Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Původně ekonomické protesty rychle přerostly v celonárodní hnutí namířené proti samotným základům islámské republiky. Podle analytiků z Washingtonského institutu stojí za hlubokou frustrací obyvatel systémové selhávání státu, všudypřítomná korupce a neustálý útlak. Lidé už nepožadují jen dílčí reformy, ale úplný konec režimu, který zemi ovládá desítky let.

Do vnitrostátního napětí razantně vstoupil americký prezident Donald Trump, který otevřeně podpořil íránské hnutí za svobodu. Trump prostřednictvím sociálních sítí vzkázal, že USA jsou připraveny pomoci, a varoval Teherán před zabíjením pokojných demonstrantů. Podle zdrojů z Bílého domu americká armáda v současnosti zvažuje několik variant zásahu včetně vojenského řešení, ačkoliv konečné rozhodnutí o formě intervence zatím nepadlo.

Protesty, které začaly v Teheránu kvůli kolapsu íránské měny 28. prosince a poté se rozšířily do měst po celé zemi, si vyžádaly více než 500 obětí poté, co ozbrojené složky zahájily palbu do davu, uvádí americká pozorovatelská skupina. V sázce je vláda nejvyššího vůdce íránského státu ajatolláha Chameneího – demonstranti jsou rozzlobeni ochromujícím růstem cen a sociálními a politickými omezeními, která vláda prosazuje.

Pozice Alího Chameneího je oslabena i na mezinárodním poli. Írán v poslední době ztratil klíčové strategické výhody, včetně vlivu svých spojenců z hnutí Hamás a Hizballáh, kteří byli oslabeni izraelskými útoky. Pád syrského prezidenta Bašára Asada v závěru roku 2024 navíc připravil Teherán o nejdůležitějšího regionálního partnera, což jen prohloubilo izolaci režimu.

Ekonomická situace země zůstává kritická, k čemuž přispívají i obnovené mezinárodní sankce. Ty sice mají cílit na vedení státu, v praxi však drtí především střední třídu, která tvoří páteř reformního hnutí. Přestože vláda prezidenta Masúda Pezeškjána zkusila situaci uklidnit drobnými finančními příspěvky pro občany a sliby o lepší budoucnosti, odpor v ulicích nezeslábl.

Režim reaguje osvědčeným způsobem: zatýkáním tisíců lidí, blokováním internetu a nasazením síly, které si již vyžádalo stovky obětí. Prezident Pezeškján označil demonstranty za teroristy řízené ze zahraničí a vyzval loajální občany k podpoře státu. Analytici však upozorňují, že dokud nedojde k rozkolu uvnitř bezpečnostních složek, zůstává mocenské jádro režimu i přes svou neoblíbenost stále pevně u kormidla.