T. G. Masaryk byl před 100 lety podruhé zvolen prezidentem

Zprávy z historie: Před 100 lety, 27. května 1920, byl T. G. Masaryk podruhé zvolen prezidentem Československé republiky. První československý prezident byl ve funkci od listopadu 1918 do prosince 1935, poprvé byl prezidentem zvolen v nepřítomnosti v listopadu 1918.

Volba v roce 1920 se konala na společné schůzi obou komor Národního shromáždění v Rudolfinu. Německá nacionální strana postavila do voleb církevního historika Augusta Naegleho, kandidáti levice byli dva - budoucí předseda výkonného výboru KSČ Alois Muna a bývalý předseda Slovenské republiky rad Antonín Janoušek.

Samotný průběh volby byl poznamenán nespokojeností německých volitelů, kteří dávali najevo svůj nesouhlas s počešťováním svých jmen organizátory volby, čeští a slovenští klerikálové zase záměrně rušili příchod prezidenta T. G. Masaryka. Zpěv hymny zase devalvoval poslanec Juriga, jenž v tu chvíli žádal autonomii Slovenska.

Masaryk získal přes 69 procent hlasů, Naegle téměř 15 procent, asi 60 lístků nebylo vyplněno vůbec.

Masaryk byl poté opětovně zvolen v letech 1927 a 1934. V prosinci 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů ve prospěch Edvarda Beneše, zemřel 14. září 1937 v Lánech.

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.
V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

Československo Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 1 hodinou

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Moravský teplotní rekord se měnil potřetí za tři dny. Ve Strážnici bylo 41 stupňů

Potřetí za sebou se ve středu posouvala hodnota historického teplotního rekordu pro území Moravy a Slezska. Nové maximum opět zaznamenal jihomoravská Strážnice. Vyvrcholila tak nynější vlna veder, v dalších dnech se ochladí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy