
Skutečnost, že českoslovenští a následně čeští prezidenti používali k rezidenčním účelům i jiné objekty než Pražský hrad, je dobře známa. Lidé si jistě vybaví Lány, případně Náměšť nad Oslavou. Málokdo už ovšem ví, že prvním sídlem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka byl dnes téměř neznámý zámek Hluboš v podhůří Brd.
Historie obce Hluboš je poměrně dlouhá a pestrá. Není divu, neboť skrze ni, či v její blízkosti, vedla důležitá spojnice mezi Příbramí, patřící arcibiskupům na východě a královskými statky v podobě hradu Žebrák či města Králův Dvůr na západě Brd. Spojovala tak na jedné straně důležitou cestu z Prahy směrem do Bavor a kolem Příbrami vedoucí slavnou Zlatou stezku.
Byť je Hluboš poměrně blízko zmíněné Příbrami, patřila kdysi k panství hradu Valdek, jenž vlastnil slavný a mocný rod pánů z Valdeka. První zmínky o obci pochází z poloviny 14. století, konkrétně z roku 1355. Nejpozději na počátku 15. století zde již stálo opevněné sídlo, snad v podobě tvrze. Uvádí se Zbraslav z Hluboše s manželkouDržkou, po něm Oldřich z Drasovic a následně jeho syn Jan z Hluboše.
Nedaleko od Hluboše se odehrály dvě slavné bitvy. První v období husitských válek. Stalo se tak 8. září 1422 mezi příbramskými a Hanušem z Kolovrat. Příbramští byli tehdy poraženi. Místo bitvy dodnes nese příznačné jméno „V zabitých“. Druhá bitva byla na jaře roku 1611, kdy do Čech vpadli Pasovští.
Místní sídlo v podobě tvrze je doloženo nejpozději na počátku 16. století. Majitelé panství, jež už v té době bylo dávno osamoceno od Valdeku, se poměrně často střídali. Roku 1502 vesnici s tvrzí patřila Janovi ze Svárova, jehož syn ji v roce 1533 prodal Petrovi Vamberskému z Rohatců. Krátce na to byla středověká tvrz přestavěna na renesanční zámek.
Další zajímavou kapitolou bylo bouřlivé 17. století. I zdejšího panství se dotkly výsledky osudové bitvy na Bílé hoře. Majitel Hluboše se tehdy zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl majetek zabaven. Hlubošské panství, ke kterému patřily vesnice Bratkovice a Sádek s poplužními dvory a ves Drahlín, poté roku 1623 koupil za 12 000 zlatých Václav Bechyně z Lažan. Jeho následovníci se zde střídali až do počátku 18. století. Kromě velebení zámku došlo koncem 17. století k výstavbě kostela Nejsvětější Trojice na kopci nad Hluboší. Ten díky své dominantní poloze vévodí nejen obci, ale celému širému okolí a je krásnou, byť drobnou protiváhou nedaleké Svaté Hory u Příbrami.
Roku 1741 panství získal panství Jan Antonín Hochberg z Hennersdorfu. Panství jeho rodině patřilo až do roku 1816. Za nich došlo k razantním úpravám zámku. Ten byl totiž do základů zbořen a na jeho místě postaven nový, pozdně barokní zámek s kaplí svatého Kříže, obklopený botanickou zahradou a arboretem. Hochbergové ovšem přecenili své finanční možnosti a zámek musel být prodán. Následné střídání majitelů vedlo především ke ztrátě cenné botanické zahrady.
Posledními majiteli panství byli od roku 1872 Oettingen-Wallersteinové, kteří zámek upravili do současné podoby, která obsahuje četné novorenesančními úpravy z 19. století. Sklepy jsou jedinými pozůstatky původní tvrze.
Po rozpadu Rakouska-Uherska se Hlubošské panství citelně dotkla pozemková reforma. Samotný hlubošský zámek měl však do jisté míry značné štěstí a privilegium. V letech 1920 a 1921 sloužil jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka, pro nějž prezidentská kancelář Hluboš pronajala od knížete Oettingena za 4 000 Kč. Hlubošský zámek tak byl prvním rekreačním objektem prezidenta republiky. Až později získal Tomáš G. Masaryk zámek Lány, jenž byl vzhledem ke své poloze u Prahy a dobrému spojení upřednostněn.
Hlubošský v roce 1926 koupil příbramský továrník Josef Kolařík. Jeho rodina vlastnila zámek s velkostatkem až do znárodnění v roce 1948. Na zámku se poté vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem.
Po roce 1989 byla převážná část majetku vrácena v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka, kteří jej postupně opravovali. V roce 2001 byla na zámku zřízeno muzeum T. G. M s expozicí věnující se právě pobytům prvního československého prezidenta na zámku.
Muzeum však nemělo přílišný úspěch a brzy bylo uzavřeno. Zámek byl následně nabízen k prodeji. Naděje zámku svitla v roce 2017, kdy se jej ujal nový majitel. Ten zde plánoval vybudovat minipivovar a manufakturu s ruční výrobou potravin bez chemie. Plány se však neuskutečnily a zámek je opět na prodej a chátrá.
Související

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny
historie , hrady a zámky , prezident čr , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) , Brdy
Aktuálně se děje
před 39 minutami

Zima definitivně skončila. Meteorologové prozradili, čím byla výjimečná
před 1 hodinou

Dva zranění, čtyři zadržení. Policie vyšetřuje incident před barem v Milevsku
před 2 hodinami

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček
před 3 hodinami

Češi opět ukázali velké srdce. Do sbírky potravin se zapojil rekordní počet obchodů
před 3 hodinami

Drama kolem šéfa ČT pokračuje. Souček porušil dohodu se mnou, tvrdí Xaver
před 4 hodinami

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný
Aktualizováno před 5 hodinami

Tragédie ve Vancouveru. Auto najelo do davu na ulici, na místě jsou mrtví a zranění
před 6 hodinami

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN
před 7 hodinami

FOTO UVNITŘ: První snímky hrobu papeže Františka. Míří k němu první věřící
před 8 hodinami

V Ústí nad Labem uzavřeli důležitý most. Doprava kolabuje i o víkendu
před 9 hodinami

Ukrajina si připomněla Černobyl. Zelenskyj ocenil hrdinství svých krajanů
před 10 hodinami

Policie vyšetřuje vraždu vinaře v Miroslavi. Podezřelý je na psychiatrii
před 10 hodinami

Jsme připraveni jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek, vzkazuje Putin
před 12 hodinami

Varovná předpověď počasí. V Česku ještě stále může mrznout
včera

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry
včera

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté
včera

Otevíral i srdce nevěřících, řekl Fiala o papeži Františkovi
včera

Putin možná nechce ukončit válku, připouští si Trump. Kremlu pohrozil
včera

RECENZE: Ve skečovitém pořadu Jakub a Sara se máme najít. Roztahaný formát spíš ubíjí
včera
Mohlo to být historické setkání, řekl Zelenskyj po jednání s Trumpem ve Vatikánu
První z přímých aktérů se vyjádřil k sobotnímu jednání v bazilice svatého Petra. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dnešní setkání s americkým protějškem Donaldem Trumpem před pohřbem papeže Františka za dobré. Podle Zelenského je možné, že se ve Vatikánu psala historie.
Zdroj: Lucie Podzimková