Charlotta Garrigue-Masaryková, to byla první dáma Československa, manželka prvního československého prezidenta, feministka, ale také nešťastná a nenáviděná žena, která byla zbavena svéprávnosti.
Manželka prvního československého prezidenta T. G. Masaryka pocházela ze Spojených států amerických. Narodila se dne 20. listopadu roku 1850 na newyorském Brooklynu a dostala jméno Charlotta. Tehdy se stala třetím potomkem významného amerického obchodníka Rudolpha Pierra Garrigua a jeho ženy Lydie, později však měla celkem deset sourozenců. Předkové tohoto rodu pocházeli z jižní Francie a byli hugenoti.
Již v mládí našla Charlotta oblibu v umění. Milovala zejména malířství, literaturu, nejraději však měla hudbu. Když jí bylo sedmnáct let, začala v Lipsku studovat hru na klavír. Kvůli zdravotním problémům však nemohla studium dokončit. Právě v Lipsku poznala svého budoucího manžela – Tomáše Masaryka.
Charlotta se za Tomáše Masaryka provdala dne 15. března 1878 v New Yorku. Partneři si kromě prstýnků vyměnili také příjmení. Tím podpořili symbolicky boj za rovnoprávnost mezi muži a ženami, a zároveň si tak projevili vzájemnou úctu. Ke sňatku však málem nedošlo. Charlottiny rodiče byli proti, protože Masaryk tehdy nebyl finančně zajištěný. S finančními problémy se ostatně manželé potýkali i během svého pobytu ve Vídni, kam se po svatbě odstěhovali. Teprve v roce 1897 se Masaryk stal profesorem a rodina se finančně zahojila.
Manželé spolu měli šest dětí, ovšem dvě dcery jim zemřely ještě jako miminka. Dcera Alice byla velmi aktivní feministkou a zakladatelkou Československého červeného kříže. Syn Herbert zdědil po své matce výtvarné nadání, později však našel zalíbení v hokeji, ve kterém vynikal. Jan Masaryk šel zase ve šlépějích svého otce, byl politikem a diplomatem, zastával post ministra zahraničí. Roku 1948 byl zřejmě zavražděn. Dcera Olga žila především v exilu, po smrti svého bratra Jana se odmítla do Československa vůbec někdy vrátit.
Od roku 1881 žili manželé v Praze, kde Tomáš Garrigue Masaryk působil na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Praha byla tehdy oproti Vídni maloměstem, a tak tu pár budil pozornost, protože se vymykal zavedeným normám. Emancipované cizinky a mladého, svéhlavého profesora a bojovníka za emancipaci si všichni hned všimli. Charlotta také veřejně podporovala coby členka Amerického klubu dam zrovnoprávnění žen s muži.
Brzy se přestalo na manžele pohlížet s údivem, ale s nevraživostí. Vše začalo tzv. sporem o rukopisy, kdy Masaryk prohlásil, že rukopisy Královedvorský a Zelenohorský jsou padělky. Vlna odporu na sebe nenechala dlouho čekat – nenáviděnou osobou se nestal jenom T. G. Masaryk, ale také jeho žena Charlotta. S další vlnou nenávisti se rodina musela potýkat v souvislosti s tzv. hilsneriádou. Masarykovi odmítli studenti docházet na přednášky, Charlotta čelila dokonce fyzickému napadení. Charlotta byla v těchto těžkých časech svému muži velkou oporou. Byla však také pod neustálým tlakem a vystavena stresu, což ovlivnilo její pozdější psychický stav.
Skutečně těžké období však Charlottu Garrigue-Masarykovou ještě čekalo. Roku 1914 její manžel s dcerou Olgou odešli do exilu. O rok později se Charlotta musela vyrovnat s další ztrátou – se smrtí syna Herberta. Dcera Alice byla ve Vídni uvězněna. Osud toho na Charlottu přichystal až moc. Není se tedy čemu divit, že Charlotta začala trpět depresemi, které se neustále zhoršovaly. Vše vyústilo v psychický kolaps a hospitalizaci v sanatoriu ve Veleslavíně. Zde se také roku 1918 setkala znovu se svým manželem. Ještě v roce 1918 se však její zdravotní stav natolik zhoršil, že byla zbavena svéprávnosti. V listopadu téhož roku se T. G. Masaryk stal prvním československým prezidentem a Charlotta první dámou.
V květnu roku 1923 prodělala Charlotta-Garrigue Masaryková mozkovou mrtvici, v důsledku které částečně ochrnula. Dne 13. května téhož roku na zámku v Lánech zemřela ve věku 72 let.
Související
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) , Charlotta Garrigue-Masaryková
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 54 minutami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 1 hodinou
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 1 hodinou
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 2 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 3 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 3 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 3 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 3 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 4 hodinami
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 4 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 5 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 5 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 7 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.
Zdroj: Libor Novák