Před 100 lety skončila 1. světová válka. Změnila svět k nepoznání

Konečným stanovením poválečných poměrů se zabývala v letech 1919 - 1920 mírová konference v Paříži. Jejím výsledkem byly mírové smlouvy, nazvané podle místa jejich podepsání: s Německem 28. června 1919 ve Versailles, s Rakouskem 10. září 1919 v Saint- Germain-en-Laye, s Bulharskem 27. listopadu 1919 v Neuilly, s Maďarskem 4. června 1920 v Trianonu a s Osmanskou říší 10. srpna 1920 v Sévres a 24. července 1923 v Lausanne.

Válka znamenala konec starých monarchií - Rakouska-Uherska, osmanské říše, Ruska a Německa. Na území habsburské monarchie vznikly nové, obnovené či nástupnické státy jako Rakousko, Maďarsko, Československo, Polsko a částečně Jugoslávie (Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 Království Jugoslávie). Největší ztrátu utrpělo Uhersko či Maďarsko, které přišlo o dvě třetiny svého území. ČSR získala Podkarpatskou Rus a Slovensko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců připojilo Chorvatsko - Slavonsko a o Banát se podělilo s Rumunskem, které získalo Sedmihradsko a Bukovinu.

Za hlavního viníka války bylo označeno Německé císařství, které se přeměnilo na takzvanou Výmarskou republiku. Německo bylo nuceno se vzdát rozsáhlých území ve prospěch Francie, Belgie, Československa, Polska a Dánska a ztratilo všechny kolonie. Průmyslové Sársko předalo na 15 let do správy Společnosti národů. Německá armáda byla navíc notně omezena.

Do budoucnosti nejkontroverznějším bodem se stalo placení obrovských reparací, což bylo jedním z důvodů těžkých hospodářských problémů meziválečného Německa. Neutěšená ekonomická situace přispěla k vzestupu Adolfa Hitlera a jeho nacistické strany a k rozpoutání druhé světové války.

Původní vyrovnání s Osmanskou říší měla přinést mírová smlouva podepsaná v srpnu 1920 ve francouzském Sevres. Smlouva zahrnovala reparace a omezení armády a budoucí Turecko se v ní vzdalo všech nároků na neturecká území a ztratilo čtyři pětiny svého území. Podle smlouvy se Sýrie, Palestina, Mezopotámie a část Arábie měly například stát mandátními územími Francie a Británie, nezávislost měly získat Arménie nebo Kurdistán. Většina ostrovů v Egejské moři měla připadnout Řecku. Mír byl ale především kvůli územním ziskům Řecka odmítnut tureckými nacionalisty pod vedením Mustafy Kemala (Atatürka) a parlament smlouvu odmítl. Po národně-osvobozeneckém boji kemalistů a řecko-turecké válce byl mír ze Sevres revidován Lausannskou smlouvou z 24. července 1923. Tato smlouva určila hranice Turecka na Anatolii a istanbulsko-drinopolské předmostí.

První světová válka byla poslední ranou pro carské Rusko, které bojovalo na straně Dohody. Ruské impérium zaniklo již v únorové revoluci roku 1917, kdy abdikoval car Mikuláš II. a moc se dostala do rukou prozatímní vlády. Zemi nakonec po říjnové revoluci v roce 1918 ovládli bolševici.

V březnu 1918 Rusko uzavřelo s Německem brestlitevský mír, který měl pro bolševické Rusko rozporuplné následky. Na straně jedné pomohl bolševikům získat čas na upevnění své moci, na druhé straně uvolnil Německu ruce pro boje na západní frontě a Rusko také díky míru přišlo o Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii. Většinu těchto zemí ale Sovětský svaz získal později zpět.

Výsledkem války bylo také oslabení Evropy jako globální mocnosti. Své postavení v Asii a Tichomoří posílilo Japonsko a do popředí se dostaly hlavně Spojené státy. Za jejich vzestupem stála ekonomika v dobách neutrality i vojenský průmysl po dubnu 1917, kdy vstoupily do války. Američané téměř zdvojnásobili export do Evropy a zatímco před válkou byla Amerika světovým dlužníkem, v poválečném období se USA staly hlavním světovým věřitelem. Od 20. let tak byly USA největší ekonomikou světa.

Milionové ztráty na životech dovršily, hlavně ve Francii, dlouhodobou demografickou krizi a útrapy prožité během války vedly podle historiků také k morálnímu úpadku včetně odklonu od víry.