Vynálezy z 1. světové války jenom nezabíjely. Používáme je dodnes

Zip

Zdrhovadlo vynalezl švédský imigrant do Kanady Gideon Sundback v roce 1913, avšak patent na něj získal až roku 1917. Praktičnosti oděvní novinky si všimla americká armáda a použila je místo knoflíků v uniformách expedičního sboru do Evropy. Zipy se brzy začaly vyrábět po milionech a začaly své vítězné tažení světem.

Náramkové hodinky

První náramkové hodinky se objevily již v během Búrské války 1899 až 1902. Poté však byly opět zapomenuty. V nové válce se však ukázaly tradiční kapesní naprosto nepoužitelné. Vojáci potřebovali řízení letadel a tanků obě ruce. Když v roce 1917 přišel legendární klenotník Luis Cartier s náramkovými hodinkami Tank, inspirovanými francouzským tankem Renault FT se z praktické pomůcky stal i nezbytný módní doplněk.

Pytlíkový čaj

Čaj v pytlíku světlo světa spatřil již v roce 1908 avšak teprve se světovou válkou se vynález stal populárním. Nebylo to však na straně Dohody, ale naopak v Německu. Německá firma Teekanne začala frontové jednotky zásobovat bavlněnými pytlíky s čajem. Po válce se tato úprava čaje zpopularizovala po celém světě, i když mnozí milovníci čaje ji stále považují za nejvyšší formu čajového barbarství. 

Drony

Stroje ovládané na dálku skutečně poprvé spatřily světlo světa již v roce 1916. Automatické letadlo Hewitt-Sperry nebo také „létající bomba“ nebo „vzdušné torpédo“ bylo vyvinuto v Americe. Po válce se uvažovalo, že by stroj mohl být upraven na poštovní a dopravní účely nebo jako létající záchranný člun. V roce 1925 však byl výzkum pro nezájem úřadů ukončen.

Umělé slunce

Berlínského lékaře Kurta Huldschinského trápil v posledním roce války stav jeho dětských pacientů. Až třetina z nich trpěla rachitidou a většina byla podvyživena.  Vyvinul proto metodu, která nedostatek výživy měla alespoň trochu vynahradit. Světlo z UV lampy a vitamín D zabránili u strádajících dětí nejhorším následkům. Huldschinsky se tak stal praotcem dnešních solárií.

Umělá hnojiva

Německý chemik Fritz Haber již před válkou vyvinul metodu získávání amoniaku ze vzduchu. Prvním využití tohoto procesu opět sloužilo válce. Bez uměle vyrobeného amoniaku se neobešla německá výroba výbušnin. Již během války se však našlo i jiní využití. Z amoniaku se začalo vyrábět vysoce kvalitní umělé hnojivo. Dnes by bez něj lidstvo hladovělo.

Plastická chirurgie

Válka po sobě nenechala jen mrtvé, ale i zraněné. A v případě válečných zohavení byla tato zranění jak pro pacienta, tak pro celou společnost zvláště citlivá a ožehavá. Již za války začali lékaři vyvíjet nové chirurgické metody a nové modely protéz a obličejových masek, které zraněným měli jejich osud usnadnit. Když se veteráni jako pacienti vyčerpali, lékaři se pustili do zdokonalování těl zdravých pacientů.

Řízení leteckého provozu

Opět jeden z důsledků války. S rozvojem letectví začínal být na obloze čím dál větší zmatek. Rozvíjela se však i rádiová technika, a proto se zde nabídla možnost řízení leteckého zmatku. Stalo se tak poprvé v roce 1916 na tehdy největším britském letišti v Brooklands. Komunikace s letadly však tehdy ještě nebyla možná přes mikrofon a používal se Morseův klíč.  

Dámské vložky a papírové kapesníčky

Předchůdkyně dámských vložek byly k dispozici již před válkou, ale teprve invence zdravotních sester na frontě jim daly moderní podobu. Ty místo tradičních metod řešení dámských problému používaly chirurgickou vatu nebo buničinu a gázu. Dva roky po válce, v roce 1920, firma Kimberly-Clark, začala vyrábět z válečných přebytků buničiny a jemné gázy ručně první vložky moderního typů. A protože byla buničina mimořádně savá, přišli inženýři firmy, že ji lze vyrobit i jako tenkou látku, kterou lze použít i jako kapesník nebo utěrku. První papírové kapesníky se objevily na pultech obchodů v roce 1924.