Střelby, které změnily Ameriku. Útok na Trumpa připomněl smrt Kennedyho i atentát na Reagana

Sobotní střelba na republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa Spojeným státům připomněla nepříjemné momenty z historie, kdy se strachovali nebo dokonce přišli o své prezidenty. 

Když se Donald Trump na sobotním mítinku s voliči v Pensylvánii kácel se zkrvaveným obličejem k zemi, nejednomu Američanovi se zatajil dech. „Nemohl jsem přestat plakat. Myslel jsem, že jsem právě viděl, jak mi před očima zabili prezidenta,“ popsal jeden ze svědků sobotní střelby Eduardo Vargas. Trump se ale naštěstí o několik okamžiků později zvedl, ukázal svou ránu a tajná služba ho v pořádku odvedla do bezpečí. 

Panují podezření ze zanedbání bezpečnosti během mítinku a podle amerických médií bude vyšetřování doznívat ještě velice dlouho a ovlivní všechny prezidentské i jiné politické akce v budoucích letech. 

Trump sice není prezidentem, do roku 2021 ale byl a je dost dobře možné, že si své angažmá zopakuje. Jak připomíná americká stanice CNN v nové analýze, naposledy po střelbě zemřel americký prezident John F. Kennedy v roce 1963, když ho v texaském Dallasu zabil snajpr Lee Harvey Oswald. „Skutečnost, že byl Trump napaden, ukončuje čtyřicetileté období, kdy se mnozí domnívali, že odbornost tajných služeb značně snížila možnost takovýchto výpadů – a bude vrhat šero, které bude trvat dlouhá léta,“ píše CNN.

Od té doby nedošlo k zabití žádného prezidenta. Nicméně v roce 1968 střelec Sirhan Sirhan zabil demokratického kandidáta Roberta F. Kennedyho a v témže roce tragicky zahynul i lidskoprávní aktivista Martin Luther King. O čtyři roky později v důsledku střelných zranění ochrnul guvernér Alabamy George C. Wallace a zůstal na vozíku až do své smrti roku 1998.

Roku 1975 došlo ke dvěma pokusům o atentát na prezidenta Geralda Forda během pouhých tří týdnů. Atentátnice Lynette Frommeová v prvním případě neměla v komoře náboj. V druhém případě se útočnice Sara Jane Mooreová netrefila, protože člen mariňáků stojící vedle ní zachoval chladnou hlavu a srazil jí ruku dolů. 

Dosud poslední atentát na amerického prezidenta či exprezidenta se odehrál v březnu 1981, dva měsíce po inauguraci prezidenta Ronalda Reagana. Byl postřelen a těžce zraněn před hotelem ve Washingtonu D.C. Podle listu New York Times se střelec John W. Hinckley snažil „upoutat pozornost“ herečky Jodie Fosterové. V roce 2022 byl bezpodmínečně propuštěn. 

Existují ale ještě další případy politického násilí, a to docela nedávného. Roku 2011 arizonské demokratické poslankyni Gabrielle Giffordsové kulka z pistole atentátníka způsobila fatální poškození mozku. O šest let později na baseballovém tréninku republikánů zastřelil útočník někdejšího šéfa parlamentní většiny Steva Scaliseho a tři další lidi. 

Související

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trump může na Aljašku pozvat i Zelenského, zní z USA

Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí. 

Více souvisejících

Donald Trump atentát na Donalda Trumpa (14.7.2024, Pensylvánie, USA) John Fidgerald Kennedy (J.F.K.) Ronald Reagan Gerald Ford

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky

Rusko stupňuje přípravy na dlouhodobou konfrontaci se Západem, od revize jaderné doktríny a masivního přezbrojování, až po rozsáhlé hybridní operace v Evropě. Podle odhadů může být schopno velké konvenční akce proti NATO mezi lety 2028-2033. Přímý útok je v tuto chvíli nepravděpodobný, ale provokace, incidenty a nátlak na hranicích Aliance jsou stále reálnější hrozbou. Evropa má omezený čas na reakci.

včera

včera

včera

včera

Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.

Natalie, Vadim či Ilja. Rusové nabízejí ukrajinské děti k adopci, vytvořili katalog

Separatistická správa samozvané Luhanské lidové republiky spustila na svém webu katalog, v němž nabízí k „adopci“ ukrajinské děti z okupovaných území. Databáze umožňuje filtrovat podle vzhledu a zveřejňuje detailní popisy osobnosti, vývoje i fotografie, což vedoucí Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti Hlib Fishchenko pro EuroZprávy.cz označil za moderní formu obchodování s lidmi a válečný zločin s prvky genocidy.

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO nadále míří k volební výhře. Motoristé opět klepou na dveře Sněmovny

Sněmovní volby, které proběhnou na začátku října, by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News vyhrálo opoziční hnutí ANO. Křesel by přitom obsadilo podobně jako před čtyřmi lety. Do dolní parlamentní komory by se dostalo šest kandidujících subjektů, Motoristé by jen těsně neuspěli. 

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trump může na Aljašku pozvat i Zelenského, zní z USA

Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí. 

včera

včera

včera

včera

9. srpna 2025 21:56

Aktualizováno 9. srpna 2025 21:04

9. srpna 2025 19:50

Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně

Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy