ANALÝZA | Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé

Před 35 lety podepsali George H. W. Bush a Michail Gorbačov dohodu o zastavení výroby chemických zbraní a odstartovali proces celosvětové likvidace tohoto druhu zbraní hromadného ničení. Dnes však Spojené státy obviňují Rusko i Súdán z jejich nasazení v ozbrojených konfliktech. O jejich získání navíc usilují teroristické organizace, z nichž některé je dokonce úspěšně použily. Chemické zbraně i po třech dekádách zůstávají bezprostředním bezpečnostním rizikem.

Před 35 lety podepsali bývalý americký prezident George H. W. Bush a tehdejší vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov dohodu o zastavení výroby chemických zbraní. „Na slavnostní ceremonii, která se nesla v duchu velmocenského summitu, se Bush a Gorbačov objevili ve Východním sále Bílého domu a usedli ke stolu, u něhož se od roku 1898 podepisují smlouvy,“ uvedl tehdy deník The New York Times.

Podle serveru Politico měla likvidace chemických zbraní začít ještě před rokem 1993 a do 31. prosince 2002 měly být všechny zásoby zničeny. Dohoda mezi Bushem a Gorbačovem dokonce umožňovala provádění inspekcí za účelem ověření, že k likvidaci skutečně došlo, a předpokládala také výměnu informací o stavu zásob chemických zbraní.

Tento historický akt mezi Washingtonem a Moskvou otevřel cestu k podpisu komplexní celosvětové úmluvy o zákazu chemických zbraní s názvem Úmluva o chemických zbraních (CWC), kterou v roce 1993 podepsaly Spojené státy, Ruská federace a dalších 150 zemí.

Podle dohody mezi USA a SSSR z roku 1990 a následně podle CWC z roku 1993 měly být chemické zbraně zlikvidovány v dohodnutých termínech – do roku 2002 podle původní bilaterální dohody a do deseti let od vstupu v platnost CWC (tedy do roku 2007, s možností prodloužení). Ve skutečnosti se ale plná likvidace protáhla a například Spojené státy oficiálně podle agentury AP oznámily dokončení likvidace až v červenci 2023. Ruská federace oznámila dokončení v roce 2017. 

Rusové nejspíš porušili CWC

Loni Spojené státy obvinily Rusko, že v rámci války na Ukrajině používá chemické zbraně. Podle amerických zdrojů měly ruské síly použít dusivý plyn chloropicrin. Chloropicrin je toxická chemická látka s dráždivými a dusivými účinky, historicky používaná například během první světové války jako bojový plyn a dnes také jako pesticid nebo fungicid. Při vdechnutí způsobuje silné podráždění dýchacích cest, kašel a bolest v očích a může vést k vážným zdravotním komplikacím.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však tato obvinění odmítl. „Rusko dodržuje své závazky vyplývající z CWC,“ uvedl podle britské stanice BBC.Podle amerických úřadů však užití chemických zbraní ruskými složkami není novým fenoménem. Moskva měla používat takzvané „prostředky k potlačení nepokojů“, tedy zejména slzný plyn. Před možným použitím chemických zbraní Ruskem varoval i bývalý prezident USA Joe Biden. „Pokud je použije, budeme reagovat. Povaha reakce bude záviset na povaze použití,“ řekl Biden.

V dubnu letošního roku se objevily informace o tom, že Rusko využívá íránské útočné drony k přepravě zakázaných chemických zbraní, informoval o tom server Newsweek. Podle ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rusko používá dráždivou látku CS plyn. CS plyn (chlorbenzylidenmalononitril) je silně dráždivý prostředek, známý též jako slzný plyn, který se používá především k potlačování nepokojů. Při vdechnutí nebo při kontaktu s očima vyvolává silné pálení, kašel a slzení a může způsobit dočasné oslepnutí a dýchací potíže.

Přestože se slzný plyn běžně používá k policejním účelům (tedy k udržení veřejného pořádku), jeho použití na bojišti spadá pod zákaz podle mezinárodního práva. CWC klasifikuje všechny chemické látky, které „způsobují smrt nebo jiné poškození zdraví“ díky své chemické účinnosti na člověka, jako chemické zbraně — pokud jsou použity jako prostředek války. I CS plyn tedy může být chemickou zbraní, pokud je nasazen v ozbrojeném konfliktu, nikoli pro policejní účely.

Chlor v občanské válce

Probíhající občanská válka v Súdánu, která začala v roce 2023, je mimořádně brutální a krvavá. Konflikt vypukl mezi súdánskou vládou a polovojenskými jednotkami známými jako Síly rychlé podpory (RSF). V rámci tohoto konfliktu Spojené státy nově rozhodly o uvalení sankcí na súdánskou vládu, kterou obviňují z použití chemických zbraní proti jednotkám RSF.

Podle amerických zdrojů tímto krokem vláda Súdánu porušila mezinárodní normy a závazky vyplývající z CWC. S odvoláním na americký list New York Times o tom informovala britská stanice BBC. Podle zprávy americké diplomacie se sankce budou týkat vývozu do Súdánu a přístupu k úvěrovým linkám vlády USA.

Podle dostupných informací měla súdánská vláda použít nejméně ve dvou případech chlorový plyn. Chlorový plyn je toxická chemická látka, která se v minulosti používala jako bojový plyn, zejména během první světové války. Při vdechnutí způsobuje těžké poškození dýchacích cest, silné podráždění očí, kašel a může vést k udušení. Jeho použití v ozbrojeném konfliktu je podle mezinárodního práva zakázáno, protože se řadí mezi chemické zbraně.

Vůdce polovojenských jednotek RSF, Mohammed Hamdan Daglo, naopak čelí obviněním z toho, že se v Súdánu dopustil genocidy. Tato obvinění souvisejí především s útoky jeho jednotek na civilní obyvatelstvo v západosúdánském Dárfúru, kde podle mezinárodních organizací dochází k rozsáhlému porušování lidských práv a etnickým čistkám. Súdánský oficiální vojenský vůdce Abdel Fattah al-Burhan byl pak ze strany Spojených států obviněn z „destabilizace Súdánu a podkopávání cíle demokratické transformace“. 

V rukou teroristů

Teroristické organizace, které se pokusily získat nebo použít chemické zbraně, představují v očích mezinárodního společenství ještě větší bezpečnostní hrozbu než státní režimy. Zatímco státní aktéři jsou často omezeni diplomatickými důsledky a závazky plynoucími z mezinárodních úmluv, teroristické skupiny často ignorují mezinárodní právo a usilují o maximální psychologický dopad útoků na civilní obyvatelstvo.

Mezi nejznámější příklady teroristických útoků chemickými zbraněmi patří především útok japonské sekty Óm Šinrikjó v tokijském metru v roce 1995, při kterém byl použit smrtící nervový plyn sarin. Tento útok si vyžádal 13 obětí a více než tisíc zraněných, přičemž se jednalo o první velký útok chemickou zbraní ve velkém městském prostředí. Šlo o precedens, který ukázal, jak devastující účinky mohou mít chemické látky v rukou nekontrolovatelných radikálních skupin.

Kromě tohoto případu byly zaznamenány také pokusy al-Káidy a dalších džihádistických organizací o výrobu a použití chemických látek v Iráku a Sýrii, a to zejména v období nestability po roce 2003 a během občanské války v Sýrii. Tyto pokusy naštěstí většinou selhaly díky zásahům mezinárodního společenství a nedostatečné odborné kapacitě teroristických skupin.

Další příklady pocházejí z válečných konfliktů na Blízkém východě, kde Islámský stát opakovaně používal chlor a další toxické látky zejména proti kurdským a iráckým jednotkám. Tento druh útoků měl především demoralizační a psychologický efekt a často byl veden bez ohledu na civilní oběti.

Nelze opomenout ani případy primitivní výroby chemických prostředků některými africkými islamistickými skupinami, které je využívaly k zastrašování místního obyvatelstva. I když šlo často o improvizované a méně sofistikované chemické látky, představovaly reálnou hrozbu pro bezpečnost regionu.

Chemické zbraně v rukou teroristických organizací představují mimořádně závažnou bezpečnostní hrozbu, protože se jedná o zbraně hromadného ničení schopné způsobit rozsáhlé civilní oběti a destabilizaci společnosti. Teroristé se často snaží využít jejich vysokého psychologického dopadu, který spočívá v šíření strachu a chaosu. Oproti konvenčním zbraním mají chemické látky tu „výhodu“, že mohou být nasazeny i v malých množstvích a s relativně nízkými technologickými prostředky, a přesto vyvolat paniku a zahlcení zdravotnických a bezpečnostních složek.

Zvláště nebezpečné je, že teroristé z principu nedodržují žádné etické ani právní normy, které státní aktéři při používání chemických zbraní musí respektovat. Navíc chemické látky mohou být upraveny tak, aby byly obtížně zjistitelné a identifikovatelné, což komplikuje jejich odhalení a následné vyšetření. V rukou radikálních skupin se proto chemické zbraně stávají prostředkem k vyvolání dlouhodobého strachu a nedůvěry ve schopnost státních institucí chránit obyvatelstvo. To podkopává stabilitu státu a může vést ke zvýšené polarizaci společnosti i nárůstu extremismu.

Související

Chemické zbraně

Rusko stále častěji nasazuje chemické zbraně na Ukrajině. Shazuje je z dronů

Ruská armáda podle evropských tajných služeb zintenzivnila používání chemických zbraní na Ukrajině – a to včetně látek, které jsou mezinárodně zakázané. Ve společném prohlášení na to upozornily německá a nizozemská rozvědka, podle nichž Kreml nejenže tyto prostředky nasazuje častěji než dříve, ale přechází i k silnějším a nebezpečnějším formám chemických bojových látek.
Chemické zbraně

Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

Více souvisejících

Chemické zbraně zbraně historie George H. W. Bush (sr.) Michail Gorbačov

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže

Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.

před 2 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Příměří v Gaze nevydrží, obávají se Trumpovi lidé

Viceprezident Spojených států JD Vance se v úterý během svého projevu v Izraeli snažil mírnit obavy z křehkosti příměří mezi Izraelem a Hamásem. To se stalo navzdory skutečnosti, že někteří představitelé Trumpovy administrativy jsou soukromě znepokojeni z možného selhání dohody, jak uvedly zdroje obeznámené se situací.

před 3 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Bílý dům: Setkání Trumpa s Putinem není zatím v plánu

Neexistují "žádné plány" pro setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v "bezprostřední budoucnosti". Uvedl to v úterý zástupce Bílého domu. Ještě minulý čtvrtek přitom Trump prohlásil, že se s ruským prezidentem setká v Budapešti během následujících dvou týdnů, aby projednali válku na Ukrajině.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

CIA

CIA hraje „nejdůležitější roli“ při amerických útocích v Karibiku

Centrální zpravodajská služba (CIA) poskytuje většinu zpravodajských informací, které jsou využívány pro kontroverzní smrtící letecké údery Trumpovy administrativy. Tyto údery jsou vedeny proti malým, rychlým plavidlům v Karibském moři, u kterých se předpokládá, že převážejí drogy z Venezuely. Uvedly to tři zdroje obeznámené s operacemi. Experti tvrdí, že ústřední role agentury znamená, že většina důkazů použitých k výběru údajných pašeráků k zabití na volném moři zůstane s největší pravděpodobností v tajnosti. 

před 6 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Podezřelý se k vraždě v Zábřehu přiznal. Jde o mladistvého

Policie v úterý prozradila, za jakých okolností došlo k víkendové vraždě v Zábřehu na Šumpersku. Podezřelou osobu je v případu mladistvý, který se k napadení staršího muže přiznal. Dospělému pachateli by za tento čin hrozil až výjimečný trest. Dospělému by hrozil výjimečný trest.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Juraj Cintula

Cintula dostal 21 let. Zbytek života zaslouženě stráví ve vězení, Slovensko je právní stát

Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za atentát na Roberta Fica představuje rozhodnutí, které je tvrdé, ale spravedlivé. Slovenská justice tím potvrdila, že demokracie se nenechá vydírat násilím. Cintula sice tvrdil, že premiéra nechtěl zabít, soud však jeho obhajobě neuvěřil. Trest je dostatečně dlouhý, aby vyjádřil absolutní nepřijatelnost útoků na politické činitele. U muže v pokročilém věku navíc znamená fakticky konec života na svobodě – a jasné varování pro každého, kdo by se chtěl vydat stejnou cestou.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump: Pokud Hamás poruší dohodu, vyhladíme ho

Americký prezident Donald Trump v pondělí varoval, že hnutí Hamás bude "vyhlazeno", pokud poruší dohodu o Gaze s Izraelem. Zároveň však uvedl, že palestinské militantní skupině dá šanci dodržet dohodnuté příměří. Krátce po tomto prohlášení odletěl do Izraele viceprezident JD Vance, aby se připojil k americkým vyslancům poté, co víkendové násilnosti ohrozily křehkou dohodu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nicolas Sarkozy

Z prezidenta trestancem. Nicolas Sarkozy nastoupil do vězení

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy dorazil do pařížské věznice La Santé, aby zahájil výkon svého pětiletého trestu odnětí svobody. Jakmile Sarkozy dorazil, novináři zaslechli volání od vězňů z cel, kteří na něj křičeli "Vítej, Sarkozy!" a "Sarkozy je tady!".

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

CNN: Schůzka Trumpa s Putinem je odložena

Naděje prezidenta Donalda Trumpa na rychlé setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se pravděpodobně zbrzdily. Zdroje obeznámené se situací sdělily stanici CNN, že očekávaná přípravná schůzka mezi hlavními poradci obou světových lídrů pro zahraniční věci, plánovaná na tento týden, byla přinejmenším prozatím odložena.

před 16 hodinami

včera

Metro nejezdilo. Sražené osobě už nepomohli ani záchranáři

Tragédie v pondělí vpodvečer zastavila provoz metra na lince B. Ve stanici Palmovka došlo ke střetu soupravy s osobou, která utrpěla zranění neslučitelná se životem a na místě zemřela. Během přerušení provozu museli cestující do tramvají a autobusů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy