Německo chce silnou a samostatnou Evropu, na Trumpa už se nespoléhá

Ačkoliv je Merz vášnivý atlantista, kvůli činům Donalda Trumpa se rozhodl své postoje přehodnotit. V roce 2018 se Merz popsal jako „Evropan, přesvědčený transatlantik, Němec otevřený světu“. Po dobu 10 let, od roku 2009 do roku 2019, byl předsedou Atlantik-Brücke (Atlantický most), renomovaného německého neziskového sdružení, které podporuje německo-americké přátelství a porozumění.

Merzovi se ale nelíbí postoj nového prezidenta USA proti NATO a distancování Trumpovy administrativy od evropských spojenců USA, zdánlivě ve prospěch Ruska. A není sám – velké evropské mocnosti byly šokovány administrativou Trumpa, která naznačuje, že by mohla zrušit bezpečnostní záruky pro Evropu, které platí od roku 1945. Merz dle serveru DW řekl, že chce co nejrychleji pracovat na vytvoření jednoty v Evropě, „abychom krok za krokem mohli dosáhnout nezávislosti na USA“.

„Nikdy bych si nemyslel, že budu muset něco takového říci v televizním pořadu, ale po poznámkách Donalda Trumpa minulý týden… je jasné, že tato vláda se o osud Evropy příliš nezajímá,“ řekl dle serveru BBC Merz během debat po volbách minulou neděli. „Mou absolutní prioritou bude co nejrychleji posílit Evropu, abychom krok za krokem skutečně dosáhli nezávislosti na USA,“ dodal.

Dle Merze je tento úkol urgentní. Dokonce natolik, že prohlásil, že si není jistý, zda lídři NATO, kteří se mají setkat na summitu v červnu, „budou stále mluvit o NATO v jeho současné podobě, nebo zda budeme muset mnohem rychleji vybudovat nezávislou evropskou obrannou schopnost.“

Dle Rachel Tausendfreundové, vedoucí výzkumné pracovnice Německé rady pro zahraniční vztahy, však přeci jen mají Merz a Trump něco společného: „Oba jsou pro-obchodní, antiregulační konzervativci,“ řekla Tausendfreundová. „Oba použili tvrdý jazyk o imigrantech a levicových demonstrantech.“

Merz a Trump také sdílejí konzervativní ideologii, pokud jde o otázky týkající se pohlaví. Na otázku v televizní debatě, co si myslí o Trumpově prohlášení v den inaugurace, že USA budou od nynějška uznávat pouze dvě pohlaví, Merz odpověděl, že tomu dobře rozumí.

Podstatnou věcí ovšem je, že Merz přirovnal USA k Rusku, které je v Německu požadováno za jednu z bezpečnostních hrozeb pro Evropu. „Jsme pod takovým obrovským tlakem ze dvou stran, že mojí absolutní prioritou je nyní opravdu vytvořit jednotu v Evropě,“ řekl Merz.

Merze americká administrativa vynechala z washingtonské návštěvy. Jako první Washington navštívil francouzský prezident Emanuel Macron, po něm britský premiér Keir Starmer, tedy leadeři dvou ze tří evropských mocností. Pozvánka pro Německo ovšem chybí.

Německo se navíc obává destabilizace v Evropě ze strany Ruska. Za prvé kvůli své velké podpoře Ukrajiny, za druhé kvůli tomu, že na rozdíl od Francie a Británie (tedy zbytku hlavních evropských hráčů) nejsou jadernou velmocí. Německo se cítí jako snadný cíl i kvůli nedostatečné obsazenosti své armády. Pokud by v tento moment nastala situace, kdy se američtí vojáci stáhnou z Evropy, bude německá bezpečnost ještě oslabenější. Nutno dodat, že Trump o stažení amerických vojsk z Evropy skutečně uvažuje.

Tyto neoptimistické úvahy přiměly Merze k naznačení, že by se obrátil na Francii a Británii, aby vytvořily evropský jaderný deštník, který by nahradil americké jaderné záruky. Toto by v praxi bylo obtížné – tento plán by zahrnoval otázky schopností, závazků a kontroly.

Další výzvou pro Merze je, aby přesvědčil nejen koaliční partnery, ale i spolupracující země, aby přijaly stejně ostrý postoj proti Trumpovi.