Jak vznikl Islámský stát? Vězeň z Guantánama promluvil

NÁZOR - Před 16 lety Moazzama Begga unesli agenti pákistánské zpravodajské služby ISI ve spolupráci s americkou CIA. Brit pákistánského původu, který momentálně řídí organizaci CAGE pomáhající osobám neoprávněně postiženým během války s terorismem, v komentáři pro server The Independent vzpomíná, jak na něj mířili zbraněmi před jeho rodinou a následně byl vzat na mučivou odyseu skrz tajné věznici až nakonec skončil na americké základně Guantánamo.

Ne důkazy, ale peníze

Počátkem února americká vláda deklarovala, že hodlá zastavit veškeré finance pro pákistánskou bezpečnost, jelikož ta údajně nedostatečně bojuje s terorismem, připomíná Begg. Tvrdí, že ve skutečnosti se v Pákistánu nacházejí americké vojenské základny a operativci CIA, přičemž země po dlouhé dekády v regionu energicky prosazuje především americkou politiku.

"Byl jsem předán do amerického vojenského zajetí, což odporovalo pákistánským zákonům o extradici, nikoliv na základě jakéhokoliv důkazu, ale kvůli finanční odměně - stejně jako stovky další, z nichž většina skončila na Guantánamu," pokračuje bývalý vězeň. Jako důkaz, že Pákistán rozhodně nebojuje s terorismem na oko, poukazuje na tisíce zabitých Pákistánců a velké části země, které vedení  Spojenými státy prosazované války proti terorismu destabilizovalo.

Pákistán podle názoru ředitele CAGE prodal svou duši Americe. Sám Begg odkazuje na svůj dobře zdokumentovaný případ, kdy byl propuštěn po třech letech zadržování bez obvinění či soudu, což však neplatilo pro stovky dalších muslimských vězňů z více než 40 států, přičemž 41 z původních 779 vězňů na Guantánamu zůstává i po 16 letech.

Krátce poté, co byl Begg propuštěn, se přidal k organizaci CAGE, aby bojoval proti krutostem, které prožil a viděl a pomohl tuto praxi ukončit. Zpráva, že americký prezident Trump nedávno podepsal exekutivní výnos, který má udržet věznici Guantánamo otevřenou, ho nepřekvapila, jelikož ji považuje za typickou pro Trumpa a jeho administrativu.

"Je to však postoj veřejnosti, který vznáší otázky. Podobně jako v případě mnoha pohledů na Guantánamo, Spojené státy se zdají rozděleny - pohybující mezi zcela odlišnými pohledy svou prezidentů," pokračuje někdejší vězeň. Konstatuje, že mnoho lidí si myslí, že Guantánamo bylo uzavřeno v roce 2009, kdy nastoupil prezident Obama a podepsal exekutivní příkaz k uzavření věznice do jednoho roku, a zůstává smutnou skutečností, že mnoho Američanů se příliš nestará o negativní dopady, které má Guantánamo na americkou pověst.

Zločin zůstane zločinem

Během své volební kampaně Trump prohlásil, že Guantánamo "napěchuje" vězni a obnoví středověké mučící techniky, waterboarding a "mnoho dalších", připomíná Begg. Poukazuje, že loni pak šéf Bílého domu přemítal o znovuotevření mučíren CIA a vyvolal vekou kontroverzi, když přiznal víru v účinnost mučení.

Trump prohlásil, že jedním z důsledků propouštění vězňů z Guantánama jsou "nebezpeční recidivisté", například vůdce Islámského státu (IS) Abú Bakr Bagdádí, podotýká aktivista. Zdůrazňuje, že samozvaný chalífa pochopitelně na Guantánamu vězněn nebyl, byť představuje důsledkem "guantanamizace" iráckých věznic, především notoricky známé Camp Bucca, během americké okupace.

USA zaútočily na Irák na základě mučením získaného lživého svědectví Ibn al-Sejcha al-Libího, údajného člena al-Káidy, který "přiznal", že teroristická organizace spolupracovala se Saddámem Husajnem na vývoji chemických zbraní, uvádí Begg. Podotýká, že tato informace byla ve Spojených státech a Radě bezpečnosti OSN v roce 2003 prezentována jako "důvěryhodná" a stala se klíčovým ospravedlněním invaze, avšak nyní je obecně uznávána skutečnost, že al-Káida se do Iráku dostala jen díky americké okupaci země, kde se žádné chemické zbraně nenacházely.

"Byla to právě americká věznice Camp Bucca, z níž nakonec vzešlo nejvíce vůdců IS s obnovenou nenávistí vůči zemi, která páchala zvěrstva v Abú Ghrajb i jinde," deklaruje propuštěný vězeň. Odkazuje přitom na prohlášení prezidenta Obamy z roku 2015, že IS je nechtěným důsledkem americké invaze.

Donald Trump naznačuje, že noví vězni zadržení během konfliktu v Iráku a Sýrii mají být posláni na Guantánamo, připomíná Begg. Varuje, že pokud se tak stane, čas se posune o 16 let zpět a lze očekávat další západní občany oděné v oranžových kombinézách před popravou, obdobně jako v případě IS a dalších organizací.

Je to Obamova neschopnost dostát svému slibu uzavřít Guantánamu a stíhat ty, kteří se na něm podíleli, za závažné porušování lidských práv, co umožňuje Trumpovi otevřeně podporovat válečné zločiny, tvrdí aktivista. Deklaruje, že mučení a věznění bez soudu ve skutečnosti zůstává zločinem nejhoršího druhu, bez ohledu na to, zda ho obhajuje americký prezident.

Související

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla

Donald Trump přistoupil k dalšímu radikálnímu kroku v oblasti mezinárodního obchodu a uvalil nová cla na více než 80 zemí světa. Tento krok má plynule nahradit plošnou desetiprocentní sazbu, jejíž platnost vypršela v pátek. Mezi zasaženými státy jsou nejbližší američtí spojenci i klíčoví obchodní partneři včetně Velké Británie, Kanady, Mexika, Austrálie, Číny nebo členských zemí Evropské unie, kterým úřady vyměřily poplatky ve výši 10 až 12,5 procenta.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Guantanamo U.S. Base Terorismus Donald Trump Americká armáda (U.S. Base Guantanamo)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla

Donald Trump přistoupil k dalšímu radikálnímu kroku v oblasti mezinárodního obchodu a uvalil nová cla na více než 80 zemí světa. Tento krok má plynule nahradit plošnou desetiprocentní sazbu, jejíž platnost vypršela v pátek. Mezi zasaženými státy jsou nejbližší američtí spojenci i klíčoví obchodní partneři včetně Velké Británie, Kanady, Mexika, Austrálie, Číny nebo členských zemí Evropské unie, kterým úřady vyměřily poplatky ve výši 10 až 12,5 procenta.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil

Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

před 2 hodinami

včera

Senioři, ilustrační fotografie.

Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.

včera

včera

včera

UH-1Y Venom

Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů

Armáda poskytla další informace k dnešnímu tragickému pádu vrtulníku UH-1Y Venom s pěti osobami na palubě. K nehodě došlo po poledni na základně v Náměšti nad Oslavou. Jeden voják zemřel, čtyři další utrpěli zranění. Stroj podle dosavadních zjištění padal desítky metrů. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League

Jedna z největších hvězd českého fotbalu současnosti a jedna z opor reprezentace Pavel Šulc by mohl ještě před začátkem nové sezóny 2026/27 změnit své působiště. Dosavadní zaměstnavatel českého záložníka Lyon se totiž potýká s finančními problémy a tak není divu, že chce svou situaci řešit i prostřednictvím prodeje svých hráčů. V případě Šulce se v poslední době mluví o zvýšeném zájmu ze strany anglického Leedsu, účastníka Premier League, přičemž částka, za kterou by na Ostrovy mohl Šulc odejít se pohybuje kolem 25 milionů eur (v přepočtu zhruba 600 milionů korun).

včera

včera

R. James Woolsey

Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů

Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.

včera

včera

Zřícený vojenský stroj UH-1Y Venom

V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě

Vojenskou základnou v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku otřásla ve čtvrtek kolem poledne tragická událost. V areálu 22. základny vrtulníkového letectva došlo k havárii víceúčelového armádního vrtulníku UH-1Y Venom. Na palubě stroje se v momentě pádu nacházela pětičlenná vojenská posádka. Neštěstí si vyžádalo jeden lidský život.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

včera

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

včera

včera

včera

22. července 2026 21:16

22. července 2026 19:58

Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se v Manile setká s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem k prvním přímým rozhovorům od loňského září. Schůzka obou diplomatů se uskuteční na okraji regionálního fóra ministrů zahraničních věcí zemí ASEAN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy