Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Dánské ženy nově mohou být povolány k jedenáctiměsíční vojenské službě, když dosáhnou 18 let. Stalo se tak po změně zákona, která vstoupila v platnost. Tato změna přichází v době, kdy země NATO navyšují výdaje na obranu kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě.

Ženy v Dánsku se vojenské služby dosud mohly účastnit dobrovolně po dosažení věku osmnácti let. Od nynějška se však budou muset jak muži, tak ženy, kteří dosáhnou osmnácti let, registrovat a projít posouzením způsobilosti pro vojenskou službu. Přednostně budou přijímáni dobrovolníci, zbytek bude vybrán losem. Změna se také týká také délky základní vojenské služby – ta se prodlužuje ze čtyř měsíců na jedenáct. 

Dánské reformy přístupu k vojenské službě pro obě pohlaví byly poprvé nastíněny v roce 2024 jako součást obranné dohody. Původní plán však počítal se zavedením až v roce 2027, novinky však vstoupí v platnost už v létě 2025. 

Plukovník Kenneth Strøm, který vede program branné povinnosti v dánské armádě, pro server BBC uvedl, že změna je „výsledkem politického rozhodnutí a dohody mezi politickými stranami“. „A samozřejmě vychází z aktuální bezpečnostní situace s cílem získat větší bojovou sílu a dovednosti potřebné pro armádu, námořnictvo, letectvo nebo jednotky speciálních operací,“ dodal. 

Dánsko tak následuje příklad sousedních zemí, konkrétně Švédska a Norska, které v posledních letech zavedly brannou povinnost i pro ženy. Švédsko zavedlo brannou povinnost pro muže i ženy již v roce 2017 poté, co kvůli zhoršené bezpečnostní situaci vyhodnotilo tuto změnu jako nezbytnou. Norsko pak v roce 2013 zavedlo povinnou vojenskou službu pro obě pohlaví.

„Vidíme vyostřenou bezpečnostní situaci v Evropě. Konflikt na Ukrajině pokračuje. Zaměřujeme se i na Pobaltí, kam Dánsko vysílá vojáky. Domnívám se, že jde o celkovou snahu posílit dánskou obranu,“ uvedla výzkumnice Rikke Haugegaard z Královské dánské vojenské akademie pro server CBC. 

Varovala však před problémy – od nevyhovující výstroje a nedostatku ubytovacích kapacit až po riziko sexuálního obtěžování. „Některé ženy asi budou velmi zklamané, že byly vybrány,“ řekla jedna z dobrovolnic, Anne Sofie, o novém systému. „Některé možná překvapí, že se jim to bude líbit víc, než čekaly.“

V roce 2024 absolvovalo krátkou vojenskou službu přibližně 4 700 dánských mužů a žen – z toho asi 24 % tvořily ženy dobrovolnice. Podle očekávání by měl nový systém zvýšit počet osob nastupujících do vojenské služby na zhruba 6 500 ročně do roku 2033. V dánských ozbrojených silách v současnosti slouží přibližně 9 000 profesionálních vojáků.