Aktivní záloha Armády České republiky hraje důležitou roli v obraně státu, přičemž funguje jako spojovací článek mezi profesionální armádou a civilní sférou. Jejím posláním je nejenom posílit schopnosti armády v krizových situacích, ale i šířit osvětu ve společnosti aktivním hájením obranyschopnosti a hodnotového ukotvení země.
Stejně jako mnoho jiných evropských zemí, i Česká republika chápe význam aktivní zálohy jako pružného nástroje pro řešení moderních bezpečnostních hrozeb. V tomto zamyšlení se podíváme na poslání a roli aktivní zálohy v České republice a srovnáme ji s přístupy k aktivním zálohám v Polsku, Finsku, Švédsku a pobaltských zemích.
Aktivní záloha Armády České republiky, která letos oslavila 20 let od svého vzniku (první společné cvičení však proběhlo už o pět let dřív v roce 1999), je složena z dobrovolníků, kteří jsou po absolvování základního výcviku připraveni k povolání k plnění vojenských úkolů. Jejím hlavním cílem je zajištění flexibility a rychlé reakce na vzniklé krizové situace, ať už se jedná o přírodní katastrofy, teroristické útoky nebo vojenské ohrožení.
Příslušníci aktivní zálohy se účastní pravidelného výcviku po několik týdnů v roce, aby byli připraveni plnit úkoly podle požadavků ozbrojených sil. Mezi jejich úkoly patří nejen posílení profesionálních jednotek, ale také zajištění klíčové infrastruktury, spolupráce s ostatními složkami integrovaného záchranného systému (IZS) a podpora při humanitárních operacích. Příslušníci aktivní zálohy přitom mají možnost být uvolnění ze svého povolání a po dobu výcviku mají plnohodnotný status vojáka a náleží jim služné. Zaměstnavatelům se nepřítomnost zaměstnanců kompenzuje.
Polsko má robustní systém aktivní zálohy, který se odráží v jejich i nadále rozvíjeném konceptu tzv. Obranných sil územní obrany (Wojska Obrony Terytorialnej – WOT). Jedná se o pátou složku polských ozbrojených sil. Tyto síly, založené v roce 2017, tvoří kombinaci dobrovolníků a profesionálních vojáků. Jejich poslání je podobné jako u české aktivní záloze, zahrnující ochranu strategických objektů, podporu při krizích a spolupráci se státními složkami. Polsko klade velký důraz na úzké propojení těchto záloh s místními komunitami, což umožňuje rychlou mobilizaci a nasazení při regionálních krizích.
Finsko má dlouhou tradici vojenské služby a systém povinné branné povinnosti navazující na statečný vzdor tohoto malého národa proti východnímu sousedovi, což dodnes ovlivňuje roli a strukturu jejich aktivní zálohy – rezervistů. Finská armáda pracuje s konceptem záložních jednotek jako hlavního stavebního kamene obrany státu. Tzv. zemské síly (Maakuntajoukot) tvoří jedny z nejdůležitějších součástí aktivní zálohy, ty jsou tvořeny dobrovolníky v záloze a dalšími dobrovolníky, kteří splňují kritéria obranných sil a jsou odhodláni sloužit v regionálních silách v době krize.
Jsou zodpovědní za obranu na místní úrovni, ochranu kritické infrastruktury a operace při krizových situacích. Na rozdíl od České republiky a Polska mají Finové povinnou vojenskou službu, což poskytuje zálohám větší počet vyškolených a připravených občanů. Finsko jako pětimilionová země tak má k dispozici ohromný počet rezervistů s celkovým počtem 870 tisíc mužů i žen.
Švédská aktivní záloha nazývaná domobrana – Národní obranné síly (Hemvärnet) má své kořeny v období druhé světové války (1940), kdy sice Švédsko bylo neutrálním státem, ale dbalo na svoji obranyschopnost. Role těchto sil se dále rozvíjela během posledního desetiletí, kdy byla navíc ve Švédsku v omezené formě obnovena povinná vojenská služba.
Tvoří významnou část švédských obranných sil, kde dobrovolníci (cca 22 tisíc mužů a žen) hrají zásadní roli v územní obraně, ochraně civilních objektů a podpoře při mimořádných událostech. Aktivní záloha je zaměřena na regionální ochranu a udržování veřejného pořádku, přičemž klade důraz na lokální znalost terénu a spolupráci s místními obyvateli. Švédsko využívá také důraz na vyšší počet záložníků připravených na reakci v rámci krizového řízení.
Estonsko, Lotyšsko a Litva sdílejí podobný přístup k aktivní záloze, která hraje významnou roli v rámci jejich celkové obrany. Všechny tři země mají zavedené systémy domobrany a milice, včetně organizací jako Estonská obranná liga (Kaitseliit), Lotyšská národní garda (Zemessardze) a Litevský svaz střelců (Lietuvos šaulių sąjunga). Tyto síly jsou silně zaměřené na teritoriální obranu a rychlou mobilizaci, což je odrazem strategických priorit a geografické blízkosti k agresivnímu Rusku nerespektující hranice mezi státy.
Ani členství v NATO není důvodem k menší ostražitosti. V pobaltských zemích je i z historických důvodů kladen důraz na patriotismus a místní povědomí, což zvyšuje celkovou připravenost obyvatelstva v případě konfliktu. Paměť místních je ovlivněna mimo jiné Stalinovým pokusem o faktické vyhlazení pobaltských národů na základě deportací a dlouhodobých represí v meziválečném i poválečném období a je nutné připomenout i Gorbačovův pokus potlačit hnutí za nezávislost v lednu 1991 nasazením tankových jednotek, které se vyžádalo desítky obětí.
Když se vrátíme zpět do České republiky, aktivní záloha Armády České republiky se zaměřuje na flexibilní reakce při krizových situacích a podporu profesionálních jednotek, čímž zajišťuje zvýšenou obranyschopnost země. Konec konců se zajímavým konceptem pracovalo i Československo, když čelilo agresi ze strany nacistického Německa ve 30. letech. Tehdy se jednalo o Stráž obrany státu – SOS složenou z příslušníků, kteří vykonávali svou běžnou službu u četnictva, Finanční stráže a státní policie. V případě ohrožení bezpečnosti republiky byli doplněni o záložníky s trvalým bydlištěm v blízkosti nasazení a měli zafungovat jako první obránci, tedy svého druhu jednotky rychlého nasazení až do chvíle, dokud nedorazí jednotky regulérní armády.
Současné srovnání s dalšími evropskými zeměmi ukazuje různé přístupy, přičemž některé státy, jako Polsko a Finsko, kladou důraz na úzké propojení s občany a místními komunitami. Švédsko a pobaltské státy zase zdůrazňují teritoriální obranu a ochranu strategických objektů. Přestože každý stát přistupuje k záloze odlišně podle svých historických a geopolitických podmínek, společným jmenovatelem je důraz na připravenost a schopnost rychlé reakce v krizových situacích.
Aktivní záloha Armády České republiky poskytuje zásadní podporu profesionálním silám, a to jak v oblasti obrany, tak i krizového managementu. Týká se navíc i informačních a kybernetických operací, jejichž důležitost stále stoupá. Srovnání s dalšími evropskými zeměmi ukazuje, jak se různé historické zkušenosti, geografické podmínky a bezpečnostní výzvy odrážejí ve způsobu, jakým státy organizují své záložní síly. Je zřejmé, že aktivní zálohy představují důležitý pilíř bezpečnosti a obrany v moderní Evropě. Stále totiž platí ono nadčasové: Kdo je připraven, není překvapen.
Autor textu je členem Aktivních záloh Armády České republiky.
Související

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít
komentář , Armáda České Republiky , Armáda , Čeští vojáci
Aktuálně se děje
před 22 minutami

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě
před 1 hodinou

Trumpova zbrojní pomoc přináší Ukrajině úlevu. Brzy se ale může dostavit zklamání
před 1 hodinou

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil
před 3 hodinami

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
včera

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
včera

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
včera

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
včera

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
včera

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
včera

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají
včera

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.
včera

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství
včera

Pondělní počasí bude horké i v dalším kraji, vyplývá z nové výstrahy
včera
Slovensko odpovědělo Fialovi: Nebudeme hlasovacím automatem jen proto, že to chce český premiér
Slovensko nehodlá slepě podporovat rozhodnutí Evropské unie jen proto, že si to přeje český premiér. Takto reagoval místopředseda nejsilnější slovenské vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Richard Takáč na výzvu předsedy české vlády Petra Fialy, aby Bratislava neblokovala připravovaný 18. balík protiruských sankcí.
Zdroj: Libor Novák