cestu, aby dohnala USA v pozici vědecké velmoci. Její výzkumný a vývojový tlak může být ovlivněn zpomalující ekonomikou. Odborníci také poukazují na to, že kontroly ze strany vládnoucí Komunistické strany napříč průmyslem a akademickou sférou vytvářejí jiné prostředí než to, které položilo základy americké vědy. Navíc pro vědce bez vazeb na Čínu je výzvou i přesun do země bez znalosti čínštiny.

Data ukazují, že přes 83 % čínských absolventů s doktorskými tituly ve vědě a inženýrství získanými v USA v letech 2017–2019 stále žilo v zemi v roce 2023. Nicméně pro výzkumníky je prioritou místo, kde mohou v klidu a s dostatečným financováním pokračovat ve své práci. Někteří vědci, kteří se přestěhovali, uvedli jako důvody i snahu být blíže stárnoucím rodičům nebo zájem o novou profesní kapitolu.

Vztah mezi globálním centrem inovací (USA) a jeho největším zdrojem zahraničních výzkumníků (Čína) je silně ovlivněn tím, že se Washington a Peking stále více vnímají jako rivalové. Nejostřejším příkladem tohoto posunu byla iniciativa China Initiative spuštěná v roce 2018, která se zaměřovala na údajné krádeže duševního vlastnictví. Ačkoli některá vyšetřování skončila odsouzením, mnoho obvinění bylo nakonec staženo a program byl v roce 2022 zrušen.

Podle výzkumu Princetonu z roku 2023 se po zavedení China Initiative odchody amerických vědců čínského původu zvýšily o 75 %, přičemž dvě třetiny z nich se přesunuly do Číny. Proteinový chemik Lu Wuyuan, který odešel po vyšetřování, se obává hlubšího rozpadu oboustranně prospěšné spolupráce. Řekl, že „krátkozraká politika současné administrativy udusila vzájemně prospěšnou americko-čínskou spolupráci ve vědě“, přičemž ironií je, že „nenapravitelná a sebou způsobená újma, kterou tyto politiky vyvolaly, je pravděpodobně mnohem větší pro USA než pro Čínu“.