Tajemství Masarykovy manželky. Proč byla zbavena svéprávnosti?

Charlotta Garrigue-Masaryková, to byla první dáma Československa, manželka prvního československého prezidenta, feministka, ale také nešťastná a nenáviděná žena, která byla zbavena svéprávnosti.

Manželka prvního československého prezidenta T. G. Masaryka pocházela ze Spojených států amerických. Narodila se dne 20. listopadu roku 1850 na newyorském Brooklynu a dostala jméno Charlotta. Tehdy se stala třetím potomkem významného amerického obchodníka Rudolpha Pierra Garrigua a jeho ženy Lydie, později však měla celkem deset sourozenců. Předkové tohoto rodu pocházeli z jižní Francie a byli hugenoti.

Již v mládí našla Charlotta oblibu v umění. Milovala zejména malířství, literaturu, nejraději však měla hudbu. Když jí bylo sedmnáct let, začala v Lipsku studovat hru na klavír. Kvůli zdravotním problémům však nemohla studium dokončit. Právě v Lipsku poznala svého budoucího manžela – Tomáše Masaryka.

Charlotta se za Tomáše Masaryka provdala dne 15. března 1878 v New Yorku. Partneři si kromě prstýnků vyměnili také příjmení. Tím podpořili symbolicky boj za rovnoprávnost mezi muži a ženami, a zároveň si tak projevili vzájemnou úctu. Ke sňatku však málem nedošlo. Charlottiny rodiče byli proti, protože Masaryk tehdy nebyl finančně zajištěný. S finančními problémy se ostatně manželé potýkali i během svého pobytu ve Vídni, kam se po svatbě odstěhovali. Teprve v roce 1897 se Masaryk stal profesorem a rodina se finančně zahojila.

Manželé spolu měli šest dětí, ovšem dvě dcery jim zemřely ještě jako miminka. Dcera Alice byla velmi aktivní feministkou a zakladatelkou Československého červeného kříže. Syn Herbert zdědil po své matce výtvarné nadání, později však našel zalíbení v hokeji, ve kterém vynikal. Jan Masaryk šel zase ve šlépějích svého otce, byl politikem a diplomatem, zastával post ministra zahraničí. Roku 1948 byl zřejmě zavražděn. Dcera Olga žila především v exilu, po smrti svého bratra Jana se odmítla do Československa vůbec někdy vrátit.

Od roku 1881 žili manželé v Praze, kde Tomáš Garrigue Masaryk působil na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Praha byla tehdy oproti Vídni maloměstem, a tak tu pár budil pozornost, protože se vymykal zavedeným normám. Emancipované cizinky a mladého, svéhlavého profesora a bojovníka za emancipaci si všichni hned všimli. Charlotta také veřejně podporovala coby členka Amerického klubu dam zrovnoprávnění žen s muži.

Brzy se přestalo na manžele pohlížet s údivem, ale s nevraživostí. Vše začalo tzv. sporem o rukopisy, kdy Masaryk prohlásil, že rukopisy Královedvorský a Zelenohorský jsou padělky. Vlna odporu na sebe nenechala dlouho čekat – nenáviděnou osobou se nestal jenom T. G. Masaryk, ale také jeho žena Charlotta. S další vlnou nenávisti se rodina musela potýkat v souvislosti s tzv. hilsneriádou. Masarykovi odmítli studenti docházet na přednášky, Charlotta čelila dokonce fyzickému napadení. Charlotta byla v těchto těžkých časech svému muži velkou oporou. Byla však také pod neustálým tlakem a vystavena stresu, což ovlivnilo její pozdější psychický stav.

Skutečně těžké období však Charlottu Garrigue-Masarykovou ještě čekalo. Roku 1914 její manžel s dcerou Olgou odešli do exilu. O rok později se Charlotta musela vyrovnat s další ztrátou – se smrtí syna Herberta. Dcera Alice byla ve Vídni uvězněna. Osud toho na Charlottu přichystal až moc. Není se tedy čemu divit, že Charlotta začala trpět depresemi, které se neustále zhoršovaly. Vše vyústilo v psychický kolaps a hospitalizaci v sanatoriu ve Veleslavíně. Zde se také roku 1918 setkala znovu se svým manželem. Ještě v roce 1918 se však její zdravotní stav natolik zhoršil, že byla zbavena svéprávnosti. V listopadu téhož roku se T. G. Masaryk stal prvním československým prezidentem a Charlotta první dámou.

V květnu roku 1923 prodělala Charlotta-Garrigue Masaryková mozkovou mrtvici, v důsledku které částečně ochrnula. Dne 13. května téhož roku na zámku v Lánech zemřela ve věku 72 let.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Více souvisejících

Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) Charlotta Garrigue-Masaryková

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 5 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy