ČSR jako ekonomický tygr? Velký mýtus. Odpoutat od monarchie se nepodařilo

Praha - Československu se nikdy úplně nepodařilo hospodářsky odpoutat od bývalé monarchie a vybudovat podle plánů při vzniku státu ekonomicky nejsilnější zemi v Evropě. V rozhovoru s ČTK to uvedla historička Antonie Doležalová působící na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK a Robinson College Cambridge University.

"Ve statistikách typu počet poraženého dobytka nebo počet zaměstnanců státních drah Československo v prvním dvacetiletí po získání samostatnosti ukazovalo sice Rakousku záda, ale ve statistikách, které jsou klíčové pro posouzení ekonomické kondice a vyspělosti země, jako je počet udělených mezinárodních patentů nebo výše národního důchodu na hlavu, za Rakouskem zaostávalo," uvedla Doležalová.

Rakousko podle ní nikdy nepřestalo být jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů Československa. A to nejen za první republiky, kdy bylo druhým největším obchodním partnerem Československa hned po Německu. "Nepřestalo jím být ani v době socialismu, při povinné orientaci na země RVHP, kdy se Rakousko opět spolu s Německem vklínilo mezi Sovětský Svaz, Polsko, Maďarsko a NDR," uvedla.

Výše národního důchodu na obyvatele podle Doležalové řadila Československo mezi státy Evropy na 13. místo. Mezi deseti nejlepšími bylo Československo v meziválečném období v produkci mléka (4. místo), elektrické energie (9.-10. místo), ve výrobě železa i oceli (6. místo), ve výrobě automobilů (5. místo) a výrobě umělého hedvábí (9. místo).

Jediný zdroj, který uvádí, že meziválečné Československo patřilo mezi deset nejrozvinutějších zemí světa, je atlas vydaný v roce 1927 ve Vídni (Geographisch-Statistischer Universal Atlas profesora Hickmanna). V něm je země na desátém místě v roce 1924 ve statistice národního důchodu na hlavu, kde hodnota je uvedena v německých zlatých markách. "To je možné právě jen pro rok 1924, kdy Československo překonalo potíže poválečné obnovy, zatímco Rakousko dosud ne. Už v roce 1925 je na tom Rakousko lépe. Pravdou je, že soudobá česká historiografie se zatím s touto otázkou nevypořádala," upozornila Doležalová.

V databázi Maddison Project při univerzitě v nizozemském Groningenu je uváděna pro ČSR v meziválečném období nejlépe 19. pozice.

Z ekonomického hlediska lze podle Doležalové rozdělit 100 let Československa na šest etap. Po první světové válce bylo hospodářství charakterizované podle Doležalové například silným protekcionismem a státními intervencemi, měnovou a pozemkovou reformou, zestátňováním či znárodňováním strategických nerostných surovin a jejich distribuce nebo rozvojem smíšené ekonomiky.

Během protektorátu za 2. světové války bylo české hospodářství součástí hospodářského prostoru Velkoněmecké říše. Charakteristické pro toto období bylo státní řízení výroby, systém povinných dodávek, přídělový systém v zásobování, určování závazných cen nebo státní řízení mezd a rozmisťování pracovních sil prostřednictvím úřadů práce. "Prvním krokem bylo už v březnu 1939 omezení volného pohybu dělníků v zemědělství," upozornila Doležalová.

Přechodné poválečné období bylo charakterizované poválečnou obnovou, prvním dvouletým plánem, znárodněním téměř veškerého průmyslu. Už v roce 1946 ve znárodněném průmyslu pracovalo více než 60 procent všech zaměstnanců, upozornila historička. Navíc podle ní nebyl žádný z hospodářsko-politických principů, který zavedla nacistická okupační správa za protektorátu, odstraněn.

Geografii změnit nelze

V rámci období reálného socialismu tak pokračovala podle Doležalové hospodářská politika na principu německé hospodářské politiky z doby války. "Jenom některé instituce změnily jména a sovětští poradci přidali ideologické fráze," uvedla. Ekonomiku přitom charakterizovalo plánování v podobě pětiletek.

Výchozí pozicí transformace v letech 1989 až 1994 pak podle Doležalové bylo, že mimo státní sektor pracovalo pouze 1,2 procenta lidí. Transformace zahrnovala odstranění subvencování cen potravin v roce 1990, což vedlo k jejich růstu o 25 procent. "Cenová liberalizace 85 procent všech cen proběhla v roce 1991. V témže roce začala liberalizace zahraničního obchodu. To vše vedlo k poklesu reálných mezd o 24 procent," uvedla Doležalová. V letech 1990 až 1991 se v rámci transformace uskutečnily restituce a začala velká privatizace. V letech 1992 a 1994 pak byla první a druhá vlna kuponové privatizace.

Následně nastoupila podle Doležalové etapa reálného kapitalismu.

Celkově v hospodářském vývoji Československa hrála podle Doležalové významnou roli geografie. "Můžete se odpoutat od monarchie, vydat vlastní peníze, založit svou cedulovou banku, vybudovat svá ministerstva. Ale nezměníte polohu státu a nevymyslíte jiná obchodní spojení. A když vymyslíte, podnikatelé se jimi nebudou řídit. A když jim je dáte příkazem, bude to na úkor blahobytu občanů," uvedla.

Související

česká národní banka

Oslavy sta let koruny byly zahájeny na Pražském hradě

Slavnostním večerem dnes Česká národní banka (ČNB) zahájila oslavy 100. výročí vzniku československé a české koruny. Před stovkami hostů, mezi kterými byli prezident Miloš Zeman nebo premiér Andrej Babiš (ANO), byly ve Španělském sále Pražského hradu pokřtěny nová kniha o historii koruny, replika unikátní 130 kilogramů vážící zlaté mince a pamětní stokorunová bankovka.
Národní divadlo v Praze

Legionáři inspirovali i umělce. Výstava v Národním divadle uzavře oslavy 100. výročí ČSR

Oslavy loňského stého výročí založení Československa uzavírá Národní divadlo výstavou výtvarných děl spojených s československými legiemi. Dnes zahájená výstava v kavárně budovy Nové scény potrvá do konce února a nabízí například pohlednice vydávané pro československé vojáky v Rusku či schémata vývoje československých stejnokrojů v Rusku v letech 1914 až 1920. Výstavu připravilo divadlo v souvislosti s uvedením inscenace Plukovník Švec a ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem v Praze.

Více souvisejících

100. výročí vzniku Československa Ekonomika historie Rakousko-Uhersko Komunismus

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 27 minutami

před 1 hodinou

Vláda ČR

Běloruska a rozvědčík míří na sankční seznam. Armáda pomůže v boji se slintavkou a kulhavkou

Vláda ve středu rozhodla o nasazení armády na pomoc Státní veterinární správě s opatřeními, která se zavedla na hranicích se Slovenskem a Rakouskem proti zavlečení slintavky a kulhavky a schválila další rozšíření vnitrostátního sankčního seznamu osob a firem podporujících nepřátelskou cizí moc. Podpořila rovněž poslanecký návrh novely zákonů o azylu a o pobytu cizinců na území České republiky, který přichází s řadou opatření proti nelegálním migrantům.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Sáhnou si do peněženek a přijdou o práci. Američanům dochází, že za zvýšení cel nejvíce zaplatí oni sami

Ekonomická situace v USA se v poslední době nevyvíjí příznivě. Spotřebitelská důvěra klesá, zadlužení domácností narůstá a lidé stále více zvažují své výdaje v obavách o budoucnost. Rostoucí inflace a vysoké úrokové sazby zvyšují zranitelnost spotřebitelů, a právě v této chvíli přichází další faktor, který může ekonomiku dále zatížit – rozsáhlé celní tarify.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Dmitrij Medveděv

Západ trpí duševní poruchou. Musíme ho vyléčit jadernými zbraněmi, navrhuje Medveděv

Rétorika ruských představitelů se nadále vyostřuje. Dmitrij Medveděv, místopředseda ruské bezpečnostní rady a jeden z nejbližších spojenců prezidenta Vladimira Putina, zveřejnil na sociální síti Telegram příspěvek, ve kterém přirovnává moderní ruské zbraně k „sedativům“ a „neuroleptikům“ určeným k potlačení takzvané západní rusofobie.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Plán na návrat Ruska na olympijské hry vyvolal na Ukrajině vlnu pobouření

Ukrajinská vláda ostře kritizovala slova budoucí prezidentky Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryové, která naznačila možnost návratu ruských sportovců na olympijské hry. Rusko bylo z účasti na hrách pod svou vlajkou vyloučeno poté, co v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, což MOV považoval za porušení svých pravidel.

před 8 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům se chystá na možnost, že Trump nedodrží slib o ukončení války na Ukrajině

Vysoce postavení představitelé administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa se v posledních dnech zabývali rostoucí pravděpodobností, že Spojené státy nebudou schopny v příštích měsících dosáhnout mírové dohody na Ukrajině. Podle informací dvou amerických úředníků Bílý dům nyní připravuje nové strategie, jak vyvinout tlak jak na Kyjev, tak na Moskvu, aby konflikt ukončily.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Zemědělství, ilustrační fotografie

Přízrak covidu je zpět. Úřady zavádí opatření proti slintavce a kulhavce

Státní veterinární správa (SVS) dnes oznámila další zpřísnění mimořádných veterinárních opatření (MVO) s cílem zabránit zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky. Nová opatření přicházejí v reakci na pokračující šíření nákazy na Slovensku a v Maďarsku, kde bylo v posledních dnech potvrzeno již několik ohnisek.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Trumpův „Den osvobození“ je tady. Co přinesou nová cla a jaké otázky si klade celý svět?

Americký prezident Donald Trump nadále zdůrazňuje, že cla jsou nevyhnutelná. Jeho administrativa již uvalila vyšší daně na dovoz z Číny, ocel, hliník a některé produkty z Kanady a Mexika. Tento týden vstupují v platnost vyšší poplatky za dovoz automobilů. Očekává se, že dnes Trump představí detaily širšího plánu cel, který jeho tým připravoval několik týdnů. Bílý dům tuto událost označuje jako „Den osvobození“. Jaké otázky zůstávají před oznámením nezodpovězené?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy