ČSR jako ekonomický tygr? Velký mýtus. Odpoutat od monarchie se nepodařilo

"Ve statistikách typu počet poraženého dobytka nebo počet zaměstnanců státních drah Československo v prvním dvacetiletí po získání samostatnosti ukazovalo sice Rakousku záda, ale ve statistikách, které jsou klíčové pro posouzení ekonomické kondice a vyspělosti země, jako je počet udělených mezinárodních patentů nebo výše národního důchodu na hlavu, za Rakouskem zaostávalo," uvedla Doležalová.

Rakousko podle ní nikdy nepřestalo být jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů Československa. A to nejen za první republiky, kdy bylo druhým největším obchodním partnerem Československa hned po Německu. "Nepřestalo jím být ani v době socialismu, při povinné orientaci na země RVHP, kdy se Rakousko opět spolu s Německem vklínilo mezi Sovětský Svaz, Polsko, Maďarsko a NDR," uvedla.

Výše národního důchodu na obyvatele podle Doležalové řadila Československo mezi státy Evropy na 13. místo. Mezi deseti nejlepšími bylo Československo v meziválečném období v produkci mléka (4. místo), elektrické energie (9.-10. místo), ve výrobě železa i oceli (6. místo), ve výrobě automobilů (5. místo) a výrobě umělého hedvábí (9. místo).

Jediný zdroj, který uvádí, že meziválečné Československo patřilo mezi deset nejrozvinutějších zemí světa, je atlas vydaný v roce 1927 ve Vídni (Geographisch-Statistischer Universal Atlas profesora Hickmanna). V něm je země na desátém místě v roce 1924 ve statistice národního důchodu na hlavu, kde hodnota je uvedena v německých zlatých markách. "To je možné právě jen pro rok 1924, kdy Československo překonalo potíže poválečné obnovy, zatímco Rakousko dosud ne. Už v roce 1925 je na tom Rakousko lépe. Pravdou je, že soudobá česká historiografie se zatím s touto otázkou nevypořádala," upozornila Doležalová.

V databázi Maddison Project při univerzitě v nizozemském Groningenu je uváděna pro ČSR v meziválečném období nejlépe 19. pozice.

Z ekonomického hlediska lze podle Doležalové rozdělit 100 let Československa na šest etap. Po první světové válce bylo hospodářství charakterizované podle Doležalové například silným protekcionismem a státními intervencemi, měnovou a pozemkovou reformou, zestátňováním či znárodňováním strategických nerostných surovin a jejich distribuce nebo rozvojem smíšené ekonomiky.

Během protektorátu za 2. světové války bylo české hospodářství součástí hospodářského prostoru Velkoněmecké říše. Charakteristické pro toto období bylo státní řízení výroby, systém povinných dodávek, přídělový systém v zásobování, určování závazných cen nebo státní řízení mezd a rozmisťování pracovních sil prostřednictvím úřadů práce. "Prvním krokem bylo už v březnu 1939 omezení volného pohybu dělníků v zemědělství," upozornila Doležalová.

Přechodné poválečné období bylo charakterizované poválečnou obnovou, prvním dvouletým plánem, znárodněním téměř veškerého průmyslu. Už v roce 1946 ve znárodněném průmyslu pracovalo více než 60 procent všech zaměstnanců, upozornila historička. Navíc podle ní nebyl žádný z hospodářsko-politických principů, který zavedla nacistická okupační správa za protektorátu, odstraněn.

Geografii změnit nelze

V rámci období reálného socialismu tak pokračovala podle Doležalové hospodářská politika na principu německé hospodářské politiky z doby války. "Jenom některé instituce změnily jména a sovětští poradci přidali ideologické fráze," uvedla. Ekonomiku přitom charakterizovalo plánování v podobě pětiletek.

Výchozí pozicí transformace v letech 1989 až 1994 pak podle Doležalové bylo, že mimo státní sektor pracovalo pouze 1,2 procenta lidí. Transformace zahrnovala odstranění subvencování cen potravin v roce 1990, což vedlo k jejich růstu o 25 procent. "Cenová liberalizace 85 procent všech cen proběhla v roce 1991. V témže roce začala liberalizace zahraničního obchodu. To vše vedlo k poklesu reálných mezd o 24 procent," uvedla Doležalová. V letech 1990 až 1991 se v rámci transformace uskutečnily restituce a začala velká privatizace. V letech 1992 a 1994 pak byla první a druhá vlna kuponové privatizace.

Následně nastoupila podle Doležalové etapa reálného kapitalismu.

Celkově v hospodářském vývoji Československa hrála podle Doležalové významnou roli geografie. "Můžete se odpoutat od monarchie, vydat vlastní peníze, založit svou cedulovou banku, vybudovat svá ministerstva. Ale nezměníte polohu státu a nevymyslíte jiná obchodní spojení. A když vymyslíte, podnikatelé se jimi nebudou řídit. A když jim je dáte příkazem, bude to na úkor blahobytu občanů," uvedla.