Vojáci umírali úplně zbytečně? Pět největších chyb 1. světové války

Je to právě 100 let co skončil jeden z nejkrvavějších konfliktů moderních lidských dějin. Velká válka, jak ji nazývali současníci, stála život 9,5 milionu vojáků. Mnozí by žili, kdyby vojenští velitelé zvolili jinou taktiku a politici byli pružnější a dokázali využít situace nebo naopak uvážlivější a postupovali opatrněji. Pojďme se největší chyby našich pradědů podívat.

1. Bitva u Tannenbergu 1914

V roce 1914 všechny mocnosti předpokládaly, že brzy budou jejich armády pochodovat hlavnímy městy protivníka. S takovou představo do války vstoupilo i carské Rusko a rychle se vydalo na pochod na Berlín. 2 armáda generála Samsonova postupovala rychle Východním Pruskem. Rusové však měli špatné zásobování a spojení. Toho využil maršál Paul von Hindenburg a celou ruskou armádu rozdrtil. Zahynulo 75000 vojáků a dalších 92 000 bylo zajato. Rusové přišli o inciativu a už ji do konce války nezískali zpět.

2. Vstup Itálie do války

Mnozí tvrdí, že pokud máte za své spojence Italy, už nepotřebujete nepřítele. Za Velké války se to potvrdilo mnohokrát. Itálie vstoupila do války až v roce 1915 s představou, že se italská vojska převalí přes Alpy, obsadí Vídeň a pokoří nenáviděné Rakousko. Italská armáda však byla v bídném stavu a nadšení Italů pro válku minimální. I oslabení Rakušané je dokázali zastavit. Nakonec byla Itálie málem poražena a válka jí stála 551 000 mužů.

3. Gallipoli

Geniální plán Winstona Churchilla, který skončil totální katastrofou, Jednotky Dohody se měly vylodit v Dardanelském průlivu, rychle postupovat na Istanbul, obsadit jej a vyřadit Osmanskou říši ze hry. Poté se měly dohodové armády na Balkáně spojit s Ruskem a zasadit Centrálním mocnostem smrtící ránu. Od chvíle, kdy se jednotky Dohody vylodily na poloostrově Gallipoli šlo vše špatně. Turci rozhodně nebyli v rozkladu a nehodlali se vzdát, jak si představoval Churchill. Naopak se jim podařilo dohodové jednotky na Gallipoli doslova přišpendlit. Výsledek ročních bojů, než se musela dohoda stáhnout? 180 000 padlých na straně Dohody a 56 000 na straně Osmanů.

4. Pozdní zavedení konvojového systému

Největším nepřítelem konvojového systému byl první lord admirality Winston Churchill. Ten měl utkvělou představu, že samotná loď unikne ponorce snadněji, než lodě shromážděné v konvoji Výsledky byly děsivé. Německé ponorky potápěly jednu britskou obchodní loď za druhou a ostrovní království se ocitlo na hraně úplné izolace. Konvojový systém byl plně zaveden teprve na konci roku 1917 a výsledky se brzy dostavily. V polovině roku bylo německé ponorkové loďstvo na tom tak špatně, že císař Vilém musel zastavit totální ponorkovou válku. Přesto však z výsledků ponorkové války mrazí. Němcům se podařilo potopit 5000 lodí a na nich zahubit 15 000 námořníků. Mnoho z těchto ztrát se šlo vyhnout, pokud by lodě pluly v konvoji.

5. Místo jednání o míru Kaiserschlacht

Když dne 3. března 1918 podepsán Brestlitevský mír Německo na Východní frontě zvítězilo a vyřadilo z války Rusko. Němcům se uvolnilo obrovské množství jednotek a vrátili se i váleční zajatci, kteří se mohli znovu přidat do armády. I přes úpadek výroby, materiální strádání obyvatelstva a úpadek morálky byla německá armáda opět podle velení armády silná. Nabízelo se ji tedy využít jako strašáka a vyjednat s Dohodou mír, který by Německu vrátil kolonie a na Západě by vrátil hranice do předválečného stavu. Nestalo se tak. Velení armády v čele s Hindenburgem a Erichem Ludendorffem prosadila jarní ofenzivu známou také jako Ludendorffova nebo císařova bitva – Kaiserschlacht. Dohoda se však tvrdě bránila, Němce odrazila, přičemž přišli o 668 000 mužů, a přešla do protiofenzivy.  To byla pro císařské Německo poslední rána a zhroutilo se. Přesně před 100 léty muselo požádat o mír a uznat, že prohrálo Velkou válku.   

Související

Více souvisejících

I. světová válka Winston Churchill Německo německý císař Vilém I. Turecko Itálie

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?

Na streamovací platformě Canal+ můžete zhlédnout českou minisérii Dcera národa, která se ve svěžím formátu navrací k životu Zdenky Havlíčkové – dcery takřka mytologizovaného literáta Karla Havlíčka Borovského.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy