"Muž roku" a kandidát na Nobelovu cenu chtěl z Moskvy udělat jezero. Hitler se narodil před 128 lety

Berlín – Národní socialista, „Führer“, německý kancléř, válečný zločinec, masový vrah – Adolf Hitler, osobnost, která se negativně a nenávratně zapsala do světových dějin, se narodil přesně před 128 lety. Co jste o Vůdci nacistické Třetí říše nevěděli? A jaký byl vlastně jeho život?

Charismatický lídr německého národa se narodil přesně před 128 lety v rakouském Brunově, tehdy v rakouské části soustátí monarchie Rakousko-Uhersko, jehož součástí byly také Čechy. Mladý Hitler se v rodinném kruhu těšil pojmenování „Adi“. Adi už od mládí snil o tom, že se stane umělcem. Dvakrát se dokonce hlásil na Vídeňskou uměleckou akademii, ale instituce ho nepřijala.

Jeho prvním zaměstnáním tak bylo prodávání pohlednic s jeho kresbami ve vídeňských ulicích, kam se uchýlil po smrti své matky v roce 1908. Právě to může být jeden z okamžiků, kdy Hitler „přičichl“ k antisemitismu. Jeho matka trpěla rakovinou prsu a jejím ošetřujícím lékařem byl Žid. V Hitlerovi to mohlo vzbudit pocit, že za smrt jeho milované matky může právě židovská rasa. V té době ve Vídni ostatně nebylo nic neobvyklého, že máte antisemitské myšlenky…

Adolf Hitler, ač se chtěl původně vyhnout narukování do rakouské armády za první světové války, nakonec nastoupil jako dobrovolník, ne však do rakouské, nýbrž do německé armády. Získal i dva Železné kříže, nejvyšší vyznamenání německé armády za statečnost. V době, kdy se Německo vzdalo, Hitler zuřil, německé vedení podle něho vrazilo dýku do zad německému národu. Sám Hitler zrovna nebyl na frontě, zotavoval se z otravy plynu.

Po válce se tak začal Hitler angažovat, založil pozdější NSDAP – Národně socialistickou německou dělnickou stranu. Jako „logo“ strany si zvolil svastiku na červeném podkladě, hákový kříž. Poprvé se pokusil převzít moc při nakonec nezdařeném puči v Mnichově, následně byl uvězněn. Ve vězení sepsal jakýsi program Nacistů – Mein Kampf (Můj plán), což je dodnes jedna z nejžádanějších publikací na světě.

Po propuštění z vězení byl Hitler odhodlán k převzetí moci, až v roce 1932 získal německé občanství a už rok poté se stal kancléřem Německa, v roce 1932 totiž NSDAP zvítězila ve volbách. Absolutní moci Hitlera po smrti prezidenta von Hindenbruga v roce 1934 nestálo nic v cestě. Stal se Vůdcem a říšským kancléřem. Hitler v úřadě v podstatě vypověděl platnost Versailleské mírové smlouvy a začal masivně zbrojit. Prvním územním ziskem Německé říše bylo jeho rodné Rakousko, tzv. Anšlus, nezákonná anexe, proběhla v roce 1938. Po mnichovské dohodě a okleštění Československa a získání důležité spojence „Slovenského štátu“ Německo napadlo Polsko a rozběhla se největší válečná událost v historii. Hitler během války čelil několika pokusům o atentát, zejména ze strany důstojníků, kteří nedůvěřovali Hitlerově vojenské taktice, která se později skutečně ukázala, jako chybná. Dne 30. dubna 1945 v momentě, kdy do Berlína vjížděla vojska Rudé armády spáchal se svou chotí Evou Braunovou sebevraždu.

Co jste o nacistickém vůdci nevěděli?

Adolf Hitler trpěl chronickými potížemi nadýmání, v jeho potlačení mu za života mělo dopomoci 28 různých léků. Trpěl také fobií z koček, stejně jako Mussolini nebo Napoleon.

Když byl Hitler malý, málem se utopil, ve svých čtyřech letech byl nakonec zachráněn místním knězem. Nebylo to poprvé, kdy jen tak tak unikl smrti.Za první světové války, když byl Hitler zraněn, mu zachránil život britský voják. Británie se později stala jedním z hlavních nepřátel Německa. Moc se neví, že z Hitlera mohla být během války žena! Americké tajné služby se pokusily o otrávení Vůdcova jídla. V jídlu měly být ženské hormony, které by tvrdého Vůdce trochu „zněžněly“.

Kromě toho Vůdce za svůj život čelil celkem 42 atentátů, nikomu se nepodařilo ho odstranit. Udělal to až Vůdce sám. Nacistická propaganda se tyto pokusy snažila co nejrychleji ututlat, aby jimi nebyla narušena aura Hitlerova spasitelského kultu osobnosti.

Nobelova cena míru a titul Muž roku

Málokdo ví, že Hitler byl nominován na Nobelovu cenu míru v roce 1939, to už bylo po anšlusu Rakouska. Nebylo to jediné „ocenění“, v roce 1938 se objevil na titulku britského magazínu Time, jako „Muž roku“.

Kromě umělce se Hitler toužil stát také knězem

V roce 1932 se Hitler postavil váženému veteránovi a dosavadnímu stařičkému prezidentovi Paulovi von Hindenburgovi v prezidentské volbě. Byly to první volby, ve kterých se projevil moderní politický marketing. Hitler, jakožto zástupce antidemokratických sil, proti systémové výmarské koalici, neměl přístup do médií. Hitler si najal letadlo a obletěl celé Německo, údajně stihl i tři mítinky ve velkých městech denně. Ani to mu však nestačilo, i když ve druhém kole posílil, Hindeburg byl znovu zvolen.

Románek s neteří, se synovcem nesmiřitelný boj

Hitler prý měl v mládí románek s židovskou dívkou, Stefanií Isakovou. V té době byl prý ne zrovna výřečný. Později za druhé světové války však byl hlavním propagátorem myšlenky holokaustu, tedy vyhlazení celé jedné rasy „podlidí“ - Židů. Kromě toho byl později údajně zamilovaný do své neteře Geli Raubal, s níž podle spekulací i milostně žil. Zcela jiný vztah měl se svým synovcem Williamem Hitlerem. Ten proti němu bojoval v řadách amerického námořnictva.

Čokolády kilo, alkohol a cigarety žádné

Vnuk ženy, která navrhla Hitlerův bunkr, kde se později ukrýval, shodou náhody navrhl bunkr pro Saddáma Husajna v Iráků. Ani toho však "rodinný bunkr" před smrtí nezachránil.

Kdyby se Hitlerovi podařilo dobýt kolos na východě, Sovětský svaz, s Moskvou měl zajímavý plán. Bývalé carské město se mělo stát jedním obrovským jezerem.

Adolf Hitler nekouřil a nepil alkohol, co se týče jídelníčku, byl přísným vegetariánem. Za to si prý dopřával každý den v průměru jednoho kila čokolády. To, že byl Hitler abstinent a vegetarián, několikrát veřejně komentoval i český prezident Miloš Zeman. Srovnal Winstona Churchilla, který válku vyhrál s Adolfem Hitlerem - vegetariánem, abstinentem a nekuřákem - který ji prohrál.

Související

Více souvisejících

Adolf Hitler nacisté II. světová válka Mein Kampf Rakousko Německo

Aktuálně se děje

před 18 minutami

USS Gerald R. Ford

CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu

Americká armáda dokončila přípravy na možný úder proti Íránu, který by mohl být zahájen již během nadcházejícího víkendu. Podle informací z Bílého domu a vojenských zdrojů jsou vzdušné i námořní síly v oblasti Blízkého východu v plné pohotovosti. Konečné slovo má však prezident Donald Trump, který zatím k autorizaci přímé vojenské akce nepřistoupil a o dalším postupu intenzivně uvažuje.

před 1 hodinou

Jun Sok-jol

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí

Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump pochválil Macinku za ostudný střet s Clintonovou

Vystoupení českého ministra zahraničí Petra Macinky na sobotní Mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolalo mezinárodní ohlas. Jeho diskuse s Hillary Clintonovou, bývalou šéfkou americké diplomacie, neunikla ani pozornosti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se k celé záležitosti vyjádřil prostřednictvím příspěvku na své sociální síti.

před 3 hodinami

včera

včera

Mark Zuckerberg

Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem

Generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg ve středu vypovídal před soudem v Los Angeles v přelomovém procesu, který zkoumá, zda sociální sítě záměrně vyvolávají závislost u dětí. Zuckerberg čelil ostrým dotazům ohledně toho, zda platformy jako Instagram a Facebook byly vědomě navrženy tak, aby si na nich mladiství vybudovali návyk. Je to vůbec poprvé, kdy šéf technologického giganta odpovídá na podobná obvinění přímo před porotou.

včera

Jessica Jislová, Lucie Charvátová, Tereza Voborníková a Tereza Vinklárková

Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku

Až do první střelby finišmanky české štafety Terezy Vinklárkové to vypadalo na nečekanou českou biatlonovou medaili v olympijské Anterselvě. Právě české kvarteto Jessica Jislová, Lucie Charvátová, Tereza Voborníková a Tereza Vinklárková více než tři čtvrtiny středečního závodu bojovalo o bronz, až první střelba vleže v podání Vinklárkové tuto naději Češkám bohužel odstřelila. I tak z toho ale nakonec bylo nejlepší české biatlonové umístění na těchto olympijských hrách, konkrétně páté místo. Zlato nepřekvapivě po suverénním výkonu braly Francouzky i přes trestné kolo Benadové, druhé skončily Švédky a třetí Norky.

včera

Francouzský hokejový tým

Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko

V předkole olympijského hokejového turnaje v Miláně nedošlo k žádnému překvapení a očekávaní favorité svých duelů postoupilo mezi nejlepší osmičku. Kromě Česka, které se natrápilo s Dánskem, si čtvrtfinále zahrají jednak hokejisté Německa a Švýcarska, kteří se ve svých předkolech poradili s největšími outsidery turnaje, tedy s Francií a Itálií, a také hokejisté Švédska, kteří pro změnu domů poslali Lotyše.

včera

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

včera

Český hokejový tým

Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení

Byla to prohra, se kterou možná většina českého národa počítala,ale byla to prohra se ctí. Po ne příliš výrazných výkonech v předešlých zápasech přišlo na řadu veledůležité čtvrtfinále hokejového olympijského turnaje v Miláně s hvězdně nabitou Kanadou. Málokdo čekal, že s takovýmto nabitým kádrem budou Češi schopni hrát vyrovnaný zápas. Ale skutečnost opravdu nakonec byla. Navíc v zápase dokonce dvakrát svěřenci kouče Radima Rulíka vedli, ve třetí třetině však Kanaďané poslali duel do prodloužení a i když i v něm měli Češi velkou šanci na výhru, v 62. minutě o všem rozhodl bekhendovým zakončením Marner.

včera

Lubomír Metnar

Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti

Ministr vnitra Lubomír Metnar se na tiskové konferenci vyslovil pro snížení hranice trestní odpovědnosti, která je v současnosti nastavena na patnáct let. Svůj postoj odůvodňuje dlouhodobým trendem, kdy se věk pachatelů neustále snižuje, zatímco míra jejich brutality a agresivity naopak narůstá. Metnar se v tomto ohledu opírá o své dřívější zkušenosti z policie, kdy se na ostravském oddělení vražd s násilným chováním mladistvých osobně setkával.

včera

včera

včera

ICC

Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) čelí bezprecedentnímu tlaku poté, co na ně administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila tvrdé sankce. Kanadská soudkyně Kimberly Prostová, která léta rozhoduje o případech válečných zločinů a genocidy, se náhle ocitla na stejném seznamu jako teroristé nebo členové organizovaného zločinu. Tento krok označila za přímý a flagrantní útok na nezávislost jedné z nejvýznamnějších soudních institucí světa.

včera

žralok bílý

Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají

Počet nevyprovokovaných útoků žraloků na lidi zaznamenal v roce 2025 celosvětově výrazný nárůst. Podle výroční zprávy International Shark Attack File, kterou ve středu zveřejnila Floridská univerzita, bylo v uplynulém roce zaznamenáno 65 těchto incidentů, což je značný skok oproti 47 útokům v roce 2024. Výrazně stoupl i počet obětí – zatímco předloni útok nepřežilo 7 lidí, v roce 2025 bylo potvrzeno 12 úmrtí.

včera

Ilustrační foto

Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy

Válka na Ukrajině začíná citelně ovlivňovat energetickou stabilitu sousedních zemí, přičemž nejvíce zasaženy jsou v tuto chvíli Maďarsko a Slovensko. Obě země se proto obrátily na Evropskou komisi s naléhavou žádostí o prosazení pravidla, které by jim umožnilo nakupovat ruskou ropu námořní cestou. Tento krok považují za nezbytný v situaci, kdy jsou dodávky skrze potrubní trasy znemožněny.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti

V Ženevě skončilo další kolo třístranných rozhovorů mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v následném vyjádření pro média uvedl, že v rámci vojenské linie jednání došlo k výraznému posunu. Všechny zúčastněné strany se podle něj chovaly konstruktivně a vojenští experti již mají jasnější představu o tom, jak by mohl vypadat monitoring příměří a ukončení bojů, pokud k tomu bude existovat politická vůle.

včera

Robert Fico

Slovensko kvůli zastavení dodávek z Ruska vyhlásilo stav ropné nouze. Stoplo vývoz nafty na Ukrajinu

Vláda Slovenské republiky oficiálně vyhlásila stav ropné nouze, čímž reaguje na kritickou situaci v energetice. Tento krok navrhla Správa státních hmotných rezerv (SŠHR) v důsledku dočasného zastavení dodávek ruské suroviny, která do země proudila strategickým ropovodem Družba. Výpadek přímo souvisí s aktuálním děním na Ukrajině, které narušilo stabilitu dosavadních přepravních tras.

včera

Placení, tržby, ilustrační foto Prohlédněte si galerii

Schillerová představila podrobný koncept systému EET 2.0

Ministryně financí Alena Schillerová představila podrobný koncept nového systému elektronické evidence tržeb, který nese označení EET 2.0. Od jeho zavedení si slibuje především narovnání podnikatelského prostředí a zvýšení výběru daní o zhruba 15 miliard korun ročně. Podle aktuálních plánů by měl systém začít fungovat od ledna 2027, přičemž první měsíc bude probíhat v rámci dobrovolného pilotního provozu.

včera

Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy