Před 100 lety se proti mocnářství vzbouřili vojáci v Rumburku. Vůdci rebelie dopadli zle

Rumburk - Vojenská vzpoura, která vypukla v úterý 21. května 1918 v severočeském Rumburku, byla největším protiválečným vystoupením vojáků na českém území během první světové války. Jejími iniciátory a vůdci byli většinou bývalí zajatci z Ruska, kteří se v důsledku brestlitevského míru ze zajetí vrátili a které císařství opět zařadilo do armády. Jednalo se zejména o reakci na nedostatečné a špatné zásobování, nevyplacené žoldy a šikanu německých důstojníků.

Rumburská vzpoura vojáků náhradního praporu plzeňského 7. střeleckého pluku trvala pouze zhruba 15 hodin. Vypukla spontánně krátce po šesté hodině ranní, když 65 vojáků v čele s Františkem Nohou odepřelo poslušnost svým velitelům tím, že přišli proti rozkazu na ranní nástup s puškami. Incident ve škole v Tyršově ulici, která sloužila jako vojenská ubytovna, vyvrcholil napadením velícího důstojníka a později i dalších poddůstojníků. Ke vzpouře se rychle přidávali další vojáci, mimo jiné desátník aspirant Stanislav "Stanko" Vodička, kteří se zmocnili zbraní, osvobodili vězně a obsadili důležité objekty ve městě - velitelství praporu, poštu a nádraží.

Vzbouřenci se shromáždili na rumburském náměstí, jejich vůdci se spojili s českými vojáky z královéhradeckého 18. pěšího pluku, kteří byli umístěni v České Lípě. Cíl měli jednoznačný - přenést vzpouru do českého vnitrozemí na další české jednotky, případně i na civilní obyvatelstvo, a skoncovat s válkou. Proto se vydali na pochod k České Lípě, kde se chtěli spojit s dalšími vojáky. Rumburk opustilo asi 700 vzbouřených vojáků.

Přes snahy vzbouřenců, kteří zničili telefony i telegrafní přístroje, se vzpouru nepodařilo utajit před velitelstvím v Litoměřicích. To rychle vyslalo proti vzbouřencům jednotku pohraničních myslivců a povolalo další vojenské jednotky složené převážně z německy mluvících vojáků.

K prvnímu střetu došlo v Arnultovicích u Nového Boru, kde po krátké přestřelce vzbouřenci pohraniční myslivce odrazili. Ti se přesunuli do výhodnějšího postavení pod Chotovickým vrchem u silnice jižně od Nového Boru, kde se opevnili. Povstalci, pronásledovaní již i ze severu, se pokusili prorazit si cestu k České Lípě. Po krátkém boji, při kterém jich byla řada zraněna (podle různých zdrojů jeden až tři smrtelně), se zhruba polovina vojáků vzdala a zbytek byl rozprášen. Po několika dnech se císařským vojákům podařilo většinu z nich pozatýkat.

Vůdcové vzpoury, třiadvacetiletí Noha a Vodička a o devět let starší Vojtěch Kovář, byli 29. května brzy ráno v Rumburku zastřeleni. Téhož dne večer bylo v Novém Boru popraveno dalších sedm vzbouřenců z 21, které stanný soud odsoudil k smrti. Ostatním byl trest změněn na mnohaleté žaláře. Z dalších 580 obviněných vzbouřenců jich bylo 116 posláno na frontu a zbytek byl uvězněn v terezínské pevnosti, kde někteří zemřeli. Propuštěni byli po vzniku samostatného Československa.

Pět let po válce byl vzbouřencům v Novém Boru postaven pomník sochaře Karla Dvořáka, který se stal pro Čechy pietním místem, kde se scházeli například sokolové a legionáři, což popuzovalo místní německou většinu. Ještě v srpnu 1938 zde byl mimořádný legionářský sněm a přísaha věrnosti republice. Po okupaci nechala německá správa pomník v roce 1940 odstřelit. Obnovený pomník byl odhalen až v roce 2015. V parku Rumburské vzpoury v Rumburku stojí socha s názvem Nepokořen od Vendelína Zrůbeckého, památníky na vzpouru jsou i na dalších místech v kraji.

K odkazu vzpoury se příliš nehlásila ani oficiální místa prvorepublikového Československa. Stanovisko vojenské správy k ní bylo negativní s odůvodněním, že "neměla ničeho společného s národním odbojem" a důvody vzpoury byly čistě materiální. Podle dokumentu ministerstva národní obrany z roku 1932 osnovatelé vzpoury byli většinou vojíni, bývalí zajatci, kteří dali přednost návratu ze zajetí při výměně zajatců před vstupem do čs. zahraničního vojska a účasti v bojích za národní osvobození. "Uznání vojenské vzpoury tohoto druhu působilo by jistě neblaze na vojenskou kázeň", stojí v dokumentu vojenské kanceláře prezidenta republiky z téhož roku.

Po svém si události přivlastnil komunistický režim po druhé světové válce, který vzpouru propagoval jako dozvuk Velké říjnové socialistické revoluce. Totalitní režim hlásal, že čeští navrátilci z ruské fronty chtěli vytvořit socialistický stát.

Na motivy vzpoury natočil v roce 1964 režisér Martin Frič film Hvězda zvaná Pelyněk, kde hlavní role vůdců vzpoury, proti skutečnosti značně pozměněné, ztvárnili Rudolf Deyl mladší a Radoslav Brzobohatý.

Související

Češi se nechávají testovat na covid-19

V Litoměřicích skončilo testování lidí ve věku 40 až 59 let

V Ústeckém kraji počet lidí s nákazou koronavirem zůstal k dnešnímu ránu na čísle 481. Tolik jich bylo i v neděli. V Litoměřicích pokračuje testování do studie kolektivní imunity. Už ráno byly zastaveny odběry od lidí ve věku 40 až 59 let. Bylo dosaženo cílového stavu, tedy tisícovky otestovaných v této věkové kategorii. Odpoledne skončily odběry seniorů od 60 do 89 let. Přicházet mohou ještě mladí od 18 do 39 let. ČTK to řekla mluvčí radnice Eva Břeňová.
Vlaky

Orkán Julie: Vlaky nejezdily na desítkách tratí, provoz se vrací k normálu

Provoz na desítkách úseků lokálních tratí, který byl ráno přerušen kvůli následkům silného větru, se před polednem podařilo téměř obnovit, přerušen byl jen na dvou úsecích tratí mezi Jihlavou a Kostelcem u Jihlavy. Na železničním koridoru z Brna do České Třebové je u Svitav provoz omezený na jednu kolej.

Více souvisejících

Rumburk I. světová válka historie rumburská vzpoura (21.5.2018)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 12 minutami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy