Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

Zubajda zažaloval Spojené království za to, že jeho tajné služby MI5 a MI6 byly do mučení nepřímo zapojeny. Podle dostupných informací britští agenti předávali CIA otázky určené k výslechům, ačkoli si byli dobře vědomi, že je s vězněm zacházeno extrémně brutálním způsobem. Tento právní spor byl nyní ukončen mimosoudním vyrovnáním a finanční kompenzací, jejíž přesná výše zůstává z právních důvodů utajena.

Právní zástupkyně poškozeného, profesorka Helen Duffy, označila odškodnění za důležitý krok, který však považuje za nedostatečný. Zdůraznila, že Zubajda stále zůstává v protiprávní detenci a že porušování jeho práv není věcí minulosti, ale trvající realitou. Vyzvala britskou i další vlády, které nesou spoluvodpovědnost za jeho osud, aby se aktivně zasadily o jeho propuštění na svobodu.

Sám Zubajda nemůže s vyplacenými penězi v tuto chvíli nijak disponovat, protože je stále držen v izolovaném táboře na kubánském Guantánamu. Peníze jsou tak chápány spíše jako symbolické uznání viny a prostředek pro jeho budoucí život, pokud by byl někdy propuštěn. Britské ministerstvo zahraničí, které na činnost tajných služeb dohlíží, se k záležitosti odmítlo vyjádřit s odkazem na ochranu zpravodajských informací.

Případ Abú Zubajdy je jedním z nejtemnějších bodů takzvané války proti teroru. Po svém dopadení v Pákistánu v roce 2002 byl čtyři roky tajně převážen mezi takzvanými „black sites“ v šesti různých zemích, včetně Polska a Litvy. V těchto tajných věznicích CIA operujících mimo americký právní řád byl Zubajda podle zpráv amerického Senátu mimo jiné 83krát podroben waterboardingu, tedy simulovanému topení.

Interní zprávy britské MI6 přitom už v té době naznačovaly, že vyšetřovatelé věděli o extrémnosti těchto metod. Britská strana dokonce uváděla, že zacházení, kterému byl Zubajda vystaven, by „zlomilo 98 % vojáků amerických speciálních sil“. Navzdory těmto znalostem trvalo britským úřadům čtyři roky, než začaly od Američanů žádat jakékoli záruky ohledně humánního zacházení se zadrženým.

Podle zjištění britského parlamentního výboru pro zpravodajství a bezpečnost z roku 2018 vytvářely britské služby pro toto mučení de facto „poptávku“. Tím, že do amerických center posílaly konkrétní dotazy na Zubajdu, nepřímo legitimizovaly a podporovaly násilné výslechy. Výbor rovněž kritizoval postup tajných služeb v případě dalších prominentních vězňů, což otevírá dveře k možným dalším žalobám na britský stát.

Dominic Grieve, bývalý předseda parlamentního vyšetřování, označil finanční vyrovnání za velmi neobvyklou situaci. Přiznal však, že to, co se Zubajdovi stalo, bylo jednoznačně špatné. Podle něj měly britské úřady v okamžiku, kdy pojaly podezření na mučení, okamžitě zastavit spolupráci s USA, což se však po dlouhou dobu nestalo.

Abú Zubajda, dnes čtyřiapadesátiletý Palestinec narozený v Saúdské Arábii, zůstává jedním z posledních patnácti vězňů na Guantánamu. Je označován za „věčného vězně“, protože proti němu nikdy nebylo vzneseno formální obvinění a nebyl ani odsouzen. Jeho kresby, které se v posledních letech dostaly na veřejnost, detailně zobrazují hrůzy, které v tajných věznicích zažíval, včetně zavírání do beden velikosti rakve. 

Související

Joe Biden, prezident USA

Biden chce údajně zavřít známou věznici Guantánamo

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena zahájila formální přezkum americké vojenské věznice v zátoce Guantánamo, jehož cílem je toto kontroverzní zařízení na Kubě uzavřít. S odkazem na zdroje z Bílého domu o tom informovala agentura Reuters.
guantanamo, u.s. base

Jak vznikl Islámský stát? Vězeň z Guantánama promluvil

NÁZOR - Před 16 lety Moazzama Begga unesli agenti pákistánské zpravodajské služby ISI ve spolupráci s americkou CIA. Brit pákistánského původu, který momentálně řídí organizaci CAGE pomáhající osobám neoprávněně postiženým během války s terorismem, v komentáři pro server The Independent vzpomíná, jak na něj mířili zbraněmi před jeho rodinou a následně byl vzat na mučivou odyseu skrz tajné věznici až nakonec skončil na americké základně Guantánamo.

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. Base Guantanamo)

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy