34 mrtvých, 117 zraněných. Útok na Sumy se stal omylem, prohlásil Trump

K tragédii došlo v neděli dopoledne, kdy dvě balistické rakety zasáhly centrum města. Na místě se nacházela těla obětí, někteří lidé byli zranění a v šoku. Ukrajinské úřady popsaly výbuchy jako jedny z nejničivějších od začátku letošního roku. Jednalo se zároveň o nejsmrtelnější útok na civilní cíle za celý dosavadní průběh roku 2025.

Americký prezident Donald Trump, který se snaží skrze diplomatické cesty ukončit čtyři roky trvající konflikt, prohlásil, že útok byl "hrozný" a dodal, že mu bylo řečeno, že šlo o "omyl". Další podrobnosti však nesdělil. Trumpovo vyjádření následovalo po ostré kritice ze strany jeho zvláštního vyslance pro Ukrajinu, generála ve výslužbě Keitha Kellogga, jenž označil útok za čin "překračující veškeré meze slušnosti".

Nastupující německý kancléř Friedrich Merz byl mnohem tvrdší. Pro německou veřejnoprávní stanici ARD uvedl, že šlo o "závažný válečný zločin", který byl "záměrný a zákeřný". Odcházející kancléř Olaf Scholz poznamenal, že útok jasně ukazuje, jaká je skutečná hodnota ruských proklamací o míru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Donalda Trumpa, aby navštívil Ukrajinu a na vlastní oči se přesvědčil o dopadech ruské agrese. V rozhovoru pro americký pořad 60 Minutes řekl: „Než padne jakékoli rozhodnutí či dojde k jednáním, přijďte se podívat na lidi, civilisty, bojovníky, nemocnice, kostely, děti — zničené nebo mrtvé.“

Francouzský prezident Emmanuel Macron útok odsoudil jako „hrubé pohrdání lidskými životy, mezinárodním právem a diplomatickým úsilím prezidenta Trumpa“. Zároveň uvedl, že Francie spolu se spojenci pracuje na prosazení příměří.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nazvala útok „barbarským“ a zopakovala, že „Rusko je a zůstává agresorem v jasném rozporu s mezinárodním právem“. Dodala, že Evropa bude pokračovat ve vyvíjení tlaku na Moskvu a podpoře Ukrajiny až do dosažení spravedlivého míru.

Britský premiér Sir Keir Starmer uvedl, že ho „zhnusily ruské útoky na civilisty v Sumách“. Podobně mluvil i generální tajemník OSN António Guterres, který se vyjádřil, že byl „hluboce šokován a znepokojen“ a zdůraznil, že útoky na civilní cíle jsou zakázány mezinárodním humanitárním právem.

Ruské úřady se k útoku bezprostředně nevyjádřily. Na hranicích poblíž Sum se však údajně shromažďují ruské jednotky připravující možnou novou ofenzivu. Zahraniční pozorovatelé situaci považují za mimořádně vážnou a varují před dalším stupňováním násilí.

Ruský útok v Sumách následoval po dalším smrtícím incidentu, který se odehrál 4. dubna v Kryvém Rihu. Tehdy zahynulo 20 lidí a dalších 61 bylo zraněno. Moskva tehdy tvrdila, že cílem byl sraz velitelů ukrajinských jednotek a západních instruktorů v restauraci, ale žádné důkazy nepředložila.

Podle odhadů zahynuly nebo byly zraněny od začátku ruské invaze 24. února 2022 již stovky tisíc lidí, převážně vojáků. Organizace OSN uvádí, že téměř sedm milionů Ukrajinců žije v současnosti v zahraničí jako uprchlíci.

Konflikt však má hlubší kořeny. Jeho počátky sahají až do roku 2014, kdy byl svržen proruský ukrajinský prezident a Rusko anektovalo Krym, čímž odstartovalo sérii ozbrojených střetů na východě Ukrajiny. Dnešní situace je důsledkem desetiletí napětí, které nyní eskaluje do další tragické fáze.