Tajemství Masarykovy manželky. Proč byla zbavena svéprávnosti?

Charlotta Garrigue-Masaryková, to byla první dáma Československa, manželka prvního československého prezidenta, feministka, ale také nešťastná a nenáviděná žena, která byla zbavena svéprávnosti.

Manželka prvního československého prezidenta T. G. Masaryka pocházela ze Spojených států amerických. Narodila se dne 20. listopadu roku 1850 na newyorském Brooklynu a dostala jméno Charlotta. Tehdy se stala třetím potomkem významného amerického obchodníka Rudolpha Pierra Garrigua a jeho ženy Lydie, později však měla celkem deset sourozenců. Předkové tohoto rodu pocházeli z jižní Francie a byli hugenoti.

Již v mládí našla Charlotta oblibu v umění. Milovala zejména malířství, literaturu, nejraději však měla hudbu. Když jí bylo sedmnáct let, začala v Lipsku studovat hru na klavír. Kvůli zdravotním problémům však nemohla studium dokončit. Právě v Lipsku poznala svého budoucího manžela – Tomáše Masaryka.

Charlotta se za Tomáše Masaryka provdala dne 15. března 1878 v New Yorku. Partneři si kromě prstýnků vyměnili také příjmení. Tím podpořili symbolicky boj za rovnoprávnost mezi muži a ženami, a zároveň si tak projevili vzájemnou úctu. Ke sňatku však málem nedošlo. Charlottiny rodiče byli proti, protože Masaryk tehdy nebyl finančně zajištěný. S finančními problémy se ostatně manželé potýkali i během svého pobytu ve Vídni, kam se po svatbě odstěhovali. Teprve v roce 1897 se Masaryk stal profesorem a rodina se finančně zahojila.

Manželé spolu měli šest dětí, ovšem dvě dcery jim zemřely ještě jako miminka. Dcera Alice byla velmi aktivní feministkou a zakladatelkou Československého červeného kříže. Syn Herbert zdědil po své matce výtvarné nadání, později však našel zalíbení v hokeji, ve kterém vynikal. Jan Masaryk šel zase ve šlépějích svého otce, byl politikem a diplomatem, zastával post ministra zahraničí. Roku 1948 byl zřejmě zavražděn. Dcera Olga žila především v exilu, po smrti svého bratra Jana se odmítla do Československa vůbec někdy vrátit.

Od roku 1881 žili manželé v Praze, kde Tomáš Garrigue Masaryk působil na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Praha byla tehdy oproti Vídni maloměstem, a tak tu pár budil pozornost, protože se vymykal zavedeným normám. Emancipované cizinky a mladého, svéhlavého profesora a bojovníka za emancipaci si všichni hned všimli. Charlotta také veřejně podporovala coby členka Amerického klubu dam zrovnoprávnění žen s muži.

Brzy se přestalo na manžele pohlížet s údivem, ale s nevraživostí. Vše začalo tzv. sporem o rukopisy, kdy Masaryk prohlásil, že rukopisy Královedvorský a Zelenohorský jsou padělky. Vlna odporu na sebe nenechala dlouho čekat – nenáviděnou osobou se nestal jenom T. G. Masaryk, ale také jeho žena Charlotta. S další vlnou nenávisti se rodina musela potýkat v souvislosti s tzv. hilsneriádou. Masarykovi odmítli studenti docházet na přednášky, Charlotta čelila dokonce fyzickému napadení. Charlotta byla v těchto těžkých časech svému muži velkou oporou. Byla však také pod neustálým tlakem a vystavena stresu, což ovlivnilo její pozdější psychický stav.

Skutečně těžké období však Charlottu Garrigue-Masarykovou ještě čekalo. Roku 1914 její manžel s dcerou Olgou odešli do exilu. O rok později se Charlotta musela vyrovnat s další ztrátou – se smrtí syna Herberta. Dcera Alice byla ve Vídni uvězněna. Osud toho na Charlottu přichystal až moc. Není se tedy čemu divit, že Charlotta začala trpět depresemi, které se neustále zhoršovaly. Vše vyústilo v psychický kolaps a hospitalizaci v sanatoriu ve Veleslavíně. Zde se také roku 1918 setkala znovu se svým manželem. Ještě v roce 1918 se však její zdravotní stav natolik zhoršil, že byla zbavena svéprávnosti. V listopadu téhož roku se T. G. Masaryk stal prvním československým prezidentem a Charlotta první dámou.

V květnu roku 1923 prodělala Charlotta-Garrigue Masaryková mozkovou mrtvici, v důsledku které částečně ochrnula. Dne 13. května téhož roku na zámku v Lánech zemřela ve věku 72 let.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Více souvisejících

Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) Charlotta Garrigue-Masaryková

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy