Evropané promluvili. Nechtějí se spoléhat na USA, pochybují ale, že se bez nich EU ubrání

Podle získaných dat považuje 40 procent dotázaných za přijatelné, aby jejich země spoléhala na vojenskou pomoc z Evropy, zatímco podporu ze států mimo evropský kontinent, jako jsou USA, preferuje pouhých 14 procent lidí. Obyvatelé Evropy se podle autorů výzkumu cítí méně bezpečně a Spojené státy vnímají jako méně spolehlivého partnera, což ovšem přináší nutnost vyrovnat se s citelnými kompromisy včetně potřeby vyšších investic do obranného průmyslu.

V otázce samotné připravenosti Evropy na obranu jsou unijní občané rozděleni, když 41 procent respondentů věří, že kontinent je na případný střet připraven, zatímco 43 procent si myslí opak. Ještě výraznější skepse panuje ohledně připravenosti jednotlivých národních armád, neboť 58 procent lidí se domnívá, že jejich vlastní země není schopna se samostatně ubránit.

Tyto nálady přicházejí v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zpochybňuje kolektivní záruky NATO, hrozí anexí dánského Grónska a stahuje část vojenských jednotek z Německa. Bezpečnostní situaci navíc komplikují varování armádních a zpravodajských představitelů před možným ruským útokem na některou z evropských zemí do konce tohoto desetiletí.

Bílý dům dlouhodobě tlačí na evropské spojence, aby zvyšovali své vojenské výdaje a převzali větší část břemene konvenční obrany, což bude zřejmě i jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Přestože Evropané o amerických závazcích pochybují, většina států je na vojenských kapacitách USA, jako jsou satelitní systémy, zpravodajské informace či tankování paliva za letu, stále závislá a nakupuje odtud klíčovou výzbroj.

Téměř polovina dotázaných se nicméně shoduje, že by evropské země měly produkovat obranné vybavení na domácí půdě, a to i za cenu vyšších finančních nákladů. Finanční programy EU, například stomiliardový balíček SAFE na nákup zbraní, přitom účast nečlenských zemí omezují, což vyvolává nevoli Washingtonu.

Zatímco generální tajemník NATO Mark Rutte dříve prohlásil, že představy o samostatné obraně Evropy bez americké pomoci jsou pouhým snem, veřejné mínění v zemích bezprostředně sousedících s Ruskem jeho obavy do jisté míry potvrzuje. Lidé v pobaltských státech, Rumunsku a Bulharsku vyjadřují největší pochyby o schopnosti bránit se bez cizí pomoci a tamní vlády zůstávají silnými podporovateli přítomnosti amerických vojsk.

Jedinou výraznou výjimkou je Finsko, kde je 76 procent obyvatel přesvědčeno o akceschopnosti vlastní armády, což souvisí s robustním systémem branné povinnosti a silnou výzbrojí zaměřenou na odražení případného útoku. Finsko, Francie, Polsko, Bulharsko, Rumunsko a Řecko jsou zároveň jedinými státy, kde si většina lidí myslí, že by jejich země měly být schopny bojovat zcela samostatně.