Rumburk - Vojenská vzpoura, která vypukla v úterý 21. května 1918 v severočeském Rumburku, byla největším protiválečným vystoupením vojáků na českém území během první světové války. Jejími iniciátory a vůdci byli většinou bývalí zajatci z Ruska, kteří se v důsledku brestlitevského míru ze zajetí vrátili a které císařství opět zařadilo do armády. Jednalo se zejména o reakci na nedostatečné a špatné zásobování, nevyplacené žoldy a šikanu německých důstojníků.
Rumburská vzpoura vojáků náhradního praporu plzeňského 7. střeleckého pluku trvala pouze zhruba 15 hodin. Vypukla spontánně krátce po šesté hodině ranní, když 65 vojáků v čele s Františkem Nohou odepřelo poslušnost svým velitelům tím, že přišli proti rozkazu na ranní nástup s puškami. Incident ve škole v Tyršově ulici, která sloužila jako vojenská ubytovna, vyvrcholil napadením velícího důstojníka a později i dalších poddůstojníků. Ke vzpouře se rychle přidávali další vojáci, mimo jiné desátník aspirant Stanislav "Stanko" Vodička, kteří se zmocnili zbraní, osvobodili vězně a obsadili důležité objekty ve městě - velitelství praporu, poštu a nádraží.
Vzbouřenci se shromáždili na rumburském náměstí, jejich vůdci se spojili s českými vojáky z královéhradeckého 18. pěšího pluku, kteří byli umístěni v České Lípě. Cíl měli jednoznačný - přenést vzpouru do českého vnitrozemí na další české jednotky, případně i na civilní obyvatelstvo, a skoncovat s válkou. Proto se vydali na pochod k České Lípě, kde se chtěli spojit s dalšími vojáky. Rumburk opustilo asi 700 vzbouřených vojáků.
Přes snahy vzbouřenců, kteří zničili telefony i telegrafní přístroje, se vzpouru nepodařilo utajit před velitelstvím v Litoměřicích. To rychle vyslalo proti vzbouřencům jednotku pohraničních myslivců a povolalo další vojenské jednotky složené převážně z německy mluvících vojáků.
K prvnímu střetu došlo v Arnultovicích u Nového Boru, kde po krátké přestřelce vzbouřenci pohraniční myslivce odrazili. Ti se přesunuli do výhodnějšího postavení pod Chotovickým vrchem u silnice jižně od Nového Boru, kde se opevnili. Povstalci, pronásledovaní již i ze severu, se pokusili prorazit si cestu k České Lípě. Po krátkém boji, při kterém jich byla řada zraněna (podle různých zdrojů jeden až tři smrtelně), se zhruba polovina vojáků vzdala a zbytek byl rozprášen. Po několika dnech se císařským vojákům podařilo většinu z nich pozatýkat.
Vůdcové vzpoury, třiadvacetiletí Noha a Vodička a o devět let starší Vojtěch Kovář, byli 29. května brzy ráno v Rumburku zastřeleni. Téhož dne večer bylo v Novém Boru popraveno dalších sedm vzbouřenců z 21, které stanný soud odsoudil k smrti. Ostatním byl trest změněn na mnohaleté žaláře. Z dalších 580 obviněných vzbouřenců jich bylo 116 posláno na frontu a zbytek byl uvězněn v terezínské pevnosti, kde někteří zemřeli. Propuštěni byli po vzniku samostatného Československa.
Pět let po válce byl vzbouřencům v Novém Boru postaven pomník sochaře Karla Dvořáka, který se stal pro Čechy pietním místem, kde se scházeli například sokolové a legionáři, což popuzovalo místní německou většinu. Ještě v srpnu 1938 zde byl mimořádný legionářský sněm a přísaha věrnosti republice. Po okupaci nechala německá správa pomník v roce 1940 odstřelit. Obnovený pomník byl odhalen až v roce 2015. V parku Rumburské vzpoury v Rumburku stojí socha s názvem Nepokořen od Vendelína Zrůbeckého, památníky na vzpouru jsou i na dalších místech v kraji.
K odkazu vzpoury se příliš nehlásila ani oficiální místa prvorepublikového Československa. Stanovisko vojenské správy k ní bylo negativní s odůvodněním, že "neměla ničeho společného s národním odbojem" a důvody vzpoury byly čistě materiální. Podle dokumentu ministerstva národní obrany z roku 1932 osnovatelé vzpoury byli většinou vojíni, bývalí zajatci, kteří dali přednost návratu ze zajetí při výměně zajatců před vstupem do čs. zahraničního vojska a účasti v bojích za národní osvobození. "Uznání vojenské vzpoury tohoto druhu působilo by jistě neblaze na vojenskou kázeň", stojí v dokumentu vojenské kanceláře prezidenta republiky z téhož roku.
Po svém si události přivlastnil komunistický režim po druhé světové válce, který vzpouru propagoval jako dozvuk Velké říjnové socialistické revoluce. Totalitní režim hlásal, že čeští navrátilci z ruské fronty chtěli vytvořit socialistický stát.
Na motivy vzpoury natočil v roce 1964 režisér Martin Frič film Hvězda zvaná Pelyněk, kde hlavní role vůdců vzpoury, proti skutečnosti značně pozměněné, ztvárnili Rudolf Deyl mladší a Radoslav Brzobohatý.
Související
V Litoměřicích skončilo testování lidí ve věku 40 až 59 let
Orkán Julie: Vlaky nejezdily na desítkách tratí, provoz se vrací k normálu
Rumburk , I. světová válka , historie , rumburská vzpoura (21.5.2018)
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 12 minutami
Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 1 hodinou
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 2 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 2 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 2 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 3 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 3 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 5 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.
Zdroj: Libor Novák