Proti Rusku stojí zesláblý Bundeswehr. Německá armáda není připravena na moderní válku

„Situace je kritická. Stále nejsme tam, kde bychom měli být, a je nezbytné dál pracovat na zlepšení podmínek pro Bundeswehr,“ varovala parlamentní zmocněnkyně pro ozbrojené síly Eva Höglová, která dlouhodobě upozorňuje na strukturální problémy německé armády.

Podle informací serveru Politico je hlavním problémem neschopnost Bundeswehru růst. Německá vláda plánuje do roku 2031 zvýšit počet vojáků na 203 tisíc, avšak místo růstu dochází k opakovanému poklesu. V loňském roce klesl počet vojáků o 340 na 181 174, což vzbuzuje obavy o bojeschopnost armády.

Dalším alarmujícím faktorem je stárnutí rekrutů. Průměrný věk nově příchozích dosahuje 34 let, což je výrazně více než u jiných armád NATO, kde většina vojáků začíná službu ve věku do 25 let. Tento trend zpomaluje výcvik, oslabuje bojovou dynamiku jednotek a ohrožuje dlouhodobou udržitelnost ozbrojených sil. „Tento trend musíme co nejrychleji zastavit a zvrátit. Atrofie Bundeswehru představuje vážné riziko pro obranyschopnost Německa,“ zdůraznila Höglová.

Navzdory speciálnímu fondu ve výši 100 miliard eur, který německá vláda schválila po ruské invazi na Ukrajinu, modernizace Bundeswehru stále pokulhává. Podle výroční zprávy Bundestagu německá armáda postrádá klíčovou techniku potřebnou pro vedení moderní války.

Mezi nejkritičtější oblasti patří modernizace bojových vozidel pěchoty, které trpí nedostatkem náhradních dílů; posílení námořních bojových lodí, což je klíčové pro ochranu severoevropských vod; rozvoj protiraketové obrany, která je v době rostoucí hrozby raketových útoků naprosto nezbytná a rozšíření posádek bezpilotních letounů.

„Bundeswehr má stále příliš málo všeho,“ připomněla Höglová s tím, že modernizace postupuje příliš pomalu a Německo není schopné rychle reagovat na nové bezpečnostní výzvy.

Aktuální situace znepokojuje nejen Berlín, ale i spojence v NATO. Německo se sice snaží posílit svou obrannou kapacitu, ale pokud se nepodaří urychlit modernizaci a zajistit efektivnější nábor nových vojáků, Bundeswehr nebude schopen plnit své závazky v rámci evropské i globální bezpečnosti.

Evropa silné Německo potřebuje

Analytička Zuzana Zavadilová z Asociace pro mezinárodní otázky v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že silné Německo Evropa potřebuje, což si podle ní nový kancléř Friedrich Merz uvědomuje. „Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách,“ vysvětlila. 

Stomiliardový fond je také v problémech. „Po ruské invazi na Ukrajinu vytvořili Němci zvláštní fond 100 miliard eur na posílení německé armády – Bundeswehru. Prostředky z něj ale dojdou v roce 2027, nyní se jedná o tom, zda by další zvláštní fond mohl být možností pro další vývoj. Německo totiž potřebuje zásadně větší finance a investice v bezpečnostní oblasti,“ shrnula Zavadilová. 

Merz proti Trumpovi

Merz po volebním vítězství prohlásil, že USA pod vedením Donalda Trumpa jsou lhostejné k osudu evropského kontinentu, zpochybnil budoucnost NATO a požadoval, aby Evropa co nejrychleji posílila svou obranu. Podle serveru DW řekl, že chce co nejrychleji pracovat na vytvoření jednoty v Evropě, „abychom krok za krokem mohli dosáhnout nezávislosti na USA“.

„Nikdy bych si nemyslel, že budu muset něco takového říci v televizním pořadu, ale po poznámkách Donalda Trumpa minulý týden. Je jasné, že tato vláda se o osud Evropy příliš nezajímá,“ řekl dle serveru BBC Merz během debat po volbách. „Mou absolutní prioritou bude co nejrychleji posílit Evropu, abychom krok za krokem skutečně dosáhli nezávislosti na USA,“ dodal.

Podle Merze je tento úkol urgentní. Dokonce natolik, že prohlásil, že si není jistý, zda lídři NATO, kteří se mají setkat na summitu v červnu, „budou stále mluvit o NATO v jeho současné podobě, nebo zda budeme muset mnohem rychleji vybudovat nezávislou evropskou obrannou schopnost.“