Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci

Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a jejich reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár vyvolává silné emoce. Mrazivou kulisou příběhu je pláč ženy, jejíž roční syn Muhammad Umar zemřel na následky podvýživy a meningitidy. Chlapec měl zdravotní problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav zhoršily drastické škrty v humanitární pomoci USA, které letos zasáhly i tento region.

Nangarhárská regionální nemocnice, kde Muhammad zemřel, byla dříve financována Spojenými státy – platily se z ní mzdy lékařů, nákup léků i vybavení. Letos však americká pomoc skončila. Podle pediatra Anidulláha Samima úmrtnost dětí od té doby stoupla o 3 až 4 procenta. Rodiče si musejí léky platit sami, což si mnoho z nich nemůže dovolit. Zavření stovek venkovských klinik znamená, že lidé musejí cestovat do vzdálenějších nemocnic, které praskají ve švech a nemají dost personálu ani vybavení.

Tříleté děti sdílí postel, místnosti jsou přeplněné, lidé se ve vedru ovívají kusy papíru. Situace je zoufalá.

Spojené státy po převzetí moci Donaldem Trumpem přerušily nebo zrušily pomoc v hodnotě 1,7 miliardy dolarů, z toho půl miliardy ještě nebylo vyplaceno. Prezident Trump tvrdí, že pomoc cizím zemím musí odpovídat zájmům USA. Agentura USAID byla v červenci zcela uzavřena, a jak poznamenal Elon Musk, „vhozena do drtiče dřeva“.

Ministr zahraničí Marco Rubio tvrdí, že žádný člověk kvůli tomu nezemřel. Odborníci ale varují – podle výzkumu publikovaného v The Lancet by kvůli celosvětovému omezení pomoci mohlo v příštích pěti letech zemřít až 14 milionů lidí, z toho téměř pět milionů dětí do pěti let.

Afghánistán má jednu z nejvyšších mateřských úmrtností na světě. Organizace Save the Children varuje, že bez pomoci USAID se zhroutily klíčové služby. Příkladem je malá klinika v provincii Nangarhár – podle místních tam od uzavření zemřelo už nejméně sedm lidí. Jedna žena přišla o život při domácím porodu, když nemohla dorazit do nemocnice. Podle její rodiny by přežila, kdyby jí pomohla porodní asistentka z dříve fungující kliniky.

Podle údajů OSN umírá v Afghánistánu jedna žena každé dvě hodiny kvůli těhotenství či porodu – často z důvodů, kterým lze předejít.

Ženy v Afghánistánu čelí stále tvrdším omezením. Podle pravidel Talibanu nesmějí chodit ven bez mužského doprovodu, nesmí pracovat ve většině veřejných ani soukromých institucí, nesmí do parků, salonů, posiloven, nesmí zvedat hlas na veřejnosti. ICC (Mezinárodní trestní soud) vydal tento měsíc zatykače na dva představitele Talibanu kvůli pronásledování žen a dívek – Taliban to označil za „nesmysl“.

CNN hovořila s více než deseti ženami, které byly zasaženy zrušením americké pomoci. Například žena v provincii Tachár popsala, že kvůli zavřené klinice a nemožnosti odejít z domu bez muže potratila dvojčata. Měla je donosena, ale bez lékařské pomoci porodila doma – a děti nepřežily.

Jiná žena, psychiatr v severním Afghánistánu, přišla o práci, protože ji platila právě USAID. Vyprávěla příběh mladé dívky s těžkou depresí, která se díky terapii a antidepresivům začala zlepšovat – dokud program nebyl ukončen. O několik měsíců později se dozvěděla, že dívka spáchala sebevraždu.

Republikánský kongresman Tim Burchett, autor zákona No Tax Dollars For Terrorists Act, tvrdí, že americké peníze končí v rukou Talibanu. Oficiální vládní data ukazují, že Taliban inkasoval zhruba 11 milionů dolarů ve formě daní a poplatků – podstatně méně, než tvrdí Burchett. I tak však volá po naprostém zastavení pomoci. „Máme i v USA lidi, kteří mají problémy. Nemůžeme si půjčovat peníze a posílat je cizincům,“ řekl CNN. Dodal, že Afghánci by měli sami svrhnout Taliban.

Zpět v nemocnici v Nangarháru: po smrti malého Muhammada přichází další děti, další rodiče, další zoufalství. Smrt se tu stala rutinní záležitostí – a mnohé z těchto ztrát by bylo možné předejít. CNN tímto reportážním pohledem ukazuje, že rozhodnutí přijímaná v USA mají přímé a smrtelné dopady na lidi tisíce kilometrů daleko – zejména na ty nejzranitelnější. 

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Marco Rubio Afghanistán

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

před 1 hodinou

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

před 1 hodinou

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

MV Hondius

Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?

Před necelým měsícem vyplouvali s vidinou dobrodružství na cestu k nejvzdálenějším ostrovům světa. Těšili se na pozorování velryb, tučňáků a na úchvatné scenérie ledových plání či zelených kopců. Nyní je však realita pro téměř 150 cestujících na palubě lodi MV Hondius zcela jiná. Místo poznávání přírody tráví dny v izolaci svých kajut na lodi kotvící v Atlantiku a snaží se chránit před nákazou smrtelným virem.

před 6 hodinami

Bouřky

Bouřky se mohou vyskytnout i dnes, přiznali meteorologové

V Česku ani dnes nejsou vyloučeny bouřky. Mnoho jich ale nebude a vyskytnou se na výrazně menší části území. Více bude spíše přeháněk bez bleskové aktivity, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Výstrahu oproti včerejšku nevydal.

před 6 hodinami

MV Hondius

Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech

Napětí na Kanárských ostrovech v souvislosti s plánovaným připlutím výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza nebezpečným hantavirem, prudce roste. Regionální vláda v čele s Fernandem Clavijem vyjádřila kategorický nesouhlas s tím, aby plavidlo v nejbližších dnech zakotvilo v tamních přístavech. Situace se rychle mění v ostrou politickou bitvu mezi souostrovím a centrální španělskou vládou.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí přinese do Česka další bouřky

Meteorologové předpovídají pro nadcházející dny proměnlivý charakter počasí, který odstartuje středečními bouřkami a vyvrcholí výrazným oteplením během víkendu. Zatímco polovina týdne přinese srážky a lokální ochlazení, neděle by měla nabídnout téměř letní teploty dosahující až k 28 °C.

Aktualizováno před 18 hodinami

OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy