Armáda

NATO, ilustrační fotografie. Analýza

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.
Armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko

Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie Analýza

Západní vojáci nejsou samospásné řešení. Ukrajinci musí i nadále spoléhat hlavně sami na sebe

Západ zvažuje vyslání mírových jednotek na Ukrajinu jako náhradu za neuskutečněný vstup do NATO. Iniciativa, vedená klíčovými evropskými mocnostmi, má zajistit dodržování míru a odstrašovat Rusko. Problémem však zůstává, že západní armády nejsou připraveny na obranu tisícikilometrové fronty a hlavní břemeno tak zůstane na Ukrajině, která v míru nemá šanci uživit a udržet armádu současného rozsahu.
Současné řešení pro PVO krátkého a středního dosahu IRIS-T SL Komentář

Silná a společná protivzdušná obrana nestačí. Evropské země musí investovat víc

Evropa posiluje protivzdušnou obranu. Slovinsko, Švédsko a Dánsko v srpnu rozšířily své arzenály o systémy IRIS-T SLM v rámci iniciativy European Sky Shield, do níž je zapojeno už 24 států. Nové technologie však samy o sobě nestačí. Bez sladění výcviku, logistiky a pozemních kapacit zůstane evropská obrana nekompletní a v případě krize by mohla selhat právě tam, kde na koordinaci a síle záleží úplně nejvíc.
Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 
Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.
Armáda Velké Británie

Tajná schůzka za zády EU: Británie a další státy řeší, jak se ubránit Putinovi

Britští úředníci se minulý týden v Bruselu zúčastnili diskrétní večeře s vybranými evropskými spojenci, na které se začal rýsovat plán na vytvoření nového obranného fondu. Ten by měl obejít Evropskou komisi, ulevit národním rozpočtům a urychlit zbrojení – v reakci na rostoucí hrozby z východu a nejistotu ohledně budoucí podpory USA.
Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Může NATO přežít bez USA? I bez amerických vojáků má větší armádu, než se zdá

Evropa se ocitá v situaci, kdy už nemůže spoléhat na to, že Spojené státy budou nadále garantem bezpečnosti NATO, jak tomu bylo téměř osm desetiletí. Prezident Donald Trump otevřeně vyjadřuje nedůvěru vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, stále častěji naznačuje ochotu spolupracovat s Vladimirem Putinem a nyní dokonce zpochybňuje samotný princip obrany spojenců, pokud nebudou dostatečně přispívat do aliančního rozpočtu.
Americká armáda, ilustrační fotografie

Tisíce tanků, statisíce vojáků. Expertka spočítala, co chybí Evropě k nezávislosti na USA

Po dramatickém sporu mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně se transatlantické vztahy propadají do nové krize. V důsledku tohoto konfliktu Trump oznámil okamžité zastavení vojenské pomoci Ukrajině, což vyvolalo obavy, že by podobný osud mohl brzy potkat i evropské spojence. Evropské státy proto zahájily urgentní jednání o vlastní obraně a posílení vojenských kapacit.
Ilustrační foto Analýza

Evropa je v těžké situaci. „Ocelový dikobraz“ bude stát miliardy, koalice ochotných musí fungovat bez mandátu NATO

Rodící se „koalice ochotných“ by mohla představovat adekvátní náhradu za americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Současná administrativa v Bílém domě se rozhodla definitivně odvrhnout závazky vyplývající z Budapešťského memoranda z roku 1994, stejně jako to učinil Kreml v roce 2014 – a tíha bezpečnostních garancí tak nyní spočívá na bedrech Evropy. Ať už se tato koalice zaměří na proměnu Ukrajiny v „ocelového dikobraza“ nebo na urychlení jejího vstupu do Evropské unie, bude muset najít přesvědčivé důvody pro takové kroky.
Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie

Německo-italská spolupráce v oblasti obrany se stává klíčovým krokem k vybudování sjednocené evropské obranné průmyslové základny, která je strategickou odpovědí na rostoucí globální napětí a požadavky na posílení kolektivní bezpečnosti. Ruská invaze na Ukrajinu znovu upozornila na zranitelnosti evropské obranné politiky a zdůraznila nutnost přehodnotit evropský přístup k obraně, včetně výrobních a akvizičních kapacit.
Armáda ČR, ilustrační fotografie. Komentář

Aktivní zálohy v Evropě. Proč jsou důležité pro stálou armádu i civilisty?

Aktivní záloha Armády České republiky hraje důležitou roli v obraně státu, přičemž funguje jako spojovací článek mezi profesionální armádou a civilní sférou. Jejím posláním je nejenom posílit schopnosti armády v krizových situacích, ale i šířit osvětu ve společnosti aktivním hájením obranyschopnosti a hodnotového ukotvení země. 
Ilustrační foto

Úder na Petrohrad? NATO je na útok Ruska připraveno, použije masivní odvetné údery

Polský náčelník generálního štábu Raimund Andrzejczak varuje, že případný ruský útok na Polsko či pobaltské státy by vedl k okamžité reakci NATO, včetně možného úderu na Petrohrad. V rámci obrany východního křídla NATO jsou připravena bojová uskupení, systémy protivzdušné obrany a letectvo včetně špičkových strojů, jako F-35 a Eurofighter. Schopnosti NATO zahrnují údery hluboko na ruské území pomocí střel, jako jsou Tomahawk nebo SCALP-EG.

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy