Tajemství Masarykovy manželky. Proč byla zbavena svéprávnosti?

Charlotta Garrigue-Masaryková, to byla první dáma Československa, manželka prvního československého prezidenta, feministka, ale také nešťastná a nenáviděná žena, která byla zbavena svéprávnosti.

Manželka prvního československého prezidenta T. G. Masaryka pocházela ze Spojených států amerických. Narodila se dne 20. listopadu roku 1850 na newyorském Brooklynu a dostala jméno Charlotta. Tehdy se stala třetím potomkem významného amerického obchodníka Rudolpha Pierra Garrigua a jeho ženy Lydie, později však měla celkem deset sourozenců. Předkové tohoto rodu pocházeli z jižní Francie a byli hugenoti.

Již v mládí našla Charlotta oblibu v umění. Milovala zejména malířství, literaturu, nejraději však měla hudbu. Když jí bylo sedmnáct let, začala v Lipsku studovat hru na klavír. Kvůli zdravotním problémům však nemohla studium dokončit. Právě v Lipsku poznala svého budoucího manžela – Tomáše Masaryka.

Charlotta se za Tomáše Masaryka provdala dne 15. března 1878 v New Yorku. Partneři si kromě prstýnků vyměnili také příjmení. Tím podpořili symbolicky boj za rovnoprávnost mezi muži a ženami, a zároveň si tak projevili vzájemnou úctu. Ke sňatku však málem nedošlo. Charlottiny rodiče byli proti, protože Masaryk tehdy nebyl finančně zajištěný. S finančními problémy se ostatně manželé potýkali i během svého pobytu ve Vídni, kam se po svatbě odstěhovali. Teprve v roce 1897 se Masaryk stal profesorem a rodina se finančně zahojila.

Manželé spolu měli šest dětí, ovšem dvě dcery jim zemřely ještě jako miminka. Dcera Alice byla velmi aktivní feministkou a zakladatelkou Československého červeného kříže. Syn Herbert zdědil po své matce výtvarné nadání, později však našel zalíbení v hokeji, ve kterém vynikal. Jan Masaryk šel zase ve šlépějích svého otce, byl politikem a diplomatem, zastával post ministra zahraničí. Roku 1948 byl zřejmě zavražděn. Dcera Olga žila především v exilu, po smrti svého bratra Jana se odmítla do Československa vůbec někdy vrátit.

Od roku 1881 žili manželé v Praze, kde Tomáš Garrigue Masaryk působil na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Praha byla tehdy oproti Vídni maloměstem, a tak tu pár budil pozornost, protože se vymykal zavedeným normám. Emancipované cizinky a mladého, svéhlavého profesora a bojovníka za emancipaci si všichni hned všimli. Charlotta také veřejně podporovala coby členka Amerického klubu dam zrovnoprávnění žen s muži.

Brzy se přestalo na manžele pohlížet s údivem, ale s nevraživostí. Vše začalo tzv. sporem o rukopisy, kdy Masaryk prohlásil, že rukopisy Královedvorský a Zelenohorský jsou padělky. Vlna odporu na sebe nenechala dlouho čekat – nenáviděnou osobou se nestal jenom T. G. Masaryk, ale také jeho žena Charlotta. S další vlnou nenávisti se rodina musela potýkat v souvislosti s tzv. hilsneriádou. Masarykovi odmítli studenti docházet na přednášky, Charlotta čelila dokonce fyzickému napadení. Charlotta byla v těchto těžkých časech svému muži velkou oporou. Byla však také pod neustálým tlakem a vystavena stresu, což ovlivnilo její pozdější psychický stav.

Skutečně těžké období však Charlottu Garrigue-Masarykovou ještě čekalo. Roku 1914 její manžel s dcerou Olgou odešli do exilu. O rok později se Charlotta musela vyrovnat s další ztrátou – se smrtí syna Herberta. Dcera Alice byla ve Vídni uvězněna. Osud toho na Charlottu přichystal až moc. Není se tedy čemu divit, že Charlotta začala trpět depresemi, které se neustále zhoršovaly. Vše vyústilo v psychický kolaps a hospitalizaci v sanatoriu ve Veleslavíně. Zde se také roku 1918 setkala znovu se svým manželem. Ještě v roce 1918 se však její zdravotní stav natolik zhoršil, že byla zbavena svéprávnosti. V listopadu téhož roku se T. G. Masaryk stal prvním československým prezidentem a Charlotta první dámou.

V květnu roku 1923 prodělala Charlotta-Garrigue Masaryková mozkovou mrtvici, v důsledku které částečně ochrnula. Dne 13. května téhož roku na zámku v Lánech zemřela ve věku 72 let.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Více souvisejících

Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) Charlotta Garrigue-Masaryková

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy