KOMENTÁŘ | 14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování

Před čtrnácti lety, 22. července 2011, zažilo Norsko nejtragičtější den své novodobé historie. Pravicový extremista Anders Behring Breivik nejprve odpálil bombu u vládních budov v centru Osla, při explozi zahynulo osm lidí. O několik hodin později se v policejní uniformě přesunul na ostrov Utøya, kde chladnokrevně zastřelil 69 účastníků letního tábora mládežnické organizace Strany práce. Masakr otřásl celou zemí i světem.

Breivikova radikalizace probíhala dlouhodobě. Izolovaný od okolí, postupně propadal konspiračním teoriím a nenávistné ideologii. Multikulturalismus a muslimskou migraci vnímal jako smrtelnou hrozbu pro evropskou identitu. Ve svém manifestu, který zveřejnil krátce před útokem, označil levicové strany za spoluviníky této „islamizace“. Útoky podle něj měly být varováním a „preventivním zásahem“ proti těm, které považoval za zrádce národa.

Proces, kterým se Breivik radikalizoval, odpovídá vzorci známému u tzv. osamělých vlků – jedinců, kteří páchají teroristické útoky bez přímého napojení na organizované struktury. Typickými rysy jsou sociální izolace, frustrace a náchylnost k manipulaci, která v extrémních případech vyústí v ideologickou indoktrinaci.

Breivik není člověk, který by si zasloužil soucit – jeho čin byl chladnokrevný a promyšlený. Jeho případ však názorně ukazuje, jak neomezený přístup k extremistickým obsahům na internetu, včetně anonymních fór a sociálních sítí, může urychlit a prohloubit proces radikalizace jednotlivce.

Šíření nenávisti a extremistických názorů dnes prostupuje téměř všemi kouty digitálního prostoru. Není to problém jedné platformy – jde o strukturální rys online světa, v němž algoritmy často upřednostňují polarizující nebo pobuřující obsah.

Chcete se na Instagramu podívat na roztomilá zvířátka? Můžete. Ale zároveň na vás může nečekaně vyskočit obsah plný nenávisti nebo dezinformací, který algoritmus vyhodnotil jako „zajímavý“. Na síti X (dříve Twitter), která se po změně vlastnictví ještě více otevřela radikálním hlasům, se lze odporným názorům těžko vyhnout – a to i když je aktivně nehledáte.

Facebook nabízí zdánlivě bezpečnější prostředí, ale často jen do chvíle, než se zapojíte do veřejné debaty. Výsledek? Vlna nenávistných komentářů, trollování a slovních útoků. Telegram a Reddit pak představují další úroveň problému – platformy s minimální moderací, kde se kvůli slabé kontrole šíří konspirační teorie, extremistické ideologie i nelegální obsah, včetně toho, který se týká pedofilie.

A právě v tomto prostředí se může zformovat profil osamělého útočníka, izolovaného jedince, který v digitálním světě najde „potvrzení“ svých zkreslených představ, až nakonec přejde od slov k činům. Breivikův případ se odehrál před více než dekádou, ale jeho podhoubí zůstává stále živé – a s každou další technologickou inovací možná ještě nebezpečnější.

To vše nabývá nových rozměrů s rychlým vývojem umělé inteligence. Technologie, které dříve působily jako futuristická fikce, jsou dnes dostupné prakticky komukoli – a s nimi i nové nástroje k manipulaci veřejného mínění. Umělá inteligence umožňuje vytvářet falešné fotografie, videa a zvukové záznamy s takovou věrohodností, že je běžný uživatel téměř nedokáže odlišit od reality. A co je možná ještě závažnější, AI dokáže personalizovat obsah tak, aby přesně odpovídal psychologickému profilu konkrétního člověka.

To znamená, že lidé náchylní k radikalizaci jsou vystaveni vysoce cíleným sdělením, která potvrzují jejich obavy, předsudky či pocity nespravedlnosti. Internetem se šíří miliony obrazů a videí, často vyráběných nebo upravovaných pomocí AI, které mají vyvolat silnou emocionální reakci a záměrně narušit lidské vnímání reality.

Výsledkem je ztráta důvěry v tradiční autority, osamění a hledání smyslu tam, kde ho nabízí extrém. V takovém prostředí se nenávist šíří nejen rychleji, ale i nenápadněji – pod rouškou „alternativních pravd“, „autentických zkušeností“ a „zaručených odhalení“. A právě proto je digitální prostor dnes tak úrodnou půdou pro nové Breiviky.