Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Tato diplomatická iniciativa přichází v době, kdy jsou jednání na mrtvém bodě. Íránské vedení je v současnosti hluboce rozděleno v otázce, jaké ústupky v jaderné oblasti by měly být vůbec předmětem diskuse. Návrh ministra zahraničí Abbáse Arákčího se pokouší tyto vnitřní spory obejít a dosáhnout rychlé dohody, která by ulevila íránské ekonomice drcené americkou námořní blokádou.

Pro administrativu Donalda Trumpa však tento návrh představuje strategické dilema. Ukončení války a zrušení blokády bez vyřešení jaderné otázky by připravilo USA o hlavní páky, které prezident využívá k dosažení svých primárních cílů. Trump dlouhodobě trvá na tom, aby Írán odstranil své zásoby obohaceného uranu a zcela pozastavil proces obohacování.

Prezident Trump plánuje na pondělí svolat krizové zasedání národního bezpečnostního týmu v Situation Room. Očekává se, že se svými poradci pro národní bezpečnost a zahraniční politiku prodiskutuje patovou situaci v jednáních a zhodnotí, zda je íránský návrh na oddělení válečného a jaderného tématu vůbec přijatelný.

V nedělním rozhovoru pro Fox News Trump signalizoval, že hodlá v námořní blokádě pokračovat. Věří, že ekonomické přiškrcení exportu ropy donutí Teherán kapitulovat během několika týdnů. Trump barvitě popsal technické potíže, kterým Írán čelí, když nemůže ropu odčerpávat do tankerů, což podle něj vede k riziku kolapsu celého íránského potrubního systému.

Krize v jednáních se prohloubila po Arákčího návštěvě Pákistánu, která nepřinesla žádný viditelný pokrok. Původně se spekulovalo o schůzce íránského ministra s Trumpovými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem v Islámábádu, ale Íránci se k setkání nevyjádřili jasně. Trump následně cestu svých vyjednavačů zrušil s tím, že nemá smysl posílat tým na osmnáctihodinový let jen proto, aby tam seděli bezvýsledně.

Zákulisní informace naznačují, že Arákčí prostřednictvím prostředníků z Pákistánu, Egypta, Turecka a Kataru přiznal absenci konsenzu v Teheránu. Íránské vedení není schopno jednotně reagovat na americké požadavky, které zahrnují desetileté moratorium na obohacování uranu. Proto Teherán nyní vsadil na kartu „nejdříve průliv, potom jádro“.

Podle nového návrhu by strany buď prodloužily stávající příměří na dlouhé období, nebo se rovnou dohodly na trvalém ukončení války. Hormuzský průliv by se otevřel pro světový obchod a americká blokáda by byla zrušena. Teprve po stabilizaci situace v regionu a obnovení íránského exportu by měly začít diskuse o budoucnosti íránského jaderného arzenálu.

Bílý dům potvrdil přijetí návrhu, ale mluvčí Olivia Walesová zdůraznila, že Spojené státy nebudou vyjednávat skrze média. Zopakovala Trumpův postoj, že USA „drží v rukou všechny karty“ a přistoupí pouze na takovou dohodu, která na první místo staví zájmy amerického lidu a absolutně znemožní Íránu získat jadernou zbraň. Další osud jednání tak závisí na tom, zda Washington bude ochoten slevit ze své strategie maximálního tlaku.