Skutečnost, že českoslovenští a následně čeští prezidenti používali k rezidenčním účelům i jiné objekty než Pražský hrad, je dobře známa. Lidé si jistě vybaví Lány, případně Náměšť nad Oslavou. Málokdo už ovšem ví, že prvním sídlem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka byl dnes téměř neznámý zámek Hluboš v podhůří Brd.
Historie obce Hluboš je poměrně dlouhá a pestrá. Není divu, neboť skrze ni, či v její blízkosti, vedla důležitá spojnice mezi Příbramí, patřící arcibiskupům na východě a královskými statky v podobě hradu Žebrák či města Králův Dvůr na západě Brd. Spojovala tak na jedné straně důležitou cestu z Prahy směrem do Bavor a kolem Příbrami vedoucí slavnou Zlatou stezku.
Byť je Hluboš poměrně blízko zmíněné Příbrami, patřila kdysi k panství hradu Valdek, jenž vlastnil slavný a mocný rod pánů z Valdeka. První zmínky o obci pochází z poloviny 14. století, konkrétně z roku 1355. Nejpozději na počátku 15. století zde již stálo opevněné sídlo, snad v podobě tvrze. Uvádí se Zbraslav z Hluboše s manželkouDržkou, po něm Oldřich z Drasovic a následně jeho syn Jan z Hluboše.
Nedaleko od Hluboše se odehrály dvě slavné bitvy. První v období husitských válek. Stalo se tak 8. září 1422 mezi příbramskými a Hanušem z Kolovrat. Příbramští byli tehdy poraženi. Místo bitvy dodnes nese příznačné jméno „V zabitých“. Druhá bitva byla na jaře roku 1611, kdy do Čech vpadli Pasovští.
Místní sídlo v podobě tvrze je doloženo nejpozději na počátku 16. století. Majitelé panství, jež už v té době bylo dávno osamoceno od Valdeku, se poměrně často střídali. Roku 1502 vesnici s tvrzí patřila Janovi ze Svárova, jehož syn ji v roce 1533 prodal Petrovi Vamberskému z Rohatců. Krátce na to byla středověká tvrz přestavěna na renesanční zámek.
Další zajímavou kapitolou bylo bouřlivé 17. století. I zdejšího panství se dotkly výsledky osudové bitvy na Bílé hoře. Majitel Hluboše se tehdy zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl majetek zabaven. Hlubošské panství, ke kterému patřily vesnice Bratkovice a Sádek s poplužními dvory a ves Drahlín, poté roku 1623 koupil za 12 000 zlatých Václav Bechyně z Lažan. Jeho následovníci se zde střídali až do počátku 18. století. Kromě velebení zámku došlo koncem 17. století k výstavbě kostela Nejsvětější Trojice na kopci nad Hluboší. Ten díky své dominantní poloze vévodí nejen obci, ale celému širému okolí a je krásnou, byť drobnou protiváhou nedaleké Svaté Hory u Příbrami.
Roku 1741 panství získal panství Jan Antonín Hochberg z Hennersdorfu. Panství jeho rodině patřilo až do roku 1816. Za nich došlo k razantním úpravám zámku. Ten byl totiž do základů zbořen a na jeho místě postaven nový, pozdně barokní zámek s kaplí svatého Kříže, obklopený botanickou zahradou a arboretem. Hochbergové ovšem přecenili své finanční možnosti a zámek musel být prodán. Následné střídání majitelů vedlo především ke ztrátě cenné botanické zahrady.
Posledními majiteli panství byli od roku 1872 Oettingen-Wallersteinové, kteří zámek upravili do současné podoby, která obsahuje četné novorenesančními úpravy z 19. století. Sklepy jsou jedinými pozůstatky původní tvrze.
Po rozpadu Rakouska-Uherska se Hlubošské panství citelně dotkla pozemková reforma. Samotný hlubošský zámek měl však do jisté míry značné štěstí a privilegium. V letech 1920 a 1921 sloužil jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka, pro nějž prezidentská kancelář Hluboš pronajala od knížete Oettingena za 4 000 Kč. Hlubošský zámek tak byl prvním rekreačním objektem prezidenta republiky. Až později získal Tomáš G. Masaryk zámek Lány, jenž byl vzhledem ke své poloze u Prahy a dobrému spojení upřednostněn.
Hlubošský v roce 1926 koupil příbramský továrník Josef Kolařík. Jeho rodina vlastnila zámek s velkostatkem až do znárodnění v roce 1948. Na zámku se poté vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem.
Po roce 1989 byla převážná část majetku vrácena v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka, kteří jej postupně opravovali. V roce 2001 byla na zámku zřízeno muzeum T. G. M s expozicí věnující se právě pobytům prvního československého prezidenta na zámku.
Muzeum však nemělo přílišný úspěch a brzy bylo uzavřeno. Zámek byl následně nabízen k prodeji. Naděje zámku svitla v roce 2017, kdy se jej ujal nový majitel. Ten zde plánoval vybudovat minipivovar a manufakturu s ruční výrobou potravin bez chemie. Plány se však neuskutečnily a zámek je opět na prodej a chátrá.
Související
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
Sametové revoluci předcházela jedna z velkých tragédií na české železnici
historie , hrady a zámky , prezident čr , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) , Brdy
Aktuálně se děje
včera
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
včera
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
včera
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
včera
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
včera
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
včera
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
včera
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
včera
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
včera
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
včera
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
včera
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
včera
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
včera
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
včera
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
včera
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
včera
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
včera
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
včera
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
včera
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
včera
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák