Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.
Zubajda zažaloval Spojené království za to, že jeho tajné služby MI5 a MI6 byly do mučení nepřímo zapojeny. Podle dostupných informací britští agenti předávali CIA otázky určené k výslechům, ačkoli si byli dobře vědomi, že je s vězněm zacházeno extrémně brutálním způsobem. Tento právní spor byl nyní ukončen mimosoudním vyrovnáním a finanční kompenzací, jejíž přesná výše zůstává z právních důvodů utajena.
Právní zástupkyně poškozeného, profesorka Helen Duffy, označila odškodnění za důležitý krok, který však považuje za nedostatečný. Zdůraznila, že Zubajda stále zůstává v protiprávní detenci a že porušování jeho práv není věcí minulosti, ale trvající realitou. Vyzvala britskou i další vlády, které nesou spoluvodpovědnost za jeho osud, aby se aktivně zasadily o jeho propuštění na svobodu.
Sám Zubajda nemůže s vyplacenými penězi v tuto chvíli nijak disponovat, protože je stále držen v izolovaném táboře na kubánském Guantánamu. Peníze jsou tak chápány spíše jako symbolické uznání viny a prostředek pro jeho budoucí život, pokud by byl někdy propuštěn. Britské ministerstvo zahraničí, které na činnost tajných služeb dohlíží, se k záležitosti odmítlo vyjádřit s odkazem na ochranu zpravodajských informací.
Případ Abú Zubajdy je jedním z nejtemnějších bodů takzvané války proti teroru. Po svém dopadení v Pákistánu v roce 2002 byl čtyři roky tajně převážen mezi takzvanými „black sites“ v šesti různých zemích, včetně Polska a Litvy. V těchto tajných věznicích CIA operujících mimo americký právní řád byl Zubajda podle zpráv amerického Senátu mimo jiné 83krát podroben waterboardingu, tedy simulovanému topení.
Interní zprávy britské MI6 přitom už v té době naznačovaly, že vyšetřovatelé věděli o extrémnosti těchto metod. Britská strana dokonce uváděla, že zacházení, kterému byl Zubajda vystaven, by „zlomilo 98 % vojáků amerických speciálních sil“. Navzdory těmto znalostem trvalo britským úřadům čtyři roky, než začaly od Američanů žádat jakékoli záruky ohledně humánního zacházení se zadrženým.
Podle zjištění britského parlamentního výboru pro zpravodajství a bezpečnost z roku 2018 vytvářely britské služby pro toto mučení de facto „poptávku“. Tím, že do amerických center posílaly konkrétní dotazy na Zubajdu, nepřímo legitimizovaly a podporovaly násilné výslechy. Výbor rovněž kritizoval postup tajných služeb v případě dalších prominentních vězňů, což otevírá dveře k možným dalším žalobám na britský stát.
Dominic Grieve, bývalý předseda parlamentního vyšetřování, označil finanční vyrovnání za velmi neobvyklou situaci. Přiznal však, že to, co se Zubajdovi stalo, bylo jednoznačně špatné. Podle něj měly britské úřady v okamžiku, kdy pojaly podezření na mučení, okamžitě zastavit spolupráci s USA, což se však po dlouhou dobu nestalo.
Abú Zubajda, dnes čtyřiapadesátiletý Palestinec narozený v Saúdské Arábii, zůstává jedním z posledních patnácti vězňů na Guantánamu. Je označován za „věčného vězně“, protože proti němu nikdy nebylo vzneseno formální obvinění a nebyl ani odsouzen. Jeho kresby, které se v posledních letech dostaly na veřejnost, detailně zobrazují hrůzy, které v tajných věznicích zažíval, včetně zavírání do beden velikosti rakve.
Související
Biden chce údajně zavřít známou věznici Guantánamo
Jak vznikl Islámský stát? Vězeň z Guantánama promluvil
Americká armáda (U.S. Base Guantanamo)
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Ozbrojené komando zabilo syna bývalého libyjského vůdce Kaddáfího
před 1 hodinou
Počasí: Do konce týdne bude déšť střídat sněžení, příští týden se situace nezlepší
včera
OBRAZEM: Chování Macinky je „extrémní případ buranství“, tepe vládu opozice před hlasováním o nedůvěře
včera
Rozčílený Trump vyhrotil spor s Harvardovou univerzitou. Chce, aby mu zaplatila miliardu dolarů
včera
Trump se bojí „prohnilých“ států, ve kterých nevyhrává. Vyzval ke znárodnění voleb
včera
Vesmírná stanice u Měsíce spojila svět. Teď dostává program Artemis zásadní trhliny
včera
Koalice nepustí opozici ke slovu, Macinkovým SMSkám se ale záměrně vyhýbá. Sněmovna může jednat i v noci
Aktualizováno včera
Zbytečná schůze, vykládáte pohádky o hodnotách pro televizní kamery, pustil se Babiš do opozice
včera
Vyrazím se slovenským ministrem na Kypr, honosil se Turek. Já ale nikam nejedu, zareagoval Taraba
včera
Írán zatknul během demonstrací 50 tisíc lidí. Desítky z nich pochází ze zahraničí
včera
Končí jedna z nejprestižnějších nadací. Její zakladatelka označila Epsteina za bratra
včera
Zelenskyj po mohutném ruském útoku chystá změny v jednání o míru
včera
Zastíní i Lincolnův památník. Trump chce v srdci Washingtonu vybudovat monument, aby na něj lidé nezapomněli
včera
Pozor na ledovku a námrazu, varují meteorologové v nové výstraze
včera
Vyšetřovatelé provedli razii v kancelářích sítě X. Musk je předvolán k výslechu
včera
„Poprvé pořádně.“ Kuba oficiálně představil hnutí Naše Česko
včera
Miliony lidí si k AI vytváří citové vazby. Je to zásadní problém, varují vědci politiky
včera
„Vláda nemá být pouťovým autodromem pro Motoristy.“ Sněmovna zahájila jednání o nedůvěře vládě
včera
Bill a Hillary Clintonovi budou vypovídat v Epsteinově kauze
včera
Klid zbraní skončil. Rusko podniklo nejrozsáhlejší letošní raketový a dronový útok na Ukrajinu
Rusko v úterý podniklo dosud nejrozsáhlejší letošní raketový a dronový útok na Ukrajinu. Podle tamních úřadů údery přerušily dodávky tepla pro desítky tisíc lidí a ukončily krátké období klidu, které na osobní žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa schválil Vladimir Putin. Ruský prezident původně souhlasil s pozastavením útoků na velká města a energetiku do neděle, a to po trilaterálních rozhovorech v Abú Dhabí.
Zdroj: Libor Novák