Češi? Nejinteligentnější národ východu Evropy, psal dnes pozapomenutý bohemista

O Češích psal jako o "nejinteligentnějším, nejosvícenějším a nejenergičtějším" národu z východu Evropy. Vděční Češi po něm nejprve pojmenovali nádraží v Praze na Těšnově, aby jej o několik desetiletí později vyhodili do vzduchu. Francouzský bohemista Ernest Denis, který před sto lety jednoznačně přispěl ke vzniku Československa, dnes patří k pozapomenutým postavám tehdejšího dění i bohaté historie česko-francouzských vztahů.

"Byl v první řadě slavistou a protestantem. Před první světovou válkou chtěl rozvíjet slavistiku jako celek," řekl Pierre Gonneau, nynější ředitel Institutu slovanských studií na pařížské Sorbonně, u jehož zrodu Denis stál. Češi jako národ Denise zajímali kvůli svým dějinám, například Janu Husovi, který byl blízký jeho protestanskému přesvědčení.

Podle francouzského bohemisty, historika a autora životopisu Edvarda Beneše Antoine Marese je třeba Ernesta Denise chápat jako někoho, kdo pro českou věc pracoval dlouhodobě. "Celý život se zasazoval o osvobození českého národa. Celou válku pak o to, aby Češi měli vlastní stát," řekl svou výbornou češtinou Mares ČTK v prvním patře Institutu v pařížské ulici Rue Michelet, přímo v pracovně, která před stoletím Denisovi patřila.

Gonneau připomíná, že Denis byl svým založením vědec, jeho cílem byl vznik ústavu, který by na vědeckém základě studoval jazyky a historii slovanských národů. "Cítil se jako vědec. Ale v roce 1918 z něj fakticky byl politický lobbista, zasazující se o vznik slovanských států na troskách Rakousko-Uherska," dodal.

Denis od května 1915 vedl dvouměsíčník La Nation tcheque, který se pro exilovou skupinu kolem Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše stal platformou umožňující francouzskou veřejnost a politiky přesvědčovat o potřebě nového uspořádání střední Evropy a likvidaci Rakousko-Uherska. Název ostatně navrhl novinář Rudolf Klepl, předválečný pařížský korespondent Národních listů. Francouzský bohemista ale přispíval i do dalších exilových periodik.

Historik Mares připomíná, že vedení časopisu od francouzského nadšence v roce 1916 převzal osobně Beneš. "Denis byl možná profesorem na Sorbonně, rozhodně ale nebyl dostatečně diplomatický a tak Beneš začal časopis řídit, aby dokázal zmírnit Denisova bojovná stanoviska," řekl. Jedním z důvodů Francouzova tvrdého protiněmeckého a protirakouského postoje za války nejspíš byla i smrt jeho syna na frontě hned na podzim roku 1914.

"Z francouzského úhlu pohledu byl o středoevropskou kulturu zájem. Zájem také souvisel s pomstou Německu a vypadalo to, že v tomto mohou Slované pomoci," řekl ČTK Gonneau. Osvobození slovanských národů z "německého jha" bylo podle něj v době první světové války stále šířeji vnímáno jako cesta k přeskupení sil v Evropě.

"Ale také tu byl skutečný zájem. Lidé, kteří své vědecké diplomy v této oblasti získali v 70. a 80. letech 19. století byli v tomto ohledu první skuteční vědci," míní Gonneau. "Před tím existovali milovníci ruské kultury nebo české historie, ale byli to amatéři. Byť v dobrém slova smyslu," dodal.

Ernest Denis, který se narodil v roce 1849, se do Prahy poprvé podíval jako čerstvý profesor v roce 1872. V českých zemích byl plné dva roky, intenzivně studoval češtinu. S ní mu pomáhal spisovatel Jaroslav Vrchlický, pro Denise ale bylo klíčové setkání s historikem Františkem Palackým. "To bylo rozhodující a on se začal o Čechy intenzivně zajímat," připomíná Mares.

Francouzský vědec je tak spojkou mezi osobnostmi předcházející generace a lidmi, kteří v době první světové války český sen o národním vzkříšení realizovali v pro mnohé do té chvíle nepředstavitelné podobě samostatného Československa.

Zajímavý je přitom podle Marese jeho vztah s Masarykem. Před vypuknutím války měl totiž vůči němu určité výhrady. "Měl pocit, že kritický duch Masarykův oslabuje sílu Čechů v jejich odboji proti Vídni. To byla vlastně perspektiva českých vlastenců na konci 19. století," řekl historik. S příchodem války a začátkem snah o vznik Československa ale Denisova kritika Masaryka podle něj mizí a oba muži si nejprve korespondují. Jejich spolupráce v určitém ohledu vyvrcholila v jejich navazujících projevech v květnu 1915 při připomínce 500 let od upálení Jana Husa.

Denis byl Benešův přítel a jako vědec se těšil Masarykovu respektu. Mladý československý stát tak jakmile to bylo možné - bylo to jedno z prvních rozhodnutí československé vlády - poskytl pařížské univerzitě značnou finanční částku na vznik institutu slovanských studií a také přímo na zakoupení Denisova vlastního domu, kde institut od svého vzniku na jaře 1920 dodnes sídlí. Mezi válkami se z něj stala nejen významná výzkumná instituce a knihovna, ale také byla přes něj udělována stipendia studentům přijíždějícím do Paříže ze slovanských zemí.

Denis se do Československa vrátil v říjnu 1920, byl však už velmi nemocný a program cesty se musel zkrátit. Zemřel 4. ledna 1921, krátce po návratu do Paříže.

V Praze dnes tohoto pozapomenutého přítele Čechů připomíná pamětní deska na Malostranském náměstí. Na Malostranském náměstí měl od 27. října 1928 sochu, kterou v roce 1940 zlikvidovali nacisté. Pražské nádraží Těšnov, které bylo roku 1985 za komunismu zbouráno, neslo Denisovo jméno v letech 1919 až 1940 a po druhé světové válce do roku 1953. V Brně jsou po Denisovi pojmenovány sady pod Petrovem.

Související

česká národní banka

Oslavy sta let koruny byly zahájeny na Pražském hradě

Slavnostním večerem dnes Česká národní banka (ČNB) zahájila oslavy 100. výročí vzniku československé a české koruny. Před stovkami hostů, mezi kterými byli prezident Miloš Zeman nebo premiér Andrej Babiš (ANO), byly ve Španělském sále Pražského hradu pokřtěny nová kniha o historii koruny, replika unikátní 130 kilogramů vážící zlaté mince a pamětní stokorunová bankovka.
Národní divadlo v Praze

Legionáři inspirovali i umělce. Výstava v Národním divadle uzavře oslavy 100. výročí ČSR

Oslavy loňského stého výročí založení Československa uzavírá Národní divadlo výstavou výtvarných děl spojených s československými legiemi. Dnes zahájená výstava v kavárně budovy Nové scény potrvá do konce února a nabízí například pohlednice vydávané pro československé vojáky v Rusku či schémata vývoje československých stejnokrojů v Rusku v letech 1914 až 1920. Výstavu připravilo divadlo v souvislosti s uvedením inscenace Plukovník Švec a ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem v Praze.

Více souvisejících

100. výročí vzniku Československa historie Ernest Denis (historik) Česká republika Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) Edvard Beneš

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

Barbora Krejčíková

Nejcennější titul míří opět do Česka. Barbora Krejčíková vyhrála Wimbledon

Česká tenistka Barbora Krejčíková završila svou cestu za snem tím nejlepším možným momentem, jakým mohla. Vítězstvím ve finále nad Italkou Jasmine Paoliniovou ve třech setech 6:2, 2:6 a 6:4 a zvednutím slavné trofeje v podobě talíře nad hlavu. Navázala tak nejen na loňskou českou vítězku tohoto slavného tenisového turnaje Markétu Vondroušovou, anebo také Petru Kvitovou, ale především pak na svou někdejší trenérku a mentorku a bývalou legendární hráčku Janu Novotnou.

včera

včera

Joe Biden a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj okomentoval omyl Bidena, který ho představil jako Putina

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rychle přenesl přes další z řady trapasů amerického prezidenta Joea Bidena, který se týkal jeho osoby. Biden jej totiž omylem označil za šéfa Kremlu Vladimira Putina. Zelenskyj dnes uvedl, že na zmíněný omyl již zapomněl.

Aktualizováno včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády

Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje. 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchody do konce roku 2024: Jurečka řekl, kolik teď dostává většina důchodců

Důchodci se v tomto týdnu dozvěděli, o kolik si polepší díky řádné lednové valorizaci od ledna 2025. Ještě několik měsíců ale budou penze vypláceny v současné výši. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v souvislosti s avizovaným navýšením prozradil, jak vysoký důchod momentálně pobírá většina důchodců. 

včera

včera

včera

včera

Počasí: Česko zasáhnou další vydatné deště, varovali meteorologové

Nová varování před extrémními projevy počasí v Česku vydal v sobotu hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V části území varuje před vydatnými dešťovými srážkami, které mohou zvednout hladiny vodních toků. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy