KOMENTÁŘ | Aktivní zálohy v Evropě. Proč jsou důležité pro stálou armádu i civilisty?

Aktivní záloha Armády České republiky hraje důležitou roli v obraně státu, přičemž funguje jako spojovací článek mezi profesionální armádou a civilní sférou. Jejím posláním je nejenom posílit schopnosti armády v krizových situacích, ale i šířit osvětu ve společnosti aktivním hájením obranyschopnosti a hodnotového ukotvení země. 

Stejně jako mnoho jiných evropských zemí, i Česká republika chápe význam aktivní zálohy jako pružného nástroje pro řešení moderních bezpečnostních hrozeb. V tomto zamyšlení se podíváme na poslání a roli aktivní zálohy v České republice a srovnáme ji s přístupy k aktivním zálohám v Polsku, Finsku, Švédsku a pobaltských zemích.

Aktivní záloha Armády České republiky, která letos oslavila 20 let od svého vzniku (první společné cvičení však proběhlo už o pět let dřív v roce 1999), je složena z dobrovolníků, kteří jsou po absolvování základního výcviku připraveni k povolání k plnění vojenských úkolů. Jejím hlavním cílem je zajištění flexibility a rychlé reakce na vzniklé krizové situace, ať už se jedná o přírodní katastrofy, teroristické útoky nebo vojenské ohrožení.

Příslušníci aktivní zálohy se účastní pravidelného výcviku po několik týdnů v roce, aby byli připraveni plnit úkoly podle požadavků ozbrojených sil. Mezi jejich úkoly patří nejen posílení profesionálních jednotek, ale také zajištění klíčové infrastruktury, spolupráce s ostatními složkami integrovaného záchranného systému (IZS) a podpora při humanitárních operacích. Příslušníci aktivní zálohy přitom mají možnost být uvolnění ze svého povolání a po dobu výcviku mají plnohodnotný status vojáka a náleží jim služné. Zaměstnavatelům se nepřítomnost zaměstnanců kompenzuje. 

Polsko má robustní systém aktivní zálohy, který se odráží v jejich i nadále rozvíjeném konceptu tzv. Obranných sil územní obrany (Wojska Obrony Terytorialnej – WOT). Jedná se o pátou složku polských ozbrojených sil. Tyto síly, založené v roce 2017, tvoří kombinaci dobrovolníků a profesionálních vojáků. Jejich poslání je podobné jako u české aktivní záloze, zahrnující ochranu strategických objektů, podporu při krizích a spolupráci se státními složkami. Polsko klade velký důraz na úzké propojení těchto záloh s místními komunitami, což umožňuje rychlou mobilizaci a nasazení při regionálních krizích.

Finsko má dlouhou tradici vojenské služby a systém povinné branné povinnosti navazující na statečný vzdor tohoto malého národa proti východnímu sousedovi, což dodnes ovlivňuje roli a strukturu jejich aktivní zálohy – rezervistů. Finská armáda pracuje s konceptem záložních jednotek jako hlavního stavebního kamene obrany státu. Tzv. zemské síly (Maakuntajoukot) tvoří jedny z nejdůležitějších součástí aktivní zálohy, ty jsou tvořeny dobrovolníky v záloze a dalšími dobrovolníky, kteří splňují kritéria obranných sil a jsou odhodláni sloužit v regionálních silách v době krize. 

Jsou zodpovědní za obranu na místní úrovni, ochranu kritické infrastruktury a operace při krizových situacích. Na rozdíl od České republiky a Polska mají Finové povinnou vojenskou službu, což poskytuje zálohám větší počet vyškolených a připravených občanů. Finsko jako pětimilionová země tak má k dispozici ohromný počet rezervistů s celkovým počtem 870 tisíc mužů i žen. 

Švédská aktivní záloha nazývaná domobrana – Národní obranné síly (Hemvärnet) má své kořeny v období druhé světové války (1940), kdy sice Švédsko bylo neutrálním státem, ale dbalo na svoji obranyschopnost. Role těchto sil se dále rozvíjela během posledního desetiletí, kdy byla navíc ve Švédsku v omezené formě obnovena povinná vojenská služba. 

Tvoří významnou část švédských obranných sil, kde dobrovolníci (cca 22 tisíc mužů a žen) hrají zásadní roli v územní obraně, ochraně civilních objektů a podpoře při mimořádných událostech. Aktivní záloha je zaměřena na regionální ochranu a udržování veřejného pořádku, přičemž klade důraz na lokální znalost terénu a spolupráci s místními obyvateli. Švédsko využívá také důraz na vyšší počet záložníků připravených na reakci v rámci krizového řízení.

Estonsko, Lotyšsko a Litva sdílejí podobný přístup k aktivní záloze, která hraje významnou roli v rámci jejich celkové obrany. Všechny tři země mají zavedené systémy domobrany a milice, včetně organizací jako Estonská obranná liga (Kaitseliit), Lotyšská národní garda (Zemessardze) a Litevský svaz střelců (Lietuvos šaulių sąjunga). Tyto síly jsou silně zaměřené na teritoriální obranu a rychlou mobilizaci, což je odrazem strategických priorit a geografické blízkosti k agresivnímu Rusku nerespektující hranice mezi státy. 

Ani členství v NATO není důvodem k menší ostražitosti. V pobaltských zemích je i z historických důvodů kladen důraz na patriotismus a místní povědomí, což zvyšuje celkovou připravenost obyvatelstva v případě konfliktu. Paměť místních je ovlivněna mimo jiné Stalinovým pokusem o faktické vyhlazení pobaltských národů na základě deportací a dlouhodobých represí v meziválečném i poválečném období a je nutné připomenout i Gorbačovův pokus potlačit hnutí za nezávislost v lednu 1991 nasazením tankových jednotek, které se vyžádalo desítky obětí. 

Když se vrátíme zpět do České republiky, aktivní záloha Armády České republiky se zaměřuje na flexibilní reakce při krizových situacích a podporu profesionálních jednotek, čímž zajišťuje zvýšenou obranyschopnost země. Konec konců se zajímavým konceptem pracovalo i Československo, když čelilo agresi ze strany nacistického Německa ve 30. letech. Tehdy se jednalo o Stráž obrany státu – SOS složenou z příslušníků, kteří vykonávali svou běžnou službu u četnictva, Finanční stráže a státní policie. V případě ohrožení bezpečnosti republiky byli doplněni o záložníky s trvalým bydlištěm v blízkosti nasazení a měli zafungovat jako první obránci, tedy svého druhu jednotky rychlého nasazení až do chvíle, dokud nedorazí jednotky regulérní armády. 

Současné srovnání s dalšími evropskými zeměmi ukazuje různé přístupy, přičemž některé státy, jako Polsko a Finsko, kladou důraz na úzké propojení s občany a místními komunitami. Švédsko a pobaltské státy zase zdůrazňují teritoriální obranu a ochranu strategických objektů. Přestože každý stát přistupuje k záloze odlišně podle svých historických a geopolitických podmínek, společným jmenovatelem je důraz na připravenost a schopnost rychlé reakce v krizových situacích.

Aktivní záloha Armády České republiky poskytuje zásadní podporu profesionálním silám, a to jak v oblasti obrany, tak i krizového managementu. Týká se navíc i informačních a kybernetických operací, jejichž důležitost stále stoupá. Srovnání s dalšími evropskými zeměmi ukazuje, jak se různé historické zkušenosti, geografické podmínky a bezpečnostní výzvy odrážejí ve způsobu, jakým státy organizují své záložní síly. Je zřejmé, že aktivní zálohy představují důležitý pilíř bezpečnosti a obrany v moderní Evropě. Stále totiž platí ono nadčasové: Kdo je připraven, není překvapen.

Autor textu je členem Aktivních záloh Armády České republiky.

Související

Donald Trump Komentář

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.
Elon Musk Komentář

Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít

Čisté jmění amerických miliardářů dosahuje 6,22 bilionu dolarů, částky tak obrovské, že ji lze jen stěží pochopit. A přesto právě tato koncentrace bohatství v rukou několika stovek jednotlivců ukazuje, jak dramatický potenciál by mohl mít koordinovaný zásah soukromého kapitálu. Pokud by se tito lidé rozhodli jednat, měli by moc měnit celý svět – doslova.

Více souvisejících

komentář Armáda České Republiky Armáda Čeští vojáci

Aktuálně se děje

před 22 minutami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

včera

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

včera

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

včera

včera

Slovensko odpovědělo Fialovi: Nebudeme hlasovacím automatem jen proto, že to chce český premiér

Slovensko nehodlá slepě podporovat rozhodnutí Evropské unie jen proto, že si to přeje český premiér. Takto reagoval místopředseda nejsilnější slovenské vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Richard Takáč na výzvu předsedy české vlády Petra Fialy, aby Bratislava neblokovala připravovaný 18. balík protiruských sankcí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy