Střelby, které změnily Ameriku. Útok na Trumpa připomněl smrt Kennedyho i atentát na Reagana

Sobotní střelba na republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa Spojeným státům připomněla nepříjemné momenty z historie, kdy se strachovali nebo dokonce přišli o své prezidenty. 

Když se Donald Trump na sobotním mítinku s voliči v Pensylvánii kácel se zkrvaveným obličejem k zemi, nejednomu Američanovi se zatajil dech. „Nemohl jsem přestat plakat. Myslel jsem, že jsem právě viděl, jak mi před očima zabili prezidenta,“ popsal jeden ze svědků sobotní střelby Eduardo Vargas. Trump se ale naštěstí o několik okamžiků později zvedl, ukázal svou ránu a tajná služba ho v pořádku odvedla do bezpečí. 

Panují podezření ze zanedbání bezpečnosti během mítinku a podle amerických médií bude vyšetřování doznívat ještě velice dlouho a ovlivní všechny prezidentské i jiné politické akce v budoucích letech. 

Trump sice není prezidentem, do roku 2021 ale byl a je dost dobře možné, že si své angažmá zopakuje. Jak připomíná americká stanice CNN v nové analýze, naposledy po střelbě zemřel americký prezident John F. Kennedy v roce 1963, když ho v texaském Dallasu zabil snajpr Lee Harvey Oswald. „Skutečnost, že byl Trump napaden, ukončuje čtyřicetileté období, kdy se mnozí domnívali, že odbornost tajných služeb značně snížila možnost takovýchto výpadů – a bude vrhat šero, které bude trvat dlouhá léta,“ píše CNN.

Od té doby nedošlo k zabití žádného prezidenta. Nicméně v roce 1968 střelec Sirhan Sirhan zabil demokratického kandidáta Roberta F. Kennedyho a v témže roce tragicky zahynul i lidskoprávní aktivista Martin Luther King. O čtyři roky později v důsledku střelných zranění ochrnul guvernér Alabamy George C. Wallace a zůstal na vozíku až do své smrti roku 1998.

Roku 1975 došlo ke dvěma pokusům o atentát na prezidenta Geralda Forda během pouhých tří týdnů. Atentátnice Lynette Frommeová v prvním případě neměla v komoře náboj. V druhém případě se útočnice Sara Jane Mooreová netrefila, protože člen mariňáků stojící vedle ní zachoval chladnou hlavu a srazil jí ruku dolů. 

Dosud poslední atentát na amerického prezidenta či exprezidenta se odehrál v březnu 1981, dva měsíce po inauguraci prezidenta Ronalda Reagana. Byl postřelen a těžce zraněn před hotelem ve Washingtonu D.C. Podle listu New York Times se střelec John W. Hinckley snažil „upoutat pozornost“ herečky Jodie Fosterové. V roce 2022 byl bezpodmínečně propuštěn. 

Existují ale ještě další případy politického násilí, a to docela nedávného. Roku 2011 arizonské demokratické poslankyni Gabrielle Giffordsové kulka z pistole atentátníka způsobila fatální poškození mozku. O šest let později na baseballovém tréninku republikánů zastřelil útočník někdejšího šéfa parlamentní většiny Steva Scaliseho a tři další lidi. 

Související

Donald Trump

Trump navrhuje, aby USA převzaly Pásmo Gazy

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek v Kataru šokoval svět, když prohlásil, že by si přál, aby Spojené státy „převzaly“ Pásmo Gazy a přeměnily jej na „zónu svobody“. Jeho výrok zazněl v době, kdy v Gaze pokračuje destruktivní válka mezi Izraelem a Hamásem a civilní obyvatelstvo čelí narůstajícímu násilí.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Do Turecka nepřijede Putin ani Trump. "Soudruhu, vyjednávej, sakra," vzkázala Kremlu Brazílie

Spekulace, které několik dní hýbaly světovou politikou, jsou u konce. Bílý dům ve středu oficiálně oznámil, že prezident Spojených států Donald Trump se nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem v Turecku. Stejně tak ruský prezident Vladimir Putin potvrdil, že do Istanbulu nepojede, čímž fakticky znemožnil uskutečnění přímého setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Více souvisejících

Donald Trump atentát na Donalda Trumpa (14.7.2024, Pensylvánie, USA) John Fidgerald Kennedy (J.F.K.) Ronald Reagan Gerald Ford

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

Dmytro Zolotukhin

EXKLUZIVNĚ: Evropa kromě nás jinou účinnou armádu nemá, Kreml převrací fakta, říká ukrajinský exnáměstek

Ukrajinský odborník na informační bezpečnost Dmytro Zolotukhin, bývalý náměstek ministra informační politiky a specialista na národní bezpečnost, v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůraznil, že Kreml už diplomacii nepraktikuje a spoléhá se výhradně na tajné operace. „V tuto chvíli by nám všem mělo být jasné, že nic, co Kreml říká nebo dělá, neodráží realitu. Hybridní režim agentů KGB a gangsterů, který vládne ruskému impériu, neustále hraje s lidskými životy,“ varoval.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump navrhuje, aby USA převzaly Pásmo Gazy

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek v Kataru šokoval svět, když prohlásil, že by si přál, aby Spojené státy „převzaly“ Pásmo Gazy a přeměnily jej na „zónu svobody“. Jeho výrok zazněl v době, kdy v Gaze pokračuje destruktivní válka mezi Izraelem a Hamásem a civilní obyvatelstvo čelí narůstajícímu násilí.

před 2 hodinami

Jaký tvar sprchové hlavice byste si měli vybrat? Zde je naše doporučení

Jaký tvar sprchové hlavice byste si měli vybrat? Zde je naše doporučení

Zařizování koupelny v novém nebo rekonstruovaném bytě obvykle vyžaduje výběr hned několika zařizovacích předmětů a jejich příslušenství, které na delší dobu ovlivní způsob jejího využívání. Vedle výběru umývadla a rozhodování, zda pořídit vanu nebo sprchový kout, či vhodných spotřebičů, pro které je v koupelně místo, patří mezi zásadní rozhodnutí také výběr ideální sprchové hlavice. Jak tedy na něj?

před 4 hodinami

Zemní plyn

Maďarsko a Slovensko mohou přestat využívat ruskou energii. Místo toho zvyšují závislost a vydělávají miliony

Podle nové analýzy evropských výzkumníků nemají Maďarsko a Slovensko žádné vážné technické nebo bezpečnostní překážky, které by jim bránily v ukončení dovozu ruských fosilních paliv. Obě země podle výzkumu Centra pro studium demokracie (CSD) a Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) disponují dostatečnými alternativními cestami k dodávkám energií – přesto však nejenže neomezily dovoz z Ruska, ale svou závislost na něm dokonce prohloubily.

před 5 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský: Putin nepřijel na jednání se Zelenským, protože je zbabělec

Ministr zahraničí České republiky Jan Lipavský se ostře vyjádřil k aktuálním jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou, která probíhají v tureckém Istanbulu. Podle něj skutečnost, že se ruský prezident Vladimir Putin osobně neúčastní těchto klíčových diplomatických rozhovorů, svědčí o jeho slabosti a nedostatku odvahy postavit se odpovědnosti za válku, kterou jeho režim rozpoutal. 

před 6 hodinami

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Co může přinést jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Turecku?

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se mají uskutečnit v Turecku, vzbuzují značné očekávání, přestože ruský prezident Vladimir Putin nedorazí. Mnozí doufali, že by se mohlo uskutečnit historické osobní setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem, které by mohlo posunout válku na Ukrajině k diplomatickému řešení.  

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Do Turecka nepřijede Putin ani Trump. "Soudruhu, vyjednávej, sakra," vzkázala Kremlu Brazílie

Spekulace, které několik dní hýbaly světovou politikou, jsou u konce. Bílý dům ve středu oficiálně oznámil, že prezident Spojených států Donald Trump se nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem v Turecku. Stejně tak ruský prezident Vladimir Putin potvrdil, že do Istanbulu nepojede, čímž fakticky znemožnil uskutečnění přímého setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 8 hodinami

včera

včera

Petr Fiala

Vláda naposledy vyrazila mimo Prahu. Tématem byly investice do infrastruktury

Vláda se ve středu sešla ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře k sedmému výjezdnímu zasedání do krajů. Na zasedání kabinetu, které se zabývalo mimo jiné problematikou související se Středočeským krajem a hlavním městem Prahou, navázalo v Galerii Středočeského kraje zasedání s radami obou samosprávných subjektů.

včera

Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí v Evropě ovlivní Ines. Meteorologové varují před nebezpečnými jevy

V Česku panuje už řadu dní stabilní počasí, které je na květen teplotně podprůměrné. Moc také neprší. Jiná má být v těchto dnech situace v centrálním Středomoří. Vyskytnou se tam vydatné srážky a bouřky, škody bude způsobovat i silný vítr. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Vladimír Putin

Obstruovat jednání nemusí jen Rusko, ale i Ukrajina. Jak reagovat na bezvýchodné situace?

Existuje celá řada způsobů, jak by západní spojenci, včetně Evropské unie a Spojených států amerických, mohli reagovat na případné obstrukce v jednáních o příměří. Tyto obstrukce mohou přicházet jak ze strany Vladimira Putina, tak ze strany Volodymyra Zelenského. V obou případech se jedná o scénáře velmi nepříznivé a není jasné, jaká na ně bude reakce. 

včera

včera

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987.

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

včera

Donald Trump

Čekali na něj s cybertrucky a červeným kobercem, dali mu Air Force One. Přetvoří Trump USA v arabský stát?

Prezident Donald Trump během své první velké zahraniční cesty druhého funkčního období dal jasně najevo, že by si přál, aby se Spojené státy více podobaly bohatým autoritářským státům Perského zálivu. V Saúdské Arábii se mu dostalo přijetí hodného krále – fialový koberec, červené Cybertrucky a osobní vřelost, kterou mu doma neposkytují ani jeho nejloajálnější spolupracovníci. V Kataru na něj čekal červený koberec a velkorysá nabídka nového letounu 747-8 místo jeho stárnoucího Air Force One.

včera

Vladimir Putin

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.

včera

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Evropská komise pochybila, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Tato komunikace probíhala během pandemie covidu-19, kdy EU vyjednávala největší očkovací kontrakt své historie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy