Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Napětí eskalovalo poté, co o víkendu v pákistánském Islámábádu neproběhla plánovaná jednání mezi USA a Íránem. Donald Trump vzkázal, že by se Írán měl začít chovat rozumně, a s ropnými magnáty diskutoval o krocích k udržení současné blokády. Cílem amerických představitelů je přinutit Teherán k omezení těžby ve chvíli, kdy budou jeho skladovací kapacity zcela naplněny.

Prezident Trump pro server Axios uvedl, že námořní blokáda je v určitém ohledu efektivnější než samotné bombardování. Přestože původní odhady počítaly s tím, že konflikt skončí do šesti týdnů, boje nyní vstupují do desátého týdne. Kvůli uzavření strategického průlivu klesají globální dodávky ropy přibližně o 20 milionů barelů denně.

Analytici z Oxford Economics varují, že pokud bude současný stav v Hormuzském průlivu trvat půl roku, mohla by cena ropy v srpnu dosáhnout až 190 dolarů. Ekonom Paul Krug se domnívá, že pokud zůstane tato cesta uzavřena další tři měsíce, je pravděpodobným scénářem globální recese. Svět se tak přibližuje k historickým maximům z roku 2008, kdy barel ropy krátce stál 147 dolarů.

Dopady tohoto šoku se již projevují v širší ekonomice skrze rostoucí inflaci, která v USA v březnu meziročně stoupla na 3,3 %. V Británii varují think-tanky před hospodářskými ztrátami ve výši 35 miliard liber a rizikem recese. Zatímco americký Kongres řeší rostoucí náklady na vedení války, íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí se snaží prostřednictvím diplomatických hovorů zajistit mezinárodní podporu pro svou zemi.

Současná krize na Blízkém východě by podle aktuálních odhadů mohla světovou ekonomiku stát až bilion dolarů. Analýzy ukazují, že zatímco domácnosti a vlády čelí prudkému nárůstu nákladů, ropné společnosti vykazují výrazné zisky. 

Podle údajů Mezinárodního měnového fondu, které analyzovala klimatická organizace 350.org, dosáhne zátěž spojená s vysokými cenami ropy a plynu zhruba 600 miliard dolarů. Pokud by narušení dodávek v Hormuzském průlivu pokračovalo, ekonomické dopady pro domácnosti i státy by mohly přesáhnout bilion dolarů, přičemž tyto odhady pravděpodobně nezahrnují širší inflační efekty, jako jsou vyšší náklady na hnojiva a potraviny či pokles hospodářské aktivity a zaměstnanosti.

Kontrast mezi ekonomickými ztrátami běžných spotřebitelů a výsledky ropných firem je výrazný. Společnost BP například oznámila, že její zisky za první čtvrtletí roku se více než zdvojnásobily v důsledku růstu cen ropy a plynu spojeného s konfliktem. Anne Jellema, výkonná ředitelka 350.org, upozornila, že ropné korporace dosahují vysokých zisků na pozadí války, zatímco běžní lidé mají potíže uhradit náklady na palivo, elektřinu a potraviny. Organizace proto vyzvala k zavedení mimořádné daně z neočekávaných zisků, která by mohla financovat sociální ochranu a investice do obnovitelných zdrojů energie.

Tato témata byla ústředním bodem konference v kolumbijské Santa Martě, kde se sešlo přes 50 zemí a tisíce zástupců občanské společnosti, aby hledali způsoby, jak snížit závislost na fosilních palivech. Během akce proběhly demonstrace, při nichž aktivisté požadovali konec těžby ropy a krátce zablokovali uhelný přístav Drummond, jeden z největších v Jižní Americe. Organizace Greenpeace také vytvořila na pobřeží nápis vyzývající k využití obnovitelných zdrojů pro mír.

Zástupci vlád na konferenci varovali, že jejich obyvatelé již nyní trpí nedostatkem a hospodářskými problémy. Tina Stege, klimatická vyslankyně Marshallových ostrovů, popsala, že kvůli krizi vyhlásili výjimečný stav a denně vypínají vládní úřady v 15 hodin, aby ušetřili energii. Malawi se podle zástupce ministerstva přírodních zdrojů Chipilira Mpinganjiry potýká s poklesem životní úrovně, který vládu nutí zvažovat škrty ve školství kvůli splácení dluhů. Cedric Dzelu z ghanského ministerstva pro změnu klimatu varoval, že pokud krize potrvá déle než půl roku, mnohé africké země mohou čelit kolapsu a nepokojům.

Skupina Planetary Guardians upozornila na to, že vlády po celém světě dotují systém fosilních paliv částkou přesahující bilion dolarů ročně. Mary Robinson, bývalá irská prezidentka, uvedla, že občané za tento systém platí třikrát: u čerpací stanice, prostřednictvím daní a následně skrze škody na veřejném zdraví a planetě. Data naznačují, že z těchto dotací profitují především bohatší vrstvy obyvatelstva, které využívají více dopravních prostředků a technologií, zatímco nejchudší domácnosti dostávají jen zlomek podpory. Konference v Santa Martě se zaměřila na možnosti využití těchto prostředků pro podporu přechodu na čistší zdroje energie a na možnosti oddlužení zranitelných států.