EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Evropští představitelé čelí podle webu Politico nečekanému problému: nikdo přesně neví, kolik paliva má kontinent skutečně v zásobách. Zatímco letecké společnosti uzemňují letadla a úřady vyzývají občany k omezení dojíždění, snahy o prevenci nedostatku narážejí na informační vakuum. Viditelnost závazků a zásob končí u června, a co se stane poté, je podle šéfů velkých logistických firem velmi těžké předpovědět.

Informační propast se týká především komerčních zásob. Zatímco státní strategické rezervy ropy a plynu jsou monitorovány poměrně transparentně, u soukromých firem je situace opačná. Společnosti často odmítají sdílet citlivá obchodní data o svých zásobách, pokud k tomu nejsou zákonem nuceny. To ponechává unijní činitele v nejistotě, zda a kdy může dojít k úplnému vyčerpání dostupných zdrojů.

Nejhůře čitelná je situace u rafinovaných produktů, jako je nafta nebo letecké palivo. Evropská unie se v tomto ohledu spoléhá na statistiky Eurostatu, které jsou však často neaktuální a sporadické. Většina těchto zásob je rozptýlena v komerčních inventářích napříč různými sektory, kam státní orgány vidí jen velmi omezeně, což znemožňuje efektivní krizové plánování.

Ministři energetiky z Belgie, Nizozemska či Španělska již na vrcholných schůzkách upozornili na kritické mezery ve znalostech. Požadují po Evropské komisi zavedení monitoringu v reálném čase. Řecký delegát dokonce navrhl zřízení přímých komunikačních kanálů přes šifrované aplikace jako WhatsApp nebo Signal, aby si členské státy mohly operativně vyměňovat informace o pohybu paliv.

Jako reakci na tento "informační poušť" plánuje Evropská komise vytvořit takzvanou „Palivovou observatoř“. Ta by měla sledovat výrobu, dovoz, vývoz a úroveň zásob dopravních paliv v rámci celé sedmadvacítky. Cílem je vytvořit systém podobný americkému Úřadu pro energetické informace (EIA), který disponuje mnohem komplexnějšími daty a přehledem o trhu.

U zemního plynu je situace o něco přehlednější díky pravidlům zavedeným po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Členské státy mají povinnost plnit zásobníky na 90 % kapacity před zimou. Přesto i zde chybí detailnější vhled do přeshraničních toků a aktuálního čerpání v reálném čase, což při současné krizi v Perském zálivu vyvolává značnou nervozitu.

Před začátkem konfliktu v Íránu byly evropské zásoby plynu po zimě relativně nízké, v průměru pod 30 % kapacity. Obvyklý cyklus, kdy obchodníci plní zásobníky v létě při nižších cenách, je nyní narušen. Válka riskuje obrácení této dynamiky, kdy ceny zůstávají vysoké i v teplých měsících, což odrazuje od doplňování strategických rezerv.

Analytické firmy se pokoušejí monitorovat zásoby ropy pomocí satelitních snímků. Sledují například výšku plovoucích střech u skladovacích nádrží v přístavech, aby odhadly jejich naplnění. Tato metoda sice dokáže pokrýt většinu globální kapacity, ale stále nedokáže nahlédnout do podzemních zásobníků nebo do specifických nádrží s pevnými střechami, které se používají právě pro letecké palivo.

Navzdory těmto technologickým snahám zůstává celkový obraz neúplný. Evropa se tak nachází v situaci, kdy musí činit zásadní ekonomická a politická rozhodnutí v „mlze války“. Bez přesných dat o tom, kolik paliva skutečně zbývá v potrubích a terminálech, hrozí, že budoucí reakce na prohlubující se energetickou krizi budou buď opožděné, nebo nedostatečné.