Jak vznikl Islámský stát? Vězeň z Guantánama promluvil

NÁZOR - Před 16 lety Moazzama Begga unesli agenti pákistánské zpravodajské služby ISI ve spolupráci s americkou CIA. Brit pákistánského původu, který momentálně řídí organizaci CAGE pomáhající osobám neoprávněně postiženým během války s terorismem, v komentáři pro server The Independent vzpomíná, jak na něj mířili zbraněmi před jeho rodinou a následně byl vzat na mučivou odyseu skrz tajné věznici až nakonec skončil na americké základně Guantánamo.

Ne důkazy, ale peníze

Počátkem února americká vláda deklarovala, že hodlá zastavit veškeré finance pro pákistánskou bezpečnost, jelikož ta údajně nedostatečně bojuje s terorismem, připomíná Begg. Tvrdí, že ve skutečnosti se v Pákistánu nacházejí americké vojenské základny a operativci CIA, přičemž země po dlouhé dekády v regionu energicky prosazuje především americkou politiku.

"Byl jsem předán do amerického vojenského zajetí, což odporovalo pákistánským zákonům o extradici, nikoliv na základě jakéhokoliv důkazu, ale kvůli finanční odměně - stejně jako stovky další, z nichž většina skončila na Guantánamu," pokračuje bývalý vězeň. Jako důkaz, že Pákistán rozhodně nebojuje s terorismem na oko, poukazuje na tisíce zabitých Pákistánců a velké části země, které vedení  Spojenými státy prosazované války proti terorismu destabilizovalo.

Pákistán podle názoru ředitele CAGE prodal svou duši Americe. Sám Begg odkazuje na svůj dobře zdokumentovaný případ, kdy byl propuštěn po třech letech zadržování bez obvinění či soudu, což však neplatilo pro stovky dalších muslimských vězňů z více než 40 států, přičemž 41 z původních 779 vězňů na Guantánamu zůstává i po 16 letech.

Krátce poté, co byl Begg propuštěn, se přidal k organizaci CAGE, aby bojoval proti krutostem, které prožil a viděl a pomohl tuto praxi ukončit. Zpráva, že americký prezident Trump nedávno podepsal exekutivní výnos, který má udržet věznici Guantánamo otevřenou, ho nepřekvapila, jelikož ji považuje za typickou pro Trumpa a jeho administrativu.

"Je to však postoj veřejnosti, který vznáší otázky. Podobně jako v případě mnoha pohledů na Guantánamo, Spojené státy se zdají rozděleny - pohybující mezi zcela odlišnými pohledy svou prezidentů," pokračuje někdejší vězeň. Konstatuje, že mnoho lidí si myslí, že Guantánamo bylo uzavřeno v roce 2009, kdy nastoupil prezident Obama a podepsal exekutivní příkaz k uzavření věznice do jednoho roku, a zůstává smutnou skutečností, že mnoho Američanů se příliš nestará o negativní dopady, které má Guantánamo na americkou pověst.

Zločin zůstane zločinem

Během své volební kampaně Trump prohlásil, že Guantánamo "napěchuje" vězni a obnoví středověké mučící techniky, waterboarding a "mnoho dalších", připomíná Begg. Poukazuje, že loni pak šéf Bílého domu přemítal o znovuotevření mučíren CIA a vyvolal vekou kontroverzi, když přiznal víru v účinnost mučení.

Trump prohlásil, že jedním z důsledků propouštění vězňů z Guantánama jsou "nebezpeční recidivisté", například vůdce Islámského státu (IS) Abú Bakr Bagdádí, podotýká aktivista. Zdůrazňuje, že samozvaný chalífa pochopitelně na Guantánamu vězněn nebyl, byť představuje důsledkem "guantanamizace" iráckých věznic, především notoricky známé Camp Bucca, během americké okupace.

USA zaútočily na Irák na základě mučením získaného lživého svědectví Ibn al-Sejcha al-Libího, údajného člena al-Káidy, který "přiznal", že teroristická organizace spolupracovala se Saddámem Husajnem na vývoji chemických zbraní, uvádí Begg. Podotýká, že tato informace byla ve Spojených státech a Radě bezpečnosti OSN v roce 2003 prezentována jako "důvěryhodná" a stala se klíčovým ospravedlněním invaze, avšak nyní je obecně uznávána skutečnost, že al-Káida se do Iráku dostala jen díky americké okupaci země, kde se žádné chemické zbraně nenacházely.

"Byla to právě americká věznice Camp Bucca, z níž nakonec vzešlo nejvíce vůdců IS s obnovenou nenávistí vůči zemi, která páchala zvěrstva v Abú Ghrajb i jinde," deklaruje propuštěný vězeň. Odkazuje přitom na prohlášení prezidenta Obamy z roku 2015, že IS je nechtěným důsledkem americké invaze.

Donald Trump naznačuje, že noví vězni zadržení během konfliktu v Iráku a Sýrii mají být posláni na Guantánamo, připomíná Begg. Varuje, že pokud se tak stane, čas se posune o 16 let zpět a lze očekávat další západní občany oděné v oranžových kombinézách před popravou, obdobně jako v případě IS a dalších organizací.

Je to Obamova neschopnost dostát svému slibu uzavřít Guantánamu a stíhat ty, kteří se na něm podíleli, za závažné porušování lidských práv, co umožňuje Trumpovi otevřeně podporovat válečné zločiny, tvrdí aktivista. Deklaruje, že mučení a věznění bez soudu ve skutečnosti zůstává zločinem nejhoršího druhu, bez ohledu na to, zda ho obhajuje americký prezident.

Související

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.
Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Guantanamo U.S. Base Terorismus Donald Trump Americká armáda (U.S. Base Guantanamo)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 46 minutami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 3 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 3 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 6 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy