
Praha - Československu se nikdy úplně nepodařilo hospodářsky odpoutat od bývalé monarchie a vybudovat podle plánů při vzniku státu ekonomicky nejsilnější zemi v Evropě. V rozhovoru s ČTK to uvedla historička Antonie Doležalová působící na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK a Robinson College Cambridge University.
"Ve statistikách typu počet poraženého dobytka nebo počet zaměstnanců státních drah Československo v prvním dvacetiletí po získání samostatnosti ukazovalo sice Rakousku záda, ale ve statistikách, které jsou klíčové pro posouzení ekonomické kondice a vyspělosti země, jako je počet udělených mezinárodních patentů nebo výše národního důchodu na hlavu, za Rakouskem zaostávalo," uvedla Doležalová.
Rakousko podle ní nikdy nepřestalo být jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů Československa. A to nejen za první republiky, kdy bylo druhým největším obchodním partnerem Československa hned po Německu. "Nepřestalo jím být ani v době socialismu, při povinné orientaci na země RVHP, kdy se Rakousko opět spolu s Německem vklínilo mezi Sovětský Svaz, Polsko, Maďarsko a NDR," uvedla.
Výše národního důchodu na obyvatele podle Doležalové řadila Československo mezi státy Evropy na 13. místo. Mezi deseti nejlepšími bylo Československo v meziválečném období v produkci mléka (4. místo), elektrické energie (9.-10. místo), ve výrobě železa i oceli (6. místo), ve výrobě automobilů (5. místo) a výrobě umělého hedvábí (9. místo).
Jediný zdroj, který uvádí, že meziválečné Československo patřilo mezi deset nejrozvinutějších zemí světa, je atlas vydaný v roce 1927 ve Vídni (Geographisch-Statistischer Universal Atlas profesora Hickmanna). V něm je země na desátém místě v roce 1924 ve statistice národního důchodu na hlavu, kde hodnota je uvedena v německých zlatých markách. "To je možné právě jen pro rok 1924, kdy Československo překonalo potíže poválečné obnovy, zatímco Rakousko dosud ne. Už v roce 1925 je na tom Rakousko lépe. Pravdou je, že soudobá česká historiografie se zatím s touto otázkou nevypořádala," upozornila Doležalová.
V databázi Maddison Project při univerzitě v nizozemském Groningenu je uváděna pro ČSR v meziválečném období nejlépe 19. pozice.
Z ekonomického hlediska lze podle Doležalové rozdělit 100 let Československa na šest etap. Po první světové válce bylo hospodářství charakterizované podle Doležalové například silným protekcionismem a státními intervencemi, měnovou a pozemkovou reformou, zestátňováním či znárodňováním strategických nerostných surovin a jejich distribuce nebo rozvojem smíšené ekonomiky.
Během protektorátu za 2. světové války bylo české hospodářství součástí hospodářského prostoru Velkoněmecké říše. Charakteristické pro toto období bylo státní řízení výroby, systém povinných dodávek, přídělový systém v zásobování, určování závazných cen nebo státní řízení mezd a rozmisťování pracovních sil prostřednictvím úřadů práce. "Prvním krokem bylo už v březnu 1939 omezení volného pohybu dělníků v zemědělství," upozornila Doležalová.
Přechodné poválečné období bylo charakterizované poválečnou obnovou, prvním dvouletým plánem, znárodněním téměř veškerého průmyslu. Už v roce 1946 ve znárodněném průmyslu pracovalo více než 60 procent všech zaměstnanců, upozornila historička. Navíc podle ní nebyl žádný z hospodářsko-politických principů, který zavedla nacistická okupační správa za protektorátu, odstraněn.
Geografii změnit nelze
V rámci období reálného socialismu tak pokračovala podle Doležalové hospodářská politika na principu německé hospodářské politiky z doby války. "Jenom některé instituce změnily jména a sovětští poradci přidali ideologické fráze," uvedla. Ekonomiku přitom charakterizovalo plánování v podobě pětiletek.
Výchozí pozicí transformace v letech 1989 až 1994 pak podle Doležalové bylo, že mimo státní sektor pracovalo pouze 1,2 procenta lidí. Transformace zahrnovala odstranění subvencování cen potravin v roce 1990, což vedlo k jejich růstu o 25 procent. "Cenová liberalizace 85 procent všech cen proběhla v roce 1991. V témže roce začala liberalizace zahraničního obchodu. To vše vedlo k poklesu reálných mezd o 24 procent," uvedla Doležalová. V letech 1990 až 1991 se v rámci transformace uskutečnily restituce a začala velká privatizace. V letech 1992 a 1994 pak byla první a druhá vlna kuponové privatizace.
Následně nastoupila podle Doležalové etapa reálného kapitalismu.
Celkově v hospodářském vývoji Československa hrála podle Doležalové významnou roli geografie. "Můžete se odpoutat od monarchie, vydat vlastní peníze, založit svou cedulovou banku, vybudovat svá ministerstva. Ale nezměníte polohu státu a nevymyslíte jiná obchodní spojení. A když vymyslíte, podnikatelé se jimi nebudou řídit. A když jim je dáte příkazem, bude to na úkor blahobytu občanů," uvedla.
Související

Oslavy sta let koruny byly zahájeny na Pražském hradě

Legionáři inspirovali i umělce. Výstava v Národním divadle uzavře oslavy 100. výročí ČSR
100. výročí vzniku Československa , Ekonomika , historie , Rakousko-Uhersko , Komunismus
Aktuálně se děje
před 26 minutami

Ruská armáda prorazila ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti
před 1 hodinou

Zelenskyj odmítá dát Putinovi Donbas. Bez referenda ani nemůže
před 1 hodinou

Alza klame zákazníky? Firmám aktivně nabízí služby, které nemohou využít
před 2 hodinami

Přípravy na summit Trumpa s Putinem vrcholí. Lidé na Aljašce nabízí jako místo schůzky své domy
před 3 hodinami

Počasí: O víkendu se mírně ochladí, tropické teploty ale zůstanou
včera

Sparta s Araratem prohrávala, ale duel nakonec ovládla. Ostrava viděla vítěznou přestřelku s Austrií
včera

Chorý předvedl jeden z dalších blikanců. Za úder do rozkroku dostal šestizápasový trest
včera

Před 195 lety se narodil Heinrich Mattoni, po němž nese jméno minerální voda
včera

Územní ústupky ve prospěch Ruska povedou ke třetí světové válce, varuje Zelenskyj
včera

Do Washingtonu dorazila Trumpem povolaná Národní garda
včera

Třináctiletý český chlapec, který se ztratil v Německu, je po smrti
včera

Gazu zasypávají nové letecké útoky. Západ volá po okamžitém ukončení
včera

Panika na Ukrajině: Lidé se bojí, že je Trump daruje Rusku
včera

Aktivisté se pokusí prolomit izraelskou blokádu. Do Pásma Gazy pošlou desítky lidí
včera

Sto dní v úřadu: Merz je pod tlakem světového dění, mezi tím se mu v Německu kupí problémy
včera

Sejdu se s Putinem v Rusku, přeřekl se Trump. A odhalil tím víc, než se zdá
včera

Politico: Úředníci zvažují stávku. Vadí jim, že EU ohledně Pásma Gazy nic nedělá
včera

Počasí v Česku bude tropické. Vlna veder klepe na dveře, platí varování
včera

Ukrajinci musí o své vlastní budoucnosti rozhodovat sami, shodli se evropští lídři. Až na jednoho
včera
Pracují 18 hodin denně, nesmí do nemocnice. BBC popsala otřesné praktiky v Rusku
Rusko se v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu potýká s obrovským nedostatkem pracovních sil, což vedlo k tomu, že Moskva požádala Severní Koreu o pomoc. Tisíce severokorejských pracovníků jsou nyní posílány do Ruska, aby zaplnily tuto mezeru. Dle zjištění BBC panují mezi pracovníky otřesné podmínky. Podle jihokorejské rozvědky se má jednat až o padesát tisíc lidí.
Zdroj: Libor Novák