Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

Zubajda zažaloval Spojené království za to, že jeho tajné služby MI5 a MI6 byly do mučení nepřímo zapojeny. Podle dostupných informací britští agenti předávali CIA otázky určené k výslechům, ačkoli si byli dobře vědomi, že je s vězněm zacházeno extrémně brutálním způsobem. Tento právní spor byl nyní ukončen mimosoudním vyrovnáním a finanční kompenzací, jejíž přesná výše zůstává z právních důvodů utajena.

Právní zástupkyně poškozeného, profesorka Helen Duffy, označila odškodnění za důležitý krok, který však považuje za nedostatečný. Zdůraznila, že Zubajda stále zůstává v protiprávní detenci a že porušování jeho práv není věcí minulosti, ale trvající realitou. Vyzvala britskou i další vlády, které nesou spoluvodpovědnost za jeho osud, aby se aktivně zasadily o jeho propuštění na svobodu.

Sám Zubajda nemůže s vyplacenými penězi v tuto chvíli nijak disponovat, protože je stále držen v izolovaném táboře na kubánském Guantánamu. Peníze jsou tak chápány spíše jako symbolické uznání viny a prostředek pro jeho budoucí život, pokud by byl někdy propuštěn. Britské ministerstvo zahraničí, které na činnost tajných služeb dohlíží, se k záležitosti odmítlo vyjádřit s odkazem na ochranu zpravodajských informací.

Případ Abú Zubajdy je jedním z nejtemnějších bodů takzvané války proti teroru. Po svém dopadení v Pákistánu v roce 2002 byl čtyři roky tajně převážen mezi takzvanými „black sites“ v šesti různých zemích, včetně Polska a Litvy. V těchto tajných věznicích CIA operujících mimo americký právní řád byl Zubajda podle zpráv amerického Senátu mimo jiné 83krát podroben waterboardingu, tedy simulovanému topení.

Interní zprávy britské MI6 přitom už v té době naznačovaly, že vyšetřovatelé věděli o extrémnosti těchto metod. Britská strana dokonce uváděla, že zacházení, kterému byl Zubajda vystaven, by „zlomilo 98 % vojáků amerických speciálních sil“. Navzdory těmto znalostem trvalo britským úřadům čtyři roky, než začaly od Američanů žádat jakékoli záruky ohledně humánního zacházení se zadrženým.

Podle zjištění britského parlamentního výboru pro zpravodajství a bezpečnost z roku 2018 vytvářely britské služby pro toto mučení de facto „poptávku“. Tím, že do amerických center posílaly konkrétní dotazy na Zubajdu, nepřímo legitimizovaly a podporovaly násilné výslechy. Výbor rovněž kritizoval postup tajných služeb v případě dalších prominentních vězňů, což otevírá dveře k možným dalším žalobám na britský stát.

Dominic Grieve, bývalý předseda parlamentního vyšetřování, označil finanční vyrovnání za velmi neobvyklou situaci. Přiznal však, že to, co se Zubajdovi stalo, bylo jednoznačně špatné. Podle něj měly britské úřady v okamžiku, kdy pojaly podezření na mučení, okamžitě zastavit spolupráci s USA, což se však po dlouhou dobu nestalo.

Abú Zubajda, dnes čtyřiapadesátiletý Palestinec narozený v Saúdské Arábii, zůstává jedním z posledních patnácti vězňů na Guantánamu. Je označován za „věčného vězně“, protože proti němu nikdy nebylo vzneseno formální obvinění a nebyl ani odsouzen. Jeho kresby, které se v posledních letech dostaly na veřejnost, detailně zobrazují hrůzy, které v tajných věznicích zažíval, včetně zavírání do beden velikosti rakve. 

Související

Joe Biden, prezident USA

Biden chce údajně zavřít známou věznici Guantánamo

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena zahájila formální přezkum americké vojenské věznice v zátoce Guantánamo, jehož cílem je toto kontroverzní zařízení na Kubě uzavřít. S odkazem na zdroje z Bílého domu o tom informovala agentura Reuters.
guantanamo, u.s. base

Jak vznikl Islámský stát? Vězeň z Guantánama promluvil

NÁZOR - Před 16 lety Moazzama Begga unesli agenti pákistánské zpravodajské služby ISI ve spolupráci s americkou CIA. Brit pákistánského původu, který momentálně řídí organizaci CAGE pomáhající osobám neoprávněně postiženým během války s terorismem, v komentáři pro server The Independent vzpomíná, jak na něj mířili zbraněmi před jeho rodinou a následně byl vzat na mučivou odyseu skrz tajné věznici až nakonec skončil na americké základně Guantánamo.

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. Base Guantanamo)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

před 3 hodinami

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

před 5 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

před 5 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

před 6 hodinami

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Znak jednoho z největších anglických týmů - Manchesteru United.

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

včera

Tomio Okamura s Radimem Fialou

Fiala z SPD znovu zpochybnil ruskou odpovědnost za Vrbětice

Místopředseda vládního hnutí SPD Radim Fiala zopakoval své pochybnosti ohledně ruské odpovědnosti za tragické výbuchy ve Vrběticích. Fiala poznamenal, že nedošlo k soudnímu projednání případu. Policie nicméně konstatovala, že se podařilo prokázat podíl ruské vojenské rozvědky GRU.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

včera

včera

Macinka obvinil prezidenta z kádrování. Motoristé trvají na Turkovi

Motoristé i nadále trvají na tom, aby se Filip Turek stal ministrem životního prostředí. V Partii na stanici CNN Prima News to řekl šéf diplomacie Petr Macinka (AUTO), který je momentálně pověřen řízením resortu životního prostředí. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat, poslanec se jej chystá zažalovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy