Evropa se musí probrat, varuje velitel NATO. Vojensky zaostává za USA i Ruskem, v řadě oblastí selhává

Evropa se nachází ve zlomovém bodě, pokud chce zůstat konkurenceschopná v moderních zbrojních závodech, varoval admirál Pierre Vandier, nejvyšší velitel pro transformaci NATO. Podle jeho názoru musí Evropa snížit byrokracii, zvýšit rizikovost svých investic a výrazně navýšit výdaje na obranu.

Admirál Vandier, který byl do své funkce jmenován teprve v září tohoto roku, ve svém prvním rozhovoru pro Politico uvedl, že současná pravidla a regulace v Evropě brání rychlému a flexibilnímu vývoji zbraňových systémů. Podle něj jsou tato pravidla navržena pro mírové časy a nejsou schopna reagovat na nové hrozby a technologické výzvy, jako jsou drony, kybernetická válka a vesmírné technologie.

Vandier zdůraznil, že evropský obranný průmysl zaostává za USA i Ruskem. Jako příklad uvedl pomalou modernizaci francouzských fregat, které na aktualizace bojových systémů čekají roky, zatímco americké válečné lodě mohou být modernizovány téměř denně. Další problém vidí ve zbytečné složitosti pravidel, které zdržují výrobu i nasazení vojenské techniky.

Jedním z příkladů těchto regulačních bariér je případ obrněných vozidel Griffon, jejichž konstrukce musela být upravena, protože nesplňovala silniční předpisy ohledně výšky světlometů. Tato přehnaná byrokracie podle Vandiera ukazuje na psychologický problém evropského přístupu, který je příliš opatrný a nedostatečně inovativní.

Admirál také poukázal na klíčové oblasti, ve kterých má Evropa značné nedostatky. Ve vesmíru Evropa spoléhá na drahé geostacionární satelity s dlouhou životností, zatímco společnosti jako SpaceX dokážou vypouštět levné menší satelity ve velkých množstvích.

V oblasti IT zaostává evropská armáda v přechodu na cloudové technologie, což brzdí schopnost zpracovávat velká data a využívat umělou inteligenci. Tento problém je částečně spojen s obavami z amerického zákona Cloud Act, který dává Washingtonu právo na přístup k datům uloženým americkými společnostmi v zahraničí.

Logistická infrastruktura je další slabinou, zejména pokud jde o přesuny vojáků a vybavení. Evropa podle Vandiera po skončení studené války zanedbala investice do mostů, palivové logistiky a dalších klíčových prvků vojenské mobility.

Vandier varoval, že současné výdaje na obranu, které činí 2 % HDP, nebudou stačit. Uvedl, že NATO možná do 18 měsíců zvýší tento cíl na 3 % HDP, přičemž během studené války dosahovaly vojenské výdaje až 5 % HDP.

Válka na Ukrajině, která kombinuje techniky zákopové války z první světové války s moderními technologiemi, jako jsou drony a kybernetické útoky, podle něj ukázala, že nelze opustit tradiční vojenské vybavení ve prospěch moderních technologií. Obojí je potřeba, což ovšem vyžaduje obrovské finanční investice.

Admirál Vandier vyjádřil naději, že Evropa může přejít od role „subdodavatele“ amerického obranného průmyslu k rovnocennému partnerství. Zdůraznil, že Evropa má schopnosti dosáhnout velkých věcí, pokud dokáže lépe využívat peníze, přijímat rizika a zrychlit své procesy.

Související

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

První krok nově zvolených lídrů EU: Vyrazili do Kyjeva podpořit Ukrajinu

Prezident Evropské rady António Costa a šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová dnes ráno dorazili do Kyjeva. Jejich návštěva symbolizuje pevnou podporu Ukrajině ze strany Evropské unie, a to v době, kdy se blíží nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Uvedl to server The Guardian.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) NATO Armáda

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Jižní Korea, ilustrační foto

R8na geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 1 hodinou

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

Valí se na nás neomezený počet Rusů. Jeden den je zabijeme, druhý den přijdou další, popisuje voják

Ukrajinští vojáci pokračují v intenzivní obraně obsazeného regionu Kursk na ruském území, kde čelí enormnímu tlaku nepřátelských jednotek. Podle Oleksandra, velitele jednotky 225. útočného praporu, čelí ukrajinské síly zdánlivě nekonečným vlnám ruských vojáků, kteří přicházejí bez informací o osudu svých předchůdců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy