Jak vznikl Islámský stát? Vězeň z Guantánama promluvil

NÁZOR - Před 16 lety Moazzama Begga unesli agenti pákistánské zpravodajské služby ISI ve spolupráci s americkou CIA. Brit pákistánského původu, který momentálně řídí organizaci CAGE pomáhající osobám neoprávněně postiženým během války s terorismem, v komentáři pro server The Independent vzpomíná, jak na něj mířili zbraněmi před jeho rodinou a následně byl vzat na mučivou odyseu skrz tajné věznici až nakonec skončil na americké základně Guantánamo.

Ne důkazy, ale peníze

Počátkem února americká vláda deklarovala, že hodlá zastavit veškeré finance pro pákistánskou bezpečnost, jelikož ta údajně nedostatečně bojuje s terorismem, připomíná Begg. Tvrdí, že ve skutečnosti se v Pákistánu nacházejí americké vojenské základny a operativci CIA, přičemž země po dlouhé dekády v regionu energicky prosazuje především americkou politiku.

"Byl jsem předán do amerického vojenského zajetí, což odporovalo pákistánským zákonům o extradici, nikoliv na základě jakéhokoliv důkazu, ale kvůli finanční odměně - stejně jako stovky další, z nichž většina skončila na Guantánamu," pokračuje bývalý vězeň. Jako důkaz, že Pákistán rozhodně nebojuje s terorismem na oko, poukazuje na tisíce zabitých Pákistánců a velké části země, které vedení  Spojenými státy prosazované války proti terorismu destabilizovalo.

Pákistán podle názoru ředitele CAGE prodal svou duši Americe. Sám Begg odkazuje na svůj dobře zdokumentovaný případ, kdy byl propuštěn po třech letech zadržování bez obvinění či soudu, což však neplatilo pro stovky dalších muslimských vězňů z více než 40 států, přičemž 41 z původních 779 vězňů na Guantánamu zůstává i po 16 letech.

Krátce poté, co byl Begg propuštěn, se přidal k organizaci CAGE, aby bojoval proti krutostem, které prožil a viděl a pomohl tuto praxi ukončit. Zpráva, že americký prezident Trump nedávno podepsal exekutivní výnos, který má udržet věznici Guantánamo otevřenou, ho nepřekvapila, jelikož ji považuje za typickou pro Trumpa a jeho administrativu.

"Je to však postoj veřejnosti, který vznáší otázky. Podobně jako v případě mnoha pohledů na Guantánamo, Spojené státy se zdají rozděleny - pohybující mezi zcela odlišnými pohledy svou prezidentů," pokračuje někdejší vězeň. Konstatuje, že mnoho lidí si myslí, že Guantánamo bylo uzavřeno v roce 2009, kdy nastoupil prezident Obama a podepsal exekutivní příkaz k uzavření věznice do jednoho roku, a zůstává smutnou skutečností, že mnoho Američanů se příliš nestará o negativní dopady, které má Guantánamo na americkou pověst.

Zločin zůstane zločinem

Během své volební kampaně Trump prohlásil, že Guantánamo "napěchuje" vězni a obnoví středověké mučící techniky, waterboarding a "mnoho dalších", připomíná Begg. Poukazuje, že loni pak šéf Bílého domu přemítal o znovuotevření mučíren CIA a vyvolal vekou kontroverzi, když přiznal víru v účinnost mučení.

Trump prohlásil, že jedním z důsledků propouštění vězňů z Guantánama jsou "nebezpeční recidivisté", například vůdce Islámského státu (IS) Abú Bakr Bagdádí, podotýká aktivista. Zdůrazňuje, že samozvaný chalífa pochopitelně na Guantánamu vězněn nebyl, byť představuje důsledkem "guantanamizace" iráckých věznic, především notoricky známé Camp Bucca, během americké okupace.

USA zaútočily na Irák na základě mučením získaného lživého svědectví Ibn al-Sejcha al-Libího, údajného člena al-Káidy, který "přiznal", že teroristická organizace spolupracovala se Saddámem Husajnem na vývoji chemických zbraní, uvádí Begg. Podotýká, že tato informace byla ve Spojených státech a Radě bezpečnosti OSN v roce 2003 prezentována jako "důvěryhodná" a stala se klíčovým ospravedlněním invaze, avšak nyní je obecně uznávána skutečnost, že al-Káida se do Iráku dostala jen díky americké okupaci země, kde se žádné chemické zbraně nenacházely.

"Byla to právě americká věznice Camp Bucca, z níž nakonec vzešlo nejvíce vůdců IS s obnovenou nenávistí vůči zemi, která páchala zvěrstva v Abú Ghrajb i jinde," deklaruje propuštěný vězeň. Odkazuje přitom na prohlášení prezidenta Obamy z roku 2015, že IS je nechtěným důsledkem americké invaze.

Donald Trump naznačuje, že noví vězni zadržení během konfliktu v Iráku a Sýrii mají být posláni na Guantánamo, připomíná Begg. Varuje, že pokud se tak stane, čas se posune o 16 let zpět a lze očekávat další západní občany oděné v oranžových kombinézách před popravou, obdobně jako v případě IS a dalších organizací.

Je to Obamova neschopnost dostát svému slibu uzavřít Guantánamu a stíhat ty, kteří se na něm podíleli, za závažné porušování lidských práv, co umožňuje Trumpovi otevřeně podporovat válečné zločiny, tvrdí aktivista. Deklaruje, že mučení a věznění bez soudu ve skutečnosti zůstává zločinem nejhoršího druhu, bez ohledu na to, zda ho obhajuje americký prezident.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Guantanamo U.S. Base Terorismus Donald Trump Americká armáda (U.S. Base Guantanamo)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy