Může NATO přežít bez USA? I bez amerických vojáků má větší armádu, než se zdá

Jeho slova vyvolávají v Evropě otázku, která byla dosud nemyslitelná – je Washington stále spolehlivým bezpečnostním partnerem v době, kdy kontinent čelí největší válce od 40. let minulého století? Přesto by NATO bez Spojených států nebylo bezmocné. Aliance disponuje více než milionem vojáků a moderní výzbrojí, kterou poskytuje 31 zbývajících členů. Kromě toho má technologické kapacity i dostatečné finanční prostředky na to, aby se bez Spojených států dokázala bránit, tvrdí experti pro CNN.

Podle statistik NATO přispívají USA a Německo do aliančního rozpočtu téměř stejným podílem, každý okolo 16 %, následované Spojeným královstvím s 11 % a Francií s 10 %. Analytici se shodují, že pokud by se Evropa sjednotila a investovala do správného vybavení, mohla by vytvořit silnou konvenční i jadernou odstrašující sílu vůči Rusku. Podle Bena Schreera z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) jde pouze o to, zda je Evropa ochotna převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.

Za posledních 75 let a během 14 různých amerických administrativ, včetně té první Trumpovy, byly Spojené státy klíčovým pojítkem, které drželo alianci pohromadě. Během studené války sloužily americké jednotky v Evropě jako odstrašující síla proti Sovětskému svazu. V 90. letech se NATO pod americkým velením zapojilo do vojenských operací na Balkáně. Až do ledna 2025 byla Washington hlavním tahounem pomoci Ukrajině.

Trumpova prudká hádka se Zelenským v Oválné pracovně, po které zastavil vojenskou pomoc Kyjevu, však podle některých odborníků ukázala hlubší rozkol nejen s Ukrajinou, ale i s dosavadní strategií americké podpory „svobodného světa“. Dan Fried z Atlantické rady varoval, že současná situace může znamenat konec desetiletí transatlantické solidarity.

Bývalý představitel NATO John Lough dokonce tvrdí, že Spojené státy nyní pohlížejí na Evropu spíše jako na konkurenta než jako na spojence, což podle něj podkopává jakoukoli garanci obrany NATO. Lough věří, že pokud Washington začne ustupovat od svých závazků, může to znamenat definitivní rozpad alianční soudržnosti.

Přesto někteří analytici tvrdí, že NATO bez Spojených států by mohlo být nakonec silnější. Podle Moritze Graefratha, bezpečnostního experta z amerického výzkumného institutu William & Mary, by odchod USA přinutil evropské státy k větší investici do obrany. Polský premiér Donald Tusk tento názor potvrzuje a tvrdí, že Evropa je vojensky i ekonomicky silnější než Rusko, jen si to musí uvědomit.

Evropská armáda by mohla být silnou silou. Turecko má po USA největší počet vojáků v NATO (355 200), následují Francie (202 200), Německo (179 850) a Polsko (164 100). Evropské státy disponují moderními letouny, tanky i střelami s plochou dráhou letu. Kromě Spojených států mají jaderné zbraně také Francie a Spojené království.

I kdyby se USA z Evropy zcela stáhly, nezmizely by jejich vojenské základny. Washington má v Evropě 31 stálých vojenských objektů, které by mohly zůstat k dispozici zemím, na jejichž území se nacházejí. Podle Graefratha by Spojené státy mohly tyto základny využít, pokud by se později rozhodly do Evropy vrátit.

V tuto chvíli není jasné, zda Trump svými vyjádřeními pouze tlačí na spojence, aby více přispívali na obranu, nebo zda skutečně plánuje opustit NATO. Podobné výhrůžky použil už během svého prvního funkčního období vůči Jižní Koreji, když zvažoval stažení amerických jednotek, ale nakonec k tomu nedošlo.

Pokud by Trump nakonec neobdržel od Putina to, co očekává, mohl by změnit kurz a NATO by pokračovalo dál, tvrdí Schreer. Evropské státy však nyní čelí nutnosti převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost, bez ohledu na to, jak se Spojené státy v budoucnu zachovají.