
Skutečnost, že českoslovenští a následně čeští prezidenti používali k rezidenčním účelům i jiné objekty než Pražský hrad, je dobře známa. Lidé si jistě vybaví Lány, případně Náměšť nad Oslavou. Málokdo už ovšem ví, že prvním sídlem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka byl dnes téměř neznámý zámek Hluboš v podhůří Brd.
Historie obce Hluboš je poměrně dlouhá a pestrá. Není divu, neboť skrze ni, či v její blízkosti, vedla důležitá spojnice mezi Příbramí, patřící arcibiskupům na východě a královskými statky v podobě hradu Žebrák či města Králův Dvůr na západě Brd. Spojovala tak na jedné straně důležitou cestu z Prahy směrem do Bavor a kolem Příbrami vedoucí slavnou Zlatou stezku.
Byť je Hluboš poměrně blízko zmíněné Příbrami, patřila kdysi k panství hradu Valdek, jenž vlastnil slavný a mocný rod pánů z Valdeka. První zmínky o obci pochází z poloviny 14. století, konkrétně z roku 1355. Nejpozději na počátku 15. století zde již stálo opevněné sídlo, snad v podobě tvrze. Uvádí se Zbraslav z Hluboše s manželkouDržkou, po něm Oldřich z Drasovic a následně jeho syn Jan z Hluboše.
Nedaleko od Hluboše se odehrály dvě slavné bitvy. První v období husitských válek. Stalo se tak 8. září 1422 mezi příbramskými a Hanušem z Kolovrat. Příbramští byli tehdy poraženi. Místo bitvy dodnes nese příznačné jméno „V zabitých“. Druhá bitva byla na jaře roku 1611, kdy do Čech vpadli Pasovští.
Místní sídlo v podobě tvrze je doloženo nejpozději na počátku 16. století. Majitelé panství, jež už v té době bylo dávno osamoceno od Valdeku, se poměrně často střídali. Roku 1502 vesnici s tvrzí patřila Janovi ze Svárova, jehož syn ji v roce 1533 prodal Petrovi Vamberskému z Rohatců. Krátce na to byla středověká tvrz přestavěna na renesanční zámek.
Další zajímavou kapitolou bylo bouřlivé 17. století. I zdejšího panství se dotkly výsledky osudové bitvy na Bílé hoře. Majitel Hluboše se tehdy zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl majetek zabaven. Hlubošské panství, ke kterému patřily vesnice Bratkovice a Sádek s poplužními dvory a ves Drahlín, poté roku 1623 koupil za 12 000 zlatých Václav Bechyně z Lažan. Jeho následovníci se zde střídali až do počátku 18. století. Kromě velebení zámku došlo koncem 17. století k výstavbě kostela Nejsvětější Trojice na kopci nad Hluboší. Ten díky své dominantní poloze vévodí nejen obci, ale celému širému okolí a je krásnou, byť drobnou protiváhou nedaleké Svaté Hory u Příbrami.
Roku 1741 panství získal panství Jan Antonín Hochberg z Hennersdorfu. Panství jeho rodině patřilo až do roku 1816. Za nich došlo k razantním úpravám zámku. Ten byl totiž do základů zbořen a na jeho místě postaven nový, pozdně barokní zámek s kaplí svatého Kříže, obklopený botanickou zahradou a arboretem. Hochbergové ovšem přecenili své finanční možnosti a zámek musel být prodán. Následné střídání majitelů vedlo především ke ztrátě cenné botanické zahrady.
Posledními majiteli panství byli od roku 1872 Oettingen-Wallersteinové, kteří zámek upravili do současné podoby, která obsahuje četné novorenesančními úpravy z 19. století. Sklepy jsou jedinými pozůstatky původní tvrze.
Po rozpadu Rakouska-Uherska se Hlubošské panství citelně dotkla pozemková reforma. Samotný hlubošský zámek měl však do jisté míry značné štěstí a privilegium. V letech 1920 a 1921 sloužil jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka, pro nějž prezidentská kancelář Hluboš pronajala od knížete Oettingena za 4 000 Kč. Hlubošský zámek tak byl prvním rekreačním objektem prezidenta republiky. Až později získal Tomáš G. Masaryk zámek Lány, jenž byl vzhledem ke své poloze u Prahy a dobrému spojení upřednostněn.
Hlubošský v roce 1926 koupil příbramský továrník Josef Kolařík. Jeho rodina vlastnila zámek s velkostatkem až do znárodnění v roce 1948. Na zámku se poté vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem.
Po roce 1989 byla převážná část majetku vrácena v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka, kteří jej postupně opravovali. V roce 2001 byla na zámku zřízeno muzeum T. G. M s expozicí věnující se právě pobytům prvního československého prezidenta na zámku.
Muzeum však nemělo přílišný úspěch a brzy bylo uzavřeno. Zámek byl následně nabízen k prodeji. Naděje zámku svitla v roce 2017, kdy se jej ujal nový majitel. Ten zde plánoval vybudovat minipivovar a manufakturu s ruční výrobou potravin bez chemie. Plány se však neuskutečnily a zámek je opět na prodej a chátrá.
před 3 hodinami
Školní rok v minulosti nezačínal v září. Co se dříve děti učily?
Související

Školní rok v minulosti nezačínal v září. Co se dříve děti učily?

Před 215 lety zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská, nejkrásnější dcera Marie Terezie
historie , hrady a zámky , prezident čr , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) , Brdy
Aktuálně se děje
před 46 minutami

Na silnicích přišlo v září o život 46 lidí. Nejčastěji umírali motorkáři
před 1 hodinou

Kdo kandiduje ve slovenských volbách? Mezi relevantními subjekty najdeme krajní pravici i progresivisty
před 2 hodinami

Pes za volantem zaskočil slovenské policisty. Řidičovo vysvětlení nevzali
před 3 hodinami

Školní rok v minulosti nezačínal v září. Co se dříve děti učily?
před 4 hodinami

Na Slovensku začaly volby. Favorité jsou dva, hlas je možné odevzdat až do večera
před 6 hodinami

Tupac Shakur: Policie v Las Vegas obvinila muže ze zastřelení rappera v roce 1996
před 8 hodinami

New York po mohutném dešti zaplavila voda. Doprava zkolabovala
včera

Exploze v Náhorním Karabachu si vyžádala nejméně 170 obětí
včera

Na Slovensku se řeší případy volební korupce. Lidé se obávají manipulace voleb
včera

Vladimír Růžička se domluvil na prvním zahraničním angažmá. Bude trénovat na Slovensku
včera

Žádostí o předčasný důchod je už nyní více než za celý loňský rok
včera

Vláda poslala Sněmovně návrh státního rozpočtu. Čas na to měla do konce září
včera

ČEPS koupila NET4GAS, který provozuje plynovody na českém území
včera

Poštou hlasovalo ve slovenských volbách přes 58 tisíc lidí. Nejvíce hlasů přišlo z ČR
včera

Karviná sáhla po osvědčeném jméně. Po dvou a půl letech se do klubu vrací kouč Jarábek
včera

Policie vyšetřuje vraždu a sebevraždu na Českokrumlovsku
včera

SBU: Ruští agenti, kteří stáli za Vrběticemi, prováděli i sabotáže na Ukrajině
včera

Nehoda na D5 dnes omezila provoz ve směru na Plzeň. Zranil se jeden z řidičů
včera

Budoucí vstup Ukrajiny do EU v Maďarsku narazil. Orbánovi se členství Kyjeva nelíbí
včera
"Mimořádně nepřátelský krok." Rusko varuje Arménii před připojením se k ICC
Rusko upozornilo, že případné rozhodnutí Arménie podepsat Římský statut zřizující Mezinárodní trestní soud (ICC), který na jaře letošního roku vydal zatýkací rozkaz na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s nelegálními deportacemi ukrajinských dětí, by vnímalo jako "mimořádně nepřátelský krok".
Zdroj: Libor Novák