Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Napětí mezi Washingtonem a Berlínem eskalovalo v pondělí, kdy kancléř Merz prohlásil, že Spojené státy jsou Íránem „ponižovány“ a že administrativa nemá žádnou skutečně přesvědčivou strategii k ukončení konfliktu. Trump reagoval útokem na Merze a obvinil ho, že mu nevadí, pokud by Írán získal jadernou zbraň. Právě zamezení íránskému jadernému programu je jedním z hlavních cílů války, kterou USA spolu s Izraelem zahájily 28. února.

Případné stažení vojsk by bylo pro Pentagon velkou komplikací. V Německu je v současnosti umístěno přibližně 38 000 příslušníků armády a personálu, přičemž země hostí i Velitelství ozbrojených sil USA v Evropě (EUCOM). Najít na kontinentu jiné místo s dostatečně velkou základnou, která by dokázala takový počet vojáků absorbovat, by bylo logisticky nesmírně náročné, přestože Polsko a Rumunsko projevily ochotu přijmout více amerických jednotek.

Zvažovaný krok přichází v době, kdy se Německo začalo profilovat jako vzorný spojenec v rámci NATO. Berlín se zavázal zvýšit výdaje na obranu na 3,7 % HDP do roku 2030, čímž vyhověl dlouhodobým Trumpovým stížnostem na nedostatečné financování armády ze strany evropských států. Paradoxně by tak k odsunu vojsk mohlo dojít ve chvíli, kdy Německo plní své finanční závazky nejlépe za poslední desetiletí.

Odsun by mohl narušit i střednědobé obranné plány USA, které počítají s rozmístěním raket s plochou dráhou letu Tomahawk na německém území již v příštím roce. Berlín také nedávno požádal o systémy odpalovacích zařízení Typhoon. Rozhodnutí o stažení sil tak přichází v momentě, kdy probíhají intenzivní jednání mezi vojenskými špičkami obou zemí, včetně návštěvy náčelníka německého generálního štábu Carstena Breuera ve Washingtonu.

Plán na snížení vojenské přítomnosti pravděpodobně narazí na silný odpor v americkém Kongresu. Mnoho republikánů i demokratů dlouhodobě podporuje silnou přítomnost v Evropě jako protiváhu ruskému vlivu a záruku stability NATO. Trump již během svého prvního funkčního období v roce 2020 nařídil stažení 12 000 vojáků z Německa, ale Kongres tehdy proces úspěšně blokoval, dokud nenastoupila administrativa Joea Bidena.

Trumpovy pohrůžky jsou vnímány jako další příklad jeho ochoty upřednostnit aktuální politické cíle před dlouhodobými vztahy se spojenci v NATO. Prezident opakovaně kritizoval evropské lídry, kteří váhají s plnou podporou americké operace v Íránu, a v minulosti dokonce pohrozil úplným vystoupením USA z Aliance. Tento postoj vyvolává nejistotu ohledně budoucí bezpečnostní architektury Evropy.

Ironií osudu zůstává, že Trumpovo varování přišlo jen den po jeho setkání s britským králem Karlem III., během něhož prezident zdůrazňoval důležitost prioritizace evropské bezpečnosti. Nyní se však zdá, že osobní a politické neshody s německým vedením ohledně íránské otázky mohou mít na rozmístění amerických sil větší vliv než dříve deklarované strategické zájmy.