PŮVODNÍ ZPRÁVA | Porazit se můžeme spíš zbabělostí a leností, než aby nás někdo převálcoval, říká expert k hrozbě světové války

EuroZprávy.cz oslovily vojenského experta Tomáše Řepu z Univerzity obrany v Brně s tím, jestli existuje reálná hrozba třetí světové války. Podle něj se svět změnil z bipolárního v multipolární, a proto zatím neexistuje možnost, že se globální konflikt vyplatí většině zemí. Ty mocné a lidnaté v dnešní době sledují hlavně své zájmy. Ve hře není ani použití jaderných zbraní – útočník by se tím připravil o psychologický argument odstrašení. 

Jaderné výhružky se v dnešní době dají pokládat spíše za tabu. „Vyhlášení jadernými výhružkami jsou pouze představitelé ruské politiky,“ nastínil s tím, že zbraně hromadného ničení jsou argumentem více politickým než vojenským. „V momentě, kdy by je kdokoliv použil, připraví se o psychologický argument odstrašení,“ vysvětlil Řepa pro EuroZprávy.cz.

Podle něj použití, byť i taktické jaderné zbraně postrádá smysl, protože zamoří velkou oblast. „Nevíme, jak daleko jsou schopni v Rusku zajít, ale zatím jakákoliv jimi vytyčená červená čára byla překročena – dodány na Ukrajinu byly či ještě budou všechny zbraně, o kterých v Moskvě prohlašovali, že to tvrdě oplatí a ztrestají,“ poznamenal.

Jedná se tedy spíše o psychologickou hru. „Pokud bude dlouhodobý trend v degradaci ruských ozbrojených sil pokračovat v tempu jako doposud, tak je to neudržitelné a nefinancovatelné,“ doplnil.

Naplňuje se tak podobný scénář jako v první a druhé světové válce, a to z německého pohledu. „Rusko si vybralo expanzi za hranice násilným způsobem a mohutné zbrojení na úkor potřeb svých vlastních občanů. Přitom to nejzásadnější, co ruská armáda postrádá, jsou technologie a skutečně sofistikované zbraně,“ míní Tomáš Řepa.

Doporučené články

Navíc se ty nejlepší zbraně vychvalované ruskou propagandou na bojišti nepředvedly úplně nejlépe nebo jich je málo. „Ukrajinci se přitom zlepšují i když platí ohromnou cenu. Jak vidíme, ani přes přechod na válečnou ekonomiku nejsou Rusové schopni situaci zvrátit a ztrácí budoucnost. Ta totiž neleží ve zvětšeném území, anexích a okupaci,“ popsal s tím, že největší stát světa jistě další území navíc nepotřebuje. „Budoucnost země leží hlavně v jeho mladé generaci.“

K tomu se v Ruské federaci zhoršila demografická situace. „Je tristní, covid a válka krizi násobně zhoršily. S tímto problémem se potýká pochopitelně i Ukrajina, ale jakmile válka skončí, ti lidé budou mít na výběr,“ uvedl.

Rusko i po případně prohrané válce bude představovat hrozbu. „Nebuďme naivní a nepředstavujme si, že se v Rusku přes noc může změnit nejen režim, ale i mentalita lidí, kteří přemýšlí úplně jinak než běžný občan západní či střední Evropy,“ zdůraznil Řepa.

Co se změnilo od dob Rudé armády?

Podle vojenského experta Rudá armáda ve své době představovala ohromný kolos, který by neměl být podceňován. „Ne každý sovětský generál či maršál byl věčně zpitý mužik bez schopnosti improvizace slepě poslouchající nadřízené, jak si to někdy může člověk představovat. Sovětská velitelská škola sice byla založena na direktivním přístupu, ale našli bychom i řadu důstojníků, kteří uvažovali pokrokověji,“ shrnul.

Potíž byla spíše v řízení sovětskými komunisty. „Ti se také chovali velmi odlišně podle toho, kdo zrovna získal moc. Jiný byl Sovětský svaz za Chruščova, jiný za Brežněva, absolutně jiný za Gorbačova,“ vyjmenoval Řepa.

Přímé válečné angažmá –v omezeném rozsahu leteckých sil v Koreji, či naopak téměř neomezeném rozsahu jako v Afghánistánu. bylo spíše výjimečné. „Naopak velmi časté byly intervence ve třetích zemích po světě, posílání zbraní či instruktorů do Afriky, latinské Ameriky či Asie. A také poměrně časté byly rovněž zásahy proti vlastním neukázněným satelitům – v Maďarsku 1956, Československu 1968. Velmi závažnou také byla sovětsko-čínská roztržka v roce 1969,“ pokračoval.

I poněkud umírněný Michail Gorbačov vyslal roku 1991 tanky do Pobaltí ve snaze potlačit hnutí za nezávislost. „Ta tendence navždycky svírat pevně v rukou země, které považuji za svoji sféru vlivu, tam zkrátka byla až do posledních dnů totalitního SSSR, byť režim 80. let je samozřejmě nesrovnatelný například s tím Stalinovým v 50. letech.“

Doporučené články

Podobnost mezi záminkami k napadání sousedních zemí mezi SSSR a Ruska podle Řepy tedy není náhodná. „Je to absence katarze v ruské společnosti, kterou stále řídí lidé, kteří na doby SSSR vzpomínají s nostalgií. A není to rozhodně jen případ samotného Putina,“ doplnil Řepa.

Rusko své velmocenské postavení už dávno prohospodařilo, jak uvedl expert. „Válka na Ukrajině to jen dále urychlí. Mnoho států si navíc uvědomilo, ze bude maximálně omezovat dovozy fosilních paliv z Ruska, když to tyto prostředky využívá ke zbrojení a vedeni války,“ podotkl.

Nikomu se nechce platit za zvyšování nebezpečí – a to včetně Maďarska, které avizovalo, že chce také diverzifikovat svůj dovoz klíčových surovin. „Navíc i význam surovin, které Rusko prodávalo, může rychle klesat s rozvojem nových technologií,“ konstatoval expert.

Třetí světová není reálná

Důležité je vnímat ekonomické aspekty války, protože je to právě ekonomika, která umožňuje vedení jakéhokoliv konfliktu. Proto zřejmě ani nehrozí konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. „Ta konfrontace tedy není moc pravděpodobná, o jaderném scénáři už byla řeč, a ani ten mi pravděpodobný nepřijde,“ poznamenal.

Řepa rovněž odmítl, že by Rusko bylo vůbec schopné NATO čelit. „Drtivá většina ruských sil je nasazena na Ukrajině, a ani tak to nestačí k přetavení v ruské vítězství. Naopak Ukrajinci mají na značné části front inciativu ve svých rukou, a postupují i proti připravené ruské obraně, což ukazuje na to, že přes veškerý dlouhý čas, který dostali Rusové na přípravu, Ukrajince podcenili.“

Další ústup z pozice respektované síly Rusové ukázali nedávno v Náhorním Karabachu. „Ázerbájdžán ukázal, že pro něj Rusové nepředstavují mocnost, kterou by museli respektovat. Rusko přitom mělo být rozhodcem arménsko-ázerbajdžánského konfliktu,“ přiblížil expert. Hrozí, že takových konfliktů v okolí Ruska ještě přibude.

Pokud by Rusové stáli proti Severoatlantické alianci bez Spojených států, budou jejich šance jen velmi malé. „Myslím, že jen samotné Polsko by bylo pro Rusko velkou výzvou. Velká Británie na Ukrajinu dodává mnoho kvalitních zbraní a ty na bojišti nacházejí uplatnění. I bývalá světová supervelmoc jen tímto rozhodnutím Rusko dále oslabuje. Německo či Francie dodávají také nemálo typů zbraní, na které Rusko nenachází odpověď. Nějaká otevřená konfrontace tedy za stávající situace také není pravděpodobná,“ vysvětlil Řepa.

Doporučené články

Pokud by i přes všechny tyto faktory došlo k velkému konfliktu, nešlo by o třetí světovou válku. „Nebyla by zcela světová. Indie či další velké, lidnaté či bohaté země, sledují své zájmy. Z války na Ukrajině nadšené určitě nejsou, ale zůstávají neutrální. Kdyby se ale měl odehrávat nějaký další konflikt v Evropě, nemají na něm co získat,“ podotkl Řepa.

Číně také vyhovuje současná specifická situace a vazalský vztah „surovinového ruského přívěšku čínské ekonomiky,“ jak Řepa situaci nazval. „V čínském zájmu není úplná porážka či vítězství nikoho, spíše vyčerpání Západu a Ruska v konfrontaci mezi sebou. Čína má navíc mnoho vlastních závažných výzev. I její situace se proměňuje, stávající model společenské smlouvy čínských komunistů s obyvatelstvem ve smyslu prosperita a konzum za loajalitu, nemusí fungovat donekonečna, když se kola ekonomiky zadrhnou.“

Největší komunistická země nemůže růst donekonečna. „Čína se může radikalizovat, ale na rozdíl od Ruska před zahájením války na Ukrajině – je větší velmoc ekonomická než vojenská,“ poznamenal.

Řepa zdůraznil, že třetí světová válka není úplně prázdným symbolem vytvořeným na bázi strachu a strašlivých zkušeností z první a druhé světové války. „Svět se proměňuje, podoba konfliktů také, jen jejich podstata v touze po moci, území či penězích, se příliš od úsvitu dějin nemění. Sám termín třetí světová válka nemám rád, myslím si, že se nadužívá. Já myslím, že žijeme v jakémsi pokračování studené války, svět však už není bipolární, ale multipolární,“ vysvětlil.

Globální konflikt, kdy by velké části světa stálo za to jít do války, podle experta ale nehrozí. „Pokud ale budeme posuzovat i další vojenské domény jako například kyberprostor, tak o probíhající válce určitě hovořit můžeme – je levnější a více skrytá než ta konvenční, přesto obdobně závažná. Jen představa paralýzy systému, například u řízení dopravy či přístrojů v nemocnicích, je velmi znepokojující a do jisté míry už se to děje,“ přiblížil.

Proto je nutné budovat robustní ochranu s tím, že je nutné vzít v úvahu u nebezpečné šíření dezinformací. „Například zpochybňování funkčnosti demokratických institucí a pravidelného střídáni u moci na základě volby občanů. To vše se zapojením jak státních, tak nestátních aktérů,“ popsal expert dění v západním světě.

Jiný případ jsou autokratické režimy. „Když se podíváte na autokratické režimy či diktatury po světě, svým občanům rozhodně nenabízejí lepší život nebo perspektivu. Spíše absolutní kontrolu, cenzuru, spravedlnost pouze pro vyvolené a stagnaci,“ vyjmenoval Řepa.

Ještě nedávno bylo termín „válka“ tabu, připomněl. „Společnost jako by žila s nasazenými růžovými brýlemi. Třetí světová válka je nadnesený termín a v mnoha ohledech nesedí. Konflikty a hrozby kolem nás, kdy náš blahobyt, prosperita a hodnoty jsou samozřejmostí a není třeba se o ně rvát a bránit naše chybující, přesto funkční instituce, nám znovu připomínají, že tomu tak není.“

Řepa svá slova doplnil výrokem: „Kdo je připraven, není překvapen.“ „Na závěr ještě dodám, že přes všechno, co se děje, narozdíl od mnoha generací našich předků, můžeme každý za sebe, a minimálně do jisté míry i ve svém okolí, ovlivnit mnohé. To je něco, co vůbec není málo. Výzva je to tedy jak celospolečenská, tak individuální. Další vývoj ukáže, za co jako země stojíme. Porazit se můžeme spíše sami svojí zbabělostí a leností, než že by nás měl někdo převálcovat,“ uzavřel.

Související

Bitva u Trentonu byla významnou bitvou americké války za nezávislost. Komentář

Vánoční výročí bitvy u Trentonu. Tady se psaly dějiny vzniku moderních USA

S vánočními svátky se pojí jedna rozsahem malá, ale ve svých důsledcích velmi významná bitva, a to nejen pro samotný průběh americké války za nezávislost v rámci které se odehrála. Jedná se o bitvu u Trentonu 26. prosince 1776. Americká válka za nezávislost (1775–1783) představovala rozhodující střet mezi britskou korunou a třinácti americkými koloniemi, které usilovaly o svobodu a samostatnost. 

Více souvisejících

válka Tomáš Řepa

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 2 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 3 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Hamas propustí šest izraelských rukojmích, příměří je přesto v ohrožení

Napětí mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nadále roste, přestože militantní skupina oznámila, že v sobotu propustí šest izraelských rukojmích. Vývoj přichází v době, kdy je příměří v Pásmu Gazy značně křehké a násilí v Tel Avivu a na Západním břehu Jordánu hrozí jeho zhroucením, uvedl server Politico.

včera

ruská vesnice v zimě.

Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Ve městě Tver, ležícím severozápadně od Moskvy, je přítomnost války na první pohled patrná. Na billboardech, autobusových zastávkách i fasádách budov se objevují portréty vojáků s označením „Hrdina Ruska“. Plakáty vyzývají občany, aby „milovali, byli hrdí a bránili“ svou zemi. Jinými slovy, aby se přihlásili do armády a šli bojovat na Ukrajinu. Po třech letech války Rusko stále hledá nové rekruty, píše BBC.

včera

včera

Napětí mezi Západem a Ruskem vstoupilo do nové fáze. Jak může Evropa zareagovat na Trumpa?

Napětí mezi Západem a Ruskem v souvislosti s válkou na Ukrajině vstoupilo do nové fáze, která může zásadně změnit transatlantické vztahy. Nedávné projevy amerického ministra obrany Petea Hegsetha a viceprezidenta JD Vance v Bruselu a na Mnichovské bezpečnostní konferenci signalizují zásadní posun ve vnímání evropské bezpečnosti ze strany Spojených států. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy