Jak vznikl Islámský stát? Vězeň z Guantánama promluvil

NÁZOR - Před 16 lety Moazzama Begga unesli agenti pákistánské zpravodajské služby ISI ve spolupráci s americkou CIA. Brit pákistánského původu, který momentálně řídí organizaci CAGE pomáhající osobám neoprávněně postiženým během války s terorismem, v komentáři pro server The Independent vzpomíná, jak na něj mířili zbraněmi před jeho rodinou a následně byl vzat na mučivou odyseu skrz tajné věznici až nakonec skončil na americké základně Guantánamo.

Ne důkazy, ale peníze

Počátkem února americká vláda deklarovala, že hodlá zastavit veškeré finance pro pákistánskou bezpečnost, jelikož ta údajně nedostatečně bojuje s terorismem, připomíná Begg. Tvrdí, že ve skutečnosti se v Pákistánu nacházejí americké vojenské základny a operativci CIA, přičemž země po dlouhé dekády v regionu energicky prosazuje především americkou politiku.

"Byl jsem předán do amerického vojenského zajetí, což odporovalo pákistánským zákonům o extradici, nikoliv na základě jakéhokoliv důkazu, ale kvůli finanční odměně - stejně jako stovky další, z nichž většina skončila na Guantánamu," pokračuje bývalý vězeň. Jako důkaz, že Pákistán rozhodně nebojuje s terorismem na oko, poukazuje na tisíce zabitých Pákistánců a velké části země, které vedení  Spojenými státy prosazované války proti terorismu destabilizovalo.

Pákistán podle názoru ředitele CAGE prodal svou duši Americe. Sám Begg odkazuje na svůj dobře zdokumentovaný případ, kdy byl propuštěn po třech letech zadržování bez obvinění či soudu, což však neplatilo pro stovky dalších muslimských vězňů z více než 40 států, přičemž 41 z původních 779 vězňů na Guantánamu zůstává i po 16 letech.

Krátce poté, co byl Begg propuštěn, se přidal k organizaci CAGE, aby bojoval proti krutostem, které prožil a viděl a pomohl tuto praxi ukončit. Zpráva, že americký prezident Trump nedávno podepsal exekutivní výnos, který má udržet věznici Guantánamo otevřenou, ho nepřekvapila, jelikož ji považuje za typickou pro Trumpa a jeho administrativu.

"Je to však postoj veřejnosti, který vznáší otázky. Podobně jako v případě mnoha pohledů na Guantánamo, Spojené státy se zdají rozděleny - pohybující mezi zcela odlišnými pohledy svou prezidentů," pokračuje někdejší vězeň. Konstatuje, že mnoho lidí si myslí, že Guantánamo bylo uzavřeno v roce 2009, kdy nastoupil prezident Obama a podepsal exekutivní příkaz k uzavření věznice do jednoho roku, a zůstává smutnou skutečností, že mnoho Američanů se příliš nestará o negativní dopady, které má Guantánamo na americkou pověst.

Zločin zůstane zločinem

Během své volební kampaně Trump prohlásil, že Guantánamo "napěchuje" vězni a obnoví středověké mučící techniky, waterboarding a "mnoho dalších", připomíná Begg. Poukazuje, že loni pak šéf Bílého domu přemítal o znovuotevření mučíren CIA a vyvolal vekou kontroverzi, když přiznal víru v účinnost mučení.

Trump prohlásil, že jedním z důsledků propouštění vězňů z Guantánama jsou "nebezpeční recidivisté", například vůdce Islámského státu (IS) Abú Bakr Bagdádí, podotýká aktivista. Zdůrazňuje, že samozvaný chalífa pochopitelně na Guantánamu vězněn nebyl, byť představuje důsledkem "guantanamizace" iráckých věznic, především notoricky známé Camp Bucca, během americké okupace.

USA zaútočily na Irák na základě mučením získaného lživého svědectví Ibn al-Sejcha al-Libího, údajného člena al-Káidy, který "přiznal", že teroristická organizace spolupracovala se Saddámem Husajnem na vývoji chemických zbraní, uvádí Begg. Podotýká, že tato informace byla ve Spojených státech a Radě bezpečnosti OSN v roce 2003 prezentována jako "důvěryhodná" a stala se klíčovým ospravedlněním invaze, avšak nyní je obecně uznávána skutečnost, že al-Káida se do Iráku dostala jen díky americké okupaci země, kde se žádné chemické zbraně nenacházely.

"Byla to právě americká věznice Camp Bucca, z níž nakonec vzešlo nejvíce vůdců IS s obnovenou nenávistí vůči zemi, která páchala zvěrstva v Abú Ghrajb i jinde," deklaruje propuštěný vězeň. Odkazuje přitom na prohlášení prezidenta Obamy z roku 2015, že IS je nechtěným důsledkem americké invaze.

Donald Trump naznačuje, že noví vězni zadržení během konfliktu v Iráku a Sýrii mají být posláni na Guantánamo, připomíná Begg. Varuje, že pokud se tak stane, čas se posune o 16 let zpět a lze očekávat další západní občany oděné v oranžových kombinézách před popravou, obdobně jako v případě IS a dalších organizací.

Je to Obamova neschopnost dostát svému slibu uzavřít Guantánamu a stíhat ty, kteří se na něm podíleli, za závažné porušování lidských práv, co umožňuje Trumpovi otevřeně podporovat válečné zločiny, tvrdí aktivista. Deklaruje, že mučení a věznění bez soudu ve skutečnosti zůstává zločinem nejhoršího druhu, bez ohledu na to, zda ho obhajuje americký prezident.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Guantanamo U.S. Base Terorismus Donald Trump Americká armáda (U.S. Base Guantanamo)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 4 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy