ANALÝZA | Calexit: Může Kalifornie opustit americkou federaci? Na Trumpa se zlobí opakovaně

V ulicích Los Angeles roste napětí. Tisíce lidí se rozhodly vyjádřit nespokojenost s imigrační politikou Trumpovy administrativy a původně poklidné víkendové protesty přerostly ve střety s policií. Ta proti demonstrantům nasadila slzný plyn, gumové projektily i zábleskové granáty.

Trump na sociální síti Truth vyzval k tvrdým zásahům: „Vypadá to v LA opravdu zle. NASADIT VOJSKO!!!“ V dalším příspěvku požaduje okamžité zatýkání osob v maskách. Policejní šéf Jim McDonnell by podle něj měl „přehodnotit situaci ohledně nasazení armády“ a „měl by to udělat HNED!!!“

Už v neděli ráno amerického pacifického času dorazily do Los Angeles jednotky národní gardy. Bílý dům oznámil, že prezident Trump nařídil rozmístění Národní gardy kvůli „nepokoji, který byl ponechán bez odezvy“. Ministr obrany Pete Hegseth dokonce pohrozil zapojením námořní pěchoty.

Newsom však tvrdě kritizoval zásah federální vlády, který podle něj situaci pouze zhorší. „Trump do LA posílá 2 000 členů Národní gardy – ne proto, že by to bylo potřeba, ale aby vytvořil krizi,“ uvedl. Dodal, že prezident „doufá v chaos, aby mohl ospravedlnit další zákroky, vyvolat strach a upevnit kontrolu“. 

Americký brexit?

V Evropě se během poslední dekády vžil pojem brexit, označující odchod Velké Británie z Evropské unie. Vše odstartovalo referendem v roce 2016, kdy se britští voliči těsnou většinou vyslovili pro odchod. Následovala vleklá a komplikovaná jednání mezi Londýnem a Bruselem o budoucích vztazích mezi Spojeným královstvím a členskými státy EU. Tento proces nakonec vyústil v definitivní vystoupení Velké Británie z Unie.

Daleko méně známý je ale pojem Calexit, který se rovněž týká odstoupení z Unie – nikoli však z té evropské, nýbrž americké. Calexit odkazuje na úvahy a hnutí usilující o odtržení Kalifornie od Spojených států a její vyhlášení za samostatný stát.

Komplikovaný vznik

Kalifornie je v mnoha směrech pomyslným státem ve státě. Její historie se výrazně odlišuje od zbytku Spojených států a ilustruje komplikovaný vývoj americké expanze na západ. Před rokem 1846 byla tato oblast součástí Mexika, které ji ovládalo po získání nezávislosti na Španělsku.

V letech 1846-1847, během mexicko-americké války, se Kalifornie stala epicentrem konfliktu mezi dvěma mladými státy. Skupina amerických osadníků tehdy vyhlásila nezávislost a na krátkou dobu skutečně vznikla takzvaná Kalifornská republika (či Republika medvědí vlajky). Tento stát s medvědí vlajkou však vydržel pouhých 25 dní, než oblast ovládly jednotky Spojených států.

Po skončení války v roce 1848 připadla Kalifornie USA na základě mírové smlouvy z Guadalupe Hidalgo. O dva roky později, v roce 1850, byla oficiálně přijata jako 31. stát Unie. S tímto krokem však začala také temná kapitola amerického expanzionismu. V rámci takzvaného „Manifest Destiny“ – ideologie ospravedlňující šíření americké nadvlády – došlo k systematickému vytlačování a likvidaci původního obyvatelstva.

Historici poukazují na genocidní praktiky vůči kalifornským indiánům, které zahrnovaly nejen ozbrojené útoky, ale také nucené přesuny, vraždy, ničení vesnic a masové zabavování půdy. Úřední dokumenty z poloviny 19. století dokládají, že stát Kalifornie aktivně financoval odměny za skalpy a podporoval milice vyvražďující indiánské komunity.

Zatímco Kalifornie v 19. století lákala zlatokopy, železniční barony a o století později také technologické magnáty ze Silicon Valley, její příběh zůstává i mrazivou připomínkou temné kapitoly americké historie. Stát, který se stal symbolem příležitostí a pokroku, nese zároveň stopy genocid a agresivní expanzní politiky, které byly hnacím motorem dobývání tzv. Divokého západu.

Legislativní snaha o odtržení

Začátkem letošního ledna byl v Kalifornii oficiálně zahájen proces sběru podpisů pod návrh na vyhlášení referenda o samostatnosti tohoto státu. Pokud by měla být otázka osamostatnění předložena voličům již v roce 2028, musí organizátoři nasbírat více než 545 tisíc podpisů registrovaných voličů. Informoval o tom server Economic Times.

Podle plánu by po schválení návrhu vznikla dvacetičlenná komise, která by podrobně prozkoumala právní a ekonomické aspekty případného odtržení a hodnotila, zda by Kalifornie mohla fungovat jako samostatný stát. Její práce by zahrnovala analýzy fiskální stability, bezpečnosti, zahraniční politiky i možností mezinárodního uznání.

Odtržení Kalifornie od USA by však vyžadovalo zásadní ústavní změnu. Podle současného výkladu americké ústavy je Kalifornie, stejně jako všechny ostatní státy Unie, její „neoddělitelnou součástí“. To znamená, že případné osamostatnění by muselo získat souhlas dvou třetin států Unie, a teprve poté by Kongres mohl přistoupit k dalším legislativním krokům.

„Je to trochu jako v písni Hotel California. Můžete odejít, kdykoli se vám zachce, ale nikdy nemůžete opustit,“ podotkl Andrew Torrance z univerzity v Seattlu, který napsal studii o legálních možnostech odtržení Kalifornie. 

Otázka státní suverenity byla už v minulosti jedním z klíčových bodů občanské války. Nejznámějším precedentem byla snaha jižanských států o odtržení v 60. letech 19. století, která vyústila ve válečný konflikt a následné posílení centrální moci federální vlády.

Trump Calexit provokuje

Není to poprvé, co se v Kalifornii objevily úvahy o možném odtržení od Spojených států amerických. Tyto hlasy se v minulosti objevovaly opakovaně, ale naposledy výrazně zesílily v roce 2016, kdy byl Trump zvolen do svého prvního funkčního období prezidenta USA.

Trumpovo vítězství tehdy pro mnohé obyvatele Kalifornie znamenalo hluboký šok, zejména kvůli jeho postojům k imigraci, klimatickým změnám a občanským právům. V zemi, která se často prezentuje jako progresivní bašta liberálních hodnot, se volba Trumpa stala pro část veřejnosti impulsem k přehodnocení vztahu k federální vládě, jak informoval například server NPR.

Hnutí za kalifornskou nezávislost, známé jako Calexit, tehdy zaznamenalo nebývalý nárůst zájmu. Sociální sítě, komunitní organizace, a dokonce i některé podnikatelské kruhy začaly uvažovat o tom, zda by Kalifornie neměla mít právo na vlastní cestu.

Už v minulosti se ale objevovaly pokusy o vytvoření samostatné Kalifornské republiky, ať už v době mexicko-americké války v roce 1846, nebo v období hospodářských a kulturních střetů mezi západem a federální vládou.

Kalifornie by byla silný stát

Pokud by skutečně vznikla samostatná Kalifornská republika, měla by teoreticky všechny předpoklady pro životaschopný stát. Podle dostupných údajů totiž Kalifornie vykazuje ekonomickou sílu, která ji řadí mezi globální velmoci. Podle neoficiálních statistik by v mezinárodním žebříčku hrubého domácího produktu (HDP) figurovala na čtvrtém místě – hned za Spojenými státy, Čínou a Německem. Informovaly o tom také EuroZprávy.cz.

Kalifornská ekonomika tak překonává dokonce i tak obrovské hospodářské kolosy, jako je Japonsko, Indie, Velká Británie či Francie. Roční HDP Kalifornie přesahuje 4,1 bilionu dolarů, což z ní činí skutečného giganta nejen v rámci Spojených států, ale i v mezinárodním měřítku. 

Silná kalifornská ekonomika stojí na rozmanitých pilířích: technologičtí giganti ze Silicon Valley, filmový průmysl v Hollywoodu, zemědělská výroba v Central Valley i rozvoj zelených technologií. Právě tato pestrá struktura by případné samostatné Kalifornské republice zajistila stabilitu bez zásadní závislosti na federálních dotacích.

Odtržení Kalifornie by však znamenalo výrazné oslabení Spojených států. Tento nejlidnatější a hospodářsky nejvýkonnější stát generuje přibližně 15 procent amerického HDP a patří mezi klíčové přispěvatele do federálního rozpočtu. Ztráta Kalifornie by proto narušila nejen ekonomickou, ale i politickou rovnováhu celé Unie.

Význam Kalifornie přesahuje čistě ekonomické ukazatele. Tento stát se řadí mezi lídry v oblasti výzkumu a vývoje, přičemž Silicon Valley funguje jako motor technologických inovací, které formují americkou konkurenceschopnost v globálním měřítku.

Ztráta Kalifornie by Spojeným státům ubrala i politickou váhu. Tento stát tradičně představuje liberální protiváhu k mnoha konzervativnějším regionům, a jeho odchod by významně přetvořil složení Kongresu a rozložení hlasů v prezidentských volbách.

Kromě toho by nezávislost Kalifornie přinesla i řadu složitých právních a diplomatických otázek – od úpravy občanství a obrany až po vyjednávání celních režimů a mezinárodního uznání. Přesto však čísla jasně ukazují, že Kalifornie by mohla figurovat mezi ekonomicky nejsilnějšími státy světa.