Skutečnost, že českoslovenští a následně čeští prezidenti používali k rezidenčním účelům i jiné objekty než Pražský hrad, je dobře známa. Lidé si jistě vybaví Lány, případně Náměšť nad Oslavou. Málokdo už ovšem ví, že prvním sídlem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka byl dnes téměř neznámý zámek Hluboš v podhůří Brd.
Historie obce Hluboš je poměrně dlouhá a pestrá. Není divu, neboť skrze ni, či v její blízkosti, vedla důležitá spojnice mezi Příbramí, patřící arcibiskupům na východě a královskými statky v podobě hradu Žebrák či města Králův Dvůr na západě Brd. Spojovala tak na jedné straně důležitou cestu z Prahy směrem do Bavor a kolem Příbrami vedoucí slavnou Zlatou stezku.
Byť je Hluboš poměrně blízko zmíněné Příbrami, patřila kdysi k panství hradu Valdek, jenž vlastnil slavný a mocný rod pánů z Valdeka. První zmínky o obci pochází z poloviny 14. století, konkrétně z roku 1355. Nejpozději na počátku 15. století zde již stálo opevněné sídlo, snad v podobě tvrze. Uvádí se Zbraslav z Hluboše s manželkouDržkou, po něm Oldřich z Drasovic a následně jeho syn Jan z Hluboše.
Nedaleko od Hluboše se odehrály dvě slavné bitvy. První v období husitských válek. Stalo se tak 8. září 1422 mezi příbramskými a Hanušem z Kolovrat. Příbramští byli tehdy poraženi. Místo bitvy dodnes nese příznačné jméno „V zabitých“. Druhá bitva byla na jaře roku 1611, kdy do Čech vpadli Pasovští.
Místní sídlo v podobě tvrze je doloženo nejpozději na počátku 16. století. Majitelé panství, jež už v té době bylo dávno osamoceno od Valdeku, se poměrně často střídali. Roku 1502 vesnici s tvrzí patřila Janovi ze Svárova, jehož syn ji v roce 1533 prodal Petrovi Vamberskému z Rohatců. Krátce na to byla středověká tvrz přestavěna na renesanční zámek.
Další zajímavou kapitolou bylo bouřlivé 17. století. I zdejšího panství se dotkly výsledky osudové bitvy na Bílé hoře. Majitel Hluboše se tehdy zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl majetek zabaven. Hlubošské panství, ke kterému patřily vesnice Bratkovice a Sádek s poplužními dvory a ves Drahlín, poté roku 1623 koupil za 12 000 zlatých Václav Bechyně z Lažan. Jeho následovníci se zde střídali až do počátku 18. století. Kromě velebení zámku došlo koncem 17. století k výstavbě kostela Nejsvětější Trojice na kopci nad Hluboší. Ten díky své dominantní poloze vévodí nejen obci, ale celému širému okolí a je krásnou, byť drobnou protiváhou nedaleké Svaté Hory u Příbrami.
Roku 1741 panství získal panství Jan Antonín Hochberg z Hennersdorfu. Panství jeho rodině patřilo až do roku 1816. Za nich došlo k razantním úpravám zámku. Ten byl totiž do základů zbořen a na jeho místě postaven nový, pozdně barokní zámek s kaplí svatého Kříže, obklopený botanickou zahradou a arboretem. Hochbergové ovšem přecenili své finanční možnosti a zámek musel být prodán. Následné střídání majitelů vedlo především ke ztrátě cenné botanické zahrady.
Posledními majiteli panství byli od roku 1872 Oettingen-Wallersteinové, kteří zámek upravili do současné podoby, která obsahuje četné novorenesančními úpravy z 19. století. Sklepy jsou jedinými pozůstatky původní tvrze.
Po rozpadu Rakouska-Uherska se Hlubošské panství citelně dotkla pozemková reforma. Samotný hlubošský zámek měl však do jisté míry značné štěstí a privilegium. V letech 1920 a 1921 sloužil jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka, pro nějž prezidentská kancelář Hluboš pronajala od knížete Oettingena za 4 000 Kč. Hlubošský zámek tak byl prvním rekreačním objektem prezidenta republiky. Až později získal Tomáš G. Masaryk zámek Lány, jenž byl vzhledem ke své poloze u Prahy a dobrému spojení upřednostněn.
Hlubošský v roce 1926 koupil příbramský továrník Josef Kolařík. Jeho rodina vlastnila zámek s velkostatkem až do znárodnění v roce 1948. Na zámku se poté vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem.
Po roce 1989 byla převážná část majetku vrácena v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka, kteří jej postupně opravovali. V roce 2001 byla na zámku zřízeno muzeum T. G. M s expozicí věnující se právě pobytům prvního československého prezidenta na zámku.
Muzeum však nemělo přílišný úspěch a brzy bylo uzavřeno. Zámek byl následně nabízen k prodeji. Naděje zámku svitla v roce 2017, kdy se jej ujal nový majitel. Ten zde plánoval vybudovat minipivovar a manufakturu s ruční výrobou potravin bez chemie. Plány se však neuskutečnily a zámek je opět na prodej a chátrá.
Související
Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska
10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška
historie , hrady a zámky , prezident čr , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) , Brdy
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 23 minutami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 1 hodinou
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 2 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 2 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 3 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 3 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 3 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 4 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 5 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 5 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 5 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 6 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 6 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 6 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 7 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 7 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 7 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 8 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 8 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění.
Zdroj: Jan Hrabě