Je to právě 100 let co skončil jeden z nejkrvavějších konfliktů moderních lidských dějin. Velká válka, jak ji nazývali současníci, stála život 9,5 milionu vojáků. Mnozí by žili, kdyby vojenští velitelé zvolili jinou taktiku a politici byli pružnější a dokázali využít situace nebo naopak uvážlivější a postupovali opatrněji. Pojďme se největší chyby našich pradědů podívat.
1. Bitva u Tannenbergu 1914
V roce 1914 všechny mocnosti předpokládaly, že brzy budou jejich armády pochodovat hlavnímy městy protivníka. S takovou představo do války vstoupilo i carské Rusko a rychle se vydalo na pochod na Berlín. 2 armáda generála Samsonova postupovala rychle Východním Pruskem. Rusové však měli špatné zásobování a spojení. Toho využil maršál Paul von Hindenburg a celou ruskou armádu rozdrtil. Zahynulo 75000 vojáků a dalších 92 000 bylo zajato. Rusové přišli o inciativu a už ji do konce války nezískali zpět.
2. Vstup Itálie do války
Mnozí tvrdí, že pokud máte za své spojence Italy, už nepotřebujete nepřítele. Za Velké války se to potvrdilo mnohokrát. Itálie vstoupila do války až v roce 1915 s představou, že se italská vojska převalí přes Alpy, obsadí Vídeň a pokoří nenáviděné Rakousko. Italská armáda však byla v bídném stavu a nadšení Italů pro válku minimální. I oslabení Rakušané je dokázali zastavit. Nakonec byla Itálie málem poražena a válka jí stála 551 000 mužů.
3. Gallipoli
Geniální plán Winstona Churchilla, který skončil totální katastrofou, Jednotky Dohody se měly vylodit v Dardanelském průlivu, rychle postupovat na Istanbul, obsadit jej a vyřadit Osmanskou říši ze hry. Poté se měly dohodové armády na Balkáně spojit s Ruskem a zasadit Centrálním mocnostem smrtící ránu. Od chvíle, kdy se jednotky Dohody vylodily na poloostrově Gallipoli šlo vše špatně. Turci rozhodně nebyli v rozkladu a nehodlali se vzdát, jak si představoval Churchill. Naopak se jim podařilo dohodové jednotky na Gallipoli doslova přišpendlit. Výsledek ročních bojů, než se musela dohoda stáhnout? 180 000 padlých na straně Dohody a 56 000 na straně Osmanů.
4. Pozdní zavedení konvojového systému
Největším nepřítelem konvojového systému byl první lord admirality Winston Churchill. Ten měl utkvělou představu, že samotná loď unikne ponorce snadněji, než lodě shromážděné v konvoji Výsledky byly děsivé. Německé ponorky potápěly jednu britskou obchodní loď za druhou a ostrovní království se ocitlo na hraně úplné izolace. Konvojový systém byl plně zaveden teprve na konci roku 1917 a výsledky se brzy dostavily. V polovině roku bylo německé ponorkové loďstvo na tom tak špatně, že císař Vilém musel zastavit totální ponorkovou válku. Přesto však z výsledků ponorkové války mrazí. Němcům se podařilo potopit 5000 lodí a na nich zahubit 15 000 námořníků. Mnoho z těchto ztrát se šlo vyhnout, pokud by lodě pluly v konvoji.
5. Místo jednání o míru Kaiserschlacht
Když dne 3. března 1918 podepsán Brestlitevský mír Německo na Východní frontě zvítězilo a vyřadilo z války Rusko. Němcům se uvolnilo obrovské množství jednotek a vrátili se i váleční zajatci, kteří se mohli znovu přidat do armády. I přes úpadek výroby, materiální strádání obyvatelstva a úpadek morálky byla německá armáda opět podle velení armády silná. Nabízelo se ji tedy využít jako strašáka a vyjednat s Dohodou mír, který by Německu vrátil kolonie a na Západě by vrátil hranice do předválečného stavu. Nestalo se tak. Velení armády v čele s Hindenburgem a Erichem Ludendorffem prosadila jarní ofenzivu známou také jako Ludendorffova nebo císařova bitva – Kaiserschlacht. Dohoda se však tvrdě bránila, Němce odrazila, přičemž přišli o 668 000 mužů, a přešla do protiofenzivy. To byla pro císařské Německo poslední rána a zhroutilo se. Přesně před 100 léty muselo požádat o mír a uznat, že prohrálo Velkou válku.
Související
Lidé v Česku dnes uctí památku válečných veteránů
Španělská chřipka: Jak zasáhla vojáky první světové války?
I. světová válka , Winston Churchill , Německo , německý císař Vilém I. , Turecko , Itálie
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 48 minutami
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 1 hodinou
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 1 hodinou
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 2 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 2 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 3 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 3 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 4 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 4 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 5 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 5 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 5 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 5 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 6 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 6 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 7 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 8 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
Na streamovací platformě Canal+ můžete zhlédnout českou minisérii Dcera národa, která se ve svěžím formátu navrací k životu Zdenky Havlíčkové – dcery takřka mytologizovaného literáta Karla Havlíčka Borovského.
Zdroj: Martin Pleštil