O Češích psal jako o "nejinteligentnějším, nejosvícenějším a nejenergičtějším" národu z východu Evropy. Vděční Češi po něm nejprve pojmenovali nádraží v Praze na Těšnově, aby jej o několik desetiletí později vyhodili do vzduchu. Francouzský bohemista Ernest Denis, který před sto lety jednoznačně přispěl ke vzniku Československa, dnes patří k pozapomenutým postavám tehdejšího dění i bohaté historie česko-francouzských vztahů.
"Byl v první řadě slavistou a protestantem. Před první světovou válkou chtěl rozvíjet slavistiku jako celek," řekl Pierre Gonneau, nynější ředitel Institutu slovanských studií na pařížské Sorbonně, u jehož zrodu Denis stál. Češi jako národ Denise zajímali kvůli svým dějinám, například Janu Husovi, který byl blízký jeho protestanskému přesvědčení.
Podle francouzského bohemisty, historika a autora životopisu Edvarda Beneše Antoine Marese je třeba Ernesta Denise chápat jako někoho, kdo pro českou věc pracoval dlouhodobě. "Celý život se zasazoval o osvobození českého národa. Celou válku pak o to, aby Češi měli vlastní stát," řekl svou výbornou češtinou Mares ČTK v prvním patře Institutu v pařížské ulici Rue Michelet, přímo v pracovně, která před stoletím Denisovi patřila.
Gonneau připomíná, že Denis byl svým založením vědec, jeho cílem byl vznik ústavu, který by na vědeckém základě studoval jazyky a historii slovanských národů. "Cítil se jako vědec. Ale v roce 1918 z něj fakticky byl politický lobbista, zasazující se o vznik slovanských států na troskách Rakousko-Uherska," dodal.
Denis od května 1915 vedl dvouměsíčník La Nation tcheque, který se pro exilovou skupinu kolem Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše stal platformou umožňující francouzskou veřejnost a politiky přesvědčovat o potřebě nového uspořádání střední Evropy a likvidaci Rakousko-Uherska. Název ostatně navrhl novinář Rudolf Klepl, předválečný pařížský korespondent Národních listů. Francouzský bohemista ale přispíval i do dalších exilových periodik.
Historik Mares připomíná, že vedení časopisu od francouzského nadšence v roce 1916 převzal osobně Beneš. "Denis byl možná profesorem na Sorbonně, rozhodně ale nebyl dostatečně diplomatický a tak Beneš začal časopis řídit, aby dokázal zmírnit Denisova bojovná stanoviska," řekl. Jedním z důvodů Francouzova tvrdého protiněmeckého a protirakouského postoje za války nejspíš byla i smrt jeho syna na frontě hned na podzim roku 1914.
"Z francouzského úhlu pohledu byl o středoevropskou kulturu zájem. Zájem také souvisel s pomstou Německu a vypadalo to, že v tomto mohou Slované pomoci," řekl ČTK Gonneau. Osvobození slovanských národů z "německého jha" bylo podle něj v době první světové války stále šířeji vnímáno jako cesta k přeskupení sil v Evropě.
"Ale také tu byl skutečný zájem. Lidé, kteří své vědecké diplomy v této oblasti získali v 70. a 80. letech 19. století byli v tomto ohledu první skuteční vědci," míní Gonneau. "Před tím existovali milovníci ruské kultury nebo české historie, ale byli to amatéři. Byť v dobrém slova smyslu," dodal.
Ernest Denis, který se narodil v roce 1849, se do Prahy poprvé podíval jako čerstvý profesor v roce 1872. V českých zemích byl plné dva roky, intenzivně studoval češtinu. S ní mu pomáhal spisovatel Jaroslav Vrchlický, pro Denise ale bylo klíčové setkání s historikem Františkem Palackým. "To bylo rozhodující a on se začal o Čechy intenzivně zajímat," připomíná Mares.
Francouzský vědec je tak spojkou mezi osobnostmi předcházející generace a lidmi, kteří v době první světové války český sen o národním vzkříšení realizovali v pro mnohé do té chvíle nepředstavitelné podobě samostatného Československa.
Zajímavý je přitom podle Marese jeho vztah s Masarykem. Před vypuknutím války měl totiž vůči němu určité výhrady. "Měl pocit, že kritický duch Masarykův oslabuje sílu Čechů v jejich odboji proti Vídni. To byla vlastně perspektiva českých vlastenců na konci 19. století," řekl historik. S příchodem války a začátkem snah o vznik Československa ale Denisova kritika Masaryka podle něj mizí a oba muži si nejprve korespondují. Jejich spolupráce v určitém ohledu vyvrcholila v jejich navazujících projevech v květnu 1915 při připomínce 500 let od upálení Jana Husa.
Denis byl Benešův přítel a jako vědec se těšil Masarykovu respektu. Mladý československý stát tak jakmile to bylo možné - bylo to jedno z prvních rozhodnutí československé vlády - poskytl pařížské univerzitě značnou finanční částku na vznik institutu slovanských studií a také přímo na zakoupení Denisova vlastního domu, kde institut od svého vzniku na jaře 1920 dodnes sídlí. Mezi válkami se z něj stala nejen významná výzkumná instituce a knihovna, ale také byla přes něj udělována stipendia studentům přijíždějícím do Paříže ze slovanských zemí.
Denis se do Československa vrátil v říjnu 1920, byl však už velmi nemocný a program cesty se musel zkrátit. Zemřel 4. ledna 1921, krátce po návratu do Paříže.
V Praze dnes tohoto pozapomenutého přítele Čechů připomíná pamětní deska na Malostranském náměstí. Na Malostranském náměstí měl od 27. října 1928 sochu, kterou v roce 1940 zlikvidovali nacisté. Pražské nádraží Těšnov, které bylo roku 1985 za komunismu zbouráno, neslo Denisovo jméno v letech 1919 až 1940 a po druhé světové válce do roku 1953. V Brně jsou po Denisovi pojmenovány sady pod Petrovem.
Související
Oslavy sta let koruny byly zahájeny na Pražském hradě
Legionáři inspirovali i umělce. Výstava v Národním divadle uzavře oslavy 100. výročí ČSR
100. výročí vzniku Československa , historie , Ernest Denis (historik) , Česká republika , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) , Edvard Beneš
Aktuálně se děje
před 3 minutami
V noci na neděli začíná zimní čas. Noc se nám protáhne
před 44 minutami
Nebývale opatrná NASA. Astronauti šli po přistání do nemocnice, jeden tam zůstává
před 1 hodinou
I těstoviny mají svůj mezinárodní den. Jaká je jejich historie?
před 2 hodinami
Dálnice D1 hlásí kolonu, ve které se řidiči zdrží desítky minut
před 3 hodinami
Tragédie v Lipsku. Sedmiletá dívka je mrtvá, policie viní její sestru
před 4 hodinami
Írán potvrdil oběti izraelského útoku. Zazněla i první slova o možné odvetě
před 4 hodinami
Úchvatná podívaná. Z Česka byl ve čtvrtek vidět bolid, potvrdili experti
před 5 hodinami
Trump u Rogana fantazíroval o životě na Marsu. Harrisovou podpořila Beyoncé
Aktualizováno před 6 hodinami
Izrael varoval Írán před operací Dny pokání: „Neodpovídejte“
před 7 hodinami
Trumpův mobil mohli napadnout hackeři. Stopy vedou k velkému rivalovi USA
před 7 hodinami
Lipavský s radostí odpověděl komunistce Konečné. Jde o boj s ruskou propagandou
před 8 hodinami
Izrael zřejmě neomezil odvetu jen na Írán. Útočil i v další zemi
před 9 hodinami
Padlo obvinění v kauze inovativní linky na toasty. Kvůli Babišovi ji řeší i Politico
před 10 hodinami
Obchody vezmou lidé o víkendu útokem. Důvod je nasnadě
před 10 hodinami
Izrael potvrdil konec odvety. Pravda o dopadech útoku na Írán teprve vychází najevo
před 12 hodinami
Předpověď počasí ukazuje, co nás čeká příští týden
před 14 hodinami
Mimořádná zpráva Izrael útočí na Írán. Hrozí eskalace války na Středním východě
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na Afriku. Vážné problémy hlásí i Evropa
včera
Pásmo Gazy se změnilo v apokalypsu. Děti nemohou ven a umírají, varují experti
včera
O krok blíže třetí světové válce. Situace na Ukrajině dosahuje kritického bodu, píše tisk
Situace na Ukrajině dosahuje nového kritického bodu. Poprvé od začátku konfliktu se k bojům přidávají jednotky z třetí země, konkrétně vojáci z KLDR. Tento zásadní posun je předzvěstí toho, co by mohlo znamenat začátek širšího globálního konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již varoval, že to může být první krok k válce světového rozsahu. Upozornil na to polský server RMF24, podle kterého je svět o krok blíže třetí světové válce.
Zdroj: Libor Novák