Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Napětí vyvrcholilo v momentě, kdy Trump během letu prezidentským speciálem Air Force One označil situaci za kritickou. Uvedl, že armáda prověřuje velmi silné možnosti a on sám situaci bere nesmírně vážně. Zároveň potvrdil, že ho íránští představitelé kontaktovali s nabídkou k jednání. Podle prezidentových slov jsou tamní lídři unaveni neustálým tlakem ze strany USA, nicméně dodal, že k případné americké akci může dojít ještě předtím, než se vůbec zasedne k jednacímu stolu.

Zatímco se v Bílém domě plánují další kroky, v ulicích íránských měst pokračuje krvavé potlačování nepokojů, které vypukly koncem prosince kvůli ekonomickému kolapsu. Lidskoprávní organizace HRANA uvádí, že za poslední dva týdny bylo zabito nejméně 490 demonstrantů a přes deset tisíc lidí skončilo ve vazbě. Režim navíc zavedl téměř úplný informační blackout, když odpojil zemi od internetu, aby zabránil šíření zpráv o brutalitě bezpečnostních složek.

Vojenští plánovači v Pentagonu se nyní soustředí na cíle, které by oslabily právě ty složky, jež stojí za represemi. Mezi zvažovanými možnostmi jsou cílené údery na bezpečnostní aparát, které by mohly íránskému režimu znemožnit další násilné zásahy. Administrativa však zároveň čelí vnitřním varováním, že by vojenská akce mohla paradoxně semknout obyvatelstvo kolem vlády a vyvolat vlnu nacionalismu, což by protestnímu hnutí spíše uškodilo.

Kromě přímé vojenské síly se na stole objevují i sofistikované kybernetické operace. Tyto útoky by se mohly zaměřit na narušení komunikačních systémů íránské armády a milicí. Dalším bodem na seznamu je technologická pomoc demonstrantům, konkrétně prostřednictvím satelitní sítě Starlink. Trump v této souvislosti zmínil možnou spolupráci s Elonem Muskem, aby pomohl Íráncům obejít vládní cenzuru a obnovit spojení se světem.

Hospodářský tlak na Teherán má dále zesílit prostřednictvím nových sankcí, které by měly zasáhnout klíčové postavy režimu a citlivé sektory, jako je energetika nebo bankovnictví. Cílem je odříznout vládnoucí kleriky od finančních zdrojů, které používají k financování represivních složek. Americká diplomacie v čele s Marcem Rubiem o těchto krocích už aktivně jedná s regionálními spojenci, především s Izraelem, který situaci v sousedství sleduje s nejvyšší pohotovostí.

Íránská strana na americké hrozby reaguje ostrou rétorikou a varováním před odvetou. Předseda íránského parlamentu Mohammad Baqer Qalibaf prohlásil, že jakákoliv americká intervence udělá z vojenských základen a obchodních lodí USA v regionu legitimní cíle. Teherán se snaží prezentovat protesty jako teroristické akce řízené ze zahraničí a prezident Masúd Pezeškján vyzval občany, aby se od nepokojů distancovali a podpořili stát v boji proti „nepřátelům“.

Navzdory bojovným prohlášením z obou stran zůstává konečné rozhodnutí o podobě amerického zásahu otevřené. Prezident Trump sice opakovaně zdůraznil, že nehodlá vyslat pozemní jednotky, ale je připraven zasáhnout režim tam, kde ho to nejvíc zabolí. Klíčové jednání s nejvyššími bezpečnostními poradci je naplánováno na úterý, kdy by se mělo rozhodnout, zda Washington zvolí cestu kybernetické války, nových sankcí, nebo přistoupí k přímé letecké ofenzivě.