Svět se změnil ve válečnou zónu. Zažil nejvíc konfliktu od druhé světové

V roce 2023 bylo zaznamenáno více ozbrojených konfliktů než v kterémkoli jiném roce od konce druhé světové války, jak ukázala studie zveřejněná norským Institutem pro výzkum míru v Oslu (PRIO) podle informací agentury AFP.

Celkem se v loňském roce odehrálo 59 konfliktů, ačkoliv počet zasažených zemí klesl z 39 v roce 2022 na 34 v roce 2023, uvedl PRIO.

Podle údajů shromážděných Uppsalskou univerzitou (UU) ve Švédsku od nevládních a mezinárodních organizací se počet úmrtí v bojích snížil o polovinu oproti předchozímu roku na přibližně 122 000. I tak je to třetí nejvyšší počet od roku 1989, zejména kvůli válce na Ukrajině a konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.

"S násilím ve světě jsme na historicky nejvyšší úrovni od konce studené války," uvedla Siri Aas Rustadová, výzkumnice PRIO a hlavní autorka zprávy o globálním vývoji v letech 1946-2023.

"Data naznačují, že konfliktní prostředí je čím dál složitější a v jedné zemi působí více konfliktů," vysvětlila.

PRIO také připisuje nárůst počtu konfliktů částečně vlivu extremistické džihádistické organizace Islámský stát (IS), jejíž vliv se šíří v Asii, Africe a na Blízkém východě, a rostoucímu počtu nestátních bojovníků, jako je Skupina pro podporu islámu a muslimů (JNIM) napojená na mezinárodní teroristickou síť Al-Káida.

"Tento vývoj stále více ztěžuje činnost humanitárních skupin a organizací občanské společnosti v konfliktním prostředí a jejich snahu zlepšovat životy obyčejných lidí," řekla Rustadová.

I když počet úmrtí v boji v loňském roce klesl, kumulativní počet za poslední tři roky je nejvyšší za tříleté období za posledních 30 let, uvádí PRIO. V Africe bylo zaznamenáno 28 ozbrojených konfliktů, v Asii 17, na Blízkém východě deset, v Evropě tři a v Americe jeden.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

válka válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Evan Gershkovich

V Rusku začal soud s americkým novinářem Gershkovichem. Hrozí mu 20 let vězení

Vyšetřování prokázalo, že americký novinář Evan Gershkovich sbíral tajné informace o ruské společnosti působící v obranném průmyslu pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA), uvedl ve středu první den procesu s vězněným novinářem ruský prokurátor. Podle amerického velvyslanectví v Rusku však nebyly předloženy žádné důkazy o údajné špionáži, uvedla agentura Reuters.

před 34 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024) Prohlédněte si galerii

Pellegrini v Praze. Nový slovenský prezident je na první zahraniční cestě

Do Prahy ve středu dorazil nově zvolený slovenský prezident Peter Pellegrini, na Pražském hradě jej dopoledne přijal český protějšek Petr Pavel. Pro Pellegriniho jde o první zahraniční návštěvu ve funkci hlavy státu. Prezidenti se shodli, že na obnovení mezivládních jednání ještě nenastal čas. Oba ale vyjádřili naději, že k tomu časem dojde. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační foto.

Počasí: V Česku dnes opět hrozí silné bouřky

V Česku ve středu po několika dnech opět udeří bouřky. Podle aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v nich může na Moravě a ve Slezsku spadnout až 50 milimetrů srážek. Hrozí také krupobití. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Němci si schraňují léky, Češi mají nedostatek. Válkův náměstek: Moje zima bude opět tuhá

Česko ve spojení s několika zeměmi kritizuje německou vládu za „hloupou strategii“ v oblasti vytváření zásob léků. Během pátečního jednání šéfů zdravotnictví v rámci Rady EU a hodlají situaci řešit. Jako nesprávný je hodnocen nejen přístup Německa, ale také Francie a Rakouska. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy