NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Strategický význam severních oblastí roste ruku v ruce s tajícím ledem, který otevírá nové námořní trasy. Rutte varoval, že právě tyto cesty lákají Moskvu a Peking k výraznější přítomnosti. Zatímco Rusko je jediným arktickým státem, který nestojí v NATO, Čína se i přes absenci geografické vazby začíná v oblasti chovat jako „téměř arktický stát“ díky masivním investicím a rostoucím zájmům.

V rámci Aliance se nyní hovoří o přechodu od teoretických diskusí k praktickým činům. Rutte připomněl, že sedm z osmi arktických zemí je již členy NATO, což z oblasti činí nedílnou součást spojeneckého území. Cílem současných konzultací je vytvořit funkční systém, který umožní efektivní ochranu společných zájmů a odstrašení případných hrozeb ze strany nečlenských států.

Významným bodem diskuse zůstává status Grónska. Grónská vláda v pondělí znovu deklarovala, že obrana jejího území musí probíhat výhradně pod hlavičkou NATO. Zároveň opětovně odmítla ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí ostrova. Chorvatský premiér Andrej Plenković v této souvislosti zdůraznil, že kvalitní dialog mezi USA a Dánskem je klíčem k zachování stability a bezpečnosti celého regionu.

Kromě diskusí o Arktidě Rutte vyzdvihl i přístup Donalda Trumpa k financování obrany. Podle šéfa NATO dělá americký prezident pro Alianci správnou věc, když tlačí ostatní členy k navyšování výdajů. Rutte věří, že vyšší investice ze strany evropských spojenců pomohou vyrovnat zátěž, kterou dosud nesly převážně Spojené státy, a tím celé spojenectví dlouhodobě posílí.

Situace v Grónsku se navíc začíná dynamicky vyvíjet i na evropské straně. Skupina zemí vedená Británií a Německem již oznámila plány na rozšíření své vojenské přítomnosti na tomto strategickém ostrově. Rutte tyto iniciativy kvitoval s tím, že úkolem NATO je nyní tyto individuální kroky propojit do jednoho koordinovaného celku, který zajistí, aby sever zůstal bezpečným místem.